Česká (potažmo československá) koncepční tvorba byla a je ohniskem nápadů, které překračují rámec domácího prostředí. Tvarový směr automobilky Škoda, opírající se o symbolické rysy, hladkost vnějších panelů a menší ostré elementy, je již plně etablován. Během uplynulých čtyř let byl uplatněn během navrhování několika modelových řad, včetně nejnovější generace subkompaktní Fabie, předloňské generační obměny Octavie, liftbacku a hatchbacku Rapid a částečně také městského modelu Citigo.
Nebudeme hovořit o projektech, které překračují rámec osobního vozidla, byť Škoda navrhla řadu kreativních vizí. Jejich duch se však odráží v současném pojetí tvarů, stejně jako ve snaze o identifikovatelné a srozumitelné znaky nových modelových řad. Průkopníkem byl Studie Vision D, jejíž výstavní premiéra proběhla v roce 2011 na autosalonu v Ženevě. Nutno říci, že s přibývajícími realizacemi vzrůstaly i diskuse o osobitosti jednotlivých řad a o tom, zda unifikace designu neohroží individualitu konkrétních modelů.
Historické kořeny a rané proudnicové sny
Proudnicový tvar a aerodynamika byly průvodním motivem už v meziválečné éře. Koncepty jako Tatry 77 a prototyp 935 ukazují, jak tehdejší automobilový design testoval sny o čisté kapkovité karoserii a bezprostřední dynamice. Prototyp 935, navazující na kupé 932 Tudor, představoval uspořádání dvou kapek a centrovanou masku, která kladla důraz na aerodynamiku a vizuální dynamičnost linie střechy.
V roce 1956 brněnské výstaviště uvádí prototyp 440 Karosa s prosklenou kopulí a skládanou strukturou karoserie. Dosavadní experimenty ukazují, že československá karosérie nebyla jen technickým doplňkem, nýbrž místem pro hledání nových estetických a konstrukčních řešení. V dalším období se objevují kupé s odlišnými pravidly a užitím materiálů, např. ÚVMV 1100 GT (1970) a 110 Super Sport (1971), kde se spolu s dynamikou sportovního charakteru řešily i detaily a proporce karoserie.
Černé sloupky a purismus v sériových autech
V druhé polovině 80. let se objevuje systém „černých sloupků“ A, B - snaha propojit čelní sklo s bočními okny a vytvořit dojem jednolitého skleněného pásu. Tento trend pokračuje v dalších konceptech a ovlivnil i sériové vozy. Příkladem byl Škoda Favorit Coupé (1987), který zkombinoval objemný hatchback s vizuální lehkostí kupé a ostrým spodním zlomem, jenž dodával bočnímu profilu dynamiku a charakter.
V roce 2002 se na autosalonu v Ženevě objevuje Tudor - prototyp, který se stal jedním z nejvýznamnějších momentů moderního designu Škody. Přední partie byly očištěny, boky působily elegantně a záď s výraznými koncovými světly ukazovala, jak dialog mezi tradičními liniemi a moderními prvky může výsledný vzhled obohatit o novou dimenzi. Interiér se vyznačoval světlým čalouněním a netradičním uspořádáním tříramenného volantu a přístrojové desky s vyvýšeným těžištěm.
Koncepty a jejich dopad na sériovou produkci
Společnost se v různých obdobích opírala o studia, která předznamenávala budoucí sériové modely. Přehodnocení tvarových pravidel a hledání nových estetických i funkčních prvků vedlo k postupnému sjednocování designového jazyka napříč modelovými řadami. Příkladem je koncept Fabia Paris (Paříž, 2002), který ukázal možnost modifikace karoserie a vyzdvihnutí sportovních a aerodynamických vlastností prostřednictvím úprav masky, světlometů i podvozku. Interiér zahrnoval sportovní prvky, které se v následných verzích Fabie a Roomsteru objevovaly jako součást volnosti a racionalizace prostoru pro cestující.
Roomster (2003) přinesl logiku dvou objemů v interiéru a významně ovlivnil vnímání prostoru - Driving Room a Living Room - čímž vznikl bohatý světlinový efekt a vzdušnost. Značnou roli sehrály i skleněné panely, které posilovaly vizuální propojení mezi čelním a bočním panelovým prostorem. V souvislosti s tímto řešením se prosazovala i proměnlivost masky chladiče a výraznější chromové lišty v horní části, která odpovídala moderním představám o masivnosti a dynamičnosti vzhledu.
Od konceptů k moderním sériím a zpětné pohledy do historie
V rámci moderního vývoje byly koncepty Joyster (2006) a Vision D (2011) klíčovými milníky. Joyster reprezentoval hravost a emocionální charakter, zatímco Vision D byl inspirací pro pozdější Octavii a Rapid, ačkoliv jeho styl vyvolával otázky ohledně koherence s pozdějšími série. Vision D, tedy jasný ukazatel cesty, se stal součástí vyprávění o původu tvarů a jejich vývoji skrze generace. Postupné rozvíjení designového jazyka vedlo k jemné unifikaci a zároveň k zachování individuality jednotlivých řad, což se projevuje i ve verzích Yeti, Superb a dalších modelech.
V roce 2017 přišel koncept Vision E, který se posléze proměnil ve skutečný model Enyaq Coupé. Toto ukazuje, jak projektové sny, inspirace z prošlých období a aktuální technické možnosti vedou k posunu v estetice i v aerodynamických a technologických řešeních. Zároveň výstavní sbírka dokladuje, že o nasazení nových tvarů se diskutuje napříč dekádami a že kontinuitu designu lze sledovat napříč různými generacemi vozu.
Současná situace a budoucnost
Současná situace, kdy byl vybudován charakteristický - a zároveň silně unifikační - designový jazyk, vybízí k ohlédnutí za tvůrčí praxí tuzemské automobilky v minulosti. Autoři výstavy a kurátoři shrnují, že karoserie nejsou pouze atraktivním „obalem“ vozu, ale klíčovým prostorem pro bezpečnost, komfort a praktické využití během života řidiče a cestujících. Expozice a retrospektivy ukazují vývoj skrze historická vozidla doplněná infopanely a modelovými ukázkami, které mapují proměny materiálů, technologií a výrobních postupů.
Mezi významné záznamy patří moderní prototyp Tudor (2002) a aktuálnější přehledy až po modely 100 a Octavia (2020) s praktickou ukázkou konstrukčního myšlení v bezpečnosti a aerodynamice. Výstava Jak vzniká automobil v proměnách času se zaměřuje na aerodynamiku, bezpečnost a komfortní prvky karoserií L&K/ŠKODA a zahájí diskusi o vývoji v proměnách času. Tato poutavá expozice nabízí vhled do historie, současnosti i vizí budoucnosti, jaké jsou součástí muzejních sbírek a výstavních programů.
- Vision D jako inspirační studie pro moderní Octavii a Rapid.
- Tudor jako významný průnik do designu posledních dvou dekád.
- Roomster a Joyster jako příklady modulárního a emocionálního pojetí karoserie.