Riley RMA 1,5 l je klasický britský vůz vyráběný mezi lety 1945 a 1952. Patří mezi první poválečné modely značky Riley a byl oblíbený díky svému elegantnímu designu a pokročilé technologii na svou dobu. Vůz má 1,5litrový čtyřválcový motor s výkonem okolo 54 koní, což z něj činilo rychlý a svižný automobil v segmentu menších luxusních sedanů. Riley RMA je charakteristický dřevěnými rámy karoserie a propracovanými detaily, které podtrhují jeho řemeslnou kvalitu. Konkrétní exemplář z roku 1951, je plně pojízdný a ve funkčním stavu, s perfektním motorem i převodovkou. Vůz si zachoval původní interiér, což je u klasických automobilů velmi ceněná vlastnost, která svědčí o výjimečné péči, kterou mu poskytovali jeho dva majitelé.
Desítky aut máme skladem v naší péči a další připravené k dovozu. Rozumíme vašim potřebám, jsme k dispozici pro vaší plnou spokojenost, protože ta je naším cílem. Umíme toho víc - například veškeré dokumenty nutné pro přihlášení vyřídíme rychle a efektivně.
Existují auta, která jsou jen dopravními prostředky, a pak jsou stroje, které jsou nositeli historie a emocí. Když Richard Hammond před časem v aukci nabídl svůj milovaný Riley 14/6 Alpine Tourer z roku 1932, nešlo o běžný prodej veterána. Byl to obětní beránek, kterého hvězda Top Gearu prodala, aby mohla financovat svůj sen o vlastní restaurátorské dílně. Málokdo však čekal, že tento unikátní kousek britské „železné aristokracie“ - vůz, který pamatuje éru, kdy se o vítězství v Alpách bojovalo s odvahou a otevřenou střechou - skončí v rukou českého sběratele. Má один dost dobrý důvod, o kterém se dozvíte ve videu.
Britská značka Riley přežila jako část koncernu British Motor Corporation až do konce šedesátých let. Dnes zapomenutá firma poskytla v roce 1932 pomoc britskému závodníkovi Raymondu Maysovi, tehdy zřejmě prvnímu, jenž žádal sponzoring od automobilového výrobce, pro stavbu speciálu na základě sériového typu Riley 12/6 pro závody do vrchu, známému jako White Riley. Řadový šesti-válec Riley 1,5 litru dostal přeplňování kompresorem a byl tak úspěšný, že když Mays stál u zrodu předválečných monopostů ERA (English Racing Automobiles), stal se tento motor výchozím bodem. Není bez zajímavosti, že automobily ERA ještě v padesátých letech bodovaly v mistrovství světa formule 1.
Společnost Riley Cycle Company z Coventry, britského hlavního města automobilů, experimentovala se čtyřkolovými vozidly už v roce 1898, kdy ještě dodávala hlavně jízdní kola, ale motorové dvoukolky (od 1,25 HP) a tříkolky (až 9 HP) produkovala asi do roku 1908. Bratři Victor, Allan, Percy, Stanley a Cecil Rileyové používali francouzské jednoválce De Dion-Bouton, později vyvinuli vlastní a konstruktér Percy Riley jako první zavedl mechanicky ovládané sací ventily a patentoval časování ventilů s překrytím jejich otevření. První vozy Riley (série od 1905) byly poměrně konvenční, ale spolehlivé, patřily k průkopníkům kol s drátovým výpletem, začínaly s dvouválci (první vůz W. O. Bentleye byl Riley V-twin), ale jejich image rozhodně nebyla sportovní. To změnil až Riley Nine v roce 1926...
Největší slávu Riley Motors přinesly automobily, zejména malé sportovní roadstery dvacátých a třicátých let, mezi nimiž zářil Riley Nine. Šestiválcová verze přišla v roce 1929 jako typ 1,6 l Fourteen, v roce 1928 se zrodila cestovní verze Nine a snížený sportovní model, pojmenovaný po autodromu Brook-lands. Třicátá léta přinesla mnoho dalších variant čtyřválců a šestiválců, známé jsou Lynx, Sprite, Kestrel a Falcon. Vysoké výkony motorů Riley přilákaly mnoho ladičů a závodníků, k nejznámějším patří rekordman Parry Thomas, konstruktér Reid Railton a závodník Freddie Dixon. Automobily Riley vyhrály BRDC 500 mil na autodromu Broklands třikrát za sebou (1934 - 1936), vládly i automobilové Tourist Trophy.
