Kusovník je základ. Je jedno, co vyrábíte a jak složitý váš výrobní proces je. Pro libovolnou výrobu je kvalitní kusovník předpokladem (ne-li podmínkou) toho, že budete vyrábět kvalitní výrobky za optimální náklady. Nejde jen o záležitosti samotné výroby. Kusovník obsahuje i data, která se týkají vstupů a výstupů. Polotovary, díly, součásti, podsestavy a informace o nich, vazby mezi komponentami, náhradní díly, informace o změnách, alternativách, variantách či konfiguracích (…). Tohle všechno tvoří dohromady kusovník. Je to základ, bez kterého se nejen výroba nehne.
A paradoxně je to také základ, který může skrývat nejvíc chyb a nedostatků. Jak tomu můžete předcházet? Pokud je tvorba kusovníku založena na manuálním zpracování, postrádá většinou kusovník vazbu na CAD data výrobku. Přitom 3D modely dílů a sestav jsou alfou a omegou moderní výroby. Spolehlivé 3D CAD systémy zvládnou kusovník výrobku vytvářet simultánně s jeho návrhem. Že to váš CAD systém neumí, nebo že ještě nevytváříte kompletní digitální model výrobku? Pak byste měli urychleně uvažovat o změně.
Lidský faktor je ve výrobě nepostradatelný, ale tam, kde může být nahrazen, jím nemá smysl plýtvat. Dobře zvolený CAD a PLM systém totiž umožňuje vytvářet kusovník tak, jak potřebujete. Některé komponenty vyloučit, jiné přidat a přeskupit. Možná si teď kladete otázku, zda má skutečně propojení s CAD systémem při tvorbě kusovníku smysl, když stejně nakonec některé položky musíte přidávat manuálně? Odpověď už nejspíš tušíte: smysl to skutečně má. Především tím eliminujete riziko, že zapomenete změny z CAD dat zapracovat do kusovníku a objeví se chyby. Ty totiž neznamenají nic jiného než čas (a tudíž i peníze) navíc.
Celofiremní spolupráce? Úměrně se složitostí a komplexnostní výrobku roste počet lidí (nebo rovnou celých oddělení), kteří se na vývoji a výrobě výrobků podílejí. Jakýkoliv detail, který upřesní, jak má kusovník vypadat a co má obsahovat, se počítá. Takový pozdní zásah do informací o podobě kusovníku se obvykle neobejde bez odchylek, které - jak už jsme si řekli - se zdánlivě jeví jako nepodstatné. Můžeme tedy říct, že vaším cílem by od začátku měla být tvorba takzvaného multioborového kusovníku.
Co znamená multioborový kusovník?
Co to znamená? Pokud se ke kusovníku v průběhu tvorby návrhu vyjádří jen některá oddělení (jmenujme například konstrukci, výrobu a servis), bude kusovník obsahovat informací zdánlivě dost, ale zdaleka ne všechny. Bude chybět například nákup, řízení kooperací apod. Vývoj a výroba je komplexní proces, kde jedno nemůže fungovat bez druhého. Vezměte v úvahu, kde se na životní křivce výrobku nachází konstrukce a kde nákup. Připomínky a podněty oddělení, která se v procesu výroby (případně distribuce) nacházejí až na úplném konci, mohou být zásadním způsobem užitečné už od prvního návrhu kusovníku. Tyto informace se nedoplňují do 3D CAD systému, ale do PLM.
Není snad třeba zdůrazňovat, že je stěžejní data mezi systémy přenášet opakovaně. Kdykoliv dojde ke změně v kusovníku zásahem jednoho oddělení, musí o tom mít jiné oddělení přehled. Jinak opět dochází k potenciálním průtahům a prodražení výroby. Není kusovník jako kusovník. Zatímco nákup vidí položku jako jednu položku, konstrukce vyžaduje pro své potřeby sestavu, z nichž některé lze dodat jako náhradní díl. Může k obsáhnutí všech těchto informací stačit jedna verze kusovníku? Ne. Nemůže. To je další důvod, proč 3D CAD systém musí být propojený s PLM systémem. Ten totiž umožní vytvářet paralelní kusovníky, z kterých si každé oddělení vybere to ‘svoje’, ale vzájemně budou nadále provázané.
Digitální popis výrobku a automatizace
Digitální popis výrobku? Pokud jste doposud byli přesvědčení, že data přece lze předávat manuálně a automatizace není potřeba - teď už nejspíš máte jasno. Jde to. Jedna změna v kusovníku totiž může ovlivnit třeba deset následujících procesů. Bez automatizace v přenosu dat téměř jistě vznikne chyba. Tato práce se zabývá koncepčním návrhem dvoutoké převodovky a následnou kontrolou vybraných navržených částí této převodovky. První část práce je věnována teorii řadicích ústrojí v automobilech a následnému rozboru již dostupných dvoutokých převodovek. Dále se práce zaměřuje již na samotný koncepční návrh, který vychází ze zvoleného vozidla, na kterém bude převodovka umístěna a jeho jízdních odporech.
Koncept dvoutoké převodovky
Na základě těchto výchozích hodnot je zvoleno odstupňování převodovky, které má vliv na jízdní dynamiku vozidla. S ohledem na zástavbový prostor je pak navrženo koncepční uspořádání převodovky. Dále se práce zabývá základním konstrukčním návrhem a výpočty jednotlivých funkčních částí převodového ústrojí. Poslední část práce je věnována kontrole vybraných konstrukčních uzlů pomocí metody konečných prvků provedených v softwaru Ansys Workbench.
Závěr pro projekt dvoutoké převodovky
Celá práce tak popisuje jednotlivé kroky pro návrh základní koncepce dvoutoké převodovky a konstrukci jejich základních komponent. Tímto způsobem lze sladit koncepční návrh s realitou na vozidle a ověřit spolehlivost a dynamiku pohonu.
Praktické doplnění: propojení CAD/PLM pro dvoutokou převodovku
3D CAD systémy a PLM umožňují simultánní tvorbu kusovníku a jeho propojení s konstrukcí a výrobou. Paralelní kusovníky pro jednotlivá oddělení zaručují, že žádná z oblastí nezůstane bez informací, ale zároveň zůstávají provázané. Automatizace přenosu dat zabraňuje vzniku chyb a zpoždění v výrobě. Pro dvoutokou převodovku je zvláště důležité zhodnotit vstupy a výstupy, náhradní díly, kooperace a konfigurace, které ovlivňují její konstrukční a provozní parametry.
🎧Převodovka – Od Řemenů K Automatu
- Vytvoření multioborového kusovníku v PLM prostředí
- Propojení CAD modelů s kusovníkem a datovým tokům
- Paralelní kusovníky pro jednotlivá oddělení
- Kontrola konstrukčních uzlů a jejich simulace
Celý proces vyžaduje důslednou dokumentaci změn a opakovaný přenos dat mezi systémy. V konečném důsledku vede efektivní kusovník k lepší koordinaci, rychlejší implementaci změn a nižším nákladům na výrobu dvoutoké převodovky i dalších výrobků.
tags: #kusovnik #2 #stupnove #prevodovky