Švédská automobilka ve více než pětaosmdesátileté historii proslula především solidními sedany (a kombi) se zaměřením na bezpečnost, sportovní vozy nikdy nebyly prioritou.
V padesátých letech automobilku stále vedli její zakladatelé, technický ředitel Gustaf Larson (1887 - 1968) sice odešel do důchodu v roce 1952, ale zůstal konzultantem, zatímco generální ředitel Assar Gabrielsson (1891 - 1962) odstoupil až v roce 1956, aby ho nahradil Gunnar Engellau, dříve šéf Volvo Flygmotor (letecké motory).
Glasspar vyrobil nejen první prototyp, ale i formy pro výrobu laminátové karoserie ve Švédsku.
Sériová produkce se rozběhla pod označením Volvo P1900, jenže plánovaných počtů nikdy nedosáhla.
Ředitel Gunnar Engellau (1907 - 1988) si vzal sportovní vůz na víkend, a pak rozhodl o okamžitém zastavení výroby, protože tento kabriolet nesplňoval jeho požadavky na kvalitu.
Vyrobilo se jich 67, možná 68, protože prý bylo omylem dvakrát přiděleno číslo podvozku 20; důležitější však je, že kolem padesáti vozů se dochovalo dodnes.
Další kabriolet Volvo vyjel až po čtyřiceti letech (typ C70).
Druhý pokus o sportovní Volvo byl mnohem úspěšnější, typ P1800, tentokrát ocelové kupé, se stal legendou a mnozí jej považují za nejkrásnější automobil v historii švédské značky.
Byl to skutečný internacionál, se švédskými mechanickými díly, italským designem, s karoserií vyráběnou ve Skotsku a konečnou montáží v Anglii, navíc většina klientů pocházela z USA.
Projekt 1800 dostal zelenou od Gunnara Engelaua v roce 1957, hned po neslavném konci P1900; vedením byl pověřen Helmer Pettersson (1901 - 1980), slavný švédský konstruktér Volva, jenž před válkou sbíral zkušenosti v USA u motocyklové legendy Excelsior Henderson, později byl specialistou na alternativní pohony v podobě plynových motorů.
V roce 1942 ho povolal Assar Gabrielsson k Volvu, aby zkonstruoval kompaktní generátor dřevoplynu, do té doby byly totiž na přívěsném vozíku!
Petterssonův systém Volvo HP-1 byl vhodný i pro zabudování do automobilu.
Samozřejmě, že P1800 musela vycházet ze sériového typu Volvo, tehdy nového sedanu P120, na některých trzích zvaného Amazon, jenž byl také velmi úspěšný v automobilových soutěžích.
Volba padla na silnější dvoukarburátorový motor B18 (tedy 1,8 l) z typu Amazon 123 GT, první prototypy nového kupé dokončeny v roce 1959, světová premiéra připravena na Bruselský autosalon 1960 (pak vůz zářil v New Yorku) a výroba zahájena v roce 1961.
Byl s tím trochu problém, v Göteborgu nebyla dostatečná kapacita, a tak se Pettersson st. pokusil vyjednat produkci u Karmanna v Německu, jenže tam už dělali sportovní VW Karmann-Ghia a Volkswagen tuto eventualitu zamítl.
Nakonec došlo k dohodě ve Velké Británii, objednávka zněla na 10 000 vozů.
Po šesti tisících byla spolupráce zrušena, opět šlo o nedostatečnou kvalitu, produkce se přesunula do Göteborgu (karoserií do Lundby/Olofströmu) a vozy přeznačeny na P1800 S (= Sverige).
Dlouhá léta se objevovaly rozporuplné zprávy o původu designu, hovořilo se o italských karosárnách Frua a Ghia.
Skutečnost je jednodušší, Pietro Frua totiž svou karosárnu prodal v roce 1957 firmě Ghia, kde ho ředitel Luigi Segre jmenoval šéfdesignerem.
Měl tam čerstvého absolventa oboru průmyslový design z Pratt Institute v New Yorku, jenž pod jeho vedením navrhl jak exteriér, tak interiér P1800, což bylo donedávna utajeno, a Pietro Frua to už nepotvrdí (pro rozpory se Segrem se záhy znovu osamostatnil a zemřel v roce 1993).
