Automobilový průmysl v České republice: Výroba, trendy a výzvy

Automobilový průmysl představuje jeden z klíčových pilířů českého hospodářství, přičemž jeho produkce se podílí na celkovém objemu výroby více než 20 % a přímo zaměstnává přes 120 tisíc lidí. Při plném využití kapacity dokáže průmysl vyprodukovat více než 1,2 milionu osobních automobilů ročně, což z něj činí významného hráče na světovém trhu.

Současná produkce a loňské rekordy

V České republice se letos očekává výroba téměř půldruhého milionu osobních vozů, což by mohlo vyrovnat loňský rekord, kdy produkce dosáhla zhruba 1,45 milionu kusů. Podle prezidenta Sdružení automobilového průmyslu Martina Jahna je současné množství vyrobených aut na maximu možností při aktuálních kapacitách. "Možná to může o nějaké desítky tisíc ještě vzrůst, ale jsme na velmi vysoké, historicky vysoké úrovni," popisuje.

Tuzemsko je z hlediska výroby vozů na hlavu druhé v Evropě, v celkové výrobě pak třetí. "Pro zajímavost vyrábíme víc vozů než Francie a Itálie dohromady," dodává Jahn.

Za prvních jedenáct měsíců letošního roku vyrobily automobilky v tuzemsku zhruba 1,35 milionu osobních vozů. Vozidla s elektrickým pohonem se na celkové produkci podílela téměř dvaceti procenty. Z montážních linek sjelo 208 tisíc čistých elektromobilů a 57 tisíc plug-in hybridů.

Nejvíce aut vyprodukovala společnost Škoda Auto s více než 880 tisíci kusy. Následoval závod automobilky Hyundai s 260 tisíci kusy a kolínská Toyota s o něco nižšími čísly.

Vývoj a trendy v automobilové výrobě

Odklon od spalovacích motorů a prosazování elektromobility

Výrobu vozů se spalovacími motory v listopadu zcela ukončil kolínský závod Toyoty, který nově produkuje pouze hybridy. "Toto je technologie, kterou - myslím - v Čechách už zákazníci nejen objevili, ale už si ji i oblíbili a poměr aut s touto technologií stoupá," říká generální ředitel Toyota a Lexus ČR Martin Peleška.

Stále větší podíl na vyrobených autech mají ta elektrifikovaná. Statistiky prodaných vozů ale stále ovládají spalovací motory. Evropská komise upravila zákaz prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035. Emise oxidu uhličitého by se nově měly snížit o 90 %, nikoli o 100 %. Dál prodávat by se tak mohly třeba takzvané plug-in hybridy.

„Fakticky se jedná o devadesát plus deset, pouze u těch deseti procent si automobilky mohou nahradit elektromobily nějakou jinou technologií - například použitím zelené evropské oceli, která ovšem dneska neexistuje,“ popisuje výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. Mezi dalšími náhradami zmínil i uhlíkově neutrální paliva, která prý „opět nejsou na trhu“.

„Jsme jednoznačně pro to, aby se datum 2035 definitivně zrušilo,“ nechal se slyšet ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Podle jeho předchůdce ve funkci Lukáše Vlčka (STAN) by se měl nechat trh „volně dýchat, ať k nějakým věcem dospěje sám“.

Firma Škoda Auto chce na trh uvést dva nové elektrické vozy. Předpokládá, že letos vyprodukuje i prodá přes milion vozů. Ve výrobních kapacitách se blíží svému maximu. „Rok byl velmi úspěšný, dostali jsme se na třetí pozici v Evropě, což je historický úspěch. Rosteme i v Indii,“ vyjmenoval člen představenstva společnosti a prezident Sdružení automobilového průmyslu Martin Jahn.

Závod Hyundai Motor Manufacturing Czech v Nošovicích od ledna do listopadu vyrobil přes 260 tisíc vozů. "Na podzim příštího roku plánujeme vyrábět nový model, bohužel víc detailů vám zatím nemůžu sdělit," nastínil mluvčí Jan Rodek. Produkce tam nicméně meziročně poklesla o šestnáct procent. Ovlivnily ji i častější odstávky, za kterými podle vedení závodu stála nižší poptávka po autech. Zatímco loni se zde vyrobilo 40 procent elektrifikovaných vozů, letos už to bylo 51 %. V příštím roce bude jejich podíl zhruba stejný.

„Zájem nedosahuje plánovaných cílů, které byly na začátku, proto regulace, které budou, musí reflektovat, jak se situace na trhu skutečně vyvíjí,“ podotkl Rodek.

