Připravovaná evropská legislativa týkající se technické způsobilosti vozidel slibuje „bezpečnost“, ale v praxi vypadá spíše jako plán, jak ze silnic definitivně vytlačit vše, co nemá v rodném listu rok výroby starší než 2020. Cílem čtvrtečního návrhu Evropské komise je zlepšení „bezpečnost silničního provozu a kvalitu ovzduší v celé EU“. Nová pravidla zohledňují narůstající počet elektromobilů na evropských silnicích a mají rovněž reagovat i na nově vznikající technologie.
Z praktického pohledu ale u nás žije ekonomická realita: průměrné české auto má přes 16 let. To není volba životního stylu, to je ekonomická realita. Zatímco se evropští komisaři ve svých udržitelných sektetariátech opájejí vizemi o nulových emisích a autonomním řízení, na evropský vozový park se řítí bouře, kterou zejména u nás na východě pocítí skoro každý motorista s malým „m“.
Co navrhuje Evropská komise
Evropská komise navrhla mimo jiné pravidelné technické kontroly elektromobilů a rovněž roční kontroly starších automobilů a dodávek. Nová pravidla by zohledňovala narůstající počet elektromobilů a měly by reagovat na nové technologie. Regulace mají zavést „rozšířené kontroly, včetně pravidelných technických kontrol elektromobilů a pokročilých asistenčních systémů pro řidiče, roční kontroly starších automobilů a dodávek a pokročilé metody testování emisí, které by měly odhalit vozidla s vysokými emisemi, aby se snížilo znečištění jemnými částicemi“.
Roční prohlídky by se měly podle návrhu týkat osobních a dodávkových vozů starších deseti let. Evropská unie je pevně odhodlána snížit do roku 2030 úmrtnost a vážná zranění na silnicích o 50 procent, uvedl eurokomisař pro dopravu. Nová pravidla by v letech 2026 až 2050 mohla podle odhadů zachránit přibližně 7000 životů a zabránit asi 65.000 vážným zraněním.
Hlavní změny v praxi: emise a ADAS
Pomyslným bičem na starší auta má být v prvé řadě nový způsob měření emisí, který jako Damoklův meč visí hlavně nad naftovými auty. Nová metodika PN (Particle Number), která už straší řidiče v Belgii či Nizozemsku, se má stát unijním standardem. Jde o čítač částic, který odhalí i to, co současné přístroje nevidí. Dosavadní měření emisí na českých stanicích bylo často jen takovou hrou na schovávanou - když to s vaším patnáctiletým dieselovým „bávem“ hodnotově zrovna nevycházelo, resp. To teď může skončit.
Navržený limit pro diesely Euro 5b a novější činí 250 000 částic na kubický centimetr ve volnoběhu. Pro starší vozy s filtrem mohou státy použít benevolentnější hranici až 1 000 000 částic na kubický centimetr. Opacita řekne „kouří, nebo nekouří“. Počet částic řekne „filtr tam je, nebo není“, bez ohledu na to, jestli motor opticky kouří.
Podle expertů z CITA (Mezinárodní výbor pro technickou inspekci) až 10 % moderních dieselů, které dnes projdou emisemi, ve skutečnosti nesplňuje limity. Máte mikrotrhlinu ve filtru pevných částic (DPF)? Smůla. Máte filtr vykuchaný úplně? Konečná. Tohle už nespraví ani hodně přimhouřené oko technika. Pokud auto nevyplivne laboratorně čistý vzduch, neprojde. U starších dieselů to bude znamenat investice v řádech desítek tisíc korun, což často převýší cenu samotného vozu, a tedy jeho smysl.
Velice perspektivní novinkou bude povinná kontrola softwaru a funkčnosti asistenčních systémů vozidla (ADAS). Brusel chce ověřovat, zda váš systém pro udržování v pruhu, nouzové brzdění nebo výstraha před překročením rychlostního limitu funguje přesně tak, jak byl nastaven ve výrobním závodě. Jakýkoliv zásah, neautorizovaná úprava nebo pokus o „čipování“ motoru kvůli většímu výkonu, bude červenou kartou stejně jako třeba trvalá deaktivace stop/start systému.
Kontroloři budou mít nově zákonné právo (a povinnost) přistupovat k hlubokým datům vozidla přes palubní diagnostiku OBD a ověřovat verzi firmwaru. Elektromobily dosud procházely STK v jakémsi zjednodušeném režimu - technik zkontroloval brzdy, podvozek a světla. Revize však zavádí povinnou kontrolu stavu trakčního akumulátoru (SoH - State of Health). Poškozená nebo neodborně opravená baterie představuje obrovské bezpečnostní riziko (požár). Vše bude navíc propojeno v celoevropské databázi.
