Ponuka motorov je pomerne skromná, potrebám väčšiny motoristov však bude postačovať. Ako základ tvorí benzínová 1,5 16V s výkonmi 66 resp. 72 kW s maximom krútiaceho momentu 128 Nm. Kým v minulej generácii poskytovala základná motorizácia celkom svižnú dynamiku jazdy, v druhej generácii je dynamika jazdy o poznávanie slabšia. Najvýraznejší vplyv na pokles dynamiky základného motora má vyššia hmotnosť vozidla. V nížších otáčkach pôsobí motor dosť letargicky a tak pre dynamickejšie vozenie je potreba motor vytáčať nad 3000 ot/min.
Podstatne lepšej dynamiky doprial Almere väčší motor 1,8 16V (84, 85 kW) vybavený rovnako ako menšia 1,5-ka premenlivým časovaním sacích ventilov NVCS. S menšou motorizáciou je spoločná aj ďalšia vlastnosť, ktorou je menšia ochota v spodnom otáčkovom spektre, čo je citeľné najmä v porovnaní s dnešnými modernými preplňovanými motormi. Spotreba sa drží pri bežnom jazdení okolo 7,5-8 litrov. Tento motor sa montoval do klasických hatchbackov Almera zriedka, oveľa častejšie sa vyskytuje v kompaktnom MPV Tino, kde predstavuje základnú motorizáciu.
Až do roku 2003 vedela pohnevať chyba snímačov polohy vačkových hriadeľov a tiež snímačov kľukového hriadeľa, načo bola realizovaná aj zvolávaciu akcia z roku 2003. Tieto chyby sa už vyskytujú veľmi zriedka. Čo sa ale nepodarilo vyriešiť, bola vyššia spotreba motorového oleja, spôsobená príliš tvrdými piestnymi krúžkami, ktoré naviac trpeli nadmernou tepelnou rozťažnosťou. Piestne krúžky sa tak vo zvýšenej miere opotrebovávali a spolu s nimi aj vnútorné plochy valcov. Vo väčšine prípadov pomohla výmena piestnych krúžkov, pri dlhodobejšom zanedbaní už táto výmena nemusela stačiť. Výrobca o nedostatku vedel a od roku 2005 osadzoval motory odolnejšími krúžkami s menšou tepelnou rozťažnosťou. Zvýšená spotreba motorového oleja sa prejavovala v objeme 1-1,5 litra na 15 000 km, čo na prvý pohľad nie je až taká katastrofa. Problém bol v objeme olejovej nádrže, ktorá disponovala jen necelými 3 litrami.
Zastúpenie mal prirodzene aj dieselový agregát, bez ktorého je predaj v Európe takmer nemožný. Jednalo sa o šestnásťventilový agregát s výkonom 84 kW (235 Nm), v danej triede nezvykle veľkého objemu 2,2 litra, s priamym vstrekovaním paliva pomocou radiálneho čerpadla Bosch VP44. Parametre motora síce vyzerajú sľubne, realita je však trochu menej povzbudivá. Motor sa totiž vyznačuje značnou hlučnosťou, citeľnými vibráciami a značným turboefektom. K životu sa začína motor prebúdzať okolo 1600 ot/min, aby následne okolo 2000 ot/min zabral naplno. Pod touto hranicou sú aj reakcie na zošliapnutie akceleračného pedálu značne oneskorené. Lepšiu kultivovanosť, nižšiu hlučnosť a o niečo lepšiu dynamiku priniesla modernizovaná verzia motora s názvom 2,2 dCi.
Okrem vstrekovania common-rail Denso dostal motor väčší medzichladič stlačeného vzduchu a prepracované turbodúchadlo, ktoré sa líšilo podľa výkonu motora. Slabšia verzia dosahuje max. výkon 82 kW (248 Nm) a obsahuje turbodúchadlo s reguláciou plniaceho tlaku obtokom (Vastegate), silnejšia verzia dosahuje max. výkon 100 kW (314 Nm), ktorá používa turbodúchadlo s variabilnou geometriou a naviac je štandardne spojená so šesťstupňovou prevodovkou. Spotreba sa pohybuje v podobných číslach ako pri staršom motore. Kultivovanosť, hlučnosť ale aj dynamika motora (obzvlášť v prípade silnejšej verzie) sa značne vylepšili, čo však ostalo je pomerne výrazný turboefekt.
Zaujímavou alternatívou z hľadiska spotreby je motor 1,5 dCi (60 kW), pochádzajúci zo sesterskej automobilky Renault. Na Almeru jeho výkonové parametre stačia a naviac disponuje veľmi slušnou spotrebou. opotrebovaná synchronizácia manuálnej prevodovky, hlavne 3. a 4. pridretie kľukového hriadeľa (1,5 dCi, obyčajne väčší nájazd, dlhé servisné intervaly, odporúča sa preventívna výmena
hlavnej chybný SCV ventil na čerpadle Denso resp. 1,5i 16V (66, 72 kW),radový benzínový štvorvalec, šestnásťventilový rozvod DOHC, viacbodové elektronické vstrekovanie paliva.Napriek slabšej dynamike je motor spoľahlivý a má prijateľnú spotrebu paliva.2,2 dCi 16V (82, 100 kW).Napriek určitým nedostatkom v jazdnom prejave (výraznejší turboefekt, hrubší chod) a občasným problémom v spoľahlivosti, je pre rodinne/úžitkovo zamerané Tino najvhodnejšou motorizáciou.
