Spotreba Dokker 1.6 SCe: praktický rodinný van s bohatou výbavou a velkým úložným prostorem

Z devíti typů lišících se motory a výbavou jsme pro krátkodobý test zvolili vůz s větším zážehovým motorem a nejbohatší výbavou.

V nabídce rumunské značky Dacia ze skupiny Renault najdeme řadu univerzálně využitelných typů, vhodných pro přepravu osob i většího množství zavazadel či nákladů.

Toto zaměření potvrzuje i nejnovější Dokker, postavený na základě minivanu Lodgy.

Předpokládané využití vozu i mimo kvalitní vozovky umožňuje větší světlá výška.

Důraz na užitné vlastnosti potvrzuje mimo jiné dobré využití obestavěného prostoru karoserie, nabízející dostatek místa pěti cestujícím i jejich zavazadlům.

V prostoru předních sedadel jsme změřili šířku ve výši loktů/ramen 1410/1380 mm a výšku stropu nad svisle neseřiditelnými sedáky 1140 mm, v obdobných místech zadních sedadel 1450/1320 mm, resp. 1140 mm.

Na zadních sedadlech mají cestující dost místa i pro nohy, poněvadž mezi opěradly zcela vzad posunutých předních sedadel a zadními sedáky je mezera 140 mm, která se ve střední poloze předních sedadel zvětší na komfortních 255 mm.

Dobře tvarovaný a mimořádně velký zavazadlový prostor je v rovině podlahy dlouhý 1110 mm, široký 1570 mm a pod odnímatelným svinovacím krytem vysoký 600 mm.

V souladu s hlavním posláním vozu, zdůrazňujícím užitné vlastnosti, je jeho výbava, nabízená ve třech úrovních Access, Ambiance a Arctica, lišících se standardními prvky.

Mezi nimi najdeme i u základní úrovně vše nezbytné pro bezpečnost, ale ani u nejvyšší nic luxusního charakteru, což dokazuje i testovaný Dokker Arctica.

Má např. centrální zamykání s dálkovým ovládáním, šest airbagů, úchyty Isofix na všech třech zadních sedadlech, elektrické ovládání skel předních dveří i vyhřívaných zpětných zrcátek, mlhové světlomety, manuální klimatizaci a palubní počítač, z nabídky mimořádné příplatkové výbavy ještě hliníková kola, metalický lak a rádio s ovládáním na volantu.

Ze tří alternativních motorů, zážehových 1.2 TCe, 1.6 a dieselu 1.5 dCi, jsme vyzkoušeli větší zážehový, osvědčený řadový čtyřválec Renault, známý i z jiných typů obou značek a optimálně přizpůsobený novému použití úpravou řídicí jednotky.

Převzata byla i přesně se řadící pětistupňová převodovka, lišící se však od Lodgy kratším stálým převodem.

Bez podstatných konstrukčních změn byla použita zkrácená podlahová skupina Loganu, jakož i v ní uložené hlavní skupiny podvozku se všemi koly nezávisle zavěšenými, kotoučovými brzdami vpředu a bubnovými vzadu, odpružením vinutými pružinami a hřebenovým řízením s hydraulickým posilovačem.

Dokker nepostrádá ani nejdůležitější asistenční systémy zvyšující jeho aktivní bezpečnost a usnadňující ovládání.

Podle očekávání je v zatáčkách lehce nedotáčivá, ale větší výška se při razantnější jízdě projeví citelnějším bočním nakláněním a při rychlých změnách směru rozkýváním, vše jen v přijatelných mezích, jejichž překročení lze snadno předejít citlivým ovládáním za přispění asistenčních systémů.

Díky dlouhému rozvoru je vůz směrově stabilní, na boční vítr poměrně málo citlivý.

Účinnost brzdové soustavy je s velkou rezervou přiměřená hmotnosti vozu i jeho dynamickým vlastnostem, působí rovnoměrně a bez slábnutí i při opakovaném intenzivním brzdění.

Hřebenové řízení je dostatečně přesné, dobře zvolený převod i účinnost posilovače zaručují lehké ovládání při zachování dobrého kontaktu řidiče s vozovkou.

Dynamické vlastnosti a spotřebu paliva jsme ověřovali měřením na obvyklých tratích. Výsledky se příliš neliší od údajů výrobce a odpovídají charakteru vozu a jeho výkonové hmotnosti bezmála 20 kg/kW.

Spotřeba paliva odpovídá jak provozním podmínkám při měření, tak dosažené poměrně vysoké průměrné rychlosti, jakož i vlastnostem zážehového motoru, ostatně ani průměr pod 7,0 l/100 km za celý test nepovažujeme za špatný.