Tím studentem byl tehdy pětadvacetiletý Pelle Helmer Pettersson ze Stockholmu, kterému angažmá vyjednal jeho otec Helmer, a nakonec dohodl zakázku.
Kupé P1800 bylo klasické koncepce, s motorem podélně vpředu a pohonem kol zadní tuhé nápravy.
Štíhlá silueta připomínala Ferrari, však také na americkém trhu byl vůz uváděn jako značně levnější než Ferrari, ale přesto s italským designem (jinak byl dražší než britská konkurence); uspořádání sedadel zůstalo 2+2, zadní byla nouzová, sloužila více odkládání menších zavazadel.
Podlahová plošina P120 měla zkrácený rozvor, nový motor B18 nejprve výkon 74 kW (100 k)/5500 min‑1, od roku 1968 zvýšený na 79 kW (108 k)/5800 min‑1, později až k hranici 88 kW (120 k).
Převodovka byla čtyřstupňová, případně čtyřstupňová s elektricky řazeným rychloběhem na nejvyšším stupni, na přání třístupňová samočinná Borg-Warner 35 s kapalinovým měničem momentu.
Označení vozu se postupně měnilo z P1800 na P1800 S, pak 1800 S a nakonec 1800 E (s elektronickým vstřikováním paliva, viz přehled technických údajů).
Poslední vozy měly dvoulitrové B20, nejprve s karburátory, pak se vstřikováním.
V letech 1961 až 1972 vzniklo 39 414 sériových kupé.
Zajímavou variantou je kombi-kupé 1800 ES, shooting brake na základě 1800 S/E, uvedené na podzim 1971, jedoucí ve stopě britského vozu Reliant Sci-mitar GTE (premiéra v říjnu 1968).
Mechanické skupiny jsou shodné s kupé, prodlouženou záď s velkým oknem navrhl Jan Wilsgaard, když vize karosáren Frua a Coggiola byly příliš futuristické.
Jan Wilsgaard byl šéfdesignerem Volva v letech 1950 - 1990, je autorem všech vozů té doby, jen s výjimkou sportovních P1900 a P1800!
Jeho nejslavnějšími díly jsou sedany a kombi (od P120 Amazon po 850).
Kombi 1800 ES přežilo kupé, do roku 1973 vzniklo jen 8078 vozů, jejich geny však nesly pozdější typy Volvo 480 a nedávný C30.
Důvodem zastavení produkce 1800 ES byly přísnější bezpečnostní normy USA, protože aplikace u staršího malosériového vozu by byly příliš drahé.
O to je nyní ES vzácnější.
Převzato z časopisu Vozy Volvo řidiči považují za nejbezpečnější vozy.
Oblíbené se staly hlavně SUV představující stabilní výkon za rozumnou cenu.
Díky bezpečnostním prvkům se Volvo stalo populární i mezi rodinnými vozy.
Na počátku přitom stál neoblíbený osobní vůz.
Dnes vyrábí koncern Volvo Group autobusy a nákladní vozí, divize osobních vozů Volvo Cars se v 90. letech odtrhla a postupně dostala do rukou čínských majitelů.
Velká a prosperující společnost přitom začínala v továrně na ložiska.
Jaké je historie automobilky Volvo?
Patnáct let mrtvá společnost.
Značku Volvo si v roce 1911 registrovala švédská společnost vyrábějící ložiska Svenska Kullager Fabriken AB.
Se značkou Volvo ale počátku nikdo nepracoval.
Jednalo se o plán, na který se postupně zapomnělo.
Lokální ložiskárna ale netušila, jaký klenot se ve švédském Göteborgu zrodil.
Mrtvé divize si o patnáct let později všimli manažer Assar Gabrielson a inženýr Gustav Larson.
Dvojice v roce 1926 vzřišila zapomenutý projekt a zřídili automobilku Volvo AB.
Vše proběhlo v reakci na situaci na švédských silnicích.
Mnoho automobilek si vylámalo zuby na návrhu auta pro švédský provoz.
Na vině byla tuhá švédská zima a silnice v katastrofálním stavu.
Švédská infrastruktura po vlastních vozech dlouhou dobu volala.
Na trhu byla poptávka po osobních i nákladních autech, cestujícíh ze severu na jih a naopak.
Hozenou rukavici tak zvedlo duo Gabrielson-Larson.