Praktické dopady na majitele starších vozů
Prvním „bonbonkem“ v návrhu je zkrácení intervalů kontrol pro vozy starší deseti let. Zapomeňte na současný dvouletý klid. Důvod? Bezpečnost. Realita? Zdvojnásobení poplatků, zdvojnásobení času stráveného ve frontách a obrovský tlak na majitele, aby se svého „neekologického“ miláčka raději zbavili.
Brusel shodil ze stolu roční technické kontroly pro starší auta. Rada EU loni v prosinci jednoznačně odmítla návrh na povinné roční STK pro vozidla starší deseti let. Dopravní výbor Evropského parlamentu v květnu 2026 udělal totéž. Kdo vlastní starší auto, může si tedy oddechnout - ale jen na první pohled. Ve stínu debaty o frekvenci kontrol totiž tiše prošel mnohem důležitější posun: návrh směrnice, která mění samotný způsob, jakým se na stanicích technické kontroly měří emise dieselů.
Pro českého řidiče staršího dieselu není největší hrozbou častější cesta na stanici ani dramatické sebrání značek na místě. Je jí přesnější přístroj, který při běžné kontrole odhalí to, co dosavadní opacimetr přehlédl. Softwarovou deaktivaci, při které filtr fyzicky zůstává na místě, ale řídicí jednotka ho ignoruje, současné české vybavení zachytí jen obtížně.
Co vás čeká na STK dnes a jak se připravit
Technická kontrola už dávno není jen razítko na papír. Technická kontrola v rámci STK znamená kontrolu technického stavu automobilu, tedy: kontrolu podvozku, odpružení podvozku, kontrolu brzd a jejich účinnosti, stabilizace, kontrolu světel, blinkrů, světlometů, stěračů, klaksonu. Na místě se také provádí fotografování automobilu zepředu, zezadu a dále též např. výrobního štítku, VIN kódu, státní poznávací značky a tachometru. Výsledky jsou zaznamenány online do státního systému, aby nedocházelo k provádění opakovaných kontrol na jiných STK ve chvíli, kdy automobil nevyhoví podmínkám.
Na STK je potřeba dorazit nejen s automobilem, ale také s malým technickým průkazem a případně též s hotovým protokolem o měření emisí, pokud si emise necháte měřit jinde. Měření emisí se provádí buď ve stanicích technické kontroly, nebo je možné nechat si je provést ve stanicích měření emisí, což bývá součástí autoservisů. Z takového měření je ale nutné mít protokol o měření emisí a předložit jej na stanici technické kontroly maximálně do 30 dnů od jeho provedení.
Jaké vozy musí navštívit STK? Na STK se musí se svým vozidlem pravidelně dostavit majitelé automobilů, motorek, přívěsných vozíků do 3,5 tuny. První kontrola musí být maximálně po čtyřech letech. Druhá a další každé dva roky. Tuto informaci řidič najde ve velkém technickém průkazu a na červené nálepce na registrační značce.
Co dělat, když auto neprojde emisemi nebo STK
Pokud víte, že je automobil v dobrém technickém stavu, návštěvy STK se bát nemusíte. Pokud je automobil už starší, bývá vhodné přenechat automobil před návštěvou STK na kontrolu automechanikovi. Automechanik nejprve automobil zkontroluje a opraví závady, které by byly překážkou zvládnutí měření emisí či technické kontroly. A až poté provede kontrolu STK.
Na protokolu z měření emisí je uvedena závada, pro kterou emisemi neprošlo. Může jít o katalyzátor, lambda sondu a další problémy. Nemusí to znamenat konec automobilu. Záleží na typu závady. Ale vezměme technické kontroly popořádku. O automobil je potřeba se starat a nechávat kontrolovat v servisech. Ne vždy jsou volné finanční prostředky na kontroly v autorizovaném servisu, ale kontrola u schopného technika by měla probíhat pravidelně stejně jako např. výměna filtrů a oleje.
Jednoduchá odpověď na otázku, co dělat, když auto neprojde emisemi, je postarat se o kontrolu technikem. V souvislosti se zpřísněním podmínek na STK mnohá, zejména starší auta, technikou neprojdou. Rada odborníka: Vyvarujte se pokutě v řádech miliónů korun a zákazu řízení. Myslete si na technickou kontrolu vozu včas.
Karbon, příčina špatných emisí a možnosti řešení
Příčinou problémů s emisemi se často stává nadměrná tvorba karbonu ve vnitřních částech motoru. Občas se doporučuje u dieselových automobilů, které řidič používá pouze na popojíždění ve městě, aby na technickou kontrolu dojeli s řádně zahřátým motorem a na dálnici automobil pořádně projeli. Vypálí se tak usazeniny. Pravdou ale je, že jako běžný řidič nemůžete tušit, co automobilu je. Proto je potřeba spíše předat automobil technikovi, který ví, co dělat když auto neprojde emisemi a na co se podívat, a co opravit.
