Podle metodiky EU dosáhl na konci 2. čtvrtletí 2023 veřejný dluh Polska úrovně 48,4 % HDP. Polsko tak má 10. nejnižší veřejný dluh mezi zeměmi EU (ČR je na 9. místě). Polský veřejný dluh je výrazně nižší než průměrná výše veřejného dluhu v EU (83,7 % HDP) i v eurozóně (91,3 % HDP).
V nejbližších letech se očekává nárůst veřejného dluhu kvůli nákupům zbraní a investicím do energetické transformace. Podle aktuálních údajů Eurostatu dosáhl veřejný dluh Polska na konci 2. čtvrtletí 2023 výše 48,4 % HDP. Nominálně to představuje sumu 1,581 bil. PLN. Během 2. čtvrtletí t.r. vzrostl veřejný dluh o 49,3 mld. PLN (+3,2 %) a od konce roku 2022 o 69 mld. PLN (+4,6 %).
Podle údajů polského Ministerstva financí dosáhl ve sledovaném období veřejný dluh 38 % HDP a nominálně 1,241 bil. Rozdíl mezi výší veřejného dluhu podle metodiky EU a polské národní metodiky tvoří hospodaření mimorozpočtových fondů řízených polskou státní rozvojovou bankou (BGK) a státních firem. (Pozn. BGK byla založena v roce 1924, podporuje rozvoj polského průmyslu a jeho konkurenceschopnost. BGK financuje největší infrastrukturní investiční projekty, podporuje činnost polských firem na domácím i mezinárodním trhu).
Současný rozdíl ve výši veřejného dluhu podle polské národní metodiky a metodiky EU dosahuje téměř 340 mld. PLN. Na tom se nejvíce podílejí dluhy následujících mimorozpočtových fondů v BGK (tj. Držiteli polského veřejného dluhu na konci 2. čtvrtletí letošního roku byli domácí bankovní sektor (44,9 %), zahraniční investoři (34,7 %) a domácí nebankovní sektor (20,4 %). Podíl veřejného dluhu denominovaného v PLN činil 75,5 %, v EUR 20,8 % a v USD 2,9 %. Na polském veřejném dluhu se podílela centrální vláda (94 %), zbytek představuje dluh místních samospráv.
V nejbližších letech se očekává zvýšení veřejného dluhu Polska díky uzavřeným a oznámeným zbrojním kontraktům s USA a Jižní Koreou. (Například část ekonomů hovoří o nekontrolovaném nárůstu dluhu centrální vlády.) Podle většiny ekonomů však neexistují důvody pro znepokojení a polský veřejný dluh je jedním z nižších v EU v poměru k HDP. Zároveň je veřejný dluh bezpečně pod hranicí 60 % HDP, což je nejvyšší povolená hranice podle tzv. Vzhledem k plánovaným investicím v Polsku mají české firmy reálnou šanci především v energetickém sektoru.
V Polsku existuje stará distribuční soustava, která je v malé míře modernizována připojenými obnovitelnými zdroji energie (OZE). Velké příležitosti nabízí také jaderná energetika, kdy se v Polsku připravuje výstavba 2-3 velkých jaderných elektráren. Zároveň se připravuje výstavba několika desítek modulárních jaderných reaktorů (SMR). Velký potenciál nabízí rovněž bioplyn. Podle polských průmyslových organizací je země na pokraji bioplynového boomu.
V příslušném zákoně již došlo ke klíčovým změnám, které mají usnadnit realizaci investic. V současné době je v Polsku méně než 400 bioplynových stanic, což je až 24x méně než v sousedním Německu (více než 9.000).
Švy v rozpočtech evropských států praskají, pokusy o ozdravení selhávají a předlužené země čelí nejen ekonomické, ale i politické destabilizaci. Evropská komise hledá řešení, zatím však bez viditelného úspěchu. Sankce hrozí i Francii.
Francouzský státní dluh nyní přesahuje 110 procent HDP a loňský rozpočet druhé největší ekonomiky sedmadvacítky skončil se schodkem 6,2 procenta HDP, což je více než dvojnásobek limitu stanoveného Evropskou unií. Tento limit byl v roce 2023 znovuzaveden poté, co byla rozpočtová pravidla mezi lety 2020-2023 pozastavena kvůli mimořádným výdajům spojeným s pandemií.
