Radar je neocenitelným pomocníkem policie, neboť dokáže nejen změřit okamžitou rychlost jedoucího vozidla, ale současně zajistí i nezbytnou dokumentaci o měření. Měření rychlosti probíhá s využitím Dopplerova jevu - porovnávají se frekvence vysílaného a odraženého signálu. Čím rychleji auto jede, tím větší je rozdíl obou frekvencí.
Radar pro měření rychlosti má nepatrný výkon kolem 1 mW a vysílá signály na frekvenci 34 GHz (jejich vlnová délka je 8,8 mm). Z vysílací antény směřuje signál k měřenému vozidlu, odráží se od něho a přijímací anténa zachycuje odražený signál. Elektronika radaru z rozdílu frekvencí původního a odraženého signálu vypočítá rychlost auta, porovná ji s maximální povolenou rychlostí a také zhotoví fotografii.
Stále častěji se v obcích setkáváme s tabulemi, informujícími řidiče o jejich aktuální rychlosti. Naše policie je vybavena radary RAMER-7, které pracují v mikrovlnném pásmu 34,0 a 34,3 GHz. Úzký radarový paprsek má velmi malý vysílací výkon, rychlost se měří na vzdálenost kolem 35 metrů. Radar je obvykle zabudován v policejním autě, měření se může provádět ze stojícího i jedoucího auta. Průběh a výsledky kontroly jsou zdokumentovány digitální kamerou a přeneseny do počítače.
Typy radarových a měřicích zařízení používaných policií
V České republice se policie pro měření rychlosti vozidel vybavuje několika typy zařízení, které se liší především použitou technologií a způsobem měření.
1. Mikrovlnné radary
Mikrovlnných radarů je na území republiky celkem kolem 300 kusů a z toho 180 jich aktuálně vlastní Policie ČR. Používá je dopravní i městská policie a většina jich je přenosná. V současné době je možné se ze 70 % setkat právě s tímto typem radarů na měření rychlosti. Disponují poměrně malým vysílacím výkonem, což výrazně ztěžuje odhalení řidičů, kteří překročí rychlost. Právě z toho důvodu je policie používá převážně zabudované v civilních neoznačených autech. Radarová hlava je umístěna v přední masce auta, zatímco LCD displej s řídícím panelem se nacházejí na sedadle spolujezdce.
Rychlost měří pomocí tzv. Dopplerova jevu, kdy se využívají odražené radiové vlny v mikrovlnném pásmu. Parabolická anténa vyšle paprsek, který se odráží od karoserie projíždějících aut zpět k radaru, tam je zachycen a zesílen. Elektronické obvody následně vypočítají rychlost projížděného auta.
Policie České republiky používá výhradně radary typu RAMER, které pracují v mikrovlnném Ka pásmu s frekvencemi 34.0 GHz a 34.3 GHz. Paprsek vysílaný radarem je velmi úzký - úhel pouhých 5° - a radary RAMER mají velmi nízký vysílací výkon, který ztěžuje možnost odhalení. Radary typu RAMER nejčastěji potkáte zabudované do civilních neoznačených automobilů. Radary RAMER jsou nejrozšířenější měřící technologií v České republice. Odhaduje se, že je policií používáno zhruba 180 kusů těchto radarů "bradavic" zabudovaných v předních maskách policejních vozů.
2. Laserové měřiče (Lidary)
Laserových měřičů je v České republice v provozu přibližně 200 kusů a využívá je dopravní i městská policie. Zařízení je přenosné a je možné jej používat jak z trojnožky, tak i z ruky. Funguje tak, že si policista vybere konkrétní auto, stiskne spoušť a laser proti měřenému vozidlu vysílá impulsy v neviditelné infračervené části spektra. Měřícím spektrem je nejčastěji světlomet, maska nebo registrační značka. Odražený paprsek zachytí optika a fotodioda jej přemění na elektrický signál. Podle délky času vrácení impulsu vypočte vzdálenost objektu a z průměru různých měření vypočítá poměr ujeté vzdálenosti vzhledem k uplynulému času, a tak spočítá rychlost daného auta.
