Na jaře roku 2018 jsme se s manželkou rozhodli pro koupi nového vozidla. Vzhledem k tomu, že se již pomalu blíží důchodový věk, chtěli jsme si manželkou pořídit SUV - vyšší posaz, lepší výhled, bezpečné vozidlo pro výlety s našimi vnoučky. Po dlouhém hledání optimálního vozu (Karoq, Mitsubishi, Hyundai, Mazda, Jeep, Ford Kuga atd.) jsme postupně obešli řadu dealerů. Po vstupu do dealerství Ford jsme se na první pohled zamilovali do Fordíku Kuga - nádherná červená metalíza Ruby - jeho sexy tvary, krásná barva, plná elektro výbava asistentů, vnitřní prostor atd. zkrátka láska na první pohled.
Vzhledem k tomu, že jsem předtím vlastnil vytuněnou Octavii II. řady, Renault 19 přes 120kW, Peugeot atd při předváděcí jízdě jsem potřeboval porovnat výkon přeplňované nafty 2.0 a 1,5 Ecoboost. Při jízdě s Ecoboostem jsem kvitoval nízkou hmotnost a docela pěkný zátah na "syrové auto" - několik desítek km. Protože auto používáme denně na dojíždění do práce a to do 40 km nakonec jsme se rozhodli pro 1,5 110kW Ecoboost ve spojení s ruční 6. stup. převodovkou.
Neměli jsme zájem o 4-kolku (40. let jsem ji soukromě nepotřeboval), přední náhon bohatě postačuje, i v letošní zimě nebyl problém při troše řidičské předvídavosti projet zasněžené Jeseníky, Šumpersko, Javořinu atd. - driftování však opravdu s Kugou vybavenou elektrickou ruční brzdou nejde (bohužel...). - zlatá Š-120 GLS nebo Octavia II.
Dnes máme najeto přes 15 tisíc km, za sebou 2 mnou vyžádané výměny oleje motoru v rámci záběhu (to bylo přesvědčování techniků ve Fordu, proč to chci...) - dělal jsem to u všech aut, protože čekat - až si auto řekne, jak tvrdí manuál... je při dnešní mazivosti olejů 0-W20/5-W20 a častých startů (stop and start pravidelně ráno vypínám) asi cestou k pozdější problémům se zkrácením životnosti... Auto používáme denně, tahá přívěs dle potřeby a doposud se opravdu neprojevil žádný technický problém. Jízdní vlastnosti motokáry na pneu 18", žádné tvrdé rázy. Ano, ze začátku velké pneu - 235mm táhli za volant - nechal jsem v rámci servisní prohlídky seřídit geometrii a od té doby kam zatočím, tam autíčko jede.
Prozatím se nevyskytla žádná závada elektroniky, vše v poho, po 11 měsících používání mohu konstatovat, že vůz s lepšími jízdními vlastnostmi jsem již dlouho neřídil a to mám najeto kolem 2 mil. km s různými typy vozidel od traktorů přes koncernové vozy až po T-815 s podvalníky a tanky... Dlouhodobá spotřeba je zatím v zimě při denním používání v průměru kolem 6,7-7,1 l Ba-95N. Vše záleží na způsobu jízdy. Nechci nikomu vnucovat svůj názor - pouze popisuji své pocity z řízení a z radosti se svezení s Fordem Kuga a děkuji technikům, že s poslední modernizací je vozidlo plně konkurence schopné různým nejlepším českým, ale i jiným SUV a myslím si, že jeho jízdní vlastnosti jsou opravdu kvalitní a auto Vás kdykoli podrží.
Design a interiér po faceliftu
RECENZE MICHALA BORSKÉHO I Ford se po období jisté bezradnosti vrátil k výrobě aut, která hezky vypadají, fajn se řídí a nestojí nesmysl. Inovované SUV Kuga je šmahem nejprodávanějším modelem své značky a s trochou představivosti lze usuzovat, že u zákazníků nahradilo kdysi tolik oblíbené Mondeo. Hybridní pohon u mnoha lidí stále vyvolává pochybnosti o jeho smyslu, proto mě hodně zajímalo, jak tato varianta pohonu funguje ve fordím podání.
Je už v posledních deseti letech takovou „milou“ tradicí, že do dvoutunových aut vyšší kategorie včetně velkých SUV výrobci bez uzardění instalují malolitrážní motory dopované turbem, kterým velmi často postačují tři válce. Dalším oblíbeným úsporným nešvarem je převládající pohon pouze předních kol, což zákazníky dokonale mate v dojmu, že auto vzezření teréňáku je fajn na jezdění po zasněžených horách. Omyl!
To byl i náš případ, protože v nabídce pohonů pro Kugu se po plug-in hybridu objevil dle mého soudu perspektivnější full-hybridní pohon (HEV), který v některých ohledech může být ještě zajímavější alternativou než u Toyoty. Po pěti letech na trhu prošel nejprodávanější model značky faceliftem, jehož designové úpravy odpovídají modernizovanému Focusu. Přední maska dostala výraznější rysy a logo značky se nyní nachází přímo na mřížce chladiče. Modrá Fordu odjakživa sluší. Stejně jako u jiných současných modelů, i Kuga obdržela světelný pás spojující hlavní světlomety. Tento detail nejen dodává moderní vzhled, ale také signalizuje přítomnost pokročilých matrixových full-LED světel, které jsou standardní výbavou. Vzadu nás potěšily skutečné koncovky výfuku, nikoli jen optické atrapy. Sportovní vzhled podtrhují lakované lemy blatníků a červené brzdové třmeny.
Interiér a ovládání
Interiér prošel loni menší omlazovací kúrou a vesměs šlo o změny k lepšímu. Středu palubní desky nově dominuje velký 13palcový displej infotainmentu Sync4, který spolkl některé tradiční ovládací prvky. To se týká i panelu klimatizace, takže nastavení teploty, ventilace či vyhřívání sedadel nyní probíhá přes dotykovou obrazovku. Méně praktické je umístění některých asistenčních funkcí, například vypnutí akustického upozornění na překročení rychlosti (ISA) je ukryto v menu. To je ale dnes kolorit úplně každého nového auta. Pokud si tyto systémy potřebujete před každou jízdou deaktivovat, uvítal bych rychlejší odezvu obrazovky.
Vpředu je místa habaděj i pro habány, ani na zadních sedadlech jsem ale neshledal žádné výrazné nedostatky jak v prostoru, tak komfortu. Sedadla lze posouvat a mají nastavitelný sklon opěradel. Lehké krycí plato zavazadlového prostoru kryje velkopanský kufr o základním objemu 553 litrů. Samozřejmě, pokud se rozhodnete pro klasické rezervní kolo, objem kufru citelně klesne na 412 litrů.
Obecně mám radost ze starosvětské kapličky přístrojů i celé palubní desky. Doby, kdy jsem nadával na uprostřed trčící tablety, jsou v dnešní módě fošen s displeji ty tam. Obří obrazovka Kugy navíc nepůsobí jako dodatek, s jehož umístěním či zakomponováním do interiéru se nikomu nechtělo moc párat. Jen by se mi líbilo, kdybych si mohl pod displejem lépe opřít ruku.
Pohon a technika hybride
Rozměry zavazadelníku Fordu Kuga HEV AWD | Zdroj: auto.cz/David Rajdl
V rámci hybridního ústrojí tu pracuje atmosférický čtyřválec o velkém objemu bez přeplňování, bežící v Atkinsonově cyklu. A hlavně, spojit ho s bezestupňovou převodovkou eCVT, která je planetovým soukolím. Stejně jako u RAV4 tady je velký elektromotor pro pohon vozidla a malý pomocný k synchronizaci otáček. Funguje to tak, že na korunové kolo, planety, unašeč planet i na centrální kolo, tedy „slunce“, je napojeno něco jiného - spalovací motor, hnací elektromotor, pomocný elektromotor a výstupní hřídel. Vzájemné poměry otáček upravuje řídicí jednotka pro nepřerušenou a hladkou dodávku točivého momentu na výstupní hřídel, tedy kola vozidla. Nejsou tu žádné brzdné pásy či spojky, všechno se řeší úpravou otáček jednotlivých komponent na vstupu.
O pohon zadních kol se nestará další elektromotor, nýbrž klasická kloubová hřídel. Je to možná méně efektivní co do snahy o šetření paliva, ale zadní kola můžou být poháněna stejným točivým momentem, jako ta přední. U hybridních čtyřkolek, které mají vzadu jen elektromotor, to nebývá pravidlem.
