Spisovatelé období romantismu česká literatura

Romantismus vzniká po Velké francouzské revoluci v roce 1789 z nespokojenosti a deziluze z vývoje společnosti. Bouří se a vymezuje vůči hlavnímu literárnímu proudu, jímž je klasicismus. Naděje v lepší společnost nepřichází ani po revoluci v Evropě v roce 1848, a tak se hrdiny romantismu stávají i lidé mimo společnost (u Máchy např. loupežník nebo cikáni, vrazi, rozervaní labilní hrdinové, jimž je lhostejné jejich okolí, a tak raději unikají do vlastního nitra, do přírody nebo na venkov). Romantismus klade důraz na city a fantazii. V umění se romantismus projevil i v hudbě nebo výtvarném umění. Za jediného českého představitele je považován Karel Hynek Mácha, ve světové literatuře se romantismus rozvíjel zejména v Anglii a odtud doputoval i do Ruska, Německa, Polska a Francie.

Romantismus se na území dnešních Čech začal objevovat v období národního obrození. Oproti jeho představitelům ale namísto optimistického zapálení pro budování národa přinesl jiný pohled na svět. Pocit osamění v nepřátelském světě, pochybnosti o sobě samém, uzavření do vlastního nitra a další podobná témata. I když se romantické nálady objevují i v dílech B. Němcové, K. J. Erbena, K. Sabiny a dalších, naším jediným „čistokrevným“ představitelem romantismu je Karel Hynek Mácha.

Mácha se narodil v Praze do poměrně chudé rodiny, která se často stěhovala. Vystudoval gymnázium a poté nastoupil na pražskou Filozofickou fakultu, a později také studoval práva. Učil se německy a latinsky, později také polsky. Navštěvoval přednášky Josefa Jungmanna a sám začal psát básně a pokoušel se i o napsání několika dramat. Často cestoval - vydával se pěšky na dlouhé cesty po českých hradech, vystoupil i na Sněžku a při cestě do severní Itálie navštívil Lublaň a Vídeň, odkud se vrátil zpět do Prahy. Mácha zemřel ve 26 letech na následky infekčního onemocnění, které si přivodil během hašení požáru, kdy asi požil závadnou vodu. Zanechal po sobě Lori a malého synka.

Mácha se inspiroval mj. dílem Williama Shakespeara, lorda Byrona, Waltera Scotta a J. W. Děj: vůdce loupežníků Vilém zabije svého konkurenta v lásce (neví ale, že je to jeho otec). Vilém je zajat a ve vězení myslí na svou milou Jarmilu a za svůj osud viní svého otce, který ho miloval. Vilémovo rozjímání o vině poslouchá žalářník, kterého je vězně líto. Vilém je poté odveden na popraviště, kde ho doprovází dav lidí. On se naposledy loučí se světem, svým krajem a májovou přírodou.

Dílo Marinka (1834) popisuje vztah žebráka a jeho umírající dcery Marinky a básníka - vypravěče, který jí čte svoje verše. Večer na Bezdězu (1834) nabízí úvahy o životě člověka a strašidelný příběh o noci u zříceniny hradu Bezděz. Křivoklad (1834) je jediná dokončená próza - povídka z cyklu Kat; námětem je věznění krále Václava IV. a jeho útěk na Vyšehrad. Máchovy postavy vycházejí z české historie, ale témata a otázky mají romantický charakter. Postavy jsou plné lidských vlastností, nejedná se o ploché portréty.

Poutníkova putování a gotický román - romantismus přináší gotický román s temnými motivy, hrady a kláštery; počátky gotického románu najdeme i v díle E. A. Poea. Symbolika literárního období zahrnuje i byronské prvky - Childe Haroldova pouť a další byronovské díla. Lord Byron byl přítel spisovatelů Shelleyové a Polidoriho; Byronovu inspiraci nacházíme i v dalších dílech a v Hraběti z Lammermoor. Skotský básník a národní balady - Walter Scott, Rob Roy, Ivanhoe, Nevesta z Lammermooru - to vše patří do evropského kontextu romantismu a ovlivnilo i české autorství.

