Měření rychlosti vozidel je zásadním mechanismem pro udržení bezpečnosti na českých silnicích. I když jsou komunikace osázeny značkami upozorňujícími na maximální povolenou rychlost, ne vždy jsou dodržovány. Proto se měření rychlosti uplatňuje nejen na dálnicích, ale i na jiných silnicích. Překročení povolených rychlostí zvyšuje riziko dopravních nehod a závažnosti jejich následků. Omezování rychlosti také přispívá k plynulejšímu provozu, snižuje emise a zvyšuje efektivitu silniční sítě.
Základním právním dokumentem upravujícím měření rychlosti aut v České republice je zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Tento zákon stanoví maximální povolené rychlosti na různých typech silnic a upravuje postihy za jejich překročení. Dále specifikuje pravidla pro používání různých zařízení pro měření rychlosti.
Oprávnění k měření rychlosti
Rychlost vozidel smí bez omezení měřit pouze Policie ČR. Obecní/městská policie je rovněž oprávněna měřit rychlost vozidel, ale musí přitom dodržovat některá omezení. Především je omezena ve výběru míst, na kterých může měření probíhat. Obecní/městská policie totiž smí měřit rychlost pouze na místech určených Policií ČR.
Dříve docházelo k tomu, že si obce najímaly na měření rychlosti soukromé společnosti. Ty zpravidla provozovaly stacionární radary a předávaly obecním úřadům obrazové záznamy řidičů, kteří překročili povolenou rychlost. Proti takovéto praxi se ve svém rozsudku postavil Nejvyšší správní soud v dubnu 2008.
Technologie měření rychlosti
V České republice se pro měření rychlosti používají různé technologie:
Radarové a laserové měřiče rychlosti
Pro srozumitelnost budeme dále mívat na mysli pod pojmem „radary“ radarové či laserové měřiče rychlosti.
Radarové měření
Silniční radary obecně měří rychlost pomocí Dopplerova jevu s využitím odražených radiových vln v mikrovlnném pásmu. Paprsek vysílaný parabolickou anténou se odráží od karoserie projíždějících vozidel zpět k radaru, je zachycen anténou a zesílen. Zpracováním odraženého signálu složitými elektronickými obvody je vypočtena rychlost projíždějícího vozidla.
Policie České republiky používá výhradně radary typu RAMER, které pracují v mikrovlnném pásmu Ka s frekvencemi 34.0 GHz a 34.3 GHz. Paprsek vysílaný radarem je velmi úzký - úhel pouhých 5° - a radary RAMER mají velmi nízký vysílací výkon, který ztěžuje možnost odhalení. Radary typu RAMER nejčastěji potkáte zabudované do civilních neoznačených automobilů. Odhaduje se, že je policií používáno zhruba 180 kusů těchto radarů („bradavic“) zabudovaných v předních maskách policejních vozů.
Vozidla, která používají standardní radary typu Ramer 10C, jsou bez problémů detekovatelné pasivním radarovým detektorