Pro delší výlety do přírody člověk nutně nepotřebuje velký obytný automobil. Populární jsou i malé vestavby, které umožní relativně pohodlné přespání prakticky v jakémkoliv autě. V tomto kontextu si patrně vzpomenete na společnost Egoé nabízející parádní vestavby, na cestovních veletrzích se ale pravidelně objevuje spousta dalších menších výrobců.
Problémem ovšem může být cena. Profesionální vestavby se v případě těch nejmenších a nejjednodušších vejdou i pod 20 tisíc korun, ale spíše musí zájemce počítat s cenou v řádu desítek tisíc. Nakonec vestavba pro Dacii Jogger vyjde skoro na 50 tisíc.
Pokud je cena potíž, pak samozřejmě existuje ještě jedna cesta založená na tvrzení, že české ručičky jsou zlaté. Přesně tu jsem si vyzkoušel na vlastní kůži. Inspirací na téma podomácku vyrobeného camping boxu například na YouTube existuje nepřeberné množství od vyloženě primitivních řešení s krabicí v zavazadelníku až po komplikované stavby snažící se udělat z kombíku plnohodnotné obytné auto úplně se vším.
Plánování a příprava
I já jsem tedy začal shlédnutím různých videí, ale také jsem zapátral v paměti a zavzpomínal na pár redakčních testů automobilů, které podobné (ale samozřejmě profi) vestavby měly. Před samotnou realizací je potřeba vyřešit ještě jednu důležitou otázku: K čemu to vlastně má sloužit?
Já jsem potřeboval něco, co mi umožní přespávat u vody v mém letitém Mondeu. V autě budu spát sám, výlety to budou většinou krátké, typicky jedna až dvě noci. Takže jde hlavně o stvoření přijatelně pohodlného lůžka. Žádná obrovská výbava potřeba není. Stačí vařič a nějaký menší úložný prostor.
Navíc, Mondeo sice má dost velký kufr, ale pořád je to kombi. Z principu tak box nemůže být vysoký. A ještě jedna zásadní věc - instalace. Nechtěl jsem mít v garáži další obrovský neskladný krám a zároveň jsem chtěl něco, co nebude vyžadovat žádnou složitější instalaci. Mondeo jinak slouží jako auto pro normální cestování, takže zásadnější úpravy interiéru nepřicházely v úvahu.
Mimochodem, jenom tohle přemýšlení, hledání, měření interiéru a plánování mě stálo dobré dva večery. Celkem asi pět hodin, aniž bych uřízl jediný kus prkna. Následně jsem zavzpomínal na školní léta a předmět 3D modelování a na světě byl první návrh.

Realizace
Na každém videu na YouTube to vypadá jednoduše. Kutilové nařežou pár desek, slepí je, sešroubují je, dají do auta, přidají matraci a je obytňák na světě. Realita je trochu složitější. Pokud jste nikdy nic podobného nedělali, tak jako já, budete asi tápat a improvizovat.
Nařezání základních prken na box a na šuplíky a následné sestavení zabralo přibližně 10 hodin práce. Největší problém bylo doladění boxu a šuplíků tak, aby při vysouvání nikde nedřely. Kuličkové kovové lišty (oficiálně se jim říká kuličkový plnovýsuv boční) dlouhé 80 cm byly mimochodem nejdražší položkou celého projektu vzhledem k tomu, že jako základní materiál posloužily zbytky z jiných projektů a také vzhledem k tomu, že jsem zatím nekoupil novou skládací matraci.
Pár hodin zabralo natírání a moření, které jsem asi mohl vynechat. Ale třeba bude díky tomu dřevo odolnější.
Konstrukce lůžka
Na rozdíl od řady jiných projektů, kde je rošt pro matraci složen třeba ze tří k sobě přišroubovaných dílů a je i přímou součástí boxu, jsem zvolil jednodušší řešení, kdy se druhá polovina roštu prostě opře o přední hranu boxu a druhou stranu je položená na sklopených opěradlech. K tomu, aby z hrany boxu nespadla, slouží obyčejné panty. Pokud bych to chtěl udělat třeba tak, jak to má Egoé, musel bych druhou část roštu ještě dále rozdělit, což by přineslo další komplikace.

