Tunelový komplex Blanka byl zprovozněn na podzim roku 2015. Iniciativa AutoMat od počátku navrhovala tunel nestavět a namísto toho přehodnotit dopravní koncepci Prahy. Poté, co primátor Bém v listopadu 2007 stavbu definitivně zahájil, vsadil se AutoMat, že její cena výrazně překročí deklarovaných 26,8 miliard Kč.
Celkové náklady se vyšplhaly na 43 miliard. V letech 2014-2015 žádal AutoMat město o realizaci řady kompenzačních opatření, která by zlepšením podmínek pro veřejnou a bezmotorovou dopravu omezila negativní dopady zprovoznění tunelu. Šlo převážně o návrhy připravované Institutem plánování a rozvoje, patřily mezi ně zejména omezení tranzitu historickým centrem Prahy a zahájení humanizace Severojižní magistrály.
Opatření ale nebyla schválena jako celek a jejich realizace byla ponechána na iniciativě městských částí. AutoMat posoudil možný pozitivní dopad jednotlivých opatření a začal sledovat jejich realizaci. V hodnocení po deseti letech se dostáváme na 32,4 procent. Zatímco politici po zprovoznění tvrdili, že Blanka provoz ve městě nezvýšila, na základě dat TSK jsme po pěti letech napočítali na pražských komunikacích včetně Blanky o 11 procent vyšší provoz, koncentrovaný zejména do severního segmentu vnější Prahy.
Od roku 2019 dopravní výkon automobilové dopravy v Praze prakticky stagnuje, doprava se mírně přelévá na nadřazené komunikace. Nejste s naším hodnocením spokojeni? S datem 31. ledna se blíží konec platnosti dálničních známek pro vozidla do celkové hmotnosti 3,5 tuny a nutnost zakoupení známky nové. Protože bylo odloženo zavedení tzv. elektronických vinět, jež mají v budoucnu umožnit placení dálničních poplatků podle počtu ujetých kilometrů, musí řada motoristů opět řešit otázku, zda se jim dálniční známka vyplatí či nikoliv.
Proti loňskému roku nenastala změna v ceně známky: za roční kupón se platí 1200 korun, za čtvrtletní 350 a za desetidenní 250 korun. Na roční známku se dá nadále jezdit až konce ledna následujícího roku. Jedinou podstatnou změnou proti loňskému roku tak je otevření části Pražského okruhu v délce 23 kilometrů, jež se odehrálo 20. září. Jde o spojení dálnice D1 od jejího 11. kilometru s dálnicí D5 u Třebonic, jež bylo zpoplatněno od samého počátku, byť silniční značky v prvních dnech tvrdily opak.
Placené úseky jsou beze změn. „V souvislosti s loňským otevřením části Pražského okruhu byla zpoplatněna pouze jeho trasa, žádných městských komunikací se zpoplatnění nedotklo. Pro letošní rok zůstává situace stejná,“ řekla Deníku Martina Vápeníková z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
Pro ty, kdo bydlí poblíž okruhu a dosud si známku nekupovali, tak letos poprvé nastává otázka, zda si právě kvůli okruhu známku koupit. Již vloni v září uskutečnila skupina motoristických novinářů test, v němž část využila novou trasu od D1 až po Třebonice po okruhu, zatímco druhá část dosáhla cílového bodu přes D1, Jižní spojku, Barrandovský most a ulici K Barrandovu. Úspora času jízdou po okruhu činila jen tři minuty.
Podobně je na tom Josef Holý z Řeporyj. Pracuje na okraji Lahoviček a do práce by mohl jezdit po okruhu přes velkou křižovatku u Lahovic. „Nevyplatí se mi to. Proti staré trase přes ulice K Barrandovu a Strakonickou ušetřím asi sedm minut, ale musím mít známku,“ dodává Holý. Podobně jako on jsou na tom i lidé z dalších míst, například z okolí Ruzyně, Liboce, Přední Kopaniny či Nebušic.