Na rozdíl od Francie je Polsko politicky stabilní. Rozpočtově je na tom ale podobně - loňský rok uzavřelo s deficitem 5,8 procenta HDP. Významnou část jeho výdajů tvoří masivní investice do obrany, které zintenzivnily v obavách z přímé konfrontace s Ruskem. I díky tomu dosáhla loni polská ekonomika meziročního růstu o tři procenta HDP, což je ze všech osmi dlužníků druhý nejlepší výkon (první je Malta s pěti procenty).
Polsko letos plánuje obranné výdaje ještě zvýšit na 4,7 % HDP, což je jeden z nejvyšších podílů v EU. Dá se očekávat, že zvýšené náklady budou ještě víc dusit státní kasu. Polské znesvářené strany si rostoucí výdaje na obranu navzájem vyčítají. Vláda Donalda Tuska se v létě pokusila přesvědčit Evropskou komisi, aby výdaje na obranu vyjmula z řízení o nadměrném schodku. Brusel ale požadavek odmítl.
BRUSEL OPAKUJE CHYBY. MIGRANTI SA OPÄŤ VALIA DO EURÓPY
Rozpočtová krize otevřela dveře rakouské krajní pravici. Rakousko minulý rok zakončilo s deficitem 3,7 % HDP. V posledních měsících se proto spekulovalo, že i ono bude předmětem debaty na zasedání ministrů. Svou vinu na tom nepřekvapivě nesou veřejné finance. Centristické strany po zářijových volbách byly dlouho ve sporu, až prezident Van der Bellen pověřil vládu Herberta Kickla a jeho krajně pravicovou stranu Svobodných. Ti představili plán, jak dostat deficit zpět pod tříprocentní hranici a vyhnout se sankcím z Bruselu.
Podle Kickla nemá jít o zvyšování daní, ale spíš o úspory ve státních výdajích. Jak toho chce konkrétně dosáhnout, zatím neprozradil.
Sieť dalších popisovaných témat se týká Německa. Dluhová brzda v Německu je debatovaná v souvislosti s volbami a její případná reformace. Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozorňuje, že mnoho zemí zhoršuje rating v důsledku nedostatečného ekonomického růstu a stále rostoucích obranných výdajů. V Polsku existuje dlouhá tradice ústavně zakotvených pravidel, která omezují dluh a určují mez pro výdaje.
Česko si zatím stojí dobře. Celkové zadlužení Česka je kolem 42 % HDP, i když i zde ekonomové vidí trend zhoršování. Z hlediska budoucího vývoje se doporučuje pokračovat v rozpočtové odpovědnosti a uplatnit zásady dluhové brzdy i v ČR, jak uvádí experti a vláda.
Polsko se zaměřuje na rychlejší stavbu dopravní infrastruktury a investice, zejména v elektromobilitě. Země je největším evropským producentem autobaterií a jejich komponentů. Investice do elektromobility a bioplynu ukazují na strategickou orientaci Polska na udržitelný růst a industrializaci.
- Dluhová brzda v Polsku je členěna na ústavní pravidla a fiskální pravidla s cílem udržet dluh pod 60 % HDP a deficit pod 3 % HDP.
- BGK a mimorozpočtové fondy významně ovlivňují stanovení rozdílů mezi národní a EU metodikou dluhu.
- Investice do obrany a energetiky jsou klíčové pro budoucí rozvoj, ale zvyšují krátkodobý tlak na rozpočet.
Meta informace a shrnutí
Polsko udržuje jeden z nejnižších veřejných dluhů v EU, ačkoliv v následujících letech očekává nárůst kvůli obranným a energetickým investicím. Dluhová brzda v Polsku funguje a spolu s BGK ovlivňuje metodický rozdíl mezi EU a polskou národní metodikou. Politická stabilita a investice do modernizace infrastruktury a energetiky posilují hospodářský růst, ale představují i výzvu pro fiskální politiku.