Policista si v hledáčku vybere vozidlo, které chce změřit, poté stlačí spoušť a laser vyšle proti tomuto vozidlu ve velmi krátkých intervalech impulsy v neviditelné - infračervené části spektra. Pokud paprsek laseru namíříme na nějaký lesklý objekt, odráží se od něj zpět, proto je měřícím místem nejčastěji světlomet, maska, nebo RZ. Odražený paprsek je zachycen pomocí optiky a světlocitlivý prvek tzv. fotodioda jej přemění na elektrický signál. Na základě délky času navrácení impulsu vypočte lidar vzdálenost objektu. Z průměru několika měření pak vypočte poměr ujeté vzdálenosti vzhledem k uplynulému času a spočítá rychlost vozidla. Stiskem spouště je během zhruba jedné až dvou vteřin vozidlu změřena rychlost. Vzdálenost, na kterou radary měří rychlost, bývá velmi vysoká, většinou v rozmezí 50-400 metrů. V 90 % případů se měří rychlost přijíždějících vozidel, to znamená zepředu. Laserovým měřičem se nedá měřit rychlost z jedoucího automobilu - operátor musí stát na místě.
Paprsek laseru je velmi úzký a minimálně se rozptyluje, proto jsou lasery hůře zjistitelné radarovými detektory.
3. Radary pro úseková měření
Radarů určených pro úseková měření je v České republice registrováno kolem 500 kusů a nejvíce jich je na území hlavního města Prahy. Používá je pouze městská policie. Jde o nepřenosná zařízení a o pasivní formu měření rychlosti. Jedná se o měření vozidla v úseku. Kamery zaznamenávají vjezd a výjezd auta z měřeného úseku. Systém umí zaevidovat RZ a vypočítat průměrnou rychlost auta. Kamery monitorují všechny jízdní pruhy, takže systém není možné nikterak oklamat.
Úsekové měření je pasivní formou měření rychlosti. Nejde o měření v jednom bodě jako je tomu u běžných radarů, ale o měření vozidla v úseku. Jde o kamery, které zaznamenají vjezd a výjezd vozidla z měřeného úseku. Systém kamer je schopný evidovat RZ a na základě doby průjezdu vozidla měřeným úsekem a známé vzdálenosti mezi bodem vjezdu a výjezdu vypočítá průměrnou rychlost vozidla. Zařízení nic nevysílá a není tudíž jednoduše detekovatelné.
Úsekové měření rychlosti může být pro řidiče zrádnější - na počátku měřeného úseku a na jeho konci je vozidlo vyfotografováno s přesným uvedením času. Počítač automaticky spočítá průměrnou rychlost vozidla v měřeném úseku, a pokud je tato rychlost vyšší než nejvyšší povolená, systém data automaticky odesílá policii nebo městskému úřadu.
4. Mobilní měřicí zařízení ve vozidlech (tzv. mini úsekovky)
Vozidel vybavených cejchovanými tachometry je po celé ČR cca 50. Využívají se hlavně na dálnicích a rychlostních silnicích. Existují pouze jako mobilní provedení v autech. Fungují na principu mini úsekového měření. Využívají se v autech v civilním provedení a policejních motocyklech. Měření funguje na principu srovnávání rychlosti měřeného a měřícího vozu, jehož rychlost sleduje tzv. snímač pulsů, který přenáší z odometru vozidla informaci o počtu pulsů a podle toho je vypočtená průměrná rychlost na měřeném úseku. Po dobu měření se řidič měřícího vozidla snaží sledované vozidlo udržet v obrazu kamery tak, aby na konci měřícího úseku byla vzdálenost mezi vozidly stejná, nebo větší než na začátku měření.
V současnosti je využíváno i několik málo vozů značky Škoda Superb a Škoda Octavia v civilním provedení, dále i několik motocyklů v barvách PČR vybavených tzv. pasivním měřícím zařízením. Nové policejní BMW řady 5 jsou vybaveny systémem kamer Soitron MOSY m*SpeedDetV. Způsob měření je u nich obdobný jako u systému PolCam. Měření funguje na principu porovnávání rychlosti měřeného a měřícího vozu, jehož rychlost sleduje tzv. snímač pulsů, který přenáší z odometru vozidla informaci o počtu pulsů a podle toho je vypočtená průměrná rychlost na měřeném úseku. Po dobu měření se řidič měřícího vozidla snaží sledované vozidlo udržet v obrazu kamery tak, aby na konci měřícího úseku byla vzdálenost mezi vozidly stejná, nebo větší než na začátku měření.
