Koupit si ojetinu, která má nejméně poruch a potíží, je spotřebitelův sen. Návraty známých jmen v rámci modelových řad jsou obvyklé u nejedné z automobilek. Ford už před lety oprášil jméno Kuga (fonetický přepis názvu staršího modelu Cougar), nedávno se znovuzrodil Ford Puma. Tuzemská Škoda Octavia či Škoda Fabia jsou také jasným důkazem. Toyota nejprve zatratila a později znovu velmi ráda oprášila jméno Corolla. Ne vždy ale znovuuvedení jména znamenalo opětovné uvedení stejného typu vozu. Z kupé se stalo SUV, to zvládl Ford. Škoda z kabrioletu udělala hatchback a kombi, potažmo ze shooting brake vznikl liftback a kombi. A podobný průběh měl model Volvo označený V40.
Volvo V40 byla kombi alternativa sedanu S40. Vůz byl vyráběn mezi lety 1995 a 2004, pod kapotou se objevila široká paleta pohonných jednotek. Benzínové motory s objemem 1.6, 1.8 a 2.0 litru a atmosférickým plněním, plus dvoulitr turbo a také 1.9litrový diesel. Volvo oprášilo název, respektive označení V40 v roce 2012 s kompaktním hatchbackem. Byl ve výrobě do roku 2019, rok po uvedení byla představena verze Cross Country. Jde o zcela bezúdržbový a nekonfliktní motor?
Modelová řada zahrnuje i agregát Drive-E, jde o dvoulitrový agregát s kódovým označením B4204T. Ten se nachází také v crossoverech XC60 a XC90. Jde o motor stejně spolehlivý jako agregát o objemu 1.5 litru. Ojetin značky Volvo s těmito motory je na trhu s automobily z druhé ruky poměrně dost. Existují případy s najetými kilometry hodně přes 200 tisíc km. Není důvod se ale obávat koupit je. Diagnostika a prověření před nákupem musí být samozřejmostí, narazit jde ojediněle i na skutečně zneuctěné kusy.
„Nicméně žádné případy předčasné smrti motorů Drive-E nebyly odborníky zaznamenány,“ říká expert Pavlíček. „Mimochodem, Volvo své vozy stále vybavuje motory Drive-E a nemá v plánu tyto osvědčené agregáty nahradit.“
Pokud tedy někdo touží po stylovém crossoveru a hledá maximální spolehlivost, může mít jasno. Typické Volvo je bezpečné, komfortní, kvalitní a se skvělou ochranou proti korozi. A pod kapotou mu tluče vznětový přeplňovaný pětiválec.
Jak funguje po letech: víc o vznětových pětiválcích a variantách Euro 3-Euro 5
V uplynulých letech jste se mohli pod kapotami vozů Volvo setkat s různými vznětovými motory. Z nich je pouze a jen pětiválec jediným z produkce švédské značky. Ostatní počiny, a sice čtyřválce o objemu 1.6 litru (zpravidla označené D2), stejně jako čtyřválcový dvoulitr (běžně D4) jsou ve skutečnosti motory 1.6 HDi, respektive 2.0 HDi (a tedy vypůjčené od PSA).
S pětiválcem je to o něco složitější, minimálně co se týče obchodního označení. Jeho objem je buď 2,0, nebo 2,4 litru. Slabší verze jsou v závislosti na emisní verzi a cílovém modelu pojmenovány D3 (dvoulitr), případně 2.4D (2,4 litru). Populární označení D5 pak náleží pouze výkonnějším verzím s kubaturou 2,4 litru.
Vzñtětový pětiválec Volva můžeme rozdělit na tři etapy vývoje. První se datuje od roku 2001 do roku 2005 a splňuje emisní normu Euro 3. Následující verze nabízená do roku 2010 byla koncipována pod diktátem Euro 4 a konečně poslední, vyráběná až do příchodu současných motorů Drive-E do roku 2015, splňuje Euro 5.
Nabízí se otázka, jak jednotlivé emisní verze rozeznat. Pětiválec, o němž mluvíme, má vždy zdvihový objem 2,4 litru. Původní verze pro Euro 3 měla označení D5244T nebo T2. Obě se na první pohled lišily výkonem motoru 96, respektive 120 kW. Tato původní verze se vyznačovala kompresním poměrem 18:1 a také absencí částicového filtru. Vstřikování zajišťoval common-rail Bosch EDC 15. Najdete ji třeba v původní S60 či S80 a samozřejmě v XC90.