Když už jsem nakousl tu efektivitu, pokračujme rovnou spotřebami v různých jízdních situacích. Začnu celkovým průměrem, který byl rovných 7 l/100 km za něco přes 900 ujetých kilometrů povětšinou, ale ne vždy dynamicky, a zčásti i s lehce naloženým nebrzděným přívěsem, a s ostatními hodnotami pomůže tabulka.
| Situace | Spotřeba |
|---|---|
| Celkový průměr | 7 l/100 km |
| Pomalá jízda po okreskách | 6,1 l/100 km |
| Lehce naložený přívěs mimo město a po dálnici do 120 km/h | 8,5 l/100 km |
| Nenaložené auto po dálnici, 130 km/h | 7,6 l/100 km |
| Nenaložené auto městem včetně okruhů | 6,3 l/100 km |
Podle technických dat bych se měl být schopen dostat i pod šest litrů; věřím, že piloti zkušenější v ecorally by to zvládli. Já považuji za úspěch i to, že jsem se s nejnižším číslem dostal o desetinku pod horní hranici normovaného rozsahu a že jsem úplně běžně vídal čísla začínající šestkou u auta, které má čtyřkolky, kompletní výbavu a váží téměř 1,8 tuny. Dojezd čistě na elektřinu bych tipoval spíše na stovky metrů než kilometry, a to ještě se zatížením pohonného ústrojí nanejvýš tak 10 %.
Jízdní vlastnosti a komfort
Ford Kuga Hybrid AWD | Zdroj: auto.cz/David Rajdl
Za volantem Kugy se člověk brzy cítí jako doma. Subjektivně i objektivně se dynamika hybridní Kugy oproti starším modelům Fordu výrazně zlepšila. Už se nemusíte obávat monotónního hučení motoru odkázaného na bezestupňovou e-CVT převodovku. Čistě pragmaticky bych proto preferoval levnější variantu Titanium nebo novou outdoorovou verzi Active, která nahradila dřívější luxusní výbavu Vignale. O jistotu na kluzkém povrchu se v každém případě stará inteligentně fungující pohon všech kol, což přijde vhod nejen v zimě.
Po decentní modernizaci působí Kuga nadčasověji. Dobrý auto za dobrý prachy. Verze s pohonem předních kol startuje na 751 900 Kč, což je citelně méně než u srovnatelného Hyundai Tucson Hybrid nebo Toyoty RAV4 Hybrid. Zbývá jen doufat, že hybridní Kuga vydrží na trhu déle než podobný pohon ve Fordu S-Max Hybrid, který byl dříve ještě atraktivnější volbou. Bylo by to fajn, Kuga je ideálním typem univerzálního auta a její hybrid je určitě z těch lepších, které trh nabízí.
Jízdní test ukazuje i menší nuance. Obdivuhodné są světlomety a LED spojení v spodním okraji kapoty, ale některé funkce vynesou menší uživatelskou přívětivost. Například vypnutí ISA je v menu a 360° kamera lze konfigurovat, ale rychlá aktivace je vyžadována bádatelem nastavení. Interiér působí moderněji díky 13" displeji a integrované navigaci.
Porovnání a konkurence
Nejbližší konkurenti: Hyundai Tucson Hybrid a Toyota RAV4 Hybrid. Z hlediska motorizace je Kuga s 1.6 T-GDI HEV a 2.5 Hybrid, srovnání ukazuje rozdíly v rozměrech, kufru a ceně. Rozměry zavazadelníku základně 645 litrů, srovnání s Karoqem a dalšími vozy ve stejné třídě. Při pohledu na výbavu verzí ST-Line X je Kuga nabitá technologiememi a komfortním vybavením, i když některé prvky působí na pohled poněkud archaicky.
Testovací verze ST-Line X vyzdvihuje sportovní vzhled, výbavu a zároveň komfort. Po jízdě se ukázalo, že manuální převodovka patří k nejlepším na trhu a že podvozek zvládne jak městský rytmus, tak i lehký terén. Naopak řízení má určité nedostatky - lehkost a měkkost v základním módu kontrastují s agresivně naladěným podvozkem ve Sport módu, což může být pro některé řidiče zklamání. Nicméně pohon zadních kol a vysoká míra stability zaručují jistotu při zatáčení a obratnost v městském provozu.
Praktické poznámky a doporučení
- Provozní náklady a spotřeba: průměr okolo 7 l/100 km s ohledem na dvoutunovou hmotnost a hybridní ústrojí.
- Prostor a praktičnost: velké množství místa vzadu a variabilní kufr díky posuvným zadním sedadlům.
- Technologie: Sync4 s 13" displejem, bezdrátové nabíjení, 360° kamera, adaptivní tempomat a další moderní asistenční systémy.
- Spolehlivost: obecně dobrá, avšak některé varianty s dvouspojkovým Powershift mohou trpět na specifické poruchy po vyšším nájezdu; manuální převodovka doporučována pro častější servis.
- Design a styl: červená barva Ruby a moderní design čelního i zadního světlometu dodávají autu atraktivní vzhled.
