Souvislost rychlosti automobilu při střetu s chodcem: studie bezpečnosti silničního provozu

Ačkoliv chodci z hlediska bezpečnosti představují nejzranitelnější účastníky silničního provozu, přechod pro chodce často vnímají jako bezpečný prostor na pozemní komunikaci, potlačují s ním spojená rizika a neuvědomují si svou zranitelnost. Správná funkčnost přechodů je založena na včasném předání informací mezi účastníky silničního provozu. Překážky v rozhledu v blízkosti přechodů však zamezují včasnému předání informací, a tím zvyšují riziko dopravních nehod.

Účast chodců na dopravních nehodách a vliv rychlosti

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) představuje celosvětově podíl úmrtí chodců z celkového úmrtí na silnicích 23 %. Podíl chodců na dopravních nehodách se v jednotlivých zemích dle WHO pohybuje od 14 % do 40 % z celkového počtu dopravních nehod. Jelikož chodci jsou při dopravní nehodě minimálně chráněni, patří mezi nejzranitelnější účastníky silničního provozu. Dle statistik Policie ČR dochází v posledních letech k mírnému poklesu počtu usmrcených chodců na českých silnicích, přesto se ale stále jedná o přibližně sto nehod ročně.

Dle statistik se přibližně 40 % nehod s chodci stane na přechodech pro chodce. Přispívajícím faktorem vzniku dopravních nehod na přechodech pro chodce může být i omezený výhled řidiče vozidla na chodce těsně před vstupem do vozovky. Řada studií zaměřených na chování chodců při přecházení komunikace ukazuje, že chodci jako podstatný faktor pro volbu, zda přejít přes vozovku, považují rychlost a vzdálenost přibližovaného vozidla.

Role očního kontaktu, distrakce a osvětlení

Dále hraje také významnou roli pro rozhodování fakt, zda byl navázán oční kontakt mezi chodcem a řidičem vozidla. Oční kontakt, jako způsob neverbální komunikace mezi řidičem a chodcem, vede k bezpečnější interakci mezi účastníky dopravního provozu. Havard ve své studii zkoumal lokality před a po instalaci přechodu pro chodce, bylo zjištěno, že na přechodech pro chodce se snižuje nejen čas potřebný pro rozhodnutí vstupu do vozovky, ale také rychlost chůze.

Četným faktorem přispívajícím ke vzniku nehod je odklon pozornosti (distrakce). Distrakce pozornosti není rizikem pouze u řidičů, ale i u chodců. Na základě studií bylo zjištěno, že chodci, kteří jsou rozptýleni například telefonem, případně komunikují s jinými chodci, přechází vozovku mnohem pomaleji a méně kontrolují dopravu před vstupem do vozovky. Rizikové může být poslouchání hudby ve sluchátkách, které zatěžuje nejen pozornost, ale současně značně omezuje sluchové vnímání. David Harkey z Amerického institutu pro bezpečnost tvrdí, že nejvíc nehod se stane ve městě za tmy, v místech kde není vozovka dobře osvětlena. To se podle Harkeyho musí změnit.

Vliv konstrukce vozidla: SUV a rizika při střetu s chodcem

Na silnicích jezdí stále více sportovně užitkových aut - takzvaných SUV. V Česku patří k nejoblíbenějším, ukazují to čísla Svazu dovozců automobilů. Auto je vyšší a je z něho lepší výhled, podle některých dopravních expertů je také bezpečnější. Jenže studie Amerického institutu pro bezpečnost silniční dopravy ukázala, že to neplatí při srážce s chodcem. Vysoká SUV jsou u řidičů stále oblíbenější.

S Robertem Vackem, expertem na bezpečnost silničního provozu, jsme před budovou Českého rozhlasu v Praze na Vinohradské třídě a několikrát přecházíme vozovku. Teď jsme přešli okolo velkého SUV. Všiml jsem si, že když stálo před přechodem, tak jsem kapotu auta měl na úrovni břicha. Podle záchranáře ze Středočeského kraje Marka Hylebranta mají lidé po střetu s SUV často vnitřní zranění a zůstávají kolikrát ležet přímo pod autem. V tomto případě je důležité s autem nehýbat.