Historický vývoj výroby automobilů

Počátky automobilového průmyslu lze hledat již v roce 1769, kdy Nicolas Joseph Cugnot sestrojil první silniční parovůz. Počátek 19. století byl stále doménou parních strojů. Roku 1836 německý konstruktér Brackenburg zkonstruoval první auto s výbušným motorem, které však nebylo bezpečnější a provozně náročnější, a tak se neprosadilo. V roce 1862 Francouz Alphonse Beau de Rochas vymyslel čtyřdobý spalovací motor, ale Nicolaus August Otto uvedl do pohybu první spalovací motor na světě.

Prvním automobilem zkonstruovaným na území Česka byl v roce 1897 President, postavený v Kopřivnické továrně (dnešní Tatra). Dalším důležitým milníkem je zavedení sériové výroby Henrym Fordem v roce 1913, která zlevnila a standardizovala výrobu a umožnila masové rozšíření automobilů. Modelu Ford T se v letech 1908-1927 prodalo přes 16,5 milionu kusů.

Ve 20. letech se vývoj spalovacího motoru velmi zrychlil a automobily se dále zdokonalovaly. V roce 1930 na automobilový průmysl dopadla Velká hospodářská krize, která trvala až do konce druhé světové války.

Po válce se automobilový průmysl vzpamatovával ze škod a přeorientovával se zpět na civilní sektor. Na konci 40. let se v Evropě projevil velký zájem o malé levné vozy, jako byl Lloyd 300 či BMW Isetta. Roku 1956 se u některých aut začaly montovat kotoučové brzdy namísto bubnových.

Na počátku 60. let se v USA staly populárními tzv. muscle cars - výkonná auta s pohonem zadních kol. Vše se změnilo v roce 1973 s příchodem ropné krize, kdy auta s vysokou spotřebou šla do pozadí.

V oblasti technologií nalezlo široké uplatnění nezávislé zavěšení kol a vstřikování paliva. Na přelomu 60. a 70. let se začaly masivně používat plastové materiály. 80. a 90. léta byla ve znamení zvyšování výkonu a zvětšování modelů, přičemž důležitější roli začala hrát bezpečnost. Auta začala procházet nárazovými crash-testy a Euro NCAP zavedl metodiku hodnocení.

V roce 1985 se v Evropě poprvé prodávají vozidla vybavená katalyzátorem. Do nového tisíciletí vstoupily automobilky se snahou zaplnit i tu sebemenší skulinu na trhu, vznikaly různé karosářské varianty a nové modelové řady.

Poslední roky jsou pak zejména ve znamení snižování spotřeby a emisí CO2. Úzce s tím souvisí snížení hmotnosti vozidel a objemů motorů. Motory jsou nově vybavovány systémy Stop-start, filtry pevných částic, zvyšuje se vstřikovací tlak a optimalizuje spalování. Na trh se derou hybridní vozidla a vozidla na čistě elektrický pohon.

Historický vývoj automobilové výroby od prvních parních strojů po moderní produkci

Výzvy a budoucí směřování

Regulace a konkurenční tlak

Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence.

Brusel chce také podpořit třeba malé bateriové elektrovozy vyráběné v Evropské unii. Ohrožení pro trh sedmadvacítky představuje například Čína. „To nejsou jen automobilky, ale i jejich dodavatelské řetězce, které přichází s cenami, které jsou o dvacet, třicet procent nižší,“ upozornil odborník společnosti EY pro automobilový sektor Petr Knap. „Někdy dokonce slyšíme i toto porovnání - nedokážeme ani nakoupit materiál za ceny, za které nabízí hotové produkty Číňané,“ dodává Knap.

Budoucí vývoj a adaptace na nové technologie

Automobilky se musí přizpůsobovat stále přísnějším emisním normám a tlaku na udržitelnost. Zavedení šrotovného či omezení vjezdu do center měst podpořilo poptávku po malých, ekologičtějších automobilech.

Dnes je kladen důraz nejen na ekologický provoz vozidel, ale také na ekologickou výrobu samotných vozů a na jejich recyklovatelnost. Továrny jsou přísně kontrolovány a regulovány. Existuje legislativní podpora elektromobilů, které méně zatěžují životní prostředí.

V České republice má prodej elektromobilů stále nízký podíl - 0,27 %. Přesto se rozšiřuje síť nabíjecích stanic. Trendem poslední doby jsou také různé elektronické pomůcky jako adaptivní tempomat, parkovací senzory, dešťové senzory a další.