Sportovní modely byly Nine Imp, šestiválec MPH 12/6 a od roku 1935 čtyřválec Sprite 12/4. V roce 1936 se objevil dlouhozdvihový čtyřválec 2,5 l. Přeplňovaný šestiválec Riley posloužil prvním vozům ERA, jež měly Velké Británii vrátit ztracenou prestiž v závodech Grand Prix. Velmi málo je známé, že dávno před Toyotou (Lexus), Hondou (Acura) a Nissanem (Infiniti) uplatnila strategii vytvoření samostatné značky pro nejluxusnější vozy. Tak založila pobočku Autovia Cars (1937) pro stavbu osmiválců Autovia Saloon, jejichž motor 2849 cm3 vznikl spojením dvou čtyřválců Riley v úhlu 90° (V8; tentokrát tři vačkové hřídele, sací ventily měly jeden společný). Převodovka byla pokroková preselekční planetová Wilson a zadní náprava dostala šnekový převod. Projekt nebyl dokončen (vyrobeno 35 vozů), protože se Riley dostala do finančních problémů a zachránilo ji převzetí Williamem Morrisem v roce 1938, jenž ji spojil do Nuffield Organisation, kam už patřily Morris, MG a Wolseley. Výrobní program byl zúžen na typy 1,5 a 2,5 litru a jejich motory poháněly rovněž poválečné vozy. Riley Pathfinder 2,5 litru (1953) zachoval klasické schéma motoru s vysoko uloženými vačkovými hřídeli, než produkce skončila v roce 1957. Tento motor pro sportovní vozy využil také Donald Healey.
Série RMA až RMF se stala posledními čistokrevnými automobily značky, v letech 1946 až 1955 vzniklo 8959 vozů s motory 1,5/2,5 l konstrukce Riley, které stále podávaly velké sportovní výkony (Rallye Monte Carlo 1949). Čtyřválec 2,5 l Big-Four pokračoval v sedanu Pathfinder (do 1957), jehož pontonová karoserie však už byla konstrukcí z Cowley. Následující sedan Riley Two-Point-Six byl jen značkovou verzí Wolseley 6/90 (šestiválec BMC C-Series 2639 cm3). Produkce Riley Motors se už v roce 1949 přestěhovala z Coventry do Abingdonu (závod MG), v rámci British Motor Corporation pak putovala po různých továrnách (Abingdon, Cowley, Longbridge). Nakonec se Riley stala úplnou značkovou variantou British Motor Corporation (BMC).
Příkladem byla Riley 4/72 (předtím 4/68 od 1959), sportovně laděný sedan s karoserií Pininfarina, který dostal typickou masku chladiče Riley. Prakticky shodný automobil byl v nabídce také jako Wolseley 16/60, Morris Oxford, Austin Cambridge a MG Magnette! První BMC Mini se vyráběl rovněž jako Riley Elf (30 912 vozů do 1969), o něco větší Issigonisova konstrukce BMC 1100/1300 měla luxusně laděnou sportovní verzi Riley Kestrel, resp. 1300 Mk II (21 529 vozů do 1969; čistě sportovní byla MG a luxusní Wolseley) atd. Tato politika tzv. badge engineering, tedy odznakového inženýrství, nemohla vydržet věčně, přispěla k zániku britských značek. Riley byla zrušena v roce 1969 (poslední typy Elf Mk III, 1300 Mk II a 4/72, první dva s předním pohonem, všechny s unifikovanou nabídkou motorů BMC), krátce po další fúzi do British Leyland, a Wolseley ji přežila jen o šest let déle. Není bez zajímavosti, že práva na značku Riley drží BMW Group, která ji získala s dočasným převzetím Rover Group. V devadesátých letech se objevily spekulace o vzkříšení, ale dnes už je to samozřejmě utopie. Riley zůstává jen v srdcích nadšenců a sběratelů.
tags: #sportovni #automobily #rileey