„Nejbezpečnější jsou na těchto vozech dvě věci. Nárazník s ostrou hranou, která může proseknout kůži a svaly a následně dojít až k deformaci kostí a pak jsou ty dopadové plochy, což znamená, kam v případě kolize narazíte hlavou. Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti zase tvrdí, že by měly automobilky upravit a přizpůsobit přední konstrukci terénního auta tak, aby člověka při srážce smrtelně nezranila.

Hloubková analýza dopravních nehod (HADN) a identifikované příčiny

Hloubková analýza dopravních nehod (dále také HADN) je unikátním výzkumným projektem Centra dopravního výzkumu, v. v. i. Primárním úkolem HADN je co nejpřesněji zjistit, jak a proč k dopravní nehodě došlo, jaký byl její průběh a co udělat pro to, aby se již podobná nehoda nestala. Komplexně analyzovány jsou nejfrekventovanější kauzální souvislosti nehod a nedostatky na systému účastník provozu - dopravní infrastruktura - vozidlo vedoucí k nehodám. Z výsledků HADN vyplývá, že v případě, kdy byla šířka komunikace větší než 8,5 m, stalo se 65 % nehod na přechodu pro chodce bez dělicího ostrůvku.

V analyzovaném souboru nehod mezi vozidlem a chodcem bylo identifikováno více než 12 % případů, kdy byl výhled na chodce ovlivněn okolím komunikace, jako jsou budovy, vegetace apod. Součástí Hloubkové analýzy dopravních nehod je rovněž rekonstrukce nehodového děje. Rekonstrukce je realizována na základě všech získaných údajů o dopravní nehodě - zejména výpovědí účastníků nehody, poškození vozidel, relevantních stop na vozovce, situace na místě dopravní nehody a polygonu získaného zaměřením místa dopravní nehody (např. s využitím geodetické stanice).

Z provedených rekonstrukcí nehod s chodci a výpovědí účastníků vyplývá, že u více než 43 % případů řidič vozidla nestihl provést žádný manévr s cílem zabránit střetu, tzn. nestihl reagovat vůbec. Z výše uvedených důvodů je patrné, že se často jedná o případ nevhodně navržené dopravní infrastruktury, která nenapomáhá bezpečnému chování účastníků provozu, naopak jim toto chování ztěžuje.

Infrastrukturní faktory: rozhled, zastávky MHD, nádoby na odpad a zeleň

Česká státní norma 73 6110 předepisuje, že je nutno přechod pro chodce umisťovat v místech, kde je zajištěna jejich včasná rozlišitelnost řidičem vozidla. Tam, kde rozhledovou vzdálenost omezují parkující vozidla a případně jiné překážky, je třeba zajistit rozhled např. zřízením vysazených chodníkových ploch. Tyto plochy je vhodné chránit proti odstavování motorových vozidel sloupky nebo nízkou zelení, aby nebyl omezen rozhled na chodce, kteří mají v úmyslu přecházet. Zrakem získáváme až 80 % informací. Překážky ležící v rozhledových polích ztěžují řidičům i chodcům správné vyhodnocení dopravní situace, která se stává nepřehlednou a může vyústit v dopravní konflikt, či kolizi.

V rámci činnosti Hloubkové analýzy dopravních nehod byly identifikovány případy, u nichž mělo situování zastávky městské hromadné dopravy (MHD) a přechodu pro chodce vliv na vznik nebo průběh dopravní nehody. Z hlediska vzájemné viditelnosti mezi vozidlem a chodcem je nicméně zvýšena rizikovost této lokality zejména v okamžiku, kdy v zastávce stojí vozidlo MHD. V těchto případech vzájemná poloha přechodu pro chodce a zastávky MHD zapříčiní, že vozidlo stojící v zastávce tvoří překážku v rozhledovém poli.

