Tatra 603: automatická převodovka a technické řešení legendární šestsettrojky

Avantgardní šestsettrojka je legendou. Aerodynamická limuzína ladných tvarů vznikala po dvě dekády a kdysi se v ní mohli vozit jen vyvolení. Dnes vzbuzuje především na západ od našich hranic obdiv.

Vznik a historický kontext

Tatra na počátku padesátých let minulého věku musela ukončit výrobu osobních vozů, měly jí zůstat pouze těžké nákladní. Nevedly ji k tomu ekonomické důvody jako později na konci milénia, nýbrž direktivní nařízení. Jenomže československá vláda potřebovala reprezentační automobil pro státní úřady, velvyslanectví a stranické funkcionáře a ZIMy z Gorkého, dnešního Nižného Novgorodu zrovna kvalitou nevynikaly. Vývoj tak vlastně probíhal tajně, zelenou z patřičných míst dostal až v lednu 1954. Ano, 603 vznikala v neveselé době temna za železnou oponou, vývoj vedl šéf smíchovské Tatry Vladimír Popelář a převážně černé vozy sloužily vládnoucí garnituře včetně ředitelů velkých státních (pardon, národních) podniků a tajné služby.

Design a karoserie

První návrhy baculaté aerodynamické karoserie nakreslil výtvarník František Kardaus, mimochodem tvůrce tvarů tramvaje Tatra T3, se kterou se můžeme svézt dodnes. Maketa v životní velikosti (1954) pak dostala mohutnou stabilizační ploutev jako její předchůdci. Finální design byl dílem Zdeňka Kováře. Karosérie Tatry 603 je dílem výtvarníka Františka Kardause a tehdejšího vedoucího pražské Tatry a její konstrukční divize, Vladimíra Popeláře.

Samonosná karoserie se pyšnila součinitelem odporu vzduchu 0,36. Typickým znakem všech šestsettrojek bylo zadní panoramatické okno rozdělené na dva díly. První Tatry 603 slavily velký úspěch na světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu, už předtím však měly premiéru v průběhu Zimních olympijských her v Cortině d’Ampezzo.

Motor, umístění a přenos výkonu

Motor 603 F zkonstruoval Julius Mackerle, odzkoušel se už ve sportovním prototypu T602 Tatraplan Sport, měly jej některé běžné Tatraplany, 87, monoposty 607 a nákladní 805. Vzduchem chlazený hliníkový vidlicový osmiválec s devadesátistupňovým úhlem rozevření měl tyčkový rozvod OHV, nacházel se až za zadní nápravou a vážil 180 kg. Z objemu 2545 cm3 dával zprvu 70 kW při 4800 otáčkách, používal dva dvojité spádové karburátory Jikov. Ano, vzhledem k velikosti se jeho výkon jevil jako lehce poddimenzovaný... Vzduchem chlazený dvouapůllitr V8 se ukrýval v zádi.

Vůz Tatra 603 byl poháněn vzduchem chlazeným osmiválcovým motorem s objemem 2,5 litru, umístěným za zadní nápravou. Motor, který navrhl Ing. Julius Mackerle, měl u prvních typů výkon 73 kW, u posledních verzí 77 kW (105 koní) a poháněl přes čtyřstupňovou převodovku zadní nápravu.

Automatická převodovka - kontext a realita

V dostupných textech se opakovaně zmiňuje pohon zadní nápravy přes čtyřstupňovou převodovku, ovšem přímá zmínka o sériově vyráběné automatické převodovce ve standardních verzích Tatry 603 chybí. Motor poháněl přes čtyřstupňovou převodovku zadní nápravu. U Tatry 603 se tedy standardně uplatňovala manuální či poloautomatická řešení dobového typu, nikoli masivní nasazení automatických převodovek, jak je známe z pozdější západní produkce.

V technické evoluci se objevovaly úpravy motoru a převodových poměrů u sportovních nebo upravených verzí, které dosahovaly vyšších výkonů a někdy jiné charakteristiky převodovek podle požadavků soutěží či specifických úprav. Upravené verze měly motor se zvýšeným výkonem a často byly odlehčené (hliníkové a laminátové) panely karosérie. Tyto vozy jezdily podle úpravy motoru a použitých převodů rychlostí přes 200 km/h.

Podvozek, jízdní vlastnosti a komfort

Podvozek s rozvorem 2750 mm měl vpředu vzpěry McPherson a vlečená ramena, vzadu se nacházely pro Tatru tradiční výkyvné polonápravy, teleskopické tlumiče a vinuté pružiny pak vytvářely optimální komfort šestici pasažérů na palubě. Díky dvaceticentimetrové světlosti 603 zvládla i horší cesty, vozy měly už z továrny nezávislé benzinové topení. Brzdy však byly dlouho jen bubnové.

Zajímavý údaj představovalo rozložení hmotnosti na obě nápravy 47:53, u vozu motorem vzadu unikátní. Jízdní vlastnosti odpovídaly koncepci s motorem za zadní nápravou s výkyvnými hnacími polonápravami, takže vozidlo bylo citlivé na boční vítr a při ostré jízdě v zatáčkách přetáčivé. Důležitou novinkou se stal příčný zkrutný stabilizátor vpředu, který spolu se zvětšeným rozchodem vzadu zlepšil jízdní vlastnosti, podařilo se potlačit přetáčivost při ostré jízdě i citlivost na boční vítr, na pohodlí se ovšem nezměnilo díkybohu nic.

