Ducati Monster: Spotřeba paliva a srovnání modelů

Doby, kdy se model Monster vyráběl v mnoha motorových variantách, jsou pryč. Vzduchem chlazené motory postupně vymizely a nahradily je agregáty chlazené kapalinou. Ty se pro letošní rok ustálily na dvou objemových motorizacích, a my jsme měli možnost obě vyzkoušet. Tento srovnávací test jsme plánovali už před začátkem testovací sezóny, ale první termín nám nevyšel kvůli špatnému počasí. Druhý pokus, koncem prázdnin, se povedl na jedničku a my jsme mohli oba arkticky bílé krasavce prohnat na středočeských silnicích.

Nabídka modelů Ducati Monster

Nabídka modelů Monster je samozřejmě širší než jen tyto dva zkoušené stroje. U modelu Monster 821 je možno vybírat ze dvou barev: červené a již zmiňované arktické bílé. V nabídce je i model Dark v matné černé barvě. Verze nesoucí označení Stripe nabízí model v červené barvě s oblíbeným bílým pruhem.

Objemnější Monster začíná dle tradice výrobce v základní verzi v červené barvě a se 135 koňmi. Lepší výbava verze S zahrnuje jiné komponenty a jinak naladěný výkon. Uvádí se 145 koní, tlumení Öhlins, brzdy Brembo Monoblock M50, TFT displej (který má, pravda, i základní M1200) či karbonový přední blatník. To vše můžeme objednat v arktické bílé či červené barvě.

Doposud byla vrcholem nabídky verze Stripe v červeném laku s bílým pruhem. Nedávno se to ale změnilo, když výrobce představil novou špičkovou verzi nesoucí označení R. Přídomek „R“ vždy v nabídce Ducati znamenal vrchol výbavy. V tomto případě to znamená výkon 160 koní, jiné písty, válečné zbarvení, kompletní tlumení Öhlins včetně tlumiče řízení a mnoho dalšího. Toto je materiál na samostatný test.

Rozdíly mezi modely 821 a 1200

Přestože oba testované modely jsou v bílém laku, na první pohled je lze rozeznat podle barvy rámu a kol. Menší Monster 821 má červený rám a hlavně červeně lakovaná kola, zatímco větší Monster 1200 má rám šedý a kola černá.

Dalším výrazným rozdílem je uložení zadního kola. Dvanáctistovka používá letmé uložení, které nechá vyniknout lehkému kovanému kolu s paprsky ve tvaru písmene Y. Menší Monster 821 má konvekční oboustrannou kyvnou vidlici, což je stejný přístup výrobce jako u řady Panigale.

Tyto diference nejsou samozřejmě jediné. Pozorné oko zahlédne rozdílné přední vidlice: osmdvajednička používá stříbrné USD vidlice Kayaba (bohužel nenastavitelné), zatímco dvanáctka nabízí plně stavitelné USD Öhlinsy ve zlatém eloxu.

Při pohledu na brzdy, u obou verzí jsou použity monoblokové komponenty od Bremba, ale rozdílných parametrů - M4 u 821 a královsky fungující M50 u 1200S. Vzadu pak vynikne různé uchycení držáku RZ - klasické oproti diavelovskému.

Jinak mají oba stroje celkové tvary velice podobné. Stejně velká je nádrž a podobně stavitelné sedlo v rozmezí tří centimetrů.

Elektronika a jízdní režimy

Zásadním přínosem oproti starším generacím je velké použití elektronických pomocníků už v základní výbavě, a to kvůli bruselským zákonům. Díky elektronickému plynu mají oba modely k dispozici tři jízdní režimy se shodnými názvy: URBAN, TOURING a SPORT. Tyto režimy nabízejí upravené hodnoty výkonu a nastavení ABS a DTC (kontrola trakce). Další vymožeností je třístupňové ABS s možností vypnutí a osmistupňová kontrola trakce DTC.

Motory a jejich charakteristika

Největší rozdíl je pochopitelně v použití pohonné jednotky. Oba stroje mají stejné konstrukční uspořádání do „L“ s válci svírajícími pravý úhel, stejný je název motoru Testastretta a dokonce i 11stupňové překrytí ventilů. Díky rozdílnému objemu a mírně odlišnému provedení jsou samozřejmě odlišné.

Agregát menšího Monsteru vychází z motoru použitého v Hypermotardu a nabízí, i díky jinému výfukovému potrubí, o dva koně navíc než jeho „dárce“. Motor silnějšího bratra vychází z dílů použitých v Diavelu a předchozích modelech Multistrady. Zde je zlepšen průběh výkonu i díky použití systému zapalování s dvěma svíčkami na každý válec. Velký motor nabízí 145 koní.

Oba motory jsou ochotné pracovat i pod hranicí tří tisíc otáček. Konstruktérům se povedlo odstranit nepříjemné vibrace, které byly u starších modelů při jízdě v nízkých otáčkách. I přes rozdíl 34 koní se menší agregát nenechá moc nutit k razantnímu zrychlení v celém spektru otáček. Při průjezdech pomalejšími úseky a jízdě po městě nabízí vyrovnanější chod než větší sourozenec. Ovšem ten, kdo chce zažít pořádné vystřelení z místa a odlehčení předního kola po otočení plynové rukojeti, sáhne po větším Monsteru.