Analyzovaná lokalita se nachází na Wainerově náměstí v městské části Černovice v Brně. Přechod pro chodce je v těsné blízkosti zastávek. Intervalový diagram ukázal, že chodce je řidič schopen detekovat až přibližně 5,5 m před přechodem pro chodce. Druhá dopravní nehoda se stala v ulici Bystrcká na přechodu pro chodce u zastávky MHD Kamenolom. Jedná se o zastávku MHD na jízdním pruhu. Ve chvíli, kdy vozidlo MHD stojí v zastávce, omezí ostatní vozidla. Ta jsou nucena zastavit a stanou se spolu s vozidlem MHD překážkou v rozhledových polích jak řidičům v protisměrném jízdním pruhu, tak chodcům u přechodu.

ČSN 73 6425-1 stanovuje podmínky pro umisťování zastávek MHD na jízdním pruhu. Z Obr. č. 8 je patrné, že v případě umístění zastávky v blízkosti přechodu pro chodce je třeba zajistit délku rozhledu pro zastavení. Pro rychlost 50 km/h (nejvyšší dovolená rychlost ve sledované lokalitě) je délka rozhledu pro zastavení 35 m. Vzhledem k různým typům zastávek není možné stanovit jednotné nápravné opatření, které by bylo možno aplikovat na přechody pro chodce u všech druhů zastávek MHD. Je důležité k jednotlivým lokalitám přistupovat individuálně a ověřit kromě jejich vhodného umístění z hlediska návaznosti a plynulosti pohybů chodců i jejich bezpečnost a viditelnost i v případě dočasných překážek v rozhledu, se kterými se v tomto případě nejčastěji setkáváme.

K tomu je možné využít např. vysazených chodníkových ploch s vhodně navrženým výjezdovým klínem, které zajišťují viditelnost čekacích ploch a zároveň zkrácení přechodů pro chodce. Dále je možná aplikace vodorovného dopravního značení. Druhou skupinou rizikových případů z pohledu rozboru HADN jsou nehody, kdy dochází k omezení rozhledu díky nevhodnému umístění nádob na tříděný odpad. Podle zákona o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb. lze pevné překážky umístit na pozemní komunikaci pouze na základě povolení silničního správního úřadu. Povolení lze vydat pouze za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu.

Ilustraci překážky - nádoby tříděného odpadu - v blízkosti přechodu pro chodce zobrazuje konkrétní případ, kdy pokud je vozidlo vzdáleno cca 5 metrů od nádoby na tříděný odpad, za kterým se nachází člověk, řidič ho nemusí stačit zaznamenat. Příkladem omezení rozhledu nádobami na tříděný odpad s negativním vlivem na vznik nehody je přechod pro chodce nacházející se na průsečné křižovatce ulic Štefánikova a Hrnčířská v městské části Královo Pole v Brně. K další dopravní nehodě došlo na křižovatce ulice Táborská a Otakara Ševčíka v městské části Židenice v Brně; v jednom z případů došlo ke střetu v nočních hodinách, kdy chodec vyšel zpoza nádoby na tříděný odpad a řidič již nestihl zareagovat.

Nevhodně umístěné nádoby na tříděný odpad jsou častým případem, kdy lze prostředí označit jako přispívající faktor vzniku dopravních nehod. Jedná se ovšem o případy, které lze jednoduše opravit kontrolou dodržení rozhledových polí při schvalování umístění těchto nádob, případně kontrolou umisťování nádob v praxi. Poslední rozebíranou skupinou je nevhodně umístěná či neupravovaná zeleň. Zákon 13/1997 Sb. upravuje pravidla umísťování překážek a zeleně, přesto v praxi dochází k situacím, kdy zeleň omezuje rozhled a přispívá ke vzniku nehod.