Slovo „karbon“ se v souvislosti s moderními motory skloňuje snad ve všech pádech. Jak se ukazuje, jeho hromadění zejména na teplých částech znamená obrovský problém. Dle specialistů ze společnosti I.O.B., která u nás zastupuje společnost BG Products, předního amerického dodavatele chemických produktů určených k čištění spalovacích motorů, se nejvíce karbonových úsad vytváří z oleje. Příčin je více, tou hlavní je však vysoká teplota oleje.
V minulosti znamenalo odstraňování karbonu z motoru a tedy jeho čištění složitou rozborku agregátu. Dnes však existuje řešení čištění motoru takzvanou chemickou cestou a tedy bez demontážně. V rámci toho vyvinula firma BG Products celou řadu přípravků, lišících se použitím na konkrétní části automobilového motoru. Největší předností PEA (Polyetheramine) je fakt, že je hořlavý až při teplotě zhruba 900 stupňů. Tím dokáže chemicky působit na karbonové úsady i ve spalovacích prostorech motoru či systému recirkulace spalin (EGR).
Možností, jak chemicky zbavit motor, palivovou soustavu či sání motoru karbonu, jsou v zásadě dvě. Tou první je prevence, díky níž zůstanou uvedené části agregátu čisté a tedy bez úsad. K tomu stačí pravidelně, každých zhruba 10.000 km přidat do nádrže čistící přípravek, který by měl udržet spalovací prostor a samozřejmě palivovou soustavu čistou. Pokud má ale auto najeto řekněme 50.000 km a více, uvedená jednoduchá metoda již účinná není. V tomto případě by měla být prvotním řešením profesionální dekarbonizace motoru.
Právní rámec a technické požadavky
Oficiální ověření se provádí na stanicích technické kontroly (STK). Díky těmto kontrolám by se na cestách neměly objevovat pojízdné vraky a nebezpečná auta. Bez platné technické kontroly automobil nesmí vyjet na silnice. Stejně tak nesmí být na silnici bez sjednaného povinného ručení. Dle zákona č. 432/2022 Sb. od 1. 1. 2024 již není povinnost předkládat velký technický průkaz (TP), ale doporučujeme jej mít s sebou pro doplnění údajů neuložených v registru vozidel.
Právní předpisy relevantní pro STK a technické prohlídky v ČR: Zákon č. 432/2022 Sb., Zákon č. 56/2001 Sb., Vyhláška č. 341/2014 Sb., Vyhláška č. 153/2023 Sb., Vyhláška č. 211/2018 Sb., Vyhláška č. 209/2018 Sb.
Silniční vozidla dovezená ze zahraničí podléhají dle §34, zák. 56/2001 Sb. registraci nebo schválení technické způsobilosti na základě písemné žádosti. Pro naše zákazníky provádíme technickou kontrolu dovezeného vozidla a kontrolu všech dokladů dle zákona 56/2001 Sb v aktuálním znění hlava IV, včetně vypracování technického a evidenčního protokolu nutného pro schválení dovezeného vozidla na příslušném úřadě resp.
Další užitečné informace a doporučení
Pokud vás zajímá, kdy a jaké technické prohlídky vaše (nebo jakékoliv jiné) vozidlo prodělalo, můžete to zjistit online na webu Cebia.com. Pokud kupujete auto nebo chcete zjistit jeho technický stav, využijte možnosti provedení informativní technické prohlídky na žádost zákazníka pro zjištění technického stavu vozidla.
Důležité je mít: Čisté a s čitelnou registrační značkou (RZ). V pohotovostní hmotnosti, tj. bez poklic a pokliček na kolech. Kupříkladu včasná výměna opotřebovaných pneumatik vám může ušetřit opakované návštěvy STK. Nevykazují známky poškození a mají dostatečnou hloubku dezénu? Ať už návrh projde, nebo ne, jedna věc zůstává: péče o technický stav vašeho vozu, včetně pneumatik, je investice, která se vždy vyplatí.
Evropská komise rovněž navrhuje zavést digitální osvědčení o registraci vozidla a zjednodušit přeshraniční sdílení údajů. Stejně tak by mělo být zavedeno digitální osvědčení o registraci vozidla a usnadněny pravidelné technické kontroly pro osoby dočasně pobývající v jiné zemi Evropské unie.
Dnešní iniciativa představuje významný krok k tomu, aby byly naše silnice bezpečnější, vzduch čistší a občané měli snadnější život, dodala EK. Nicméně pro majitele starších vozů platí jasné doporučení: pravidelně udržovat vozidlo, řešit závady včas a předem konzultovat odborníka, aby se minimalizovalo riziko neúspěchu při technické kontrole.