Rozměry a materiály
Základní box se šuplíky měří 1 m na délku a 1 m na šířku. Šířka mohla být ještě větší, ale nakonec jsem maximum prostoru nevyužil, abych mohl box případně použít i v trochu menším autě a navíc se s celou tou bednou lépe manipuluje.
Na matraci zatím nedošlo. Skládací stojí zhruba tři tisíce a ještě jsem ji neobjednával. Jako provizorní řešení zatím dobře slouží matrace ze staré postele. Je trochu delší, ale to nevadí. Každopádně platí, že pořídit do auta matraci i atypických tvarů a rozměrů není problém. Firem, které se tímto zabývají, je u nás dost.
Nejsem truhlář ani profesionální řemeslník a nemám pořádné vybavení pro podobné projekty. Veškeré informace proto nelze brát jako návod na stavbu nejlepšího možného camping boxu, ale jen jako inspiraci.
Doplnění výbavy
Vařič a osvětlení
S vařičem jsem počítal od začátku coby součást největšího kuchyňského šuplíku. S možností přidat nějakou baterii pro napájení světla, čerpadla na vodu a nabíjení telefonu nebo dalších zařízení jsem koketoval jen chvíli, ale nakonec jsem takový nápad zavrhnul. Našlo se jednodušší řešení.
Osvětlení vyřešila diodová stolní lampička, místo „nástavbové baterie“ jsem použil startovací zdroj z Lidlu, který má USB i 12V konektor. Nakonec by se mohlo hodit mít takovou věc u sebe pro chvíle, kdy by se baterie auta při delším stání vybila.
Tekoucí voda
U tekoucí vody jsem dlouho přemýšlel, jestli ji vůbec potřebuji, ale nakonec jsem našel na internetu dávkovací kohoutek s vlastním čerpadlem za pár stovek. I ten lze nabíjet přes USB. Následovalo pár hodin hraní si s kanystrem, hadicemi a tímto kohoutkem a výsledkem je symbolická „koupelna“.

Další úložné prostory a vychytávky
Právě kvůli uložení kanystru nakonec došlo ještě na výrobu jakési konzole na bok zavazadelníku, která kanystr schová a která poslouží jako odkládací plocha pro lampu a jiné drobnosti. Vytvarovat jednotlivé díly tak, aby celek alespoň trochu pasoval do nepravidelně tvarovaného zavazadelníku, dalo trochu práce, ale výsledek funguje překvapivě dobře.
Jen tak pro srandu jsem pak přidal ještě „tajnou schránku“ a víceúčelovou desku. Ta slouží buď jako polička pro notebook, nebo se do ní umístí skládací miska a vznikne tak miniaturní dřez.
Časová a finanční náročnost
Během výroby jsem se snažil dělat si poznámky týkající se nakoupených věcí a času stráveného s výrobou. Ta nakonec zabrala zhruba 35 hodin včetně plánování. Kdybych se spokojil jen s postelí a šuplíky a vykašlal se na drobnosti typu tekoucí vody a boční skřínky, byla by to tak půlka. A hlavně kdybych tento projekt dělal podruhé, určitě bych ho zkompletoval rychleji, protože už alespoň trochu vím, jak na to.
Náklady na nákup věcí a materiálu byly něco málo přes 5000 Kč. V této sumě není započítán základní materiál, protože k tomu jsem použil prkna, která mi doma zbyla. Využití nějaké pěkné překližky by zřejmě celý projekt výrazně prodražilo. Kdybych prkna kupoval, znamenalo by to navýšení ceny o zhruba 2500 Kč.
V ceně pak není také matrace. U ní samozřejmě záleží, jak kvalitní má být. Já jsem si vyhlédl 8 cm vysokou skládací matraci za tři tisíce. Dají se ale sehnat i levnější.
| Položka | Odhadovaná cena (Kč) |
|---|---|
| Základní materiál (prkna) | 0 Kč (použity zbytky) |
| Kuličkové plnovýsuvné lišty (3x 80 cm) | cca 1500 Kč |
| Dávkovač vody s čerpadlem | cca 500 Kč |
| Vařič | cca 1000 Kč |
| Startovací zdroj (Lidl) | cca 1000 Kč |
| Ostatní materiál (panty, šrouby, lepidlo, nátěr) | cca 1000 Kč |
| Celkem (bez matrace) | cca 5000 Kč |
| Matrace (skládací, 8 cm) | cca 3000 Kč |
| Celkem (včetně matrace) | cca 8000 Kč |
I s matrací by vyšla celá tato legrace na přibližně 10 tisíc korun.