Dvojice měla zkušenosti s ložiskárenským provozem, o automobilkách ale nic nevěděli.
Prvního vozu se mělo prodat 1000 kusů za první rok a 4000 kusů za další rok.
Obchodní strategie ztroskotala na nedostatku zkušeností.
První vůz Volvo ÖV4 vyjel z linky 14. dubna 1927.
Bohužel se jednalo o nebezpečný a nespolehlivý vůz, kterému chyběla jedna zásadní věc potřebná pro zimní provoz - střecha.
První série se prodalo pouhých 300 kusů.
To ale majitele neodradilo a přišli s modelem PV4.
Uzavřený sedan vycházel ze svého předchůdce a během prvního roku se ho prodalo 694 kusů.
V roce 1936 navíc dostal ve Švédsku jako první vůbec celokovou karoserii.
Bezpečnost především.
Velkým zlom přišel v roce 1944. Volvo PV444 se stalo prvním globálně úspěšným vozem a prorazilo na zahraniční trhy.
Švédské obyvatelstvo s ním navíc získalo příslib poválečné prosperity, kterou zajistil právě automobilový průmysl.
Model PV444 získal několik bezpečnostních inovací.
Vůz byl vybavený bezpečnostní klecí a firma s ním razila jejich hlavní motto: „Bezpečnost je, a musí vždy být základním principem navrhování.“
Původní odhady plánovaly s výrobou 8000 kusů.
Díky bezpečnostním a technickým inovacím jako dvoudveřová samonosná karoserie se ale vozu prodalo přes 200 tisíc kusů.
Druhá etapa historie Volva.
V 50. letech Volvo vyvinulo model Duett vycházející z PV444.
První kombi produkované švédskou automobilkou se prodávalo až do roku 1969.
Volvo ho prezentovalo jako dva vozy v jednom - auto na práci i volný čas.
Ve stejné době se představilo i Volvo Amazon.
První model s pontonovou karoserií se vyráběl ve dvoudvéřové i čtyřdvéřové variantě a stal se ikonickým pro celou automobilku.
V roce 1959 Volvo přišlo s dalším bezpečnostním vylepšením. Do svých vozů namontovalo tříbodové bezpečnostní pásy.
Jako důkaz dobré vůle se firma vzdala patentových práv a povolila instalaci vynálezu i ostatním automobilkám.
70. léta 20. století se pro značku nesla v duchu exportu na zahraniční trhy.
Už v roce 1957 se Volvo stalo druhým největším importérem v USA.
V roce 1974 představovaly Spojené státy pro Volvo největší trh vůbec.
Dobré pověsti pomohl i nákup 24 vozů Volvo 240 Spojenými státy.
Vozy pořídily pro potřeby crash testů, na jejichž základě vybraly Volvo jako soudobý standard pro hodnocení bezpečnosti.
Do nového tisíciletí s novým označením.
Během 90. let se Volvu daří v kategorii menších i větších automobilů.
Dvojici modelů 740 a 760 nahradily vozy 940 a 960.
V téže dekádě se také mění modelové označení na současnou podobu.
Nový model 850 se dočkal dalších bezpečnostních vylepšení. Firma ho vybavila prvním systémem bezpečnostní ochrany proti nárazu z boku a na přední sedadla montovaly samonastavovací pásy.
Smutné vyhlídky amerického Fordu.
V roce 1999 odkoupil Volvo americký Ford. Ten značku zařadil vedle premiových vozů Jaguar, Aston Martin a Land Rover.
Ekonomická krize v nultých letech 21. století ale zapříčinila úpadek značky.
Automobilky Volvo si v roce 2010 všimla čínská automobilka Geely.
Ta značku odkoupila za pouhé 2 miliardy dolarů. Původní akvizice Fordu v roce 1999 přitom činila 6,5 miliardy dolarů.
Volvo se stalo jednou z prvních evropských automobilek v čínském vlastnictví. To ale značce neubližilo a naopak ji to postavilo zpět na nohy.
Dnes se Volvo věnuje především SUV řadě.
V roce 2019 z linky vyjelo první plně elektrické SUV Volvo XC40 Recharge.
Aktualizováno 7. 2.
Během naší historie jsme přišli s mnoha inovacemi, z nichž některé doslova změnily svět.
