Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 13. 5. 2009, konaném v řízení o dovolání obviněného Ing. P. H. proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 6. 2008, sp. zn. 6 To 602/2007, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 6 T 30/2006. Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný Ing. P. H. vykonává trest odnětí svobody, který mu byl ve věci Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. 6 T 30/2006 uložen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 6. 2008, sp. zn. Nejvyšší soud usnesením ze dne 13. 5. 2009, sp. zn. 7 Tdo 438/2009-I, z podnětu dovolání obviněného zrušil tento rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 12. 1. 2007, sp. zn. 6 T 30/2006, a další obsahově navazující rozhodnutí s tím, že přikázal Okresnímu soudu v Litoměřicích věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Za této situace bylo nutné, aby Nejvyšší soud rozhodl o vazbě obviněného (§ 265l odst. 4 tr. Nejvyšší soud shledal, že na straně obviněného není dán žádný z důvodů vazby podle § 67 písm. a), b), c) tr. ř.
V Brně dne 13. JUDr. Státní zástupce i odsouzený mohou proti rozsudku okresního soudu podat odvolání. Výjimkou jsou však případy, kdy je trestem pouze pokuta, nebo pokud jste byli z pohledu státního zástupce zproštěni obžaloby z méně závažného trestného činu. Můžete se odvolat a buď požadovat zproštění viny, nebo mírnější trest. V okamžiku podání odvolání musíte uvést, jaké důkazy má odvolací soud přezkoumat. Máte také právo odvolacímu soudu předložit nové důkazy. Bude přehrán audiovizuální záznam výslechu osob vyslýchaných před okresním soudem. Tyto osoby tedy obvykle nebudou před odvolacím soudem znovu vyslýchány. Týká se to i vašeho vlastního výslechu.
Odvolání je nutné podat do tří týdnů ode dne rozsudku okresního soudu. Jste-li v době podání odvolání ve vazbě, musí odvolací soud jednání zahájit do osmi týdnů ode dne rozsudku okresního soudu. Postup hlavního jednání před odvolacím soudem je zhruba stejný jako před okresním soudem. Pokud se odvoláváte pouze vy, nemůže vám odvolací soud uložit vyšší trest než okresní soud. Pokud nebudete u odvolacího soudu úspěšní, je možné podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Budete-li zproštěni viny a proti rozsudku nebude podáno odvolání, máte právo na odškodnění za dobu, kdy jste byli zatčeni a ve vazbě. Odškodnění zahrnuje ztrátu příjmu a skutečnou ztrátu svobody. Váš nárok na odškodnění přezkoumá kancelář veřejného ochránce práv. Odsouzení bude zaznamenáno mimo jiné do rejstříku trestů. Doba zápisu bude záviset na trestu, který vám byl uložen. Pokud jste byli obžaloby zproštěni, bude záznam vymazán. Sami nemůžete záznam ovlivnit.
Odsouzení se stává pravomocným poté, co uplyne lhůta pro podání opravného prostředku nebo Nejvyšší soud věc rozhodne buď o nepřipuštění dovolání, nebo vynesením rozsudku. Pokud vás soud soudil za určitý trestný čin, může vás znovu soudit pouze za zcela mimořádných okolností. Stává se to pouze asi jedenkrát ročně. Můžete mít možnost trest vykonat ve své domovské zemi, pokud si to přejete. Žádost byste měli podat Švédské vězeňské a probační službě. Švédská vězeňská a probační služba
8 Tdo 438/2023 Datum rozhodnutí: 09.08.2023 Dotčené předpisy: § 209 odst. 1,2,3 tr. zákoníku, § 202 odst. 2 tr. ř., § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, § 12 odst. 2 tr. zákoníku, § 2 odst. 5,6 tr. ř., § 39 odst. 1,2,3 tr. zákoníku 8 Tdo 438/2023-663 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 8. 2023 o dovolání obviněného D. S. proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci ze dne 9. 11. 2022, sp. zn. 31 To 316/2022, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 3 T 66/2020, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného D. S. odmítá.
I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 7. 4. 2022, sp. zn. 3 T 66/2020, byl obviněný D. S. shledán vinným pokračujícím přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku. Za to a za sbíhající se přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 3, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 25. 2. 2013, č. j. 1 T 82/2011-726, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2013, č. j. 9 To 111/2013-829, přečin zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 2. 2015, č. j. 69 T 13/2013-668, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci ze dne 3. 11. 2015, č. j. 55 To 185/2015-744, a přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 2 tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 9. 11. 2016, č. j. 1 T 258/2014-291, byl podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci ze dne 9. 11. 2022, podal obviněný D. S. prostřednictvím svého obhájce dovolání, v němž odkázal na dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. d), g), h), m) tr. ř. 5. Konkrétně vytkl, že mu byl odvolacím soudem uložen trest ve výměře, která je v extrémním rozporu s povahou a závažností trestného činu a s dalšími relevantními hledisky. Uložený trest měl za neslučitelný s ústavním principem proporcionality trestní represe, zejména s ohledem na dobu, jež uplynula od spáchání trestné činnosti, když mezi spáchanými skutky a odsouzením obviněného uběhlo 12 let.
III. Nejvyšší soud rozhodl a uvedl, že dovolání obviněného je přípustné a že skutková zjištění a hodnocení důkazů mohou být z hlediska dovolacího důvodu § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. zpochybněna. Dovolací soud vyjádřil, že skutková zjištění a jejich hodnocení v řízení lze korigovat nebo doplňovat jen v mezích řízení o dovolení dovolání. Rozhodl o tom, že dovolání obou obviněných je důvodné z hlediska uvedených dovolacích důvodů.
IV. Nejvyšší soud dále zhodnotil, že k vadám dokazování a k hodnocení důkazů v posuzovaném řízení došlo tak, že bylo nutno vycházet z konkrétních skutkových okolností a aby výrok o vině a následný trest odpovídaly znakům trestných činů a jejich právní kvalifikaci. Proto Nejvyšší soud zrušil napadené rozsudky a přikázal okresnímu soudu v Litoměřicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
V. Vylíčení závěru Nejvyššího soudu zdůrazňuje, že pokud skutek nebyl popsaný dostatečně tak, aby odpovídal znakům trestného činu, je nutné znovu rozhodnout s novým a přesným vymezením povinností, porušených ustanovení a konkrétního skutkového naplnění. Okresní soud v Litoměřicích tedy bude muset znovu rozhodnout a doplnit skutkové okolnosti tak, aby odpovídaly požadavkům na přesnost skutkové i právní stránky výroků.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v vyjádření uvedla, že námitky obviněných byly v trestním řízení uplatněny od počátku a že výpovědi svědků a doplňující důkazy mohou být považovány za doplnění skutkového stavu. Dovolací soud dále konstatoval, že extrémní nesoulad mezi skutkovým zjištěním a důkazy je nutné prokazovat a že v posuzovaném případě takové extrémní rozpory nebyly shledány.
Tagy k vizuálním zdrojům a doplňujícím materiálům nejsou povoleny.