Výkony, rozměry a užitné vlastnosti

5,06 m dlouhé, 1,91 m široké (i se zrcátky) a 1,53 m vysoké vozy s pohotovostní hmotností 1450 kg upalovaly minimálně 160 km/h (údaj výrobce), ale ve skutečnosti dokázaly překročit stosedmdesátku. Jenže akcelerace z klidu na stovku jim trvala 19 s. Zavazadelníky disponovala šestsettrojka dvěma, do přídě se vešlo 370 l, pod ním se nacházela samostatná rezerva v „šuplíku“, za zadními sedadly bylo pak k dispozici dalších 120 l.

Vývoj sérií a modernizace

První Tatry 603 první série charakterizovala příď se třemi světlomety. První série měla tři hlavní reflektory pod společným krytem, nejdříve jednodílným, pak trojdílným. Tatra dokonce experimentovala s natáčením toho prostředního. V roce 1960 byl motor 603 G se zmenšeným objemem na 2472 cm3, aby se vešel do dvouapůllitrové třídy. Výkon však zůstal zachován.

Druhá série z brněnského veletrhu 1962 dostala jinou příď, trojici hlavních světlometů nahradila čtveřice, už bez krytu, navíc rozdělená na dvě poloviny a bohatě zdobená chromem. Tatra 603-2 se čtyřmi reflektory a spoustou chromu. Přepracována byla i palubní deska. Krátce poté, v roce 1964, přišel na řadu agregát 603 H s výkonem zvětšeným na 77 kW, čímž evoluce pod zadní kapotou dospěla do své finální fáze.

Poslední modely druhé série měly posilovač brzd, zvýšené čelní sklo, které zlepšilo výhled směrem vpřed a směrovky v předních blatnících dostaly oranžovou barvu. Brzdy byly zpočátku bubnové, od konce roku 1968 se montovaly licenční kotoučové brzdy Dunlop na všechna kola.

Export, užití a kult

„Šestsettrojky“ nebyly v celém průběhu výroby prakticky vůbec exportovány (přes velký zájem o tento vůz) s výjimkou několika desítek kusů pro země bývalého východního bloku (Sovětský svaz, NDR, Bulharsko, Maďarsko). Ve propagačních filmech i na fotografiích se skvěly vozy v módních dvoubarevných kombinacích, jenže těch bylo opravdu velmi málo. Západní země se jich navíc i přes velký zájem až na několik málo jednotek nedočkaly, třeba v SRN stály zpočátku 15 tisíc marek. Proto není tolik známá.

Tatra 603 byla často nasazována na sportovní soutěže, kde dosáhla i několika zahraničních úspěchů. I přes své velké rozměry a hmotnost byla Tatra 603 často nasazována na sportovní soutěže, kde dosáhla i několika zahraničních úspěchů. Kubánský vůdce Fidel Castro vlastnil bíle lakovanou Tatru 603, která zřejmě byla jediným exemplářem vybaveným klimatizací již od výrobce.

Výroba, počty a nástupce

Tatra 603 byl reprezentační osobní automobil, vyráběný automobilkou Tatra, národní podnik Kopřivnice v letech 1955 až 1975. Počáteční vývoj Tatry 603 však probíhal víceméně tajně, proti vůli tehdejšího centrálního plánování. V roce 1955 byl postaven první, tvarově mírně odlišný prototyp, v dalších letech následovala ověřovací série 10 kusů a následně pak malosériová výroba.

V nejúspěšnějších letech 1973 a 1974 bylo vyrobeno až 1 600 vozů za rok. Rok 1975 pak byl posledním rokem produkce, následně byla Tatra 603 nahrazena modelem Tatra 613. Celkově bylo vyrobeno 20 422 vozů všech provedení; označených Tatra 603-1, Tatra 603-2 a následně modernizovaného Tatra 603-3.

Technická tabulka (vybrané údaje)

Paměť a dnešní hodnoty

Tím se Tatra 603 stala nejrozšířenějším typem značky Tatra. Jeden z dochovaných exemplář; Tatra 2-603 je ve vlastnictví společnosti Tatra Trucks a je umístěn v Muzeu osobních automobilů Tatra v Kopřivnici. Vůz Tatra 603 (model první série se třemi světlomety pod společným krytem) je k vidění v mnoha záběrech v černobílém filmu Vrah skrývá tvář z roku 1966, z různých úhlů pohledu, včetně záběrů z interiéru.

Samostatnou kapitolu v životě Tatry 603 tvoří různé pokusy a návrhy o zásadní tvarovou modernizaci proudnicové karosérie. Do stádia realizace prototypu se dostala Tatra 603A z pražské vývojové kanceláře. V bratislavské vývojové kanceláři Tatra pod vedením Ing. Ivana Mičíka vznikl od něj odvozený prototyp sanitka a samostatný velmi progresivní návrh Tatra 603X (kterou stylisticky i konstrukčně navrhl Ján Cina).

tags: #tatra #603 #automaticka #prevodovka