Na světě je jen málo lidí, kteří zachránili tolik životů jako inženýr Volva, Nils Bohlin, který v rámci sériové výbavy modelu PV544 představil tříbodové bezpečnostní pásy.
Pamatujete se na první obrázky kosmonautů, jak leží během startu na zádech, aby se vyrovnali s přetížením? A to byl i hlavní princip, ze kterého vycházely naše dětské autosedačky obrácené proti směru jízdy.
Díky tomuto řešení dochází k rozložení zatížení a minimalizaci rizika úrazu.
Lambda sonda je jedním z dalších přínosů společnosti Volvo Cars k zajištění čistějšího životního prostředí.
Toto malé zařízení o velikosti prstu - ve skutečnosti jde o čidlo sledující přítomnost kyslíku - nám umožnilo snížit škodlivé emise ve výfukových plynech o 90 %.
Další velký krok přinášející vyšší bezpečnost přišel se systémem SIPS na ochranu proti bočnímu nárazu (Side Impact Protection System).
Jde o nedílnou součást stavby vozu, která je tvořena velmi pevnou konstrukcí doplněnou materiály pohlcujícími nárazovou energii pronikající do interiéru, příčníkem v oblasti podlahy a dokonce i vyztuženými sedadly.
Hyperflexe krku je bolestivé a potenciálně velmi nákladné poranění.
Je také velmi časté, a proto jsme se soustředili na snížení rizik poranění při nehodách v malé rychlosti.
Tento systém zahrnuje velmi robustní hlavové opěrky (umístěné těsně za hlavou sedící osoby) a promyšlenou konstrukci sedačky, která při nehodě rovnoměrně rozkládá nárazové síly.
Dalším mezníkem ve zvyšování bezpečnosti vozů Volvo jsou nafukovací clony.
S rostoucí popularitou vozů kategorie SUV jsme si uvědomili, že přišel čas zavést další bezpečnostní inovaci - ochranu proti převrácení vozidla.
Na tento problém jsme se podívali ze dvou směrů.
Když řidič přejíždí do jiného jízdního pruhu a nevšimne si vozidla ukrytého v mrtvém úhlu výhledu, může mít chvilková nepozornost katastrofické následky.
Proto jsme se rozhodli, že by naše Vozy měly zohledňovat i toto riziko - náš systém BLIS pomocí kamer a radaru sleduje vozidla jedoucí v mrtvém úhlu podél Vašeho vozu směrem dozadu.
A máme zde i některé udivující statistiky - na 75 % všech hlášených nehod proběhne v rychlosti do 30 km/h a v polovině případů nárazu do vozidla zezadu nestihl řidič druhého vozu ani šlápnout na brzdu.
A zde jsme si uvědomili skvělou příležitost, jak můžeme pomoci - náš systém City Safety na základě rozpoznávání laserovými paprsky sleduje, zda hrozí náraz do vozidla vpředu, a pokud řidič sám nezabrzdí, systém zastaví vůz automaticky.
Přejeme si, aby naše bezpečnostní inovace pomáhaly nejen posádkám našich vozů, ale také lidem v jejich okolí.
Proto jsme vyvinuli systém využívající radar a kamery, jenž varuje řidiče v případě, že někdo zkříží dráhu jeho vozu. Pokud řidič sám nezareaguje, systém automaticky zabrzdí.
Příčinou poloviny dopravních nehod s fatálním následky je ve Spojených státech amerických neúmyslné sjetí vozu ze silnice.
Automobilka Volvo se proto opět stala průkopníkem ve zkoumání tohoto typu autohavárií, za které obvykle mohou únava řidiče, špatné povětrnostní podmínky nebo nepozornost řidiče.
Společnost Volvo Cars definovala zcela nový typ silničního bezpečnostního systému pro svět online vozidel.
Volvo Cars je švédský výrobce osobních automobilů se sídlem v Göteborgu.
Společnost vznikla v roce 1927 a po celou svou historii staví svou identitu na konceptu bezpečnosti posádky.
Volvo bylo založeno v roce 1927 v Göteborgu dvojicí Assar Gabrielsson, ekonom, a Gustaf Larson, strojní inženýr.
Firma původně vznikla jako dceřiná společnost švédského výrobce ložisek SKF; název Volvo pochází z latinského „valím se“.
