Trasy pro nákladní automobily v Pardubicích a okolí: Problémy a řešení

V tomto článku se zaměřujeme na problematiku tras pro nákladní automobily v Pardubicích a okolních oblastech, vycházejíce z aktuálních plánů a reálných situací popisovaných v předloženém textu. Analyzujeme dopady nadměrné nákladní dopravy na životní prostředí a infrastrukturu obcí, stejně jako snahy o její regulaci.

ParduPlán: Strategie pro dopravu v Pardubicích

Dokument ParduPlán, který prošel v roce 2023 aktualizací reagující na podněty Ministerstva dopravy ČR, představuje klíčový strategický materiál pro budoucí směřování dopravy v Pardubicích. Jeho Návrhová část definuje cíle a navrhuje sadu opatření k jejich dosažení. Mezi sledované parametry v rámci návrhové fáze patří například:

  • Rozdíly průměrných ročních koncentrací NO2 vlivem dopravy (aktivní stav 2035 vs. stav bez opatření).
  • Rozdíly průměrných ročních koncentrací PM10 vlivem dopravy (aktivní stav 2035 vs. stav bez opatření).
  • Rozdíly průměrných ročních koncentrací PM2.5 vlivem dopravy (aktivní stav 2035 vs. stav bez opatření).
  • Rozdíly průměrných ročních koncentrací BaP vlivem dopravy (aktivní stav 2035 vs. stav bez opatření).
  • Rozdíly hlukové zátěže ze silniční dopravy (aktivní stav 2035 vs. stav bez opatření).

Základem projektu ParduPlán byla pečlivá analýza dopravních expertů, která zahrnovala rozsáhlé průzkumy v terénu, sčítání dopravy, analýzu parkování a studium všech existujících podkladů souvisejících s řízením dopravy ve městě.

Schéma dopravních proudů ve městě

Nástroje pro plánování tras nákladních vozidel

Pro efektivní plánování tras nákladních vozidel existují specializované nástroje, jako je systém fireTMS. Tyto systémy jsou určeny pro:

  • Přepravní společnosti: Poskytují profesionální nástroj pro plánování tras, který přináší úsporu času i peněz.
  • Speditéry: Umožňují výpočet ziskovosti zakázek a kontrolu nákladů na přepravu.
  • Logistiky: Nabízejí rychlý a snadný způsob určení trasy a porovnání jednotlivých variant z hlediska času a nákladů.

Systém fireTMS automaticky určí trasu pro nákladní vozidlo na základě zadaných údajů o nakládce a vykládce. Umožňuje také editaci trasy a nalezení optimální varianty. V rámci úprav trasy lze provádět následující akce:

  • Zadat nové místo nakládky nebo vykládky.
  • Přidat k objednávce další dodatečné náklady.
  • Zvolit nejlepší, nejkratší nebo nejlevnější trasu z nabízených alternativ.
  • Vyloučit dálnice a všechny zpoplatněné silnice.

Mapy v systému fireTMS jsou navrženy tak, aby byly přesné a snadno použitelné pro určování tras pro nákladní vozidla.

Problémy s nákladní dopravou v obcích

Mnoho obcí v Pardubickém kraji i mimo něj se potýká s problémy způsobenými nadměrnou nákladní dopravou. Tyto problémy se často týkají obcí ležících na objízdných trasách, které řidiči kamionů využívají k vyhýbání se placení mýtného na dálnicích a rychlostních silnicích.

Konkrétní příklady obcí a jejich situace:

Bakov nad Jizerou:

Centrem města projíždějí kamiony využívající tzv. starou turnovskou silnici. Obec se snaží o dosažení zákazu vjezdu pro kamiony.

Benátky nad Jizerou:

Po zavedení mýtného těžká nákladní vozidla objíždějí dálnice a rychlostní silnice, sjíždějí z R10 a projíždějí obcemi po staré silnici. Denně zde projíždějí stovky kamionů. Starosta zmiňuje, že kamiony sjíždějí nejen z rychlostní silnice, ale i od Bělé pod Bezdězem, čímž zkracují cestu, ničí silnice, způsobují prach a hluk. Opatření jako zákaz nočního parkování nejsou dodržována. Obec se snaží o zákaz tranzitní dopravy.

Březina:

Obec se připojila k dalším obcím ležícím na objízdné trase s cílem dosáhnout zákazu vjezdu pro kamiony na starou turnovskou silnici. Iniciátorem akce byla obec Kosmonosy.