Pro ně je Pražský okruh výhodný při cestě na východ od Prahy, při cestě s cílem ve vnitřní Praze nebo na levém břehu Vltavy použijí raději trasu přes Evropskou, Patočkovu a Strahovský tunel. Další novinky nejdřív za tři roky. Změn ve výčtu placených úseků komunikací se Pražané dočkají nejdříve za tři roky. „Jde o známou stavbu úseku 511, která spojí dálnici D1 s Běchovicemi,“ uvedla Vápeníková z ŘSD. Na stavbu však dosud není územní rozhodnutí.
„A potom budeme potřebovat nejméně rok na výkup pozemků a dva roky na výstavbu. Nejbližší termín je tedy rok 2014, ale i ten je dost optimistický,“ dodala mluvčí ŘSD. Podstatnější změnu přinese až zavedení elektronických vinět s nimiž se budou platit kilometry ujeté po dálnici či rychlostní silnici podobně jako je tomu dnes u nákladních aut. Výhodou pro uživatele by měla být přenositelnost vinět a tedy možnost jejich půjčování. Ušetří tak firmy a případně rodiny s více automobily. Naopak ten, kdo má jeden vůz a po dálnici jezdí často, zaplatí zřejmě více než dnes.
„Nový přesný termín zavedení elektrických vinět není zatím znám,“ řekl deníku Martin Novák z tiskového oddělení ministerstva dopravy. „Spuštění systému bylo odloženo o pět let, na rok 2016. Bude tedy dostatek času řešit zavedení vinět komplexně. Ministerstvo dopravy se chce na zavedení systému řádně připravit, nerado by spouštělo tuto důležitou etapu ve zpoplatnění silnic horkou jehlou,“ dodal Novák.
Komu se dálniční známka vyplatí. Dálniční známky se dnes vyplatí těm, kdo jezdí po dálnici pravidelně či často. Naproti tomu ten, kdo jezdí pouze po Praze nebo blízkém okolí, se bez známky dnes i v nejbližších letech obejde. „Nikde v Praze není úsek rychlostní komunikace - označený jako dálnice či silnice pro motorová vozidla - zpoplatněn, pokud není v daném úseku jiná komunikace,“ uvedl Novák.
„Když podnikám jenom tyhle cesty a k tomu jízdy po Praze a jinak jedu po dálnici maximálně dvakrát ročně - na dovolenou a zpátky - tak známku nepotřebuji,“ říká redakční kolega Michal Bílek. Ke skeptikům patří i pan Rudolf Antoš: „Po dálnici nejezdím, a když chci jet do Poděbrad, jedu tady po naší staré jedenáctce.“
Deset dnů nebudou moci řidiči projíždět Strahovským tunelem, který je důležitou součástí vnitřního silničního okruhu Prahy a nejrychlejší spojnicí Prahy 5 a 6. Technická správa komunikací zdůvodnila uzavírku napojováním navazujícího tunelového komplexu Blanka. Ten také vystřídá Strahovský tunel v pozici nejdelšího tunelu ve městě. Uzavírka začne v sobotu v 8:00. Šestikilometrová Blanka se podle všeho otevře v termínu - byť zdaleka není první. Ještě předtím ale její napojování na Strahovský tunel více než na týden zkomplikuje dopravu v Praze.
Začíná ráno 4. července a potrvá až do rána 14. července. Původně magistrát schválil zahájení uzavírky až v sobotu v poledne, to se ale změnilo. „Původně avizovaný termín na sobotních 12:00 se na základě rozhodnutí magistrátu mění a uzavírka začne dříve,“ uvedla mluvčí TSK Barbora Lišková. Dalších tunelů na Městském okruhu, které se Strahovským tunelem sousedí, se uzavírka již netýká. Omezení se ale nedotkne pouze řidičů na samotném vnitřním okruhu, ale i na mnoha dalších místech.