První automobil, model ÖV 4, sjel z linky 14. dubna 1927.
V poválečných desetiletích si značka vybudovala pověst výrobce trvanlivých a praktických vozů.
Sportovní kupé P1800 z 60. let i řada robustních sedanů a kombi (například řada 140, 240 nebo později řada 850) upevnily image Volva jako automobilky orientované na rodinné a užitkové využití.
Volvo je celosvětově spojováno s průkopnictvím v oblasti pasivní i aktivní bezpečnosti.
Nejvýznamnějším přínosem je moderní tříbodový bezpečnostní pás, který v roce 1959 zdokonalil inženýr Nils Bohlin, první bezpečnostní inženýr značky.
Volvo se rozhodlo patent na tříbodový pás zpřístupnit ostatním výrobcům zdarma, aby se rozšířil co nejrychleji.
Po většinu 20. století byla osobní divize součástí švédské průmyslové skupiny AB Volvo.
V roce 1999 odkoupila divizi osobních vozů americká skupina Ford Motor Company za přibližně 6,45 miliardy dolarů a zařadila ji do své skupiny prémiových značek.
V důsledku finanční krize Ford v březnu 2010 prodal Volvo Cars čínské skupině Zhejiang Geely Holding (Geely) za přibližně 1,8 miliardy dolarů; transakce byla uzavřena v srpnu 2010.
Pod Geely získalo Volvo investice do vývoje vlastních platforem a zároveň autonomii ve vedení.
V roce 2021 vstoupilo Volvo Cars na burzu v Stockholmu, většinový podíl však nadále drží Geely.
Páteř současné nabídky tvoří SUV.
Neprodávanějším modelem značky je střední Volvo XC60, doplněný menším XC40 a vlajkovým sedmimístným XC90.
Spalovací a hybridní motory nesou označení podle pohonu: zážehové a vznětové motory s mild-hybridní 48V technikou jsou řazeny do rodiny B, plug-in hybridy nesly označení Recharge (T6/T8).
Od poloviny 20. let Volvo postupně přechází na čistě elektrický pohon a přejmenovává elektromodely podle nové konvence s předponou EX a EC.
Do nabídky tak patří kompaktní elektrické SUV EX30, elektrické verze EX40 a EC40 (dříve XC40 Recharge a C40), vlajkové SUV EX90 a sedan ES90.
Hlavní evropské výrobní závody se nacházejí v Torslandě u Göteborgu ve Švédsku a v belgickém Gentu.
Výroba probíhá také v Číně (mimo jiné v Čcheng-tu a Ta-čching) a ve Spojených státech v Ridgeville v Jižní Karolíně.
Na českém trhu zastupuje značku generální importér Volvo Car Czech Republic, s. r. o.
Nejprodávanější karoserií zůstávají SUV.
Mimořádně úspěšné byly plug-in hybridní verze a model XC60 patřil mezi nejžádanější vozy nabídky.
Volvo zároveň drží v Česku nadprůměrné podíly v segmentu plug-in hybridů i čistě elektrických vozů, což odpovídá jeho zaměření na elektrifikovaný pohon.
1927 Brány továrny opouští první vůz.
Ráno 14. dubna 1927 vyjíždí ze vrat göteborgské továrny první vůz značky.
Vůz, jehož oficiální označení znělo ÖV4, byl otevřeným cestovním vozem (švédsky Öppen Vagn) vybaveným čtyřválcovým motorem.
Září 1944 byl ve Stockholmu představen model, který značku Volvo proslavil v mezinárodním měřítku.
1953 S modelem Duett se začíná psát příběh švédských kombíků.
Volvo Duett jsme představili pod heslem „dva vozy v jednom“, čímž jsme chtěli říci, že bylo stvořeno na práci i na volný čas.
Jednalo se o první model z dlouhé řady vozů kombi, díky kterým se Volvo stalo synonymem pro tento typ praktického auta.
Od té doby spatřilo světlo světa přes 6 milionů kombi vozů značky Volvo.
1955 Zahájení vývozu do US.
Ačkoliv byla velká část veřejnosti vůči dovozu těchto vozů skeptická, o dva roky později se automobilka Volvo Cars stala druhým největším importérem v Kalifornii a v roce 1974 se USA staly naším největším trhem.