Právní a normativní rámec chování chodců a návrhy opatření

Přechod pro chodce je českým zákonem č. Na přechodech pro chodce dochází ke křížení pěších tras s jízdními drahami vozidel, z toho důvodu přechody představují riziková místa v dopravní síti. Chodec, jakmile vstoupí na přechod pro chodce nebo na vozovku, nesmí se tam bezdůvodně zastavovat nebo zdržovat. Nevidomý chodec signalizuje úmysl přejít vozovku mávnutím bílou slepeckou holí ve směru přecházení. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku, přijíždějí-li vozidla s právem přednostní jízdy; nachází-li se na přechodu pro chodce nebo na vozovce, musí neprodleně uvolnit prostor pro projetí těchto vozidel. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem. Chodec musí dát přednost tramvaji.

ČSN 73 6110 doporučuje zajištění rozhledových polí a opatření proti odstavování vozidel v místech, která omezují viditelnost. Z údajů HADN vyplývá, že je třeba posuzovat jednotlivé lokality individuálně a v případě potřeby aplikovat opatření jako vysazené chodníkové plochy, ochranné sloupky, úpravu dělicích ostrůvků, zlepšení osvětlení a odstranění dočasných překážek. Je důležité si uvědomit, že doprava je systém tvořený třemi pilíři - účastníky provozu, vozidly a dopravní infrastrukturou. Na vzniku dopravních nehod se největší měrou podílí, resp. spolupodílí lidský činitel (přes 90 %), jak ale bylo výše zmíněno, faktorů ovlivňujících konkrétní situaci může být více; samostatně či ve spolupůsobení s ostatními činiteli se na vzniku dopravních nehod podílí i dopravní infrastruktura (přes 30 %) a vozidlo (cca 10 %).

Rekonstrukce nehod a časové faktory detekce

Součástí rekonstrukcí je analýza stop, poškození vozidel a výpovědí účastníků nehody, které pomáhají určit, zda řidič mohl střet včas zachytit a jaká byla rychlost vozidla v okamžiku detekce chodce. Intervalový diagram například ukázal případy, kdy chodce je řidič schopen detekovat až přibližně 5,5 m před přechodem pro chodce kvůli překážce, což při vyšších rychlostech neumožňuje dostatečný čas pro zastavení. Z provedených rekonstrukcí nehod s chodci a výpovědí účastníků vyplývá, že u více než 43 % případů řidič nestihl provést žádný manévr s cílem zabránit střetu.

Opatření ke zvýšení bezpečnosti chodců

Je důležité, aby pozemní komunikace i vozidla měla takové parametry a vybavení, aby podporovaly bezpečné chování účastníků silničního provozu. K tomu patří úpravy dopravní infrastruktury před přechody: zajištění rozhledových polí, umístění a ochrana vysazených chodníkových ploch, instalace dělicích ostrůvků, vhodné umístění zastávek MHD a odstranění dočasných překážek, jako jsou nádoby na tříděný odpad. Dále je nutné zlepšit osvětlení a přizpůsobit přední konstrukci vozidel tak, aby v případě kolize s chodcem došlo k menšímu poškození těla.

V neposlední řadě je nutné zvyšovat povědomí chodců i řidičů o rizicích: chodci by měli věnovat pozornost dopravě při vstupu na přechod, omezit distrakce a nezapomínat na neverbální komunikaci (oční kontakt). Řidiči by měli respektovat rychlostní limity, být obezřetní v místech s omezeným rozhledem a v noci dbát na kvalitu osvětlení vozovky.

Prevence tedy zahrnuje kombinaci opatření zaměřených na snížení rychlosti, zlepšení infrastruktury a odstranění překážek, úpravu konstrukce vozidel a zvyšování informovanosti a chování účastníků provozu. Systematický přístup, jaký představuje HADN, umožňuje identifikovat konkrétní místní příčiny nehod a navrhnout cílená opatření k jejich odstranění.

tags: #jaka #je #souvislost #rychlosti #automobilu #pri