Tradice výroby nákladních a užitkových automobilů v severočeském kraji

Severočeský kraj má bohatou historii výroby nákladních a užitkových automobilů, která je neodmyslitelně spjata s podnikem LIAZ (Liberecké automobilové závody). Ačkoliv název odkazoval na Liberec, hlavní sídlo a výrobní závody se nacházely v Rýnovicích u Jablonce nad Nisou, s významnými provozy v Mnichově Hradišti a Liberci.

Počátky a předchůdci LIAZu

Historie výroby sahá až do počátku 20. století. LIAZ navazoval na tradici automobilky Reichenberger Automobilfabrik (RAF), která fungovala od roku 1907. V roce 1912 tuto firmu zakoupila mladoboleslavská společnost Laurin & Klement, dnešní Škoda Auto. Během první světové války byla RAF součástí automobilky Škoda.

Během druhé světové války byl v mladoboleslavské Škodě vyvíjen nákladní automobil Škoda 706 R. Po válce však padlo rozhodnutí o přesunu výroby těchto nákladních automobilů a autobusů RO do prostor národního podniku AVIA v Praze Letňanech. Tato změna byla motivována předpokladem minimální poválečné letecké výroby v Avii.

Vznik a rozvoj národního podniku LIAZ

Samotný národní podnik LIAZ byl založen v roce 1951. Jeho součástí se staly závody v Rýnovicích, Mnichově Hradišti a Liberci. V počátcích výroba nákladních automobilů stále nesla značku Škoda, což platilo až do poloviny 70. let 20. století.

Počátky výroby v severočeských závodech nebyly bez problémů. Výrobní technologie byly často opotřebované a zaměstnanci si nové profese osvojovali na praktickém výcviku. Dne 2. ledna 1953 byl slavnostně vyroben první automobil Š 706 RO a do konce roku bylo vyrobeno celkem 931 vozů, přičemž v následujících letech výroba narůstala.

Organizační změny se objevovaly i v raných letech. Již od 1. října 1953 byl osamostatněn závod v Mnichově Hradišti a od 15. listopadu i závod v Hanychově. Tyto podniky, ač rozdělené, musely nadále úzce spolupracovat na vývoji a výrobě společných produktů.

Významným rokem pro LIAZ byl 1958, kdy došlo ke sloučení dříve rozdělených podniků a k začlenění Slévárny Liberec. Postupně se k podniku připojovaly další závody: Zvolen a Přerov (1960), Mělník (1965), Jablonec nad Nisou (1968, nově vystavěn), Velký Krtíš (1970, nově vystavěn) a Holýšov (1974).

K 1. lednu 1986 se LIAZ stal oborovým podnikem, pod který spadaly i výrobce autobusů n.p. Karosa Vysoké Mýto, výrobce chladírenských návěsů n.p. Orličan Choceň a výrobce trolejbusů n.p. Škoda Ostrov nad Ohří.

Modely a typové řady

Během své existence LIAZ vyprodukoval řadu významných modelů:

• Škoda 706 RT - první sériová nákladní Škoda s bezkapotovou trambusovou kabinou, modernizovaná verze z konce 60. let.
• Řada 100 - zcela nová typová řada z počátku 70. let, která se potýkala s problémy v dodávkách technologií a do výroby se dostala s mnohaletým zpožděním.
• Řada 200 - rekonstruovaná řada 110 z 90. let.
• Řada 300 - další výrazná modernizace řady 110.
• Řada 400 Xena a Fox - zcela nové nákladní automobily z konce 90. let.

Účast na sportovních soutěžích

LIAZ se v 80. letech výrazně zapsal do historie motoristického sportu, zejména díky účasti na Rallye Dakar. V roce 1985 se objevil první tým z Východního bloku na Dakaru, posádka Jiří Moskal, Jaroslav Joklík a Radek Fencl dokončila na 13. místě.

Mezi nejvýznamnější úspěchy patří:

• 1987 - 3. místo v kategorii kamionů na Rallye Dakar
• 1988 - 2. místo v kategorii kamionů na Rallye Dakar
• 1989 - 1. místo v kategorii kamionů na Rallye Dakar

Transformace a úpadek

Po revoluci v roce 1989 a ekonomické transformaci zemí RVHP ztratil LIAZ téměř všechna odbytiště. Prodeje a výroba postupně klesaly. Slovenské závody se odštěpily do samostatných podniků. V roce 1992 byl podnik částečně privatizován v kupónové privatizaci, ale stát zůstal největším vlastníkem.

Privatizace byla dokončena v roce 1995, kdy majoritu získala Škoda Plzeň a podnik byl přejmenován na Škoda Liaz a.s. Záchranný ekonomický program a uvedení nové řady Škoda 400 (Xena a Fox) však již nedokázaly zvrátit nepříznivý vývoj.

V roce 1998 byl na podnik prohlášen konkurz, který byl po dvou týdnech zrušen. V roce 2000 podnik odkoupil slovenský Sipox Holding, který však neměl dostatek prostředků na financování výroby. Na počátku září 2002 vstoupil Liaz Sipox do likvidace a v srpnu 2003 vyjela z bran továrny v Mnichově Hradišti poslední liazka.

Pokusy o obnovení tradice

Na tradici LIAZu se později pokusila navázat společnost TEDOM. Ta odkoupila bývalou motorárnu Liazu v Jablonci nad Nisou (JAMOT) včetně technické dokumentace a know-how výroby motorů. V roce 2006 vznikla společnost Tedom Truck, která zakoupila práva na výrobu nákladních automobilů řady 300 a 400. Vyráběla vozy řady Fox a modernizovala vozy LIAZ, ale kvůli nedostatku zakázek byla společnost v roce 2009 zlikvidována.

Dne 22. prosince 2017 vznikla akciová společnost LIAZ TRUCKS a.s., jejímž jediným akcionářem je holding CZECHOSLOVAK GROUP a.s. Tento krok signalizuje snahu o obnovení výroby a navázání na bohatou historii severočeského automobilového průmyslu.

LIAZ v současnosti

V místech, kde dříve sídlil výrobní závod LIAZu, dnes působí řada firem různého zaměření. Mezi nejvýznamnější patřila japonská společnost KOMATSU - Stavmek s.r.o. V bývalých objektech LIAZu se nachází mimo jiné i společnosti jako Lipraco, Litra, Scania, Dino Toys a další.

Nejperspektivnější část původního závodu, motorárna v Rýnovicích, se přejmenovala na JAMOT a.s. a v současnosti se zabývá výrobou motorů, často využívajících technologii LIAZu.

tags: #tradice #vyroby #nakladnich #a #uzitkovych #automobilu