U systémů Gesig / PolCam policista ve voze sleduje auta jedoucí před i za jejich vozem. Jakmile vidí, že se nějaký řidič příliš vzdaluje, případně přibližuje, zařadí se za něj (nebo před něj), zvýší svoji rychlost nad povolený limit a pokud se jim vozidlo stále vzdaluje, respektive pokud je stále dojíždí, nahrají ho na záznamové zařízení. Pokud policejní vůz po dobu záznamu jede průměrnou rychlostí 160 km/h a vy se mu na záznamu i přes to vzdalujete, vaše naměřená rychlost tak bude 160 km/h.
5. Stacionární měřiče
Stacionární měřiče se příliš nepoužívají, v provozu jich je v ČR cca 10 kusů. Používá je výhradně Městská policie a zařízení nejsou přenosná. Radar obsahuje digitální kameru, jádro v podobě inteligentního předzesilovače a tři tlakové senzory ve vozovce. Pokud přes ně auto přejede, vypočítá radar jeho rychlost a kamera ji i s registrační značkou zaeviduje.
Stacionární radar fungující na principu mikrovlnného měření. Tyto stacionární radary používají standardní radary typu Ramer, jsou tedy bez problémů detekovatelné antiradarem - pasivním radarovým detektorem. Při měření vysílají mikrovlnné vlny v pásmu Ka 34.0 GHz proto je lze vždy bezpečně odhalit jakýmkoliv detektorem radarů.
Tlakové senzory jsou umístěné v 16 mm široké a 25 mm hluboké drážce pod povrchem silnice a to ve vzdálenosti cca 1 m od sebe. Pokud přes ně přejede automobil, vypočítá Traffistar jeho rychlost a kamera ji zaznamená spolu s registrační značkou, tváří řidiče, rychlostí, datem a časem přestupku.
Informační panely
Dále je možné se na spoustě míst ČR setkat s informačními panely měření rychlosti, které jsou někdy vybaveny imitací kamery a slouží spíše k preventivním účelům. Nemají v sobě totiž zařízení umožňující dokumentovat překročení rychlosti.
Informační panely, zobrazující rychlost vozidla, slouží pouze pro preventivní účely a přesto, že součástí některých z nich je imitace kamery, nemají žádné záznamové zařízení schopné dokumentovat přestupky. Pracují v mikrovlnných pásmech K a Ka na obdobném principu jako radary typu Ramer. Většinu takovýchto informačních panelů radarové detektory nedetekují, jelikož pracují v pásmu K, které je u detektorů standardně vypnuto.
Statistika a prevalence
Ministerstvo dopravy vydalo statistiku dopravních přestupků a trestných činů za první pololetí roku 2022 a opět se potvrzuje, že ani letos se čeští řidiči s dodržováním povolené rychlosti nikterak netrápí a stejně jako loni patří vysoká rychlost mezi nejčastější dopravní přestupky. K boji proti silničním pirátům používá policie mimo jiné i policejní radary. Těch existuje hned několik druhů. Za první pololetí roku 2022 se řidiči na českých silnicích dopustili necelých 200 000 přestupků a trestných činů, za které jsou přičítány body do bodového konta řidiče. Každý druhý přestupek se přitom týká překročení povolené rychlosti ať už v obci nebo mimo ni.
Ochrana proti radarům a legislativa
Používání zařízení, která řidičům pomáhá vyhnout se postihu za překročení rychlosti, je velmi častým tématem mezi motoristy, ale také odborníky na dopravu a legislativu. V České republice se rozlišují dva hlavní typy zařízení, a to pasivní detektory radarů a aktivní antiradary (rušičky). Používání detektorů a antiradarů se vždy řídí právními předpisy dané země.
V České republice je používání pasivních detektorů legální, protože nepředstavují zásah do měření. Pasivní radarový detektor obsahuje citlivý rádiový přijímač naladěný na frekvence používané policejními radary. Princip detekce je založen na tzv. Dopplerově jevu - policejní radar vysílá mikrovlnný signál, který se odráží od pohybujícího se vozidla. Moderní zařízení navíc kombinují klasickou detekci s GPS databází pevných radarů a úsekových měření.
Princip spočívá v tom, že rušička po zachycení signálu z měřicího přístroje vyšle zpět vlastní signál (v rádiovém nebo laserovém pásmu), který měření zmate či zablokuje. Laserové měření využívá velmi úzký a přesný paprsek, který je vyslán na vozidlo a odražen zpět k měřicímu zařízení. Paprsek se téměř nerozptyluje a měření trvá jen zlomky vteřiny, což znamená, že běžné radarové detektory mají jen malou šanci jej včas zachytit. Antiradar po zachycení signálu z měřícího zařízení, ať už radaru nebo laseru, okamžitě vyšle vlastní signál v odpovídajícím frekvenčním pásmu. Tento rušivý signál naruší odraz původního měřicího paprsku od vozidla, takže měření je zkreslené nebo vůbec neproběhne.
