Upír z Feratu, film Juraje Herze z roku 1983, je dnes známý především díky ikonickému vozu, který bérčí krvavou stopu po plátně a svou extravagantní vizáží poutá diváky i třicet let po natáčení. Tento vůz, původně zrozený v dílnách Škody Mladá Boleslav, se stal symbolem tažné síly kreativity v československé automobilové scéně, která byla v době socialismu nucena hledat cesty mimo zažité normy. Ferat, jak byl vůz pojmenován, vznikl jako projekt, který zachytil atmosféru přelomu 70. a 80. let a zároveň odrážel ambice designérů a filmových výtvarníků napříč blokem střední Evropy.
Historie a kontext vzniku Feratu
Práce na projektu kupé Super Sport, interně označovaném „typ 724“, začaly už v roce 1969. Vzhled vozu s motorem umístěným před zadní nápravou byl inspirován módou italských supersportů jako Lamborghini Miura či De Tomaso Pantera a zahrnoval výklopné světlomety, šest světel na přední rampě a další prvky, které z vozu dělaly technicky i vizuálně výjimečné dílo pro svou dobu. Původně šlo o prototyp bez výrazného aerodynamického křídla; to bylo do filmu doplněno jako čistě filmová úprava.
Jméno Ferat odkazuje na Nosferatu, a právě v tom duchu dostalo auto v Herze volnou, temnou a esteticky působivou podobu. Pro agresivnější vzhled byly doplněny široké černé plastové lemy blatníků a boční prahy; chromované lišty a emblémy Škoda byly co nejvíce redukovány, zůstalo jen malé „S“ na přední části a na zadní straně nápis „Ferat“. Výrazné bylo i speciální poznávací číslo „FER 666“.
Design a technika ve službách filmu
Klíčovým tvůrčím prvkem se stal obrovský pevný zadní křídlo z laminátu, který sám Pištěk navrhl a nechal vyrobit; původní prototyp žádné křídlo neměl. Pro záběry s agresivně působícím vozem sloužil též motiv s motivací rychlosti a síly, ale během natáčení byl Ferat řízen samotným Theodorem Pištěkem, který vnášel do vozu nejen estetiku, ale i filmovou víru. Při natáčení bylo potřeba vymyslet triky a úpravy, jež by působily dojmem rychlého honičení i s nízkým výkonem motoru, jen 55 koní, který byl původně vzadu v motoru 1,1 l.
Motor postupně získal výkon až 104 koní díky vyladěnému čtyřválci OHV o objemu 1 147 cm³; maximální rychlost se tak posunula na atraktivnější 211 km/h, přesto však při vysunuté rampě a šesti světlometech došlo k významnému zhoršení aerodynamiky a snížení rychlosti o 17 km/h.
Speciální provedení zahrnovalo asymetrické uspořádání světel a jedinečnou kombinaci dvojích dveří - původní prototyp měl dveře otevírající se nahoru jako Lamborghini Countach, což v kontextu československého filmového průmyslu působilo jako unikát.
Ferat v dalších filmech a současné umístění
Po svém hvězdném uvedení si Ferat vykoledoval další „časy slávy“; objevil se i ve filmu Velká filmová loupež z roku 1986, režírovaném Oldřichem Lipským, kde se v humorném vyústění dostal dokonce na palubu Titanicu. Dnes je Ferat k vidění v továrním muzeu Škody v Mladé Boleslavi, kde zůstává jedním z nejzásadnějších artefaktů české automobilové historie.
Inspirace Feratem a jeho moderní interpretace našla své pokračování i v novějších návrzích, kdy designéři z Škoda Designu vnímají automobil jako umělecký objekt. Vizuálně i technicky zůstává důraz na spojení estetiky a funkčnosti - čelní sklo s výraznou červenou linkou, střecha, která se vyklápí vzad a minimalistická palubní deska. Tyto prvky vytvářejí dojem čehosi mezi snem a realitou, a přesto zůstávají praktické pro provoz vozidla i vizuálního vyznění, které filmovým fanouškům připomíná upíra na čtyřech kolech.
Co stojí za tvarem Feratu a jeho ikonografií
Hlavní tvůrci, včetně Michala Pištěka a posléze dalších návrhářů, pracovali na reinterpretaci původních rysů vozu tak, aby vyrovnali historickou stopu s moderním jazykem designu. Propojení čelního okna a střechy, červené prvky v exteriéru i interiéru, jednoduchost palubní desky a plovoucí řešení - to vše přispívá k dojemu, že Ferat je spíše sen než plně realizované auto. V interioru dominuje minimalistická, avšak zároveň působivá estetika s detaily od původního vozu a s absencí dveří, které posilují působnost „hračičkového“ designu i filmového kouzla.
Další modernizace se soustředí na zachování ducha původního vozu a zároveň rozvinutí jeho promyšleného inženýrství, které se ukazuje jako vyvážená kombinace estetiky a funkčnosti - klínovitý profil, koncepce světlometů a vyrovnaná aerodynamika.
Auto se tedy stalo nejen filmovým rekvizitovým kouskem, ale i významným kulturním objektem, který inspiroval nové generace designérů a nadšenců automobilismu. Ferat dnes stojí jako důkaz, že i v omezeném a politicky omezeném prostředí se dá vytvořit mistrovské dílo, které překračuje dobu a stává se součástí národní povědomosti.