Žhavení je u vznětových motorů nezbytné nejen pro zimní studené starty, kdy podporuje vznik vysoké teploty ve spalovacím prostoru nutné pro samovznícení nafty při kompresi, ale u vozidel vybavených filtry částic pracuje i po nastartování motoru pro zlepšení podmínek pro vznícení paliva a tím potlačení výskytu sazí a to dokonce i v parmém létě!
Co je žhavení a jak funguje v moderních vozidlech
Žhavicí svíčky jsou topná tělesa umístěná v hlavě válce. Při zapnutí zapalování se rychle rozžhaví (až na 800-1 000 °C) a ohřejí vzduch ve spalovacím prostoru, aby se nafta mohla snadno vznítit. Relé žhavení je elektronický spínač, který řídí napájení žhavicích svíček. Zajišťuje, že svíčky dostanou proud ve správný čas a po správnou dobu - na základě signálů z řídicí jednotky (např. podle teploty motoru).
V moderních vozech je často součástí tzv. Diagnostika hlásí chybu napájení žhavení (např. u některých vozidel po Dieselgate) a řídicí jednotka včas informuje o poruchách. U starších motorů bývalo, že kontrolka MIL (emisi) se nerozsvěcovala při defektním žhavení, zatímco po softwarových updatech se situace změnila a některá vozidla začala hlásit chyby spojené s žhavením i v provozu.
Kdy a jak žhavení funguje
Komůrkové motory u starších dieselů (1960-1990) - žhavení pracuje i při vyšších teplotách. Moderní motory s přímým vstřikem - žhavení pracuje pouze před startem motoru a pouze při nízkých teplotách (cca do 10 °C). Problémy se startováním se tedy projevují hlavně v zimních obdobích.
U moderních motorů s přímým vstřikem a s DPF a po Dieslegate - žhavení pracuje nejen před startem, ale i po nastartování motoru, a to zejména na kratších trasách a ve městě. Dožhavení po startu zlepšuje spalování a snižuje emise a riziko nadměrného zanášení filtru částic.
V některých případech může kontrolka žhavení blikat nebo svítit déle než obvykle. Blikající světlo nemusí vždy znamenat závadu v žhavení; může signalizovat problémy s jinými senzory či se spínacím mechanismem. Pokud kontrolka zůstává po startu svítit, bývá nutná diagnostika motoru, protože špatná funkce žhavení často vede k horší kvalitě spalování a vyšší kouřivosti.
Hrozby a rizika spojená s nesprávnou funkcí žhavení
U starších dieselů hrozí hlavně potíže při zimních startech a zvýšená kouřivost. U novějších vozidel s filtrem částic a vysokovýkonným oxidačním katalyzátorem hrozí i zanášení studeného katalyzátoru jemným povlakem sazí, pokud se motor neohřívá dostatečně a nevzniká správná teplota pro regeneraci filtru. To může vést k vyřazení katalyzátoru z provozu a následnému zhoršenému plnění či ucpání filtru.
Rozpoznání problémů bývá často postupné: po určité době se objevují častější krátké intervaly žhavení, zvláště v krátkých jízdách a v městském provozu. Někdy dochází k významnému prodloužení doby žhavení při nízkých teplotách, případně k nepravidelným startům, jež mohou být spojeny s vadnými čidly chladicí kapaliny, snímači teploty motoru nebo s problémy v napájecím systému žhavení.
Jak testovat a sledovat žhavení
V rámci diagnostiky lze sledovat proudy žhavení oscilloskopem. Postupně napojením proudového převodníku na obvod žhavení lze zjistit průběh proudu během dožehřávání svíček a celého žhavícího obvodu. U starších motorů bývá možné odpojovat teplotní čidlo chladicí směsi a měřit proudové odběry jednotlivých žhavičů po postupném odpojování a zapojování.
U novějších motorů (přímý vstřik + DPF) lze testovat aktivaci žhavení v naměřených hodnotách přes OBD po nahrání do LOGu nebo testovat akční členy v OBD. Při startu bývá obvyklé, že jedna žhavicí svíčka má vyšší odpor a mění se proud během zahřívání.
Praktické poznámky: při teplotě okolo 20 °C bývá proud na jednu žhavící svíčku kolem 13-20 A; při 0 °C bývá proud cca 17-25 A. S postupným ohříváním roste elektrický odpor svíček a s tím klesá proud, pokud je systém plně funkční.
Praktické tipy pro řidiče a servisní doporučení
Výměna žhavicích svíček je běžný servisní úkon, který není drahý. Pokud ho ale budete odkládat, riskujete karbonizaci svíčky, která pak může při vyjmutí prasknout. Pokud se objeví blikající kontrolka žhavení, neváhejte vyhledat servis pro diagnostiku a případnou výměnu vadných dílů.
Je důležité sledovat správnou funkci systému: např. porucha čidla chladicí kapaliny může ovlivnit rozhodnutí řídicí jednotky o čase zapnutí žhavení. Zároveň existuje riziko, že špatně fungující žhavení může vést k nadměrnému zakouření a chybám v systému regenerace DPF, což se může promítnout do větší spotřeby paliva a snížené životnosti motoru.
Specifické poznámky pro Škoda Superb a podobná vozidla
Škoda Superb a další vozy s diesely a DPF často řeší otázky ohledně „přechodného“ dožehřávání po startu. Často se objevuje potřeba dožehření po startu zejména na kratších jízdách a v městském provozu, kdy se výfukový systém neohřívá dostatečně pro regeneraci filtru částic. V praxi to znamená, že žhavení nemusí být vyhrazeno jen pro start, ale i pro prodlouženou stabilní teplotu spalovacího prostoru během rozjezdu a při nízkých teplotách.
Přehlednou ukázkou je případ ze zkušeností techniků: poruchy v napájecím systému žhavení vedou k různým hlášením v paměti řídicí jednotky - od referenčního napětí na jednotlivé větve až po detekce chyb v senzorech tlaku v registru výfukových plynů. Důležité je, že diagnostika bývá cílená na konkrétní větev napájení a že řídicí jednotka často ignoruje související detekce, pokud v dané větvi dojde k zkratu a nejsou dostupné správné hodnoty ze všech senzorů.
V případě výměny žhavicích svíček nebo diagnostických komponent je vhodné zkontrolovat současně i stav DPF a katalyzátoru, aby nedošlo k nadměrnému zanášení a časným regeneracím, které mohou být nákladné a složité na opravu.
Co je skleníkový efekt?
Celkově lze říci, že správná funkce žhavení má zásadní vliv na startování, plynulý chod motoru a minimalizaci emisí. V moderních dieselových motorech s DPF a katalyzátorem je její úloha ještě významnější, neboť kvalitní dožhavení snižuje riziko nadměrného znečištění a podporuje regeneraci filtru částic bez nutnosti častých a nákladných servisních zásahů.