Emily Brontë a její Na větrné hůrce patří mezi klíčová díla evropského romantismu; toto dílo inspirovalo i české čtenáře a badatele. Vzniká poezie modrého květu (Modrý květ) a jeho symbolika hledání smyslu života; německý romantismus propojuje literaturu s hudbou a výtvarným uměním. Jako další významný proud se objevuje veršovaný román Evžen Oněgin od Puškin, který ztvárňuje typ „zbytečného člověka“.

Ve Francii a Německu se romantismus propojil s literaturou 19. století: Dumas, Hugo, Stendhal, Musset a další. Amerika a poezie - Poe se stal průkopníkem hororu a mystiky. Český romantismus se soustředil na prostředí a lidovou slovesnost; Mácha je nejznámější český představitel, Erben sběratel lidových pověstí a balad, Sabina a další literáti přispěli k jádru národního obrození. Průsečík romantismu a realismu nacházíme zejména v konci období.

V českých zemích se romantismus projevuje napříč žánry: poezie, próza, dramatická tvorba, lidová slovesnost a historické náměty. Kritická reflexe a konfrontace s realitou se zvyšuje v 40. letech 19. století, kdy se objevuje ostrá polemika mezi Tylem a Havlíčkem. Karel Hynek Mácha (1810-1836) zůstává nejvýraznějším reprezentantem českého romantismu; jeho dílo spojuje světový romantismus s českým kontextem a individuálním prožitkem. Východiskem z dobové nejistoty je únik do přírody, historie, lásky a smrti, a také vytváření nových forem lyricko-epických žánrů.

Národně obrozenecké období završuje etapou, kdy se v literatuře prosazuje realismus, ale romantické motivy zůstávají součástí tvořivé atmosféry. Do české literatury proniká i myšlenka slovanské vzájemnosti, která postupně získává realističtější rámec. Důraz na lidovou kulturu, zvyky a jazykové bohatství se odráží v dílech Erbena, Němcové a Sabiny; Lída a morální dilemata jsou zobrazena prostřednictvím postav a situací, které ukazují složitost tehdejšího života.

Klíčové osobnosti a jejich díla

• Karel Hynek Mácha - Máj, Marinka, Děj: Křivoklad, Povídky z cyklu Kat; lyrickoepické prvky, pocity osamění a příroda jako útočiště.
• Božena Němcová - Babička, Národní báchorky a pověsti, Liší se v idilickém popisu venkovského života a sociálně kritickém podtextu.
• Karel Sabina - literární kritik, dramatik; součástí programových discuzí, byl aktivní v politickém i literárním životě.
• Josef Kajetán Tyl - Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka; významný pro české divadlo a píseň Kde domov můj.
• Erben - Kytice; sbírka balad založená na lidové slovesnosti a mýtu, etické pozadí a zobrazení dobra vs. zla.
• Havlíček Borovský - satirické verše a politická epigramatika; Když zvažujeme revoluční nálady, jeho díla ovlivňovala veřejný život a politiku.

Historie a specifika českého romantismu

Období romantismu v české literatuře nebylo izolované; dotýkalo se i hudby, výtvarného umění a architektury, kde vznikala historizující architektura a romantická malba. Romantismus v Čechách měl specifickou funkci - sloužil k národnímu vyjádření a kancerovat nejen literaturu, ale i politiku a společenský diskurz. Svět literárního díla se prolínal s reálným životem a s potřebou vyrovnat se s dobovou nejistotou a cenzurou. Doba přála historickým románům a dobrodružným povídkám, a lyrika často vyjadřovala subjektivní stavy a prožitky autora.

Ve 40. letech 19. století narůstá umělecká náročnost a probíhá polemika mezi Tylem a Havlíčkem; pragmatická a realistická tendence postupně vyvažuje dřívější idealizaci. Romantismus u nás končí nástupem realismu a postupnou integrací do národně osvobozovacího a kulturního programu; zároveň zůstává silný vliv literárních a hudebních tendencí na pokračující literární vývoj.

tags: #spisovatele #obdovi #romantismuz