Schopnost seniorů řídit je často diskutována kvůli riziku zhoršení zdraví při ztrátě mobility. Výzkum Centra dopravního výzkumu hledá lepší diagnostiku a nové testy pro osoby s kognitivními poruchami, například Alzheimerem, a doporučuje individuální omezení místo plošného odebrání řidičáků. Virtuální realita se ukazuje jako užitečný nástroj pro testování pozornosti a reakcí seniorů za volantem. Vzhledem k rostoucí závislosti na okolí, kdy přestávají řídit, a mohou se tak dostat do zdravotního úpadku, je klíčové najít rovnováhu mezi udržením mobility a bezpečným řízením.
Psychologické testy často nejsou dostatečné, protože neodrážejí reálný výkon řidiče. Výzkum Centra dopravního výzkumu se zaměřuje na zlepšení diagnostiky a hledání přesnějších testů pro osoby s kognitivními poruchami, jako je Alzheimerova nemoc. Namísto přísného odebrání řidičského průkazu se doporučuje zavádět omezení, například omezit řízení na okolí bydliště nebo jezdit pouze s bystrým spolujezdcem. Virtuální realita se také ukazuje jako užitečný nástroj pro testování pozornosti a reakcí u seniorů.
K tomuto tématu se můžete podívat na reportáž České televize s kolegy z CDV. Celý záznam reportáže najdete v iVysílání zde. Včasná identifikace starších řidičů, u kterých hrozí zvýšené riziko havárie, je velmi důležitá. Jenže to bývá složité a časově náročné. My ale dokážeme určit seniory s kognitivními problémy pomocí dat z GPS. Je to přesnější, než když vycházíme z údajů o věku, výsledků kognitivních testů a genetických rizikových faktorů souvisejících s Alzheimerovou chorobou, představuje práci Ganesh Babulal z Washington University v St. Louis.
Vědci získali ke spolupráci 56 dobrovolníků s lékařsky diagnostikovaným poklesem duševního výkonu považovaným za předstupeň Alzheimerovy choroby a 242 seniorů bez tohoto poklesu. Do studie byli zařazeni i ti, kteří usedali za volant nejméně jednou týdně, a zavázali se k opakovanému testování duševního výkonu a k monitorování svých aut GPS. Do studie zveřejněné ve vědeckém časopise Neurology byli zahrnuti dobrovolníci zapojení do pokusu nejméně tři roky.
Na začátku experimentu řídily obě skupiny velmi podobně. S postupem času ale docházelo u seniorů s predikcí Alzheimerovy choroby ke změnám: méně časté vyjíždění, kratší trasy, menší ochota jezdit v noci a preference po stejnsch komunikacích. Častěji překračovali nejvyšší povolenou rychlost. Na základě těchto údajů dokázali vědci odhalit rizikové řidiče se spolehlivostí 82 procent. Z informací o věku, genetických předpokladech a výsledcích testů duševní výkonnosti vytipovali rizikové řidiče s úspěšností kolem 75 procent.
„Sledování každodenního chování lidí za volantem je relativně nenáročný a nenápadný způsob, jak zjistit úroveň jejich kognativních schopností. Mohli bychom tak identifikovat řidiče, kteří jsou ohroženi, a zasáhnout dřív, než dojde k nehodě,“ uvádí Ganesh Babulal. Pacienti s demencí byli dlouho považováni za jednoznačně nezpůsobilé k řízení. Odebrání řidičského oprávnění se však jeví jako nejjednodušší řešení pro zajištění bezpečnosti. Se stárnutím populace roste počet starších řidičů.
V současné době má v ČR řidičské oprávnění přes 800 000 seniorů nad 65 let. Vyšší věk sám o sobě není kontraindikací k řízení. Způsobilost k řízení je u seniorů značně individuální a souvisí s aktuální fyzickou i duševní kondicí. Jedním z onemocnění, které mohou negativně ovlivnit řízení vozidel, je demence. Každý pacient s diagnózou demence by měl být jednou za půl roku vyšetřen odborným dopravním psychologem. Řidičské oprávnění pacientů může být v odůvodněných případech postupně omezováno (např. omezení denní doby řízení, perimetr vzdálenosti, kompenzační zařízení v automobilu apod.).
Volba validních metod psychologické diagnostiky patří k problematickým otázkám dopravně-psychologického vyšetření. Ukazuje se, že psychologické testy mají omezenou prediktivní validitu a v populaci seniorů mohou být jejich výsledky zavádějící. U řidičů nad 60 let klesá úroveň kognitivních schopností, starší řidiči jsou však zkušenější, zodpovědnější a v řadě případů dokáží kognitivní nedostatky vykompenzovat. Tomu odpovídají i statistické údaje o relativně nízké nehodovosti zdravých řidičů - seniorů.
Osvědčenou metodou pro přezkoumání řidičské způsobilosti pacientů s demencí je pozorování v reálných podmínkách nebo na řidičském simulátoru. Pro standardizované pozorování se využívá například sledování progresu onemocnění a snižování způsobilosti k řízení, ale i zhoršování sebereflexe. Podobně obavy z odebrání řidičského průkazu mohou vést k vyhýbání se kontaktu s lékaři.
Podle odborníků jde o složitý problém, který vyžaduje rovnováhu mezi ochranou veřejného zdraví a nezávislosti seniorů. V ČR platí, že starší řidiči by měli podstupovat pravidelné lékařské prohlídky a že řízení je vysoce individuální a kontextově závislé na zdravotním stavu, zrakové ostrosti a kognitivních funkcích. Zvláštní pozornost je věnována i rizikům na zastávkách autobusů na krajnici a důsledkům chybných odhadů rychlosti okolních vozidel.
Vision in Driving - Part 1 - Visual Field / Focus
Vzdělávání a osvěta spolu s novými technologiemi ve vozidlech mohou přispět k bezpečnější jízdě seniorů. Důležité je také zdůraznit, že volba omezení je procesem zaměřeným na jednotlivce a že řešení může zahrnovat denní omezení řízení, rozšíření zrakových a asistenčních systémů a zapojení spolujezdce. Věk s sebou nese zhoršení kondice k řízení, zdravotní potíže, rychlejší únavu a nervozitu, zvláště v plném provozu silničního provozu. Starší lidé jsou ale také často zkušenějšími řidiči, kteří dokáží kompenzovat kognitivní nedostatky a snižovat riziko nehody.
Současně platí povinnost lékařských prohlídek u řidičů starších 60, 65 a 68 let nejpozději v den dovršení tohoto věku. U řidičů starších jsou pak povinné lékařské prohlídky každé dva roky. Senior - řidič musí dávat pozor na druhy léků, které mohou mít tlumivé účinky i na zdravotní stav. Rozhodnutí o schopnosti řídit vozidlo je na samotném řidiči - seniorovi. Řidič-senior musí počítat se změnami a kvalitou zraku, stárnoucí zrak bývá náchylnější na oslnění. Řidič - senior by neměl zapomenout ani na povinnost použití dětské sedačky, pokud veze dítě. Pozornost je nutno věnovat i stavu mrtvých úhlů při předjíždění a při couvání.
Velké riziko je u zastávek autobusů, které jsou přímo na krajnicích. Celkově je cílem najít rovnováhu mezi udržením mobility a bezpečným řízením díky personalizovaným omezením a využití moderních technologií pro podporu zraku, reakce a orientaci za volantem.