Fotodokumentaci k celému testu a detailům naleznete výše v článku. Testovaná verze Fordu Kuga nadchla jízdními vlastnostmi a představuje multifunkční rodinné auto, které může bavit i sportovně založeného řidiče. Pokud ale importér nesleví ze současných cen, šance na udržení prodejních úspěchů minulé generace může být omezená.

Podrobné technické údaje a ceník naleznete v našem katalogu zde. Som vlastníkom 4 ročnej Kugy ST Line. Na 1. EK auto neprešlo pretože "nie je možné nadviazať komunikáciu". Predpokladám poruchu riadiacej jednotky. Auto je ešte v záruke, ale predajca (servis) mi povedal, že poruchu má odstrániť STK. Před 2 lety jsem Kugu pořídil ve verzi nafta 2.0 s pohonem 4x4 a zatím naprostá spokojenost.
Ford uvedl na český trh třetí generaci rodinného SUV Kuga. Jako jedna z prvních redakcí jsme jej měli možnost otestovat v klasickém týdenním testu. Zaměřili jsme se zejména na jízdní vlastnosti auta, protože jeho kompletní statické představení jsme popsali nedávno. Do rukou se nám dostal Ford Kuga 2.0 EcoBlue mHEV Vignale - tedy varianta s naftovým motorem lehce podporovaným elektřinou a manuálním řazením. Veškeré technické údaje od výrobce i ty, které jsme sami naměřili, najdete v katalogu ZDE.
Teď už ale nechme konkurenci a pojďme si popsat, jak se s nejlevnějším Fordem Kuga jezdí. Pro upřesnění, my jsme sice měli pod kapotou základní motor 1.5 EcoBoost, ale námi testovaná verze byla oděna do sportovně střiženého kabátu ST-Line X, který přináší luxusnější interiér, lepší světlomety a především líbivé exteriérové doplňky. Budeme tak hovořit o modelu s cenovkou 658 900 korun (bez příplatků).
Když jsme do sportovně laděného SUV s maskou připomínající Aston Martin poprvé usedli, báli jsme se, že štítek ST-Line bude znamenat sice zábavné, ale nekomfortní svezení. Nicméně naše obavy byly zcela zbytečné. I bez možnosti nastavení tuhosti tlumičů fungoval podvozek velmi příjemně. Sice byl podle očekávání pocitově tužší a sportovnější, ale ani na rozbitých okreskách nebo polních cestách s hlubšími dírami nepronikaly dovnitř rázy či velký hluk. V zatáčkách se Kuga téměř nenakláněla, parádně držela stopu a přes pohon pouze předních kol téměř nebyla cítit nedotáčivost. I přes výrazně zvětšené vnější rozměry působila při řízení kompaktněji a lehčím dojmem než předchozí generace.
Minimálně v námi testované specifikaci šlo o jedno z nejlépe jezdících SUV s délkou nad 4,5 metru. Nejlépe bych jízdní vlastnosti charakterizoval tak, že se nová Kuga vrátila k hravosti první generace, aniž by přišla o dospělost generace druhé. U podvozku testovaného auta jsem mohl nastavit jeho elektroniku podle pěti typů povrchu. Na prašné polní cestě jsem nejdříve jezdil v normálním módu, a pak přešel na písečný. Rozdíl byl obrovský. V prvním případě mě elektronika nepříjemně brzdila, jak se snažila zabránit prokluzování kol. V tom druhém dovolila jak jejich lehký prokluz tak mírné smyky, takže se auto mimo asfalt nádherně lehce a zábavně vodilo, aniž bych ztratil pocit bezpečí. Vynikajícím jízdním vlastnostem sekundovalo příjemně sportovní řazení s krátkými přesně vymezenými drahami a odstupňováním dobře naladěný pro naftový motor. Řízení mě bohužel silně zklamalo.
V normálním módu jeho lehkost a měkkost kontrastovala s jinak sportovním naladěním podvozku a sportovní mód tomu vůbec nepomohl. Na rozdíl od řízení naftový motor s maximálním výkonem 110 kW a lehkou pomocí elektřiny díky mild hybridu s podvozkem překvapivě souzněl. Chutnaly mu totiž vyšší otáčky, v nichž jsme oceňovali dostatek síly i dynamiky. V těch nižších působil motor mrtvěji, co vyžadovalo častější řazení. Zároveň ale nebyly vibrace ani nadměrný hluk.
Poznámka: text obsahuje překlady a shrnutí původních českých i slovenských částí z dotazu a je sestaven tak, aby byl koherentní a informativní.