Tohle auto jezdí na sůl — Čína právě zabila lithium

Struktura výroby a typy automobilů

Výrobní procesy

Výrobní proces je systematická posloupnost operací, při nichž podnik přeměňuje vstupní materiály na výstupní produkty. Zahrnuje plánování výroby, řízení materiálového toku, kontrolu kvality a koordinaci pracovišť. Mezi základní typy výroby patří kusová, sériová, hromadná a druhová výroba.

Diskrétní výroba vytváří počitatelné, od sebe jasně oddělitelné výrobky, jako jsou stroje, automobily nebo elektronické součástky. Každý kus lze identifikovat výrobním číslem a sledovat jeho kompletní historii.

Šaržovitá výroba je typ procesní výroby, při níž se produkt vyrábí v identických dávkách (šaržích) podle receptury.

Kontinuální výroba probíhá nepřetržitě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Zastavení linky je extrémně nákladné.

Typy karoserií a podvozků

Karoserie představuje u většiny současných automobilů nosnou část. Poskytuje prostor pro posádku a náklad a umožňuje montáž všech ostatních částí vozidla. Mezi základní typy karoserií patří sedan, kombi, hatchback, liftback, kupé, kabriolet, roadster, off-road, SUV, MPV, shooting brake a limuzína.

Podvozek vozidla se skládá z přední a zadní nápravy, odpružení, kol, brzdové soustavy a řízení. Podle umístění pohonu se rozlišují:

  • Pohon předních kol (FF): Všechny části pohonu jsou umístěny u přední hnací nápravy.
  • Pohon zadních kol (FR): Všechny části pohonu jsou umístěny u zadní hnací nápravy.
  • Pohon všech kol (4x4): Hnané jsou obě nápravy.

Brzdová a hnací soustava

Brzdová soustava slouží k úpravě rychlosti pohybujícího se automobilu a k zabezpečení zaparkovaného vozidla. Běžně se používají disipační třecí brzdy kotoučové a bubnové.

Bezpečnostní systém ABS zabraňuje zablokování kola při brzdění. Další systémy jako MSR, ASR a ESP dále zvyšují bezpečnost.

Hnací soustavu tvoří motor, spojka, převodovka, rozvodovka a hnací hřídele. Většinou tyto součásti tvoří kompaktní celek pohánějící blízkou nápravu.

Spojka zabezpečuje bezrázové připojení motoru ke zbytku hnací soustavy. Převodovka slouží k volbě převodu otáček motoru na otáčky kol.

Rozvodovka zabezpečuje přenos hnacího momentu od převodovky na hnací hřídele nápravy a obsahuje diferenciál.

Automobilový průmysl v České republice

Význam pro ekonomiku

Automobilový průmysl je v České republice dominantním odvětvím. Jeho výrobky dosahují nejvyšších hodnot prodané produkce a významně se podílí na českém exportu. V roce 2016 se v Česku vyrobilo 1 351 124 motorových vozidel, což bylo meziročně o 8,2 % více.

Kromě samotných vozidel patří do automobilového průmyslu i výroba různých komponentů, jako jsou části a příslušenství karoserií, tlumiče výfuku, výfuková potrubí a další díly. Významná je také výroba pneumatik a syntetického kaučuku.

Výrobci a jejich produkce

Mezi hlavní výrobce automobilů v České republice patří Škoda Auto, Hyundai Motor Manufacturing Czech a Toyota Motor Manufacturing Czech Republic.

Škoda Auto v prvních devíti měsících roku vyrobila ve svých tuzemských závodech celkem 705 393 osobních automobilů. Denní produkce ve třetím čtvrtletí poprvé překročila hranici 4000 vozů denně, což je nejvyšší úroveň za více než 130 let existence značky.

V nošovickém závodě automobilky Hyundai bylo v prvních devíti měsících roku vyrobeno celkem 213 975 vozidel. Z celkového počtu zhotovených vozidel mělo 25 605 čistě elektrický a 26 070 plug-in hybridní pohon.

Z výrobní linky automobilky Toyota v Kolíně sjelo v uváděném období celkem 170 048 vozidel. Přibližně polovinu z celkového objemu tvoří hybridní vozy, druhou polovinu pak modely se spalovacím motorem.

Mapa s vyznačenými hlavními automobilovými závody v České republice

tags: #2 #druhy #vyroby #automobilu