2,2 Di (81 kW),preplňovaný vznetový radový štvorvalec, šestnásťventilový rozvod DOHC, priame vstrekovanie paliva radiálnym čerpadlom Bosch VP 44.Motor je hlučný, má nekultivovaný chod (výrazné vibrácie).
Automobil bol vyvinutý priamo pre európsky trh a bol postavený na novej globálnej platforme MS, ktorú Nissan vyvinul už vo spolupráci s Renaultom. Tú Almera zdieľala nielen so spřízněným minivanem Almera Tino, prodloužená verze bola tiež použitá pre poslední generaci Primery. V nabitej nižší strednej triede mala Almera zatopiť bestsellerom. Ponúkal sa ale aj na mimoevropských trhoch včetně japonského pod rôznymi názvami (Pulsar, Bluebird Sylphy, Sentra, Sunny).
Historie a popis vývoja
Pod kapotou měla Almera zážehové motory s objemy 1,5 a 1,8 litru, ktoré sa rovnako ako celý vůz vyráběly v Británii. Patnáctistovka nabízela 66 kW, větší agregát pak poskytoval 84 kW. Vznětové pohonné jednotky zastupoval překonstruovaný motor 2,2 litru s výkonem 81 kW, který pocházel ze španělské továrny Nissanu a japonská automobilka jej označovala zkratkou Di. Všechny agregáty byly spřaženy s pětistupňovou manuální převodovkou, pouze k osmnáctistovce byl k mání i čtyřstupňový automat. Na ostré provedení GTI tentokrát zájemci čekali marně.
Stejně jako předchůdce, i nová generace se nejprve objevila jako tří a pětidveřový hatchback, sériová výroba byla zahájena na začátku roku 2000. Sedan doplnil řadu na jaře 2001. Hatchbacky neoslňovaly zavazadelníkem, ten měl pouze průměrných 355 litrů, sedan je na tom se 460 litry lépe, ovšem samozřejmě nabídne horší dostupnost. Rozvor náprav byl pouze 2535 mm, ale někteří konkurenti v nižší strednej třídě nabídli ešte menej. Co se naopak vývojářům povedlo, byly jízdní vlastnosti a ovládání, v tomto ohledu byla Almera jedním z nejlepších vozů své kategorie.
Bezpečnost a spolehlivost
Crashtest nezávislé společnosti Euro NCAP absolvoval pětidveřový Nissan Almera 1,5 v roce 2001. Testovaná verze Luxury byla vybavena celkem šesti airbagy a předpínači předních bezpečnostních pásů. Almera si odnesla za čelní a boční náraz celkem 26 bodů a čtyři hvězdičky, za ochranu chodců pak 16 bodů a dvě hvězdičky. Největší rizika hrozí při čelní srážce spolujezdci - vážně ohroženo je jeho pravé stehno a levé lýtko, levé stehno a hrudník pak můžou utrpět středně těžkou újmu. Řidič vyvázne jen s lehkými zraněními.
Ve statistkách TÜV patří Nissan Almera druhé generace k mírně nadprůměrným vozům - mezi 2-3 roky starými ojetinami obsadil 42. místo ze 117 hodnocených s průměrem 4,2 % vážných závad. V kategorii 4-5 let mu patří 53. místo ze 109 s průměrem 8,9 %. Konečně mezi 6-7letými vozy pak Almera obsadila velmi lichotivé 19. místo z 94 hodnocených s průměrem 10,4 %. Technici této společnosti upozorňují u nejstarších vozů této řady na problémy se světly, sužuje je také koroze podvozkových částí a dobře na tom není ani výfuk. Rez hlodá také na sloupcích dveří. Bolestí tohoto vozu jsou brzdy, a to i u mladších ročníků. Naopak hodně vydrží mechanické části podvozku, zejména nápravy. Dobře je hodnoceno také řízení, které vážnějšími závadami netrpí.
Jízda a komfort
Almera ve třídveřové verzi s motorem 1,8 litru absolvovala také test časopisu Auto Bild na 100.000 km. Jak tato zátěžová zkouška dopadla? Nejdříve ke kladům a záporům. Přední sedadla nabízela všestranné nastavení, jejich výplně pak rozumnou tvrdost, potěšil i dostatek místa vpředu. V interiéru byl dostatek odkládacích prostorů, například ve dveřích, za vnitřním zpětným zrcátkem, jedna přihrádka byla i pod držákem nápojů. Testovaný vůz byl vybaven ovládáním autorádia tlačítky na volantu. V zavazadlovém prostoru se nacházela velmi praktická boční síťka. Almera se ovládala velmi jednoduše a nekomplikovaně. Palivová nádrž měla slušný objem 60 l, což při rozumné jízdě zaručovalo slušný dojezd. Almera se ovšem dokázala rozjet až na 215 km/h!