Závěrečné zhodnocení a srovnání
Nakonec si nejsem úplně jistý, zda přece jen není lepší a jednodušší nechat si něco podobného vyrobit od profesionálů, i kdyby to stálo dvojnásobek. Určitě bude výsledek hezčí. Na druhou stranu, prvních pár přespání ukázalo, že se v autě spí až překvapivě dobře a celé to (zatím) funguje snad i lépe, než jsem sám čekal.
Každopádně se po této zkušenosti nedivím, že camping boxy jsou tak drahé. Celé to vymyslet a realizovat je vlastně docela pracné a pěkný materiál v dnešní době také není nic levného.
Kverulant pokračuje v boji s nelegálním autobazarem na Praze 15
Možnosti a alternativy pro cestování v autě
Obliba karavaningu roste a epidemie koronaviru, která mnoha rodinám zkřížila plány na hotelovou zahraniční dovolenou, tento trend jen urychluje. Jenže vlastnictví karavanu není jen tak - nejde zrovna o levnou záležitost, vyžaduje pravidelnou péči, potřebujete místo na parkování… Karavaning zkrátka musíte mít v krvi. Samozřejmě si můžete obytňák i jednorázově pronajmout. Ale co když si chcete jen spontánně někam vyrazit a přespat v autě noc nebo dvě? Nebo holdujete dobrodružnějšímu způsobu cestování, často se přesouváte a vyhledáváte zapadlé kouty?
Spaní v běžném osobním autě
Někdo potřebuje ke kvalitnímu spánku ideální podmínky, jinému stačí položit přední opěradlo a spí jak miminko. Otrlé povahy takto jistě pár nocí zvládnou, ale pohledem většiny si tuto možnost dovolíme označit za nouzovou. Větší auta jako kombi, SUV nebo MPV často umožňují položit zadní sedadla do roviny s podlahou kufru, vzniklá plocha se pak jeví jako obstojné lože, obzvlášť po rozbalení měkké karimatky. Jen budete muset v autě každý večer přeskupit zavazadla, kterých může být při aktivní dovolené docela dost.
Pokud se ponoříte do hlubin internetu, najdete celou řadu speciálních nafukovacích matrací: univerzálních i navržených na míru konkrétních aut. Dokážou dokonale vyplnit zavazadelník a umožní ještě o fous pohodlnější spaní. Čím dál častěji na nás hlavně z čínských internetových galerií vyskakují matrace určené pro zadní sedadla osobáků. Jejich výběžky vyplní prostor pro nohy cestujících, další vytvoří polštáře a výsledkem je nečekaně prostorné lůžko napříč zadní částí auta. Kufr pak zůstává nedotčený. Jen ve dvou už to bude dost tulivé řešení.
Spaní v dodávce
Majitelé dodávky mají výhodu v nesrovnatelně prostornějším pokojíčku. Nejlevnějším řešením noclehu je samozřejmě rozložení karimatky nebo matrace na podlahu. Výhodou jsou prosklená kombi s možností větrání, ideálně s tmavými okny nebo záclonkami. V ryze užitkových „plechovkách“ můžete zápasit s klimatickým nekomfortem či pocitem klaustrofobie.
Některé osobní modely nabízejí přímo z výroby variabilní zadní sedadla, ze kterých složíte zvýšené lůžko, pod něž se pohodlně vejdou zavazadla. Pro příležitostné přespání jde o ideální řešení.
