Všichni pozorujeme zdražování nových i ojetých aut, ale stále se najdou kousky za jednu až dvě výplaty, které spolehlivě poslouží. Ale co když to má být luxusnější auto vyšší střední třídy? Jedno takové jsem konečně našel a vyrazil do Itálie. Mé další auto mělo být kombi. Respektive prostorné daily, ve kterém se dá i vyspat. Přemýšlel jsem i nad mottem „Nevaž se, zadluž se!“, ale nakonec jsem si řekl, že má jít auto za maximálně dvě průměrné výplaty.
Málem jsem i koupil Fiat Croma s nejslabším turbodieselem, což je v cenové relaci pouhých 40.000 Kč asi nejnovější, nejrozumnější a nejvybavenější auto, které můžete pořídit. Levné luxusní kombi. Rozsype se? Nakonec jsem ale udělal to, před čím vás vždy varujeme - koupil jsem jedno z nejlevnějších aut vyšší střední třídy v republice. Další věc, kterou bych ze zjevných důvodů nikomu nedoporučil, je vydat se na tisíce kilometrů dlouhou cestu s ojetinou, kterou sotva znáte.
Volvo V70 | Zdroj: auto.cz/Jan Faltýsek
Přesně to jsem udělal. Ne proto, abych si užil adrenalin, ale protože si to vyžádalo načasování. Je to Volvo V70 II z roku 2000. Rovnou říkám, že je tak dobré, že jsem během prvních kilometrů konvertoval na Volvistu.
Proč Volvo V70 II
Volva se mi většinu života nelíbila. Považoval jsem je za horší a nudnější alternativy k BMW a Mercedesu. Vždyť V70 měl i Alan Harper. Mýlil jsem se. A navíc myslím, že dnes vypadá V70 lépe a důstojněji než soudobí němečtí rivalové. Volvo zkrátka dělalo věci trochu jinak. Méně pozlátka a peněz do reklamy, více pro užitnou hodnotu.
Vybíral jsem dlouho. Od chvíle, kdy se mi do hledáčku dostala V70 II, jsem se byl podívat na tři další kousky. Všechny s cenou do 50 tisíc. První stála půl roku v přístavu, takže oproti fotkám v inzerátu vypadala jako vytažená z rybníka. Další dva kousky měly automatickou převodovku. Původně jsem ji chtěl i víc než manuál, kvůli povaze auta.
Jednu V70 II s pětistupňovým automatem jsem si už dokonce vezl domů z autobazaru, ale s prvním nájezdem na dálnici převodovka několikrát zacukala, div nevyskočila z auta. Auto jsem po menší hádce s prodejcem vrátil a slíbil si, že do bazaru už nikdy nevkročím. Rovněž V70 II v nejnižší cenové skupině se už zdála jako nedosažitelná a tak jsem začal uvažovat i o čemkoli jiném, prostorném a levném.
Ráno na sněhu, druhý den do Itálie. Ubytování v Itálii bylo už přes měsíc zamluvené, ale všechny výjezdy na levná Volva ztroskotaly. Už jsem hodil flintu do žita a koupil olej a filtry na Yaris 1. generace, který mi poslední léta věrně slouží. Mělo pro mě dokonalou specifikaci - silnější verzi benzinové atmosféry, manuál, tempomat a interiér v modré polokůži. A tak jsem vyrazil.
Proč byla moje V70 tak levná? Má oloupaný lak na dveřích řidiče. Jinak jediný problém byl syčení z podtlaku posilovače brzd. Takže jsem auto rovnou přepsal na sebe. Prvních 150 kilometrů do Prahy bylo bez problémů, jen na dálnici občas zarachtalo střešní okno a i to skoro přestalo.
Při dalším používání jsem zjistil, že když zrovna fouká z posilovače brzd, auto špatně startuje. Brzdu ale stačí trochu pošlapat, únik přestane, pedál ztvrdne a auto startuje normálně. To byl zřejmě důvod té podezřele nízké ceny.
Den po koupi vyrážíme. Cílem cesty bylo městečko Chioggia, které stejně jako Benátky leží v italské oblasti Benátsko. Je přezdíváno malé Benátky a na rozdíl od větších a známějších Benátek se tu lépe žije, protože tu nejsou problémy s vodou, kanalizací a davy turistů. Protože jsme tu byli mimo sezónu, užili jsme si prázdné pláže a trochu toho otužování.
Zpátky jsme ušetřili 18,3 euro za 217 km dlouhý úsek Tarvisio - Benátky výměnou za zajímavější trasu. Volvo V70 | Zdroj: auto.cz/Jan Faltýsek
Rozsah a jízdní projev
S pár výlety po okolí Volvo najelo asi 2000 km. Bez problémů a s průměrnou spotřebou 7,7 litru na 100 kilometrů, což na benzinový pětiválec z roku 2000 vůbec není špatné. A problémy mohly klidně přijít, protože jsem si zhruba za 600 Kč připojistil odtah z ciziny až úplně domů.