Chodouň:

Kamiony projíždějí obcí ve snaze vyhnout se placení mýtného na paralelní dálnici D5. Starosta Petr Frei upozorňuje na absenci omezujících značek na komunikaci II/605, což umožňuje řidičům objíždět mýtné brány. Mohutné kamiony způsobují škody na silnici a jejich vibrace narušují statiku nemovitostí. Obec usilovala o umístění zákazové značky.

Čechtice:

Čechtickým náměstím projížděla nákladní auta, kdekoliv to šlo. Situace byla komplikovaná kvůli částečné uzavírce a objíždění přes autobusová stání.

Divišov:

Obec leží blízko sjezdu z D1 a silnice II/111 je silně zatížena nákladní dopravou. V zatáčce u náměstí se kamiony nemohou minout a musí složitě couvat. Silnice není konstruována na takové zatížení, což vede k častým poruchám infrastruktury (vodovod, chodníky), a představuje pro obec velkou finanční zátěž. V roce 2013 musela obec opravit opěrnou zeď za cca 1 mil. Kč. Středočeský kraj připravuje rekonstrukci povrchu silnice II/111 pro snížení hlučnosti.

Hrusice, Klokočná, Ondřejov:

Obce ležící na silnicích II. třídy č. 113 a 108 jsou pro řidiče těžkých náklaďáků ideální zkratkou mezi "brněnskou" a "hradeckou" dálnicí, čímž šetří na mýtu i kilometrech. Kraj navrhuje zjednosměrnění provozu nákladní dopravy na těchto silnicích.

Jesenice:

Obec registruje velké množství projíždějících nákladních automobilů. Vznikla petice proti nadměrnému množství dopravy. Těžká doprava si kvůli rozbitým mostkům na Jinecké silnici hledá jinou cestu, přičemž kraj opakovaně slibuje opravu mostků bez výsledku. Obyvatelé trpí nadměrným hlukem, prachem a popraskanými zdmi.

Jesenice u Prahy:

Místní si stěžují na velký provoz přetížených nákladních automobilů. Úřady problém nevidí jako vážný a do dokončení Pražského okruhu s tím nic dělat nemohou. Jsou také porušovány hlukové a emisní limity.

Jeneč:

Starosta Pavel Burger upozorňuje na zvýšený průjezd kamionové dopravy. Navzdory vybudování rychlostní komunikace R6, která měla kamiony odvést, se situace spíše zhoršila, protože řidiči se vyhýbají placení mýtného. Proběhla jednání o neplacení mýtného na úseku paralelním s komunikací vedoucí obcí.

Ješín:

Obec leží na silnici I. třídy, po které denně projíždějí stovky kamionů. Doprava se znásobila po otevření dálnice D8. Přetížená vozidla zde vytváří kolony, hluk, prach a exhalace, praskají omítky domů a trpí silnice.

Jílové u Prahy:

Radnice musela opravit svou budovu, kterou prochází silnice na Davli, kvůli nákladním vozidlům. Obec chce namontovat značku zakazující průjezd nákladním automobilům skrz budovu radnice.

Kladno-Švermov:

Lokalita se potýká se zvýšenými limity škodlivin v ovzduší, ke kterým přispívá i nákladní doprava. Platí omezení vjezdu kamionů těžších než 12 tun do Velvarské ulice. Město jedná se Středočeským krajem o podobném omezení v ulici 28. října. Cílem je vyloučit kamionovou a nákladní dopravu z těchto silnic.

Kmetiněves:

Obcí denně projedou stovky kamionů, které ohrožují děti a způsobují hluk. Vysoká zátěž je způsobena objízdnými trasami kraje a trvalým zkracováním cesty z D8 na R7. Průtah obce je poškozen, včetně mostu přes Vranský potok. Kamiony se snaží vyhnout placení mýtného. Vibrace z těžké dopravy obtěžují obyvatele a způsobují škody na majetku. Bylo vedeno správní řízení s cílem položit protihlukový asfalt.

Kosmonosy:

Kamiony využívají starou cestu na Turnov vedoucí přes obec, aby ušetřily za mýtné na rychlostní silnici R10. Město se spojilo s dalšími obcemi a jedná s krajem o zákazu vjezdu pro kamiony.