Npochybně ale bude naftový Dokker lepší volbou.

Dacia Dokker je dalším typem ve stále bohatší nabídce vozů této značky, který díky svým specifickým vlastnostem posílí její postavení a získá další zájemce.

Nabízí nejen dostatečný komfort pěti cestujícím, ale zejména ve své třídě bezkonkurenčně velký a všestranně využitelný zavazadlový prostor.

Nepochybně může splnit požadavky zájemců o přiměřeně komfortní rodinný automobil, kteří však potřebují při částečném obsazení přepravit větší náklad než v běžném cestovním voze, byť s velkým variabilním zavazadlovým prostorem.

Navíc není omezen na jízdu po kvalitních silnicích, ale může se díky větší světlé výšce vydat i na lesní cesty s nezpevněným povrchem a do lehčího terénu, nevyžadujícího pohon všech kol.

K rozhodnutí pro jeho volbu přispěje i přitažlivá cena, podle typu a výbavy v době testu od 199 900 do 314 900 Kč; testovaný vůz se standardní výbavou stál 249 900 Kč.

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ - jednokotoučová suchá spojka; plně synchronizovaná pětistupňová převodovka s přímým řazením (3,73 - 2,05 - 1,32 - 0,97 - 0,74 - Z 3,54); stálý převod 4,93.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) - největší rychlost 159 km/h; zrychlení 0 - 100 km/h za 14,3 s; spotřeba paliva EU 9,7/6,0/7,3 l/100 km; emise CO2 168 g/km; vnější stopový/obrysový průměr zatáčení 11,1/11,6 m.

Převzato z časopisu Dacia zažívá prodejní úspěch.

Třeba na českém trhu jde o třetí nejprodávanější značku, která přeskočila Hyundai a umístila se za jasně vedoucí Škodovkou a druhým Volkswagenem.

Dacia patří pod křídla francouzského Renaultu a její modelová nabídka je dnes poměrně hodně široká.

Vybírat lze od malého hatchbacku, přes crossovery až po rodinná MPV nebo malé dodávky.

Karoserie vypadá jako hodně velké kombi, ale když budete chtít nastoupit na zadní sedadla nebo dát věci do kufru, budete překvapení.

Zadní boční dveře se totiž neotevírají ven, ale jsou výsuvné podobně jako u Volkswagenu T6.

Ani zadní dveře do kufru nejsou výklopné vzhůru, jak by se u takového auta dalo čekat, ale jsou křídlové, navíc nestejně velké.

Nejnižší cena, kterou v ceníku najdete, je 214 tisíc korun. Ta aktuálně testované druhé nejvyšší výbavy Stepway pak 290 tisíc korun, ale v této výbavě je už vše, co by mohli uživatelé potřebovat.

Chybět by snad mohly zadní parkovací senzory (6000 Kč) a pro ty opravdu náročné uživatele navigace za 7500 Kč nebo vyhřívaná přední sedadla za 6000 Kč.

Dacia Dokker je tak autem takovým, jakým bývalo dříve. Řidič musí řídit, nic se neděje automaticky a taková je i podoba a funkčnost auta.

Jen se podívejte na přední dveře. Samostatnou kapitolou je also osvětlení. Dnešní doba přeje LEDkám, ale v Dokkeru byste je hledali marně. Přední i zadní světlomety jsou tvořený výhradně žárovkami.

Důraz na cenu je znát ale i v interiéru. Třeba na čalounění - vždyť v kufru na zemi je jen koženkový koberec - anebo na ovladačích.

Elektricky stahovatelná okna v předních dveřích mají dojezd jen u řidičovo okna, u spolujezdcovo je potřeba ovladač celou dobu držet.

Samostatnou kapitolou jsou odkládací přihrádky. Předměty je možné odložit ke stropu, podobně jako u dodávek je tu přihrádka, na vrcholu palubní desky či do odkládací přihrádky k řidiči.

Škoda, že do dveří se nevejde láhev s pitím a není kam odložit ani kelímek s kávou.

Poměrně lehkou volbu budete mít v případě výběru pohonné jednotky. Vybírat totiž lze ze tří motorů, přičemž ne všechny jsou k dispozici ve všech výbavách.

Těmi prochází jen testovaný benzinový motor 1.6 SCe. Jde o atmosféricky plněný čtyřválec se 75 kW/102 koňmi.

Dalšími možnostmi je dvojice vznětových motorů Blue DCi s 55 kW/75 koňmi anebo 70 kW/95 koňmi. Pro všechny je k dispozici výhradně pohon všech kol a manuální převodovka.

Spousta lidí nadává na moderní přeplňované motory. Jsou prý malé, protože mají zpravidla litrový objem, a mají prý málo válců, protože v podobných autech dnes běžně najdeme tříválce.

Když máme pod kapotou Dokkeru atmosférický a poměrně velký motor, měli bychom tedy jásat?

Motor má sice poměrně pěkný zvuk, protože ho netiší turbodmychadlo, ale rozhodně to není tak, že bych si zvuk při jízdě užíval.

Nevelký výkon ani točivý moment (150 Nm) neudává autu i díky rozměrům a hmotnosti téměř 1,3 tuny nijak přesvědčivou dynamiku.

Budete muset přistoupit na defenzivní styl jízdy, nikam zbytečně nepospíchat a nepředjíždět.

Na druhé straně vyšším dálničním rychlostem nesvědčí boční vítr, protože jakmile foukne z boku a vítr se opře do velké karoserie, auto znestabilní.

To ale neznamená, že by snad Dokker vůbec nejel. Jen je potřeba přepnout na režim nepřeplňovaného motoru.

K tomu, abyste auto rozhýbali, bude stačit podřadit a dostat motor do vyšších otáček - vždyť maximum výkonu je v 5500 ot./min a točivého momentu ve 4000 ot./min.

Stabilní a takřka neměnná je u testovaného čtyřválce spotřeba paliva.

V rámci testovacího ježdění jsem se s autem pohyboval kolem 8litrové hranice.

Za volantem Dokkeru jsem si ale připadal na českých silnicích jako v bavlnce. Podvozek je totiž nalazen hodně komfortně.

Tuto notu kazí jen 16″ disky testované výbavy Stepway. I tak ale nerovnostmi tohle auto projíždí velmi hladce a od podvozku se neozve žádná rána, ráz, ale ani ťuknutí.

Dacia Dokker mi ukázala, jak ryzí může i dnes auto být.

Nenabízí žádné moderní aktivní jízdní asistenty a prosto je i jakýchkoliv moderních digitálních vymožeností - výjimkou je jen dotykový displej multimédií, ovšem s poměrně nemoderní grafikou.

Vadí to? Záleží na vás. Pokud od auta chcete jen to, aby jezdilo a ovládali jste ho jen vy (s výjimkou povinné stabilizace), pak ne.

V každém případě ale potěší při jízdě fakt, že nemáte pocit, že by auto na českých silnicích jakkoliv trpělo.

Působí robustním dojmem, díry a nerovnosti projíždí s působivou jistotou a v tichosti.

Jsem si jist tím, že vzhledem ke své prodejní ceně nabízí Dacia Dokker přesně tolik, co si člověk zaplatí.

Narazit můžete i na dobře vybavené edice Stepwey nebo Celebration.

Základ s benzinovou šestnáctistovkou přišel v roce 2013 na 199 900 Kč, s výbavou Arctica na 244 900 Kč.

Prostor. tažné zařízení. V základu u Dokkeru chyběly běžné věci. Šlo například o kryt zavazadlového prostoru nebo možnost seřizovat zpědeftná zrcátka - ta byla fixní.

Od druhého výbavového stupně šlo zrcátka manuálně nastavovat a nechyběly například výškově stavitelné bezpečnostní pásy, přední mlhovky, centrální zamykání s dálkovým ovládáním, elektrické ovládání předních oken nebo možnost doplatit 10 tisíc korun za klimatizaci.

V nejvyšší výbavě Arctica byla v ceně klimatizace, palubní počítač, elektricky nastavitelná zpětná zrcátka nebo nárazníky a zrcátka v barvě karoserie.

Přiobjednat šly dotykový multimediální systém, sklopné stolečky, rezervní kolo, zadní parkovací kamera, vyhřívání předních sedadel, loketní opěrka nebo tempomat.

K osobní dodávce, kdežto o 15 tisíc korun dražší Lodgy bylo kombi křížené s MPV, které mohlo mít na přání třetí řadu sedadel.

v Česku čítá necelou stovku. lety to není moc. Jejich majitelé nemají zatím příliš důvodů se jich zbavovat, jelikož to bylo často první nové auto, na které se jim podařilo našetřit.

k původní cenovce 199 tisíc Kč celkem dost. 200 tisíc korun a nejnovější dobře vybavené dokkery přijdou klidně na 350 tisíc korun.

třetiny aktuální nabídky tvoří benzinové motory a pouze třetina připadá na diesely. upečete.

Klimatizací disponují dvě třetiny ojetin. Testovaný kousek nám zapůjčil autobazar Auto ESA. Počítadlo kilometrů ukázalo něco málo přes 68 tisíc ujetých kilometrů, kterým vzhledem ke stavu podvozku věříme.