První sednutí do V70 je šokující posazem. Sedačku jsem si dávám úplně dozadu a dole, a tady sedím jako ve sporťáku. Nastartování benzinového motoru potěší, zvláštní kombinace hrubšího a zároveň vytříbeného projevu. Pětiválec, dnes už vzácnost. O to víc mě překvapila ochota, se kterou se chce motoru do otáček.
Z výfuku do strany vychází exotický zvuk. Dalším překvapením jsou jízdní vlastnosti. Auto jede jako po kolejích, je přesné a vyvážené. Nedotáčivost přichází pozvolna. Řízení není odtažité. Plachtění je skvělé - zařadím neutrál a auto pokračuje, což mě učí jezdit svým tempem.
Auto je komfortní a zároveň poměrně tuhé. Příznivým doplňkem jsou 16" plechové kola s masivními disky a sedmdesátkovým charakterem vozu.
Vybavení, prostor a interiér
Ve V70 jsou modré polokožené a vyhřívané anatomické sedačky, dvouzónová klimatizace, tempomat, střešní okno a síť na psa před kufr. Kufr je celý čalouněný a v zadních sedadlech jsou integrované dětské sedačky. Vzadu je loketka se stolkem a tři 12V zásuvky. Dveřní plasty jsou měkčené a interiér je dobře osvětlený.
Rovinu na spaní lze udělat až k palubní desce. Velký kufr je celý ventilovaný a pod rovnou podlahou jsou další prostory. Každá V70 je trochu jiná a za volbou stojí to, co si majitel připlatil.
Moje V70 s nejlehčí motorizací má provozní hmotnost 1554 kg, povolenou 2100 kg a brzděný přívěs může mít až 1800 kg. Je to tedy pořádný kus auta. Přední maska, světlomety a palubní deska prošly faceliftem, dílčí elektronika se vyvíjela spolu s motory.
Technika, spolehlivost a motory
V70 II je na platformě P2, motorová paleta zahrnuje benzinové pětiválce s výkonem od 103 kW do 221 kW a dieselové D4/D5. Základní verze bývá 2,4l benzin s výkonem 125 kW, která je v provozu vyvážená a zábavná, i když pro předjíždění je potřeba víc odstupů.
Diesely zahrnují litinový 2,5 TDI a novější hliníkový D5 s turbem; u silnější verze D5 se 136 kW je třeba počítat s možnými problémy vířivých klapek a sřídavkami. Rozvody jsou řemenové, výměny po zhruba 150 tisících kilometrech.
Co se týče spolehlivosti, V70 II je obecně nadprůměrně spolehlivé. Náhradní díly jsou dostupné a cenově rozumné. U předfaceliftu je auto jednodušší na údržbu a méně náchylné k problémům, pokud jde o elektroniku.
Testované ojeté V70 působí důvěryhodně, interiér není příliš špinavý a kilometrový nájezd není zásadní překážkou. Dálnice ukazuje spotřebu kolem 6,3 l/100 km, městský provoz pod 5,0 l/100 km.
Rozměry zavazadlového prostoru 485/1640 l a její robustní konstrukce zajišťují bezpečnost a praktičnost.
Historie a kontext
Volvo V70 II vychází z platformy, kterou používá i S80 a S60; v průběhu let došlo ke zlepšení rigidity karoserie díky lepené konstrukci a rozdílům oproti první generaci. Výbava zahrnuje prvky sdílené s modelem S80, jako jsou BLIS, aktivní tempomat, RTI a další moderní gadgety.
Vůz s D5 motorem je jedním z nejbezpečnějších a nejpraktičtějších vozů na trhu. Rozměrově překonává některé předchůdce a konkurenční kombi, čímž se stává atraktivní volbou pro dlouhé cesty i denní provoz.
Vgedba a vizuální dojem
Designově působí V70 neutrálně, ale nadčasově; hranatá zádová část a elegantní přední partie zůstávají charakteristickými prvky. Interiér vychází z S80 a kombinuje komfort, robustnost a švédský styl, aniž by se vytrácela praktičnost.
V7002. února 2007 - proč právě tato verze? Zhodnocení ukazuje, že Volvo dokáže nabídnout vyvážený poměr mezi jízdními vlastnostmi, prostorem a technickým provedením.
Praktická část a doporučení pro kupující
Volvo V70 II z roku 2000 je vhodné volit pro klidnou a bezpečnou jízdu na dlouhé trasy. Před koupí zkontrolujte stav motoru, rozvody a stav podvozku, zvláště u starších kusů s vyšším nájezdem. Při výběru verze se zaměřte na převodovku (pětikvalt vs. šestikvalt, manuální vs. automat) a na stav elektroniky.
Nákladové položky zahrnují možné problémy s vířivými klapkami u D5 a s únikem oleje u některých benzinových verzí. S rozumným servisním záznamem a pečlivým výběrem může být V70 II dlouhodobě spolehlivé a komfortní auto pro rodinu a řidiče vyžadující prostor a klid na dlouhé vjezdy.