Oficiální objízdná trasa povede obousměrně ulicemi Patočkova, Bělohorská, Kukulova a Plzeňská. Jde ale o výraznou zajížďku. Při uzavírce dělníci napojí celý komplex Blanka, jehož součástí jsou tunelové úseky Brusnice, Dejvice a Bubeneč, na strahovský velín. „Během prací při propojování obou systémů nebudou dostupná dopravní zařízení ani bezpečnostní technologie ve Strahovském tunelu, včetně kamerového systému, která jsou z hlediska bezpečnosti provozu nezbytná pro prevenci a případnou eliminaci či řešení mimořádných událostí v tunelu. Provoz bez tohoto vybavení by nemohl být považován za bezpečný,“ zdůvodnil potřebu tunel na čas uzavřít náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek.
Tunel Blanka zprovozněn: Barr.m.-SAT-Troja 19.9.2015
Historie a dopad na dopravu
Tunelový komplex Blanka byl zprovozněn na podzim roku 2015. Iniciativa AutoMat od počátku navrhovala tunel nestavět a namísto toho přehodnotit dopravní koncepci Prahy. Poté, co primátor Bém v listopadu 2007 stavbu definitívně zahájil, vsadil se AutoMat, že její cena výrazně překročí deklarovaných 26,8 miliard Kč. Celkové náklady se vyšplhaly na 43 miliard.
AutoMat posuzoval možné kompenzační kroky a sledoval jejich realizaci; hodnocení po deseti letech ukazuje 32,4 procent. Z dat TSK plyne, že po zprovoznění Blanka vzrostla doprava o 11 procent v pražských komunikacích včetně Blanky, zejména v severním segmentu vnější Prahy. Od roku 2019 pak dopravní výkon prakticky stagnuje a část dopravy se přesouvá na nadřazené komunikace.
V rámci vyhlídek do budoucna se plánuje zavedení elektronických vinět, které by placení dálnic třídily podle ujetých kilometrů, s přenositelností mezi vozidly a s možností půjčování. Zavedení samotného systému bylo přesunuto na rok 2016 s cílem provést důkladnou přípravu. Dálniční známky zůstávají pro řidiče, kteří jezdí pravidelně po dálnicích, zatímco pro ty, kteří jezdí především po Praze, může být známka zbytečná.
V souvislosti s Pražským okruhem došlo a dojde k dalším změnám v zpoplatnění úseků. Očekávané rozšíření zpoplatněných úseků po dokončení kompletu tunelů a propojení s ostatními částmi města vyvolává debaty o dopadech na tranzit a ceny. Zaznívají názory, že Blanka nebude dálnicí, a že by měly být nastaveny limity tranzitu a potřeby hygienických limitů pro vnitřní magistrálu.
Shrnutí dopadů na pražskou dopravu
- Provoz na pražských komunikacích narostl o 11 % po zprovoznění Blanky, koncentrovaně ve vnější části města.
- Od roku 2019 dopravní výkon stagnuje a doprava se částečně přesouvá na nadřazené komunikace.
- Elektronické viněty jsou v plánu s cílem spravedlivějšího a efektivnějšího výběru poplatků.
- Budoucí rozšíření zpoplatněných úseků bude záviset na výstavbě a schválených projektech ŘSD.
Praktická část: otázky a odpovědi kolem dálničních známek
Nezpoplatněné úseky jsou identifikovány dodatečnou tabulkou Bez časového poplatku (E 11a). Platná vyhláška upravuje seznam úseků podléhajících zpoplatnění. Elektronická dálniční známka lze zakoupit v e-shopu, na prodejních místech i prostřednictvím kiosků. Viněty umožňují nákup s dostatečným předstihem až tří měsíců a navíc eliminuje nutnost výměny při výměně čelního skla. Pro uplatnění osvobození od zpoplatnění je klíčové, kde byl ZTP vydán, a jaké je platné omezení pro vozidla s hmotností nad 3,5 tuny, výjimky zahrnují elektrický pohon, vodík a historická vozidla s historickými značkami.