Belgie jako zakládající člen Evropského hospodářského společenství a sídlo většiny orgánů EU byla poslední zemí, kde bylo provedeno Nařízení Rady (ES) č. 2411/98 ze dne 3. listopadu 1998, o uznávání rozlišovacích značek členského státu, ve kterém jsou registrována motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, v dopravním provozu Společenství. Až do listopadu 2010 se Belgie odlišovala od zbytku EU, kde byly národní charakteristiky registračních značek potlačeny směrem k evropskému formátu: černé číslice a písmena na světlém pozadí a modrý pruh na levé straně značky s okružím dvanácti hvězd a s mezinárodní poznávací značkou.
Historie belgických registračních značek
V Belgii byly motorovým i nemotorovým vozidlům přidělovány evidenční štítky už od roku 1899. Na bílém smaltovaném podkladě byl černý královský znak a pořadové číslo registrace vozidla. S rostoucím počtem motorových vozidel se počet písmen zvýšil v roce 1961 na dvě a v roce 1971 na tři. Měnilo se rovněž pořadí - někdy písmena před číslicemi, jindy naopak.
V Belgii bylo také běžné, že si každý ponechával státem vydanou tabulku s registrační značkou i po prodeji původního vozidla a používal ji k registraci vozidla dalšího. Tím se vysvětluje, že i zbrusu nová auta měla staré, oprýskané zadní registrační značky, někdy až z padesátých let. Zvláštností belgického systému byl totiž způsob vydávání registračních značek. Úřad pro registraci motorových vozidel (DIV) vydával pouze zadní tabulku, přední tabulku si musel motorista nechat zhotovit na vlastní náklady.
Evropský formát a změny od roku 2010
Od 16. listopadu 2010 byl zaveden „evropský formát“ registračních značek: na levou stranu evidenční tabulky byl umístěn modrý „evropský“ pruh s dvanácti zlatými hvězdičkami nahoře a s mezinárodní poznávací značkou „B“ dole.
Ekonomický a průmyslový kontext Belgie
Belgie byla v minulosti zemí s největším počtem vyrobených automobilů per capita na světě a zaujímala tak místo, které dnes patří Slovensku. Své provozy zde postupně uzavřel Renault, Opel a Ford, zůstává pouze Volvo, jehož provoz v Gentu vyprodukoval v minulém roce 261 000 vozidel a Audi na bruselském předměstí Forest (115 000). Na automobilky je navázána řada místních dodavatelských firem (v případě Volva je to 400 dodavatelů produkujících cca 70 % všech součástek). Celkově zaměstnává automobilové odvětví v Belgii cca 10 % osob zaměstnaných v průmyslu. Celkový příjem z tohoto odvětví (včetně všech dodavatelů, distributorů, služeb atd.) činil v roce 2014 celkem 109 miliard euro.
Naději pro budoucnost belgického automobilového průmyslu představuje rozhodnutí firmy Audi, která chce od roku 2018 začít montovat ve svém závodě ve Forestu svůj nový model - elektrické SUV.
Skandál Dieselgate a belgické reakce
Belgičtí média věnují pravidelnou pozornost důsledkům aféry manipulativních měření emisí spojené s firmou Volkswagen (VW). V Belgii, jak bývá obvyklé, se ke kauze „Dieselgate“ staví rozličně jednotlivé regiony. Kvůli odlišné reálné úrovni emisí k té naměřené v laboratorních testech si valonský ministr životního prostředí Carlo Di Antonio nechal vypracovat analýzu úrovně emisí lehkých dieselových aut ve Valonsku. Tyto výsledky vedly ke změně přístupu Valonska k celé kauze s VW. Valonsko si tímto krokem chrání svoje práva v případném soudním řízení s VW, a zároveň díky tomu bude informováno o dalším vývoji trestního vyšetřování. Rozhodnutí prohlásit se za poškozeného nezavazuje Valonsko k řešení problému soudně, ale je to spíše první krok v rámci případných kompenzací.
Na rozdíl od Valonska, které se zatím zdráhá zapojit se do soudního procesu, Vlámsko již v září 2015 oznámilo, že má v úmyslu se s VW soudit. Jako hlavní důvod bylo uvedeno zhoršení znečištění vzduchu a možné překročení emisních limitů nastavených EU. Kancelář vlámské ministryně životního prostředí Joke Schauvliege sdělila po telefonu ZÚ Brusel, že Vlámsko v listopadu 2015 kontaktovalo královského prokurátora v Bruselu a nahlásilo se jako poškozený. V případě pokutování Belgie ze strany EU by ministryně Schauvlidge chtěla, aby část zaplatil VW.