Zvuk z obou agregátů, linoucí se z napravo umístěného výfukového systému zakončeného dvojicí koncovek, je okouzlující.

Spotřeba paliva

Ducati Monster 821 si i při ostřejší jízdě řekne jen o něco nad 5 litrů. V tomto ohledu není rozdíl oproti Hondě CB650F diametrální, i když Japonci právě spotřebu vyzdvihují jako jednu z největších předností. Při poklidné jízdě zvládnete na Hondě i okolo 4 litrů, při svižném tempu se stěží dostanete nad 5 litrů. Stejnou cifru Honda vykáže i při pravidelném poskakování po městě.

Obě motorky mají nádrž o kapacitě 17,5 litru (resp. 17,3), takže počítejte s tankováním na každých 250 až 300 kilometrů.

Jízdní dojmy a ergonomie

Monster 1200:

• Posed je podobný tomu, který známe ze starších modelů, tedy lehce vzpřímený.
• Dobře jsou umístěny stupačky, jen zadní stupačky mohou vadit jezdcům zvyklým jezdit na špičkách.
• Charakteristické jsou trochu pokrčené ruce na dobře tvarovaných a širokých řídítkách.
• Precizně umístěné ovladače a úžasný displej.
• Řazení jde lehce a přesně bez potřeby většího tlaku.
• V režimu Urban je velký Monster zkrocený beránek, ve Sportu už vystrčí rohy.
• Tlumení Öhlins na dobrém povrchu precizně kopíruje, na nerovném povrchu nabídne trochu tvrdosti.
• Brzdy M50 jsou špičkové, každá decelerace je odměněna silným zátahem kotev, doplněným systémem ABS.

Monster 821:

• Posed je lehce upraven směrem kupředu, což oceňuji v sérii zatáček.
• I přes menší agregát se 821 rychleji vytáčí než větší sourozenec a výkonový rozdíl překvapivě není tak znát.
• Při jízdě ve městě se více projevuje hladší chod motoru.
• Přední vidlice, která je bohužel nenastavitelná, má tendenci odskakovat na klasických městských nerovnostech.
• Brzdový systém funguje dostatečně.
• Řazení je lehčí.
• Lanková spojka u 821 působí u motorky s cenovkou kolem 300 tisíc trochu lacině.

Obě motorky jsou stavěny na maximálně 140 km/h, pak už přestává zábava a začíná dřina.

Zpracování a výbava

Ducati Monster 821 má velký přístrojový LCD panel s komplexním zapracováním všech informací, včetně rychloměru, otáčkoměru, hodin, teploměru, počítadel, upozornění na servis, zobrazení jízdního režimu, nastavení ABS a DTC. LCD se však někdy špatně čte na slunci.

Ducati Monster 1200 (verze S) používá TFT displej, který je podobný tomu z Panigale. Nabízí trojí nastavení pro silnici i okruh. Zobrazuje otáčkoměr, rychloměr, ukazatele ABS, DTC, motorového módu, hodiny, teplotu vzduchu a chladicí kapaliny, počítadlo rezervy, tripmastery a přípravu na DDA+.

V obou případech je kontrola trakce a možnost jejího nastavení ku pomoci. Honda má reakci motoru milejší, snad i proto zde tato elektronická opora chybí. Honda má ABS v příplatku, Ducati ve standardní verzi.

Ani jedna z motorek nemá nastavitelné přední tlumení, lze seřizovat pouze zadek podle úrovně zatížení.

Pro jednoho? Pro dva?

Ducati je pro individualitu a sedlo pro spolujezdce je tu jen jako nouzovka. Pokud chcete a budete jezdit ve dvou, daleko větší prostor a pohodlí naleznete u Hondy.

Co jim vytknout?

U Ducati museli při přípravě tohoto modelu slevit trochu ze své exkluzivity. Některé díly nejsou tak „vymazlené“, jak to známe z prémiových modelů. Nejvíce však chybělo zadní boční zavěšení kola.

U Hondy zůstává otázka evidentní kastrace poměrně potentního motoru. Zpracování je tradičně skvělé, byť montáž CB650F už není v Japonsku (Thajsko).

Verdikt

Ducati Monster 821 a 1200 jsou naprosté protipóly. Obě vás však budou bavit a dokonale umí přesně to, proč si je budete pořizovat. Jsou v nich radost mládí, lehkost nerozvážnosti, ale i rozumně uložené peníze.

Menší Monster 821 se svou kompaktností hodí pro každodenní jezdění jak po městě, tak při svižných jízdách mimo něj. Nabízí slušnou porci skvěle nadávkovaného výkonu a hladší chod motoru.

Větší Monster 1200 zase zaujme svou neurvalostí a výkonem, který oceníte v pořádných zatáčkách a na okruhových hrátkách. Město mu tolik nejde pod nos.

Volba závisí na vašich preferencích: zda chcete krotit velkého neurvalce, nebo vám bude bohatě stačit menší model.

Technické údaje Ducati Monster (890ccm)

tags: #ducati #monster #spotreba