Od jara 2005 byla tato původní verze postupně nahrazována novou generací. Dle některých zdrojů dostala mírně zkrácený zdvih pístů z 93,2 na 93,15 mm, avšak jinde se uvádí lakonicky objem 2400 cm3 nebo také 2401 cm3. Z hlediska potřeb kupujícího ojetiny jde o zcela zanedbatelný údaj. V rámci Euro 4 dostaly tyto agregáty také filtr pevných částic, a sice bezúdržbového typu. Motory pro Euro 4 mají označení D5244T4/T5/T6 a T7.
Jaké změny přišly pro Euro 4 ve vývoji hlavy válců? Hlava válců zůstala DOHC a 20 ventilů, ale byl přidán systém vířivých klapek v jiném uspořádání. Každý válec má tak jednu klapku. "Klapky jsou vyrobeny z plastu, ale pro uživatele nepředstavují trhání či nasátí motoru." Závady se omezují na mechanismus ovládání a vůli táhla. Oprava stojí kolem 8.5 tisíc korun.
V rámci Euro 4 se také výrazně zpřesnilo ovládání turbodmychadla, přesněji jeho nastavovacích lopatek. Původní podtlakový člen nahradil elektromotor. Ač toto řešení bývá choulostivé kvůli tepelní zátěži, v tomto konkrétním případě se hlášeny závady nevyskytují často. Problémy s chladičem stlačeného vzduchu (intercooler) bývají častější a mohou vyústit ve nouzový režim; nový intercooler stojí kolem 4.500 korun.
Poprvé také dvoulitr. Od roku 2010 Volvo nabízelo verzi svého pětiválce pro Euro 5. Kompresní poměr se snížil na 16,5:1 a přišel nový D3 s výkonem 100-130 kW, vždy spojený s jedním turbodmychadlem. Verze s objemem 2,4 litru dostala dvojici sekvenčních turbodmychadel. Hlavní novinkou byl nový common-rail s piezo vstřikovači. Pokud se porouchá vstřikovač, náklady na repas jsou kolem 4 000 Kč, nové díly z druhovýroby kolem 8 500 Kč.
Na to, co znamená údržba pro spolehlivé živobytí těchto motorů: pravidelná výměna rozvodů po 160-180 tis. km a výměna vodního čerpadla a plochého řemene bývá doporučována, celá operace vyjde kolem 11.500 Kč. Ačkoliv vstřikování a chloridová potrubí mohou být nákladné, obecně jde o velice opravitelný systém s díly dostupnými na trhu.
Volvo XC60: nejspolehlivější volba mezi ojetinami s diesely?
Jako perlička - XC60 druhé generace s diesely dokáže nabídnout výborný kompromis: 190 koní v D4 a spotřebu kolem 7 l/100 km při svižném tempu, avšak s kapitolou 2,4 tuny v táhlejší jízdě. Jízdní dynamika - 0-100 km/h za cca 8,4 s a max 205 km/h - působí jako vyvážená kombinace pro rodinné potřeby a delší cesty. Interiérové kvality a odolnost proti korozi zůstavají nad průměrem, ať už jde o svár či škrábance.
Cena ojetých XC60 bývá zajímavá: nová XC60 stojí kolem 1 374 900 Kč s benzinovým motorem B4, zatímco ojeté kusy s nájezdem kolem 100-200 tisíc km se často prodávají pod 600 tisíc Kč, tedy výrazně levněji než nové. I starší mild-hybridní diesely bývají za dané využití výhodnější než moderní kousky bez hybridizace. Dieselový dvoulitr D4 bývá vhodnou volbou pro dlouhé trasy i pro denní provoz.
Pokud se objeví dobrá nabídka ojeté dieselové XC60, rozhodně byste neměli váhat. Pokud chcete agregát, který SUV vyhovuje nejvíc, příležitostí bude stále méně. Dieselový D5 (235 koní) byl také k dispozici, a XC60 II tak může zaujmout i jako ojetina s výkonným agregátem.
V zařazení k ostatním motorům Volvo zůstává Drive-E jako standardní volba pro budoucí plány značky. Z pohledu majitelů ojetin zůstává zásadní péče o motor a pravidelná údržba pro zachování spolehlivosti i při vyšším nájezdu.
Těchto 20 SKRYTÝCH NASTAVENÍ VOLVA ničí spolehlivost a životnost vašeho motoru. VYPNĚTE JE HNED!
Všechny články na Autoforum.cz jsou komentáře vyjadřující stanovisko redakce či autora.
tags: #volvo #nejspolehlivejsi #motor