Německý federální ministr dopravy Alexander Dobrindt na konci dubna 2016 prezentoval zprávu o technické a legislativní vymahatelnosti vůči VW, která ukázala na možné nedostatky a nejasnosti v evropském zákonodárství. Toto zjištění a budoucí oficiální pozice Německa vůči VW zřetelně ovlivňuje postoj Vlámska k celé kauze, jelikož jako region by se chtělo opírat o rozhodnutí některého ze států EU a soudit se společně s nadnárodním koncernem VW.
Federální ministerstvo životního prostředí sdělilo po telefonu ZÚ Brusel, že momentálně nezvažuje žádné kroky a prozatím pouze monitoruje aktivitu regionů. To vše na základě kauzy „Dieselgate“, která odhalila velké nedostatky v přístupu k informacím spotřebitele ohledně aktualizace softwaru v autoservisech. Nicméně problém se netýká pouze VW, ale všech výrobců vozidel. Za práva spotřebitelů se staví také Test-Achats, belgická nezisková organizace na ochranu spotřebitelů, která apeluje na majitele závadných vozů, aby se zapojili do hromadné žaloby a žádali odškodné.
Evropská komise a další aktéři sledují tento případ; Věra Jourová plánuje na září setkání s organizacemi na ochranu spotřebitelů všech členských zemí EU. Dle zprávy agentury Reuters z 25. byl tento typ žaloby složitý kvůli specifické legislativní struktuře jednotlivých států. Je pravděpodobné, že vzhledem k nedávným změnám postojů Belgie, ale i na úrovni EU, bude kauza VW mít ještě pokračování.
Belgie jako jeden hráč na mezinárodním poli
Co se Belgie týče, tak je patrné, že je pro tuto zemi opět složité vystupovat jako jeden hráč. Pokud jde o ekonomický dopad kauzy Volkswagen na belgickou ekonomiku, zde byly původní obavy, které často počítaly s dalekosáhlými důsledky pro celý region, zcela zastíněny celkovou situací na mezinárodních trzích od začátku roku 2016. Například hlavní belgický dovozce značky Volkswagen firma D’Ieteren odhadovala na začátku prosince 2015 svou celkovou ztrátu na cca 19 milionů euro, což je ale pouze 1 % celkových ročních tržeb.
Pokud sledujeme vzájemný obchod s automobilovou tématikou mezi ČR a Belgii, tato položka v uplynulých čtyřech letech držela krok s růstem českého vývozu a v absolutních číslech meziročně rostla až do roku 2014. V roce 2015 pak lze zaznamenat mírný pokles, který ještě více kontrastuje s celkovou rostoucí tendencí českého vývozu.
Seznam značek a historické souvislosti
Aktuální a zaniklé belgické automobilky a značky zahrnují mnoho jmen, např. Adk, Alfa-Légia, Imperia, Gillet a další. Text uvádí přehled „belgické“ automobilky a jejich historickou stopu v průmyslu, včetně významných výrobců a souvisejících klubů a organizací.
Současná infrastruktura a informační potřeby vůči veřejnosti
V Belgii je důležité rozlišit, že tranzitní poznávací značky mohou vydávat pouze specializované agentury spolupracující s Belgickým úřadem pro registraci vozidel (DIV). Budete se muset osobně dostavit na tranzitní úřad v Bruselu se všemi dokumenty, abyste získali své poznávací značky. V Belgii si můžete objednat pouze belgické tranzitní poznávací značky. Stojí kolem 265 € a platí 30 dní (včetně pojištění).
Podrobný návod zejména pro proces získání SPZ a dopravu automobilu zahrnuje několik kroků: od přípravy dokumentů, technické kontroly, přes vyřizování na tranzitním úřadě v Bruselu až po vyzvednutí SPZ a vozu. Důležité je také spojení s Account managerem a dodržení stanovených časových harmonogramů, aby nedošlo ke zpoždění a aby vozy mohly být vyzvednuty co nejdříve.
tags: #znacky #automobilu #belie