Kostelec nad Černými Lesy:

Obce ležící na silnicích II. třídy č. 113 a 108 slouží jako zkratka mezi "brněnskou" a "hradeckou" dálnicí. Tranzitní doprava přes centrum města ničí vodohospodářskou infrastrukturu a ohrožuje chodce. Kraj navrhuje zjednosměrnění provozu nákladní dopravy.

Kostelní Lhota:

Kamiony projíždějí obcí, aby se vyhnuly placení mýtného na dálnici. Žádost o zákaz průjezdu kamiony nad 12 tun z roku 2007 nebyla vyhověna. V roce 2011 bylo zahájeno nové kolo jednání s úřady, které vedlo k realizaci dopravně-bezpečnostní studie a osazení dopravních značek. Těžká nákladní doprava tak nesmí projíždět obcí a dalšími čtyřmi obcemi na trase silnice II/611.

Krupá:

Obce ležící na silnicích II. třídy č. 108 a 113 slouží jako zkratka mezi "brněnskou" a "hradeckou" dálnicí. Kraj navrhuje zjednosměrnění provozu nákladní dopravy. Toto řešení by sice ulehčilo obci Krupá, ale znamenalo by nárůst dopravy pro okolní obce. Starosta navrhuje zpoplatnění silnic nižších tříd.

Kutná Hora:

V době zvýšené kamionové dopravy došlo k hloubkovým propadům komunikací a negativnímu ovlivnění psychiky obyvatel. Město se obává o znehodnocení majetku. Žádosti o snížení tonáže pro průjezd Štefánikovou ulicí byly zamítnuty policií. Pozitivní změnu přinesly objízdné trasy na "Černokosteleckém" tahu, uzavírka Malínského nadjezdu a otevření obchvatu Kolína.

Lány:

Kamiony projíždí městem po tzv. staré turnovské silnici. Obec se připojila k dalším obcím s cílem dosáhnout zákazu vjezdu pro kamiony na tuto silnici.

Libčice nad Vltavou:

Část dopravců využívá silnici II/116 jako spojku mezi rychlostní silnicí R4 a povltavskou magistrálou, aby se vyhnuli Praze. Přetížená nákladní auta projíždějí obcemi, čímž vytvářejí kolony, hluk a špínu.

Mníšek pod Brdy:

Obce ležící na silnicích II. třídy č. 113 a 108 slouží jako zkratka mezi "brněnskou" a "hradeckou" dálnicí. Kraj navrhuje zjednosměrnění provozu nákladní dopravy.

Nymburk:

Řidiči nákladních vozidel objíždějí zpoplatněnou rychlostní silnici R6 po komunikaci druhé třídy procházející centrem města. Starosta chce prosadit zákaz průjezdu vozidel nad 12 tun městem. Čeká se na převedení silnice první třídy na druhou třídu, kterou bude spravovat kraj.

Mapa s vyznačenými problematickými trasami pro nákladní dopravu

Místa pro mobilní vážení nákladních vozidel v Pardubickém kraji

Pardubický kraj připravuje nová místa pro mobilní vážení nákladních vozidel. Celkem bylo vytipováno pět stanovišť, která upraví Ředitelství silnic a dálnic. Vážní místa se nacházejí poblíž hlavních tahů a na jejich provozu se bude podílet Celní správa ve spolupráci s Centrem služeb pro silniční dopravu.

Mezi klíčové parametry pro umístění vážních míst patří:

  • Dojezd kontrolovaného vozidla na vážní místo a zpět nejvýše 16 kilometrů (radius 8 km).
  • Podélný sklon vozovky nejméně 3 %.
  • Příčný sklon vozovky 2 %.
  • Dostatečně velký prostor pro vjezd a výjezd kamionu a odstavnou plochu.

Původně bylo v předchozí studii vytipováno 34 míst, tento počet byl však na základě připomínek policie a Celního úřadu snížen na 5 míst. Dolní Lipka se projektuje samostatně jako úprava prostoru hraničního přechodu.

Kontrola hmotnosti nákladních vozidel

Celní správa se pravidelně věnuje kontrole hmotnosti nákladních vozidel. Podle zjištění bylo do července daného roku provedeno 44 pozitivních kontrol, což znamená, že každé druhé kontrolované vozidlo bylo přetížené.

Problematické jsou zejména dodávky, kde oficiální váha do 3,5 tuny neumožňuje naložit významnější náklad, jelikož samotná nenaložená dodávka může vážit kolem tří tun.

tags: #trasy #pro #nakladni #automobily #pardubice