Postihy za používání detektorů a antiradarů v České republice závisí na typu zařízení. Zatímco antiradary jsou považovány za nelegální technické prostředky, protože aktivně zasahují do činnosti měřicích zařízení a znemožňují policii provádět kontrolu rychlosti. Zákon č. 361/2000 Sb. Pokud policie prokáže, že bylo takové zařízení použito, hrozí řidiči pokuta ve správním řízení od 5 000 do 10 000 Kč. Přestupek není bodovaný a není spojen se zákazem řízení, ale zařízení může být policií zabaveno jako důkaz.
Na Slovensku jsou zakázány jak pasivní detektory, tak aktivní rušičky. Německo má zákaz jakéhokoli zařízení schopného detekovat radary, přičemž policie může takové zařízení přímo na místě zničit. V Rakousku platí úplný zákaz nejen všech detektorů, ale i aplikací zobrazujících informace o radarech.
Právní rámec a postupy
Rychlost vozidel smí bez omezení měřit pouze Policie ČR. Obecní/městská policie je také oprávněna měřit rychlost vozidel, musí přitom ale dodržovat některá omezení. Především je omezena ve výběru míst, na kterých má měření rychlosti probíhat. Obecní/městská policie totiž smí měřit rychlost pouze na místech určených Policií ČR. Dříve docházelo k tomu, že si obce najímaly na měření rychlosti soukromé společnosti. Ty zpravidla provozovaly stacionární radary a předávaly obecním úřadům obrazové záznamy řidičů, kteří překročili povolenou rychlost. Proti takovéto praxi se ve svém rozsudku postavil Nejvyšší správní soud v dubnu 2008.
V ČR se pro měření rychlosti používají buď radarové či laserové měřiče rychlosti (pro srozumitelnost budeme dále mluvit jen o „radarech“), tzv. úsekové měření rychlosti a stacionární radary mají společný základ - dlouhodobě kontrolují dodržování rychlosti na určitém místě. Oba systémy však fungují na jiném principu. Stacionární radar měří aktuální rychlost vozidla pouze na jednom konkrétním místě. Ačkoliv tedy řidiči mohou být upozorněni dopravní značkou na měření rychlosti např. v kilometrovém úseku, v případě použití stacionárního radaru je jejich rychlost změřena pouze na jednom konkrétním místě tohoto úseku, zpravidla několik desítek metrů před snímačem radaru.
Měřicí zařízení, jako stanovené měřidlo, podléhá podle vyhlášky stanovující měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu povinnému ověřování. Doba platnosti ověření je 1 rok. Bez platného ověření nesmí být měřidlo použito k měření rychlosti vozidel za účelem postihu. Obsluha zařízení musí mít při výkonu služby s sebou originál platného „Ověřovacího listu“ vydaného Českým metrologickým institutem nebo autorizovaným metrologickým střediskem. Za včasnost metrologického ověřování odpovídá vedoucí.
Při měření rychlosti je nutné přihlédnout ke stanovené odchylce nepřesnosti měření stanovené výrobcem zařízení. Pro určení limitu rychlosti, která bude základem pro správnou kvalifikaci protiprávního jednání řidiče, je nutné vycházet ze skutečně naměřené hodnoty rychlosti vozidla měřicím zařízením a odečtené odchylky, kterou stanovil výrobce zařízení. Měřicí zařízení využívaná policií mají stanovenou odchylku ± 3 km/h do 100 km/h a dále ± 3 % nad 100 km/h. Odchylka bude policistou při projednávání přestupku odečtena a do popisu přestupkového jednání příkazového bloku policista zapíše zjištěné údaje ve tvaru dovolená (povolená) rychlost / naměřená rychlost / naměřená rychlost po odečtení odchylky (např. rychlost 50/69/66 km/h).
Pro uchování pořízených záznamů z měřicího zařízení musí být vytvořeny odpovídající podmínky, které zajišťuje vedoucí organizačního článku. Pořízené záznamy se archivují po dobu jednoho roku tak, aby nemohlo dojít k jejich ztrátě a zneužití.
Čeští odpůrci radaru protestují v Bruselu
tags: #automaticky #radar #ve #vozidle #policie