Vůz jezdil jako nový. O pohon pětiletého Dokkeru na zimních pneumatikách se starala vznětová patnáctistovka v nejslabším provedení (výkon 55 kW) ve spojení s manuálním pětikvaltem.

Kromě jednoho škrábance na pravé straně a rozežrané tlumící izolace v motorovém prostoru jsme na voze nenašli závažnější nedostatky.

Palubní desku sem Dacie "narvala" také z modelu Lodgy. Zdobí jí maximálně jednoduchý přístrojový štít, přehledný a skvěle čitelný.

Vpravo ukazuje ujeté kilometry a stav paliva, u novějších vozů pak zobrazuje údaje palubního počítače.

pomocí otočného ovladače vlevo pod volantem. výškově. Prostoru je v interiéru hodně, zejména pak v oblasti hlavy. vedení těla. Navíc jsou poměrně tuhá. Obavy z únavy po delší cestě mít ale nemusíte.

druhé vyvýšené řadě sedadel. složená sedadla nelze z vozu jednoduše vyjmout. odmontovat.

Dokker naopak potěší spoustou odkládacích schránek. střechou se vleze řada věcí. šetřilo (např. úchyty bezpečnostních pásů jsou zcela odkryté).

které se otevou v úhlu až 90 stupňů. seřizovat ventilové vůle a měnit rozvodový řemen.

Pokračujme pohledem na výbavu - Dokker nabízí i moderní prvky jako dotykový displej multimédií, i když s grafikou, která působí starší dojem.

Do Dacií se navíc montovaly jednodušší verze s jedním EGR a filtrem pevných částic umístěným až pod podlahou. Až od poloviny roku 2015 přišly verze plnící Euro 6.1 s dvojitým EGR a vstřikováním močoviny SCR.

Patnáctistovka vyniká slušnou pružností a fantastickou spotřebou. My jezdili vždy do 4,5 l/100 km. O litr dráže pak jezdí nejvýkonnější verze, která navíc trpí výraznějším turboefektem.

Ještě připomene, že nejsilnější verze dieselu spoléhají na šestirychlostní převodovku (ostatní mají jen pětirychlostní skříň).

lety provozu nebo 80 tisíc km (1.6 8V), resp. po šesti letech a 120 tisíc km (1.5 dCi).

zadní náprava je pak vlečená. Pochází z modelu Kangoo.

silnici neprojevuje stejně houpavě jako sesterské Lodgy. práci a je zde proto přitažen. směru jezdí klidně. bočního větru, které dokáží s Dokkerem zacvičit.

zasahuje stabilizační systém ESP, který nelze úplně deaktivovat. hydraulickému posilovači citlivé a přesné.

Řazení je podprůměrné a samotná hlavička řadicí páky umístěná příliš nízko.

staré automobily jako druhý nejhorší. už jen Dacia Logan. Active Tourer, Volkswagen Sharan i Dacia Duster).

byl Dokker druhý nejhorší. osvětlení, výfuková soustava a vůz po letech trápí koroze.

Někteří majitelé si stěžují spíše na problémy s posuvnými dveřmi a jejich zámky. V motorovém prostoru se také časem objevuje unikající olej a péči zaslouží parkovací brzda.

Dacia Dokker je obyčejné a jednoduché auto, které nabídne nevídanou přepravní kapacitu. Pokud do něj přejdete z Olcitu nebo Žigulíku, budete nadšeni.

Pokud jste ale zvyklí na mnohem modernější modely, vrátíte se v čase zpět do doby, kdy jste si museli vystačit s volantem a třemi pedály.

Když se vyhnete benzinové dvanáctistovce TCe, neměl by vám Dokker způsobit žádné neřešitelné překvapení. S benzinovou osmiventilevou jednašestkou se hodí na okresní silnice a na jízdy kolem komína.

Diesel pak berte, pokud jezdíte denně delší vzdálenosti.

dělníky a ještě jejich nářadí i materiál) a o víkendu se můžete vypravit s rodinou na chalupu nebo do hor. Mám silnější diesel, 8 let, přes 120 tis. km, spotřeba do 5 litrů.

Ohánějte se předsudky a německými statistikami, ale já na to auto nesáhl a je prostě perfektní.

Specifikace a srovnání s Lodgy

Převodové ústrojí a provozní údaje byly uvedeny výše; Lodgy se vyznačovala delší platformou a možností třetí řady sedadel, což Dokker postrádá.

Dokker nabízí velký a variabilní zavazadlový prostor, který umožňuje pohodlné uspořádání potřeb pro rodinu i náklad.

tags: #spotreba #dokker #1 #6 #sce