1959 Tříbodový bezpečnostní pás.
Inženýr automobilky Volvo, Nils Bohlin, představil tříbodový bezpečnostní pás, který si odbyl svůj debut v sériově vyráběném modelu PV 544.
My jsme se rozhodli vzdát patentových práv, aby z této novinky mohli mít prospěch všichni.
Tříbodový bezpečnostní pás od té doby zachránil odhadem přes jeden milion životů.
1976 Volvo jako standard bezpečnosti v USA.
Mezinárodní dobrou pověst našich pokročilých bezpečnostních technologií potvrdila vláda USA nákupem 24 vozů Volvo 240 pro potřeby rozsáhlých crash testů.
Na základě těchto testů byla značka Volvo oficiálně vybrána jako soudobý standard pro hodnocení bezpečnosti všech nových vozů.
1991 Vůz, který se mohl pochlubit čtyřmi jedinečnými inovacemi.
Volvo 850 přineslo čtyři světové novinky: příčně uložený pětiválcový motor, systém komplexní ochrany v případě bočního nárazu, samonastavovací bezpečnostní pásy na předních sedadlech a zavěšení zadní nápravy typu Delta-link. Současně se jednalo o první z našich větších modelů s pohonem předních kol.
2002 Naše první SUV.
Model Volvo XC90 okamžitě po svém představení sklidil úspěch po celém světě. Změnil definici segmentu velkých SUV a během několika let se stal nejvýznamnějším švédským vývozním artiklem.
2013 Otevření první továrny v Číně.
Poprvé jsme zahájili provoz kompletního výrobního závodu mimo Evropu. Po slavnostním otevření továrny v čínském městě Čcheng‑tu jsme zde zpočátku vyráběli modely Volvo S60L a XC60.
2015 Druhá generace modelu Volvo XC90.
S druhou generací modelu XC90 se začala psát nová kapitola naší historie. S tímto vozem jsme představili zcela nový design, nové technologie a novou modulární platformu SPA (Scalable Product Architecture).
2017 Naše první kompaktní SUV.
Volvo EX40 bylo naším prvním modelem postaveným na kompaktní modulární architektuře (CMA), přičemž prostřednictvím něj byly definovány nové standardy v oblasti designu, konektivity a bezpečnosti. Současně se jednalo o první vůz dostupný za paušální měsíční poplatek prostřednictvím předplacené služby Care by Volvo.
2018 Náš první výrobní závod v USA.
Slavnostně jsme otevřeli první americký výrobní závod v Charlestonu v Jižní Karolíně. Automobilka Volvo Cars se tak stala skutečně globálním výrobcem provozujícím továrny v Evropě, Asii a Severní Americe.
2019 Naše první plně elektrické SUV.
Volvo EX40 bylo naším vůbec prvním plně elektrickým SUV. Jsou umístěny na levé straně buď ve vyšší, nebo nižší poloze (v závislosti na použití vozidla). Stačí si vybrat.
- Vybírat můžete ze tří různých úrovní pohodlí: Progressive (plyš nebo kůže), Dynamic (textil) a Robust (vinyl).
- Po obou stranách kabiny se nacházejí velké úložné prostory a panoramatické okno.
Vinylové, textilní a plyšové materiály poskytují komfort; lůžka a úložné prostory navrženy pro rovnováhu mezi obytným a jízdním prostorem.
V nabídce jsou tři různé tvrdosti matrací a rozměry lůek; kabina je vybavena panoramatickým oknem a flexibilními úložnými prostory.
Volvo je tedy známé nejen díky autům, ale i díky široké produkční škále včetně autobusů, tahačů a pohonných systémů pro letectví a námořní dopravu.
Uvedení videa na oficiálním YouTube kanálu ukazuje historické i současné dění značky od roku 1927 až po současnost, která si drží severský styl i v době čínského vlastníka.
Volvo je svou posedlostí pro bezpečnost na silnicích známé, ale málokdo ví, že stojí tragédie, která se přímo dotkla jednoho ze zakladatelů automobilky.
Assar Gabrielsson, ředitel tehdy nově vzniklého Volva, přišel o svou manželku právě během automobilové nehody.
Podívejte se na povedené historické kousky jako je model PV444, P1800 nebo první šestiválcové osobní Volvo s označením PV650 z roku 1929.