Ford C-Max: technické parametry, spolehlivost a nejčastější poruchy motorů

Ford C-Max se k zákazníkům dostal v roce 2003, což bylo o rok dříve než Focus druhé generace, ze kterého C-Max vycházel. Ford tímto modelem vyplnil mezeru ve své modelové řadě a stal se zakladatelem rodiny dalších „maxů“. C-Max zdatně konkurovat francouzským a německým automobilkám, což dokázal i v nárazových testech Euro NCAP, kde za ochranu posádky získal čtyři hvězdy z pěti možných.

Oproti konkurenci uměl C-Max jezdit téměř na cokoli. Mohl spalovat benzín, naftu, LPG, CNG nebo dokonce E85. V kabině sedíte vzpřímeně, což zaručuje dobrý výhled z vozu. Nastupování je pohodlné a řidič těží z dvousměrně seřiditelného sloupku řízení. Řadící páka je na středovém panelu a je skvěle po ruce. Veškeré ovládací prvky jsou v dobrém dosahu řidiče a ovládají se intuitivně. Tři samostatná sedadla v druhé řadě lze jednotlivě vyjímat. Pokud sklopíte opěradlo prostředního sedadla, vykouzlíte odkládací stolek. Při vyjmutí všech sedadel docílíte rovné ložné plochy s využitelným objemem (1 620 litrů) podobným jako u malé dodávky.

Zvýšená stavba karoserie nemá zásadní vliv na jízdní dovednosti. C-Max proto jezdí stejně dobře jako daleko nižší C-Max. Za nadprůměrnými jízdními vlastnostmi stojí vyspělý podvozek (vpředu pseudo McPherson, vzadu Control Blade druhé generace s trojicí příčných ramen a podélnou vzpěrou). Podvozek se silnými příčnými stabilizátory si udrží velmi slušný cestovní komfort i při tvrdším naladění. C-Max ochotně mění směr jízdy, vyniká přilnavostí a nedotáčivostí na mokru. K řízení nelze mít závažnější připomínku.

Jako nová řadila a fungovala bez obtíží. To se však s přibývajícími kilometry mění a často se díky rychlému opotřebení nedožije ani hranice 100 000 kilometrů. Jediným řešením bývá výměna za novou (cca 100 000 Kč) nebo za repasovanou převodovku (cca 60 000 Kč).

Řízení je přesné a zaslouží pochvalu. Oproti tomu klasický čtyřstupňový automat spojený s benzínovým dvoulitrem je odolný a plně opravitelný. Základní 1.6 16V Duratec o výkonu 74 kW stačila pro nízký Focus, v C-Maxu nepřináší nic zajímavého mimo zvýšené spotřeby paliva. Stejně je na tom i výkonnější varianta s proměnným časováním ventilů o výkonu 85 kW. Oproti 1.8 16V Duratec HE o výkonu 92 kW je spolehlivý a pružný motor, který existoval i ve verzi spalující lihobenzinovou E85. Ještě lepší volbou je čtyřválec 2.0 16V Duratec HE o výkonu 107 kW, který je tichý, pružný a maximálně odolný. Ve spojení s robustnější převodovkou funguje bez potíží i po velkém počtu ujetých kilometrů.

Dvoulitr dokáže spalovat CNG. Základní diesel 1.6 Duratorq TDCi s výkonem 66 nebo 80 kW je na první pohled slibnou a velmi rozšířenou motorizací. Šestnáctistovka se však časem ukazuje jako silně problémová. Zlobí zejména turbodmychadla a u silnější verze vždy přítomné filtry pevných částic. Lepší je proto sáhnout po celolitinovém pravěkém diesel 1.8 Duratorq TDCi o výkonu 85 kW, který má sice hrubší chod, ale přežije všechny vznětové šestnáctistovky. Vrchol vznětové nabídky pak tvořil čtyřválec 2.0 Duratorq TDCi o výkonu 100 nebo 103 kW, který se většinou v Česku prodával bez filtru pevných částic.

Životnost originálních podvozkových dílů je nadprůměrná. Elektrické parkovací brzdy trápí občas vadná mechanika. Od počátku výroby se dostávala voda do motorku stíračů, objevovaly se nepřesné palivoměry nebo ventil podtlakového posilovače brzd. Velmi často dochází k selhávání elektrického nastavování výšky sedadla řidiče, objevují se závady dobíjení, vrže spojkový pedál nebo odstává gumové těsnění nad čelním sklem. Přepalují se žárovky H7 v hlavních světlometech a překvapuje koroze spodků dveří. U šestnáctistovek TDCi se objevují závady EGR ventilu, což se může projevovat občasným poškubáváním. Pozor je potřeba dát u zážehové šestnáctistovky, která má rozvody poháněné ozubeným řemenem; výměna je předepsána po osmi letech provozu nebo 150 000 km. Všechny ostatní benzínové motory mají rozvody poháněné řetězem.

