Tématem článku je historie závodních verzí Mercedesu 190 E v období 1980-1990, kdy série DPM a později DTM sehrály klíčovou roli v rychlém rozvoji tohoto vozu. Informace z čerpání výše uvedeného textu ukazují, jak bylo prostředí soutěží plné změn a doplňků, a jak to vedlo k postupnému vytyčení cesty od 2.3-16 ke 2.5-16 Evolution a Evolution II.
Počátky a vstup do DPM a DTM
In 1982 se Deutsche Rennsport-Meisterschaft (DRM) změnila z Group 5 na Group C a vznikla 2. Division (DPM) pro Group A auta s handicapem. „Oberste Nationale Sportkommision“ (ONS) zavedla systém, kdy těžší vozy dostaly více váhy a menší vozy mohly mít širší pneumatiky. DPM tak získala širokou účast a sledovanost. Mercedes 190 E 2.3-16 se do závodů objevil až v průběhu roku 1984, protože jeho roadgoing verze byla v té době ve výrobě a nebyla připravena na start. V té době se objevovaly první pokusy několika týmů, ale skutečná oficiální účast Mercedesu přišla až s rokem 1988, kdy se DTM stal továrním týmem Mercedes-Benz a AMG byl v kooperaci s Mercedes-Benem.
Rána 1984-1986: 190 E 2.3-16 a náznaky v DPM
Leopold Gallina byl prvním jezdcem Startující s 190 E 2.3-16 v DPM během čtvrtého kola sezóny 1984. Tato sezóna nebyla ještě plně dokončená, ale ukázala potenciál modelu. První plná účast byla v roce 1986, kdy se do DTM zapojily tovární týmy a více stájí jako Carlsson a Snobeck začaly závodit s verzí 2.3-16. Současně se z evropských a dalších šampionátů stahovaly zkušenosti pilotů jako Gerhard Berger, Roberto Ravaglia a Klaus Ludwig do DPM, které v té době sloužilo jako „druhá divize“ pro top týmy. Technicky byl motor 2.3-16 vyvinut Cosworthem a v sériové podobě poskytoval 185 koní, s kapacitou síly až k 235 Nm točivého momentu. Aerodynamické úpravy a použití pětistupňové převodovky Getrag se staly charakteristickými pro tento typ vozu, zatímco ASD a mechanické omezení byly postupně upravovány pro lepší trakci a ovladatelnost na vyšších rychlostech.
1986-1987: Přechod k plnohodnotné DTM a rozšíření jezdecké sestavy
V roce 1986 se DPM změnila na DTM, a Mercedes nasadil více týmů s 190 E 2.3-16, včetně Marko a Scuderia Kassel. Významnou roli hrála účast v dalších evropských šampionátech (ETCC) i na 24h Spa a Nürburgringu. Pro některé týmy byla tato éra zkouškou způsobu integrace s AMG a svými dodávkami motorů, což vedlo k postupnému rozšíření továrních zdrojů a k vybudování pevnější spolupráce s Mercedesem. Během sezóny 1986 se ukázalo, že i přes zvětšenou konkurenci je 190 E 2.3-16 s vhodnou konfigurací a nastavením odpružení konkurenceschopný, zejména po úpravách zadní nápravy a brzdových systémů.
V této době došlo ke změnám ve vyvažování výkonu a regulací, kdy turbo-automobily získávaly výhodu v rychlých tratích díky vyšší hladině výkonu a méně restriktivním pravidlům. To zásadně motivovalo Mercedes k dalšímu vývoji a přípravě nových verzí pro zajištění konkurenceschopnosti.
1987-1989: AMG, Snobeck a evoluce motoru
V roce 1987-1988 Mercedes spolupracoval s AMG a Snobeck na vývoji závodních dílů pro 190 E 2.3-16, včetně testovacího programu vedeného Gerhardem Leplrem a Rolandem Aschem. Během zimy 1987/1988 Mercedes vyvinul racing kit a další úpravy pro zlepšení spolehlivosti a výkonu. První úspěchy přišly v roce 1988, kdy Roland Asch na 190 E 2.3-16 dosáhl druhého místa v šampionátu, a Kurt Thiim dopomohl k některým vítězstvím pro AMG-Mercedes. Výkony se zlepšovaly díky zvýšení objemu motoru a nasazení vylepšené věže s ASD řízením a vývoji, který zahrnoval testy v Magny-Cours a na dalších okruzích. Dlouho očekávaný motor 2.5-16 byl připraven, aby řešil tlak od 4WD soupeřů a vyšší turbodýchá, zejména po nástupu BMW M3 Evolution.
1988-1990: Evolution I a Evolution II jako klíčové homologace pro DTM
V polovině roku 1988 Mercedes uvádí 190 E 2.5-16 Evolution I (EVO I), který byl vyroben v limitované sérii 502 kusů a určen pro homologaci DTM. Hlavními změnami byly odlehčené díly, vylepšené mazání a změněné časování vačkových hřídelů; motor měl výkon kolem 235 koní, maximum 274 kW (373 k) bylo dosaženo v okruhových specifikacích. EVO I měl větší zaměření na aerodynamiku, s výše položeným spoileru a systémem SLS (self-leveling suspension) na obou nápravách, a během roku 1990 byl průběžně zdokonalován. Evo II byl dalším krokem - s úpravou karoserie, aerodynamiky a podvozku, s motorem 2.5-16 o výkonu cca 235 koní, ale s širším rozchodem a 17" koly, což dopomohlo k posuvu trakce a stabilitě při vysokých rychlostech. Z Evolution II pocházel i zlepšený výkon v závodních verzích až kolem 350 koní pro vybrané specifikace a vylepšené aerodynamické prvky, včetně velkého zadního křídla a upravených blatníků.