Kempovací vestavba
Nevýhodou karavanu je jeho jednoúčelovost. Ta dala vzniknout kempovacím a spacím vestavbám, do jejichž vymýšlení se s vervou pustily i zlaté české ručičky: třeba firma Visu, která se specializuje na středně velké dodávky, nebo Egoe, jež umí zabydlet i menší SUV a kompaktní kombi. Základ vestavby spočívá v dřevěné bedně, kterou vytáhnete z garáže a jednoduše umístíte do kufru. Po rozložení se během chvíle promění v kuchyni s plynovým vařičem, pracovní deskou, dřezem, lednicí, šuplíky a skříňkami. Vyšší verze pak mají i rozkládací rošt, který nad zadními sedačkami vytvoří lůžko.
Ceny se odvíjejí od velikosti a výbavy, počítejte s rozmezím od 45.000 do 120.000 Kč. Někdo se bez pořádné matrace nevyspí, jiný se chce neustále přesouvat a nebaví ho každý den skládat a rozkládat přístřešek.
Autostan
Řešením může být autostan, v posledních letech velmi žádané příslušenství. Ukotví se na obvyklé příčníky, má v sobě poctivou matraci a vzhledem k poloze v patře nemusíte řešit stav podloží. Není divu, že si autostany čím dál víc lidí bere i do kempů, i když původně byly vymyšleny hlavně pro expedice do divočiny.
Běžně se prodávají stany pro dva nebo čtyři spáče, seženete ale i větší. Počítejte ovšem s výrazně vyšší cenou - běžně od 40.000 Kč až do 100.000 Kč.

Legislativa a pravidla pro spaní v autě
Než si ovšem rozesteleme, je potřeba zjistit, kde vlastně smíme legálně nocovat. Selským rozumem by člověk řekl, že není rozdíl mezi stojícím autem a vozem, v němž někdo spí. Cestovatel začátečník tedy snadno podlehne domnění, že kdekoli může zaparkovat, může i bydlet, když přece nemá ten velký, do očí bijící karavan. Jenže to zdaleka není pravda.
V mnoha běžně navštěvovaných zemích Evropy je totiž spaní v autě zakázáno. A sice z nejrůznějších důvodů: bezpečnost, udržování pořádku a v neposlední řadě podpora ubytovacích kapacit, které mimochodem odvádějí obcím poplatky.
Kde legálně nocovat?
Ve většině evropských zemí je kempování nadivoko zakázáno. Tím je myšleno přespávání mimo kempy a vyhrazená parkoviště pro karavany, takzvané stellplatzy. Obvykle jsou zpoplatněné, ale najdou se i výjimky. Většinou zde najdete elektřinu, zdroj pitné vody, možnost vypuštění odpadu a někdy i toalety.
Jestliže ovšem toužíte po naprostém soukromí a láká vás nocování v srdci přírody, doporučujeme vyrazit do Rumunska, Norska, Finska nebo Švédska - to jsou země volnému kempování zaslíbené, navíc obdařené překrásnou krajinou.
V oblíbených turistických destinacích, jako je třeba Itálie nebo Chorvatsko, už riskujete při spaní v autě problémy. Všeobecně platí zákaz kempování v chráněných oblastech a národních parcích, naopak i v zemích se zákazem volného přespávání je legální nocovat na soukromém pozemku se souhlasem majitele. Když se tedy dohodnete se statkářem, že zakotvíte na cestě mezi jeho poli, můžete kempovat klidně ve švýcarských Alpách, kde byste jinak platili vysokou pokutu.
Přehled legislativy v Evropě (orientační)
- Zakázáno: Německo, Rakousko, Švýcarsko (jedna noc bývá v těchto zemích obvykle tolerována), Slovensko, Chorvatsko, Srbsko, Maďarsko, Itálie, Řecko (mimo léto je tolerováno), Nizozemsko, Belgie, některé oblasti Dánska, Rusko
- Tolerováno: Polsko, Francie, Španělsko (záleží na oblasti), Portugalsko
- Povoleno: V Česku je volné kempování povolené s výjimkou soukromých pozemků bez souhlasu majitele, národních parků, chráněných krajinných oblastí a vojenských újezdů. Legálně smíte kempovat také v Rumunsku, Bulharsku, Švédsku, Norsku, Finsku, Estonsku, některých oblastech Dánska.