Velkým průšvihem jsou bezestupňové převodovky CVT, které byly dodávány se 1.6 TDCi. U té se zhruba po 100 000 kilometrech opotřebí kužely, ukroutí vstupní hřídel nebo zazlobí čidlo. První známkou opotřebení variátoru je kolísání otáček a jejich skoková změna během zrychlení. U motoru 1.6 TDCi se objevují předčasně opotřebovaná turbodmychadla.

Problémy u praktického testovaného auta: C-MAX poháněný 1.6 TDCi 80 kW vykazoval po 160 000 km minimum poruch a spotřebu kolem 3,8 l/100 km (realita kolem 4,5 l/100 km). Při rychlých trasách a městském provozu se spotřeba zvyšuje na šest litrů. Prodloužené trasy a vyšší zátěže mohou vysvětlit volbu po dvoulitrovém dieselu, který bývá úspornější při stejné zátěži.

Další motorová paleta byla široká: od benzinových jednotek 1.0 EcoBoost po 1.6 Ti-VCT a 1.6 EcoBoost, s tisíci kusů na trhu. Dieselová nabídka zahrnovala zejména 1.8 TDCi a 2.0 TDCi; 1.6 TDCi bývá vyhledávaný, ale často trpí problémy s DPF, turbodmychadly a dieselovým systémem. Rozvody u zážehových motorů bývají řetězové, u dieselů často dvouhmotový setrvačník.

Další časté problémy zahrnují elektrické problémy s autorádií, zámky pátých dveří a korozí. Závady motoru stírací mechaniky a vodní pumpy byly řešeny v průběhu výroby. Pneumatiky a systém sledování tlaku v pneumatikách bývají spojeny s vyššími náklady na výměny kol. Svolávací akce se dotkly ventilátoru chladiče a motoru stíračů; též elektrické parkovací brzdy.

Celkové hodnocení: Ford C-Max není zázrak spolehlivosti, ale pokud se o něj dobře staráte, uvážíte rizika a vyberete pečlivě, může sloužit dlouhodobě. Maximálně vhodný je pro rodiny vyhledávající prostornost, praktičnost a slušné jízdní vlastnosti, i když pro radost z jízdy nemusí být vždy lákavý. Nízké ceny na ojetinách již umožňují investice do větších oprav u zachovalých exemplářů.

Historie a konfigurace modelu

Second generation Ford C-Max dorazil na trh v roce 2010. S myšlenkou postavit na platformě auta nižší střední třídy MPV poprvé přišel v devadesátých letech Renault se závazky Megane Scénic. O dva roky později Opel odpověděl Zafirou, a Ford se druhou generací inspiroval u Focusu II. V České republice je k dispozici přes 100 ojetin téhle generace. První generace byla odstartována v roce 2003 jako Focus C-Max a v roce 2006 prodělala facelift, který změnil hlavně jméno a vnitřní detaily.

Silnou stránkou C-Maxe zůstávají jízdní vlastnosti a prostor pro posádku, i když kufr může být menší. Prodloužená verze Grand s bočními posuvnými dveřmi nabízela větší variabilitu a praktické schránky. V roce 2011 byl C-Max nahrazen novou generací.

Tabulka motorů a technických údajů

Tipy pro výběr a údržbu

Dobře se vyplatí volit benzinovou šestnáctistovku pro klidný provoz a menší nájezd. Turbodiesel 1.8 TDCi je trvanlivý, pokud se o něj řádně staráte - pravidelná výměna oleje a opatrné zahřívání. Vyhnout byste se měli turbodieselu 1.6 TDCi v kombinaci s CVT, která bývá náchylná k poruchám a vysokým nákladům na opravy. Doba výměny rozvodů u většiny benzínových motorů je řetěz, u dieselů často dvouhmotový setrvačník, jehož výměna je levnější u Fordu než u jiných značek.

U pozoruhodných potíží patří EGR u 1.6 TDCi, úniky maziva z převodovky, vodní pumpa a drobné elektrické problémy. Zvláštní pozornost by měla být věnována parkovacím brzdám a jejich mechanice, při problémové mechanice může dojít k nutnosti výměny. Důležité je prověřit i změnu ventilů a rozvodů, zejména u vybraných benzínových i dieselových motorů.

V praxi je dobré vyzkoušet konkrétní exemplář s odborným prověřením. Většina problémů souvisí s výklopnými a pojistkovými prvky, a proto si dejte pozor na elektrické instalace a na stav podvozku. Celkové hodnocení zůstává: C-Max není zázrak spolehlivosti, ale solidní a praktické rodinné MPV, které po správném výběru nabízí slušnou hodnotu a výbavu.

tags: #ford #c #max #tdci #motor