Redaktoru vadily příliš široké dveře, přístup na zadní sedadla pak byl i přesto poněkud akrobatický, což je ale nevýhodou všech tří- dveřových vozů, stejně jako horší výhled dozadu. Při maximální rychlosti byl ve voze již velký hluk. Ještě nepříjemnější byly pazvuky v převodovce. V interiéru vadilo slabé autorádio a nepraktické výškové nastavování předních bezpečnostních pásů, je třeba ovšem dodat, že v současnosti vyráběné vozy této kategorie jej většinou postrádají. Ovladače navigace, kterou byl vůz také vybaven, byly umístěny zbytečně nízko. Sluneční clony pak byly příliš úzké.
Provoz a údržba
Automobil je velmi spolehlivý. Koroze napadá zejména výfukový systém, ale to už má většinou vůz najeto kolem 130.000 km. Existují i exempláře s najetými 250 tisíci kilometry, které vyžadují jen běžnou údržbu. Problémové jsou vstřikovače u vznětových motorů 1,5 dCi od Renaultu. Přední brzdy se snadno opotřebovávají, časté jsou také vůle v řízení. U zážehových motorů se objevovaly trable s pístními kroužky, poté rapidně rostla spotřeba oleje. Poruchy sužují i centrální zamykání.
Nissanu se jeho vznětový motor 2,2 z produkce Nissanu pak mohou potkat problémy s měřiči množství nasávaného vzduchu, odejít může i turbodmychadlo. Většinou se doporučuje výmena rozvodového řemene po 120 tisících km pro 1,5 dCi. Ceny ojetin začínají nízko, nejstarší Almera lze pořídit okolo 75 000 Kč, diesel za asi 90 000 Kč a benzin za cca 100 000 Kč. Faceliftované verze bývají dražší a lépe zachovalé.
Odborné hodnocení a doporučení
Nissan Almera druhé generace je jedním z vozidel, u kterého se více cení benzínové motory oproti dieselům. Po modernizaci dostala Almera vznětovou pohonnou jednotku 1,5 dCi od Renaultu, ty se potýkají s vadnými vstřikovači systému Common Rail. Agregát 2,2 Di byl přepracován, dostal také moderní vstřikování Common Rail a nové označení dCi. Po roce přišla nejvýkonnější verze se 100 kW a šestistupňovou převodovkou, na trhu ojetých vozidel jich však najdete velmi málo. Jako ideální pohonná jednotka se jeví zážehový motor 1,5 16V, propůjčuje však vozidlu jen průměrnou dynamiku. Silnější 1,8 16V se potýká se zvýšenou spotřebou oleje, kdy se často měnily celé motory v záruce.
V roce 2003 proběhla svolávací akce, kdy byly majitelům měněny snímače polohy klikového a vačkového hřídele. Pokud se majiteli zničehoni motor zastaví, nebo nejde nastartovat, je to právě tato závada. Doporučujeme proto zkontrolovat servisní záznamy. Tří a pětidveřové varianty mají dobré jízdní vlastnosti, zásluhu na nich má zadní náprava typu Multi Link a sportovněji naladěné tlumiče pérování. Při jízdě ve vyšších rychlostech je vůz stabilní a v zatáčkách se chová předvídavě. U sedanu již jízdní vlastnosti nejsou takové, odpružení je komfortnější a vůz se více naklání.
Nejčastější závady zahrnují vadné vstřikovače common-rail (1,5 dCi), vadné snímače polohy hriadel (zážehové motory po 2003), vadné vstřikovací čerpadlo (2,2 Di), závady turbodmychadel (2,2 Di, dCi), vadný senzor hmotnosti nasávaného vzduchu (2,2 Di) a vůle v silentblocích motoru. Doporučený model: 1,5i 16V (66 až 72 kW) pro nízké provozní náklady a spolehlivost.
| Motor | Rozměry / výkon | Poznámky |
|---|---|---|
| 1,5i 16V | 66-72 kW, 128 Nm | Spolehlivý, nízké provozní náklady |
| 1,8i 16V | 84-85 kW | Větší dynamika, vyšší spotřeba oleje |
| 1,5 dCi | 60 kW | Velmi úsporný, Common Rail |
| 2,2 Di | 81 kW / 100 kW | Turboefekt, hlučný chod |
Pokud hledáte rodinné auto s nízkými provozními náklady, Almera N16 nabízí rozumný poměr cena/výkon, a to zejména v benzinových verzích 1,5 a 1,8. Dieselové varianty vyžadují pečlivé sledování stavu vstřikovačů a turbo, ale poskytují velmi nízkou spotřebu. Z hlediska spolehlivosti a jízdních vlastností je vozu spíše nakloněna pozitivní stránka, zejména pokud se zaměříte na správnou motorizaci a pravidelnou údržbu.