Základní pravidla kempování nadivoko
- Nenechte po sobě žádný odpad!
- Chovejte se tiše! Rušíte okolí, klid v přírodě, a ještě na sebe upozorňujete.
- Parkujte rozumně! Neblokujte vjezd, cestu a podobně.
- Pokud to není nezbytně nutné, nenechávejte v noci nastartovaný motor (například kvůli dobíjení různých baterií).
- Opusťte nocležiště ve stejném stavu, v jakém jste je našli.
V mnoha běžně navštěvovaných zemích Evropy je totiž spaní v autě zakázáno. A sice z nejrůznějších důvodů: bezpečnost, udržování pořádku a v neposlední řadě podpora ubytovacích kapacit, které mimochodem odvádějí obcím poplatky. Většina z nás už si někdy během dlouhé cesty hodila na parkovišti osvěžujícího šlofíka. V extrémním případě byste i za to mohli dostat v mnoha evropských zemích pokutu. Samozřejmě to ale v naprosté většině případů nikdo neřeší, obzvlášť pokud se bavíme o parkovištích u čerpacích stanic nebo odpočívadlech. Pokud byste tam ovšem rozbalili střešní stan a kuchyni v kufru, skoro zaručeně přilákáte návštěvu s majáky.
Loni proletěl médii případ ženy, která s karavanem dorazila do cíle na severu Německa, nesehnala už místo v kempu, a tak přespala na běžném parkovišti. Stálo ji to 100 eur a ani následný soudní spor jí nepomohl - porušila prý zákon o ochraně přírody, protože nešlo o odpočinek během jízdy, ale noc v cílové destinaci.
Někde ale řidiče nenechají ani zamhouřit oko. Autor článku má osobní zkušenost z americké Floridy. Do objednaného hotelu bylo ještě daleko, půlnoc zavírala oči, a tak si zastavil ve městě mezi parkujícími auty a zabral. Za pár minut klepal na okno policista a bez diskuse velel k odjezdu.
Z logiky věci se místo ke spaní v autě nejhůře hledá v turisticky oblíbených lokalitách, kde se to zákazy jen hemží. Města se zkrátka snaží držet davy návštěvníků pod kontrolou. Obtížně tedy budete nocovat třeba u jadranských pláží, zatímco u lesa ve vnitrozemí nejspíš „správný“ flek snadno najdete.
„Benevolence ke spaní nadivoko se může kromě země a města lišit i podle sezony,“ doplňuje Jan Bordovský, předseda Asociace kempování a karavaningu ČR. „Často řeší policisté jednorázové přespání jen domluvou, a pokud ne, činí běžná výše pokuty 50 až 200 eur. Takže pokus o úsporu se může značně prodražit,“ vyčísluje rizika Bordovský. „Pandemie koronaviru akcelerovala rozmach autoturistiky. Lidé častěji než dřív volí levnou a mnohdy praktickou možnost spaní v autě, což se obyvatelům atraktivních oblastí samozřejmě nelíbí. Roste tedy i počet zákazů kempování,“ popisuje Bordovský současný evropský trend.
Ohleduplnost a diskrétnost
V každém případě by se měl motorista při hledání neoficiálního místa na spaní řídit zdravým rozumem a brát v potaz i auto, jakým jede. „Rozbalený autostan jednoznačně provokuje,“ říká Klára Hájek Velinská, naše přední karavanistka. „Zaparkujte takto na parkovišti v nějaké alpské vesničce a nebudete se stačit divit, jak rychle vás poženou. Na druhou stranu hodně mladých lidí přespává v dodávce s matrací. Pokud se chovají slušně a nenápadně, nejspíš si jich nikdo ani nevšimne,“ popisuje rozdíly zkušená cestovatelka.
S výběrem vhodného místa k přespání mohou pomoci mobilní aplikace, ve kterých nocležníci sdílejí své zkušenosti. Předseda Asociace karavan clubů Autoklubu ČR Vladimír Chomát doporučuje park4night.com, která je podle něj nejrozšířenější. Stejně jako všichni oslovení cestovatelé ale nezapomíná zdůraznit ohleduplnost vůči přírodě, obyvatelům a životnímu rytmu vybraného místa.