Škoda 742 je souhrnné označení pro řadu osobních automobilů nižší střední třídy, které vyráběla československá automobilka AZNP v letech 1976 - 1990. Obchodní označení vozů je Škoda 105, Škoda 120, Škoda 125, Škoda 130 - liší se především motorem a úrovní výbavy. Odvozeným typem je Škoda 746, vyráběná v letech 1987-90 pod obchodním označením Škoda 135, Škoda 136.
Základní koncepce a první kroky vývoje
Zrod modelu: Práce na nástupci morálně, technicky i bezpečnostně zastarávající Škody 100/110 započaly už během roku 1971. Zcela nová karoserie je hranatější, dynamičtější a disponuje větším celkovým zasklením, což znamená do jisté míry nadčasový design a přitom dělá z poměrně malého vozu dojem většího. Linie i prostorové řešení vychází z projektu Škoda 727 z roku 1972 a vyhovuje požadavkům EHK ohledně pasivní i aktivní bezpečnosti.
První série: Počáteční konstrukční práce probíhaly rychle - první funkční vzorek červené barvy byl postaven v prosinci 1971 a v létě 1972 byl projekt administrativně přeznačen na Typ Š 742. Do konce roku 1975 vzniklo několik prototypů a v říjnu 1976 byla zahájena sériová výroba s obchodním označením Škoda 105 / Škoda 120.
Rozšíření a modernizace v letech 1980-1983: „emko“ a změny karoserie
V srpnu 1981 přišla změna čelního vzhledu pro verze S, L, GL a GLS. U modifikací došlo k výraznému rozšíření rozchodu kol a ke změně karoserie. V roce 1983 přišla zásadní inovace všech typů řady 742 - model M, známý jako „emko“. Hlavní vizuální změny zahrnují novou přední masku s oválnými (verze S a L) či tvarovými (verze GL, LS a GLS) světlomety pod půlenou mřížkou a ukazateli směru po stranách. Všechny modely dostaly nová zadní čela s velkými skupinovými světly a širší rozchod.
Technické aktualizace: Obtokový systém čištění oleje byl změněn na plnoprůtokový; mazání se prodloužilo, karburátor byl vylepšen a zapalovací souprava odrušena. Do výbavy postupně přišly samonavíjecí pásy na přední sedadla, volaný bezpečnostní prvky a palubní desky s lepší kvalitou materiálů.
Přehled jednotlivých verzí a jejich charakteristik
105 S - Standard (1976-1986): nejchudší provedení, s obvodovou výbavou minimalizovanou na nutné prvky. 105 L - de Luxe (1976-1988): doplněna textilní výbava, loketní opěrky, možnost úprav sedadel a další drobnosti. 105 GL - Grand de Luxe (luxusnější provedení s čtyřmi světlomety, chromovanými prvky). 105 SP - servisní dvoumístná varianta pro komunální služby.
120 řady: 120 L a 120 GLS (a dále LS, GLS, LX, LX, GL atd.) s rozmanitější výbavou a vylepšenými motory. 120 LE - úsporná verze s delším převodem rozvodovky. 120 LS - s výkonem vyšším a s pětiúrovňovým rozsahem. 120 GLS a LX - zejména vyspělá zadní kyvadlová náprava a další vychytávky.
130 a 130 GL: modernizované motory a výbava, silnější převodovka a čtyřpístové brzdy vpředu. 130 LX, 130 LR - speciální exportní provedení s různými úpravami pro soutěže.
135 a 136: motor z Favorita, osazení hliníkovou hlavou, vyšší výkon a vyšší spolehlivost motoru, verze 136 s 46 kW.
125 L a 135/136: další krok evoluce, 125 L se pětistupňovou převodovkou, pro exporty a konkurenční verze.
Technické zajímavosti a klíčové změny v konstrukci
Karoserie a motor: Všechny vozy zůstávaly čtyřdveřovými sedany s pohonem vzadu a motorem uloženým vzadu; samonosná karoserie. Hlavní chladič vpředu s elektrickým větrákem, rezervní kolo a hlavní i příruční zavazadlový prostor; víko zavazadlového prostoru se otevírací stranou, což bylo neobvyklé pro tehdejší vozy.
Podvozek a řízení: Většina verzí byla vybavena hřebenovým řízením (od roku 1983) namísto dřívějšího maticového, čímž se zvýšila přesnost řízení. Zadní kyvadlová náprava s vlečenými rameny byla na některých verzích nahrazena lehčími a přesnějšími.
Podvozek a výbava: Důraz na bezpečnost se projevoval instalací bezpečnostních pásů na zadní sedadla (od roku 1987 pro většinu verzí), ventilace a odlehčené plastové nárazníky. Interiérové tvarové desky a čalounění prošly úpravami pro zlepšení komfortu a snížení hluku.
Provoz, poruchy a údržba
Nejčastější problémy: přehřívání motoru v kolonách, problém s vodním systémem kvůli objemu chladicího systému a komplexnímu vedení chladicí kapaliny. U starších typů bývá problém s vůlí řízení kvůli opotřebeným svislým čepům a občasné potíže s rozvodovým řetězem a řízením.
Servisní doporučení: měnit olej po ujetí 10 000 km, používat vhodné oleje (např. SAE 15W-40) a pravidelně mazat svislé čepy přední nápravy. Zkontrolovat vodní pumpu a termostat. Kontrola těsnění a nutnosti výměn u motorů s historickou konstrukcí je běžnou součástí údržby.
Současný dojem a historický význam
Ačkoli karoserie starších škodovek nebyla z hlediska korozní odolnosti zcela bez problémů, vozy si dodnes uchovávají kultovní postavení. Důležitý byl posun koncepce modelu, který umožnil rozšířit výrobní množství a zlepšit bezpečnost a spolehlivost.
Podíváme-li se na celkové parametry, Škoda 742 a její varianty představují éru vozu s motorem vzadu a zadním pohonem, která formovala jízdu a jízdní návyky mnoha řidičů a dodnes zůstává oblíbeným konceptem ve sběratelství a historickém kontextu československé automobilové historie.