1990-1992: Dominance a výsledky v DTM
V sezóně 1990 se DTM stala plně uznávanou šampionátem a Mercedes-Benz vstoupil s pěti týmy; díky spolupráci s AMG se vozy staly konkurenceschopnými proti Ford Sierra Cosworth a BMW M3. EVO II se ukázal jako klíčový nástroj a během roku se staly tím nejvyspělejším ze segmentu, a to nejen díky motoru s vyšší odolností, ale především díky jízdním vlastnostem - lepšímu vyvážení, brzdám a aerodynamice. Přes překážky v průběhu roku se podařilo všechno dotáhnout k postupnému vítězství - Kurt Thiim v roce 1990 získal vítězství s Evo II, a v roce 1992 nastoupili jezdci s Evo II do většiny závodů, což pomohlo k výraznému úspěchu.
V roce 1990 Mercedes představil evo 2 v rámci DTM a v průběhu roku se 502 vozů vyprodaly ještě před oficiálním uvedením na trhu. Maximální rychlost byla kolem 250 km/h a z 0-100 km/h zvládaly za 6-7 sekund, v závislosti na specifikacích verze EVO II. Z Evolution II vycházely verze 2.5-16 pro veřejnost s cenou kolem 80 000 USD, zatímco standardní 190 E 2.5-16 Evolution měla vyšší cenu a výbavu. V průběhu sezóny 1991 Mercedes bojoval o titul s Audi a Ludwig získal titul v roce 1992, přičemž Ellen Lohr vyhrála závod na Hockenheim, což byla dosud unikátní čest pro ženu v DTM. Technicky a konstrukčně Evolution II přinesl významné zlepšení v oblasti výkonu, aerodynamiky a jízdních vlastností vůči standardním verzím.
Technické detaily a charakteristiky 190 E 2.3-16 a 2.5-16
Mercedes 190 E 2.3-16 byl postaven na Cosworthově motoru 2,3 l, DOHC, čtyřventilový, s výkonem 185 koní ve standardní verzi a až 320 koní v silničním Cosworthovém ladění. V DTM však verze 2.3-16 disponovaly výrazně nižším výkonem než špičkové konkurenty, zejména po zahájení turbo reglem, a to až kolem 260 koní. Zároveň však nabízel velmi dobré jízdní vlastnosti díky špičkové zadní nápravě a aerodynamice. V průběhu let byl vyvinut 2.5-16, který měl silnější motor a větší objem, čímž se zlepšila dynamika a točivý moment, a v některých verzích dosahoval až 350 koní v závodních specifikacích. EVO II tak v sobě spojil výkonnost, aerodynamiku a sofistikovanost pro šampionát DTM, díky čemuž si získal kultovní status a dnes je ceněným sběratelským kouskem.
Mezi technické zvláštnosti patřily: pečlivě vyvíjené aerodynamické prvky (převodovka Getrag, vícenásobné nastavení vzduchu a spoilerů), ASD uzávěr diferenciálu pro lepší trakci, SLS nosící systém a vylepšené brzdy. Do vozů se vyvíjely i 17" ráfky s širokými pneumatikami, posouzení aerodynamiky a pevná konstrukce karoserie pro odolnost při vysokých rychlostech. Interiér byl zaměřen na řidiče Recaro sedadla, čtyřmístný prostor a tři ukazatele na středové konzole (teploměr oleje, stopky, voltmetr).
Současná shrnutí a odkaz na historické dědictví
DTM se stala jedním z nejživějších motorsportových fór světa a historie Mercedesu 190 E v této soutěži dokazuje, jak Citlivě navazovali na limitované série a jak výrazně to ovlivnilo pozdější vývoj moderních AMG automobilů a výkonových verzí road-going modelů. EVO II a evoluční program AMG ukázaly princip, že výroba samotného super-sportovního vozu pro zákazníky není jen o výkonu, ale i o vyváženosti, ovladatelnosti a aerodynamice, která dokáže držet krok s nejrychlejšími vozy své doby.
Klíčové technické údaje vybraných verzí
- 190 E 2.3-16: motor 2,3 l, DOHC, 4 ventily na válec; výkon 185 koní (silniční), 0-100 km/h za <8 s; max ~230 km/h.
- 190 E 2.5-16 Evolution I: objem motoru 2,5 l, zlepšené mazání, lehčí rotující díly; výkon 235 koní (nárůst díky upraveným vačkovým hřídělům a snižování hmotnosti).
- 190 E 2.5-16 Evolution II: aerodynamika s velkým zadním křídlem, 2,5 l motor s 235 koní, max ~250 km/h; 502 kusů pro homologaci; 17" kola; SLS na obou nápravách; cenovka kolem 80 000 USD.
The Mercedes That Ended BMW's Dominance in DTM
V roce 1991 měla DTM čtyři oficiální Mercedes továrny týmy a celkově bylo 8 startujících vozidel; Audi a BMW dominovaly, avšak Mercedes díky EVO II dokázal zlepšit výkon a dosáhl druhých míst a několika vítězství. Významný byl i krok, kdy AMG byl začleněn do společnosti Mercedes-Benz, a AMG získal práva na další vývoj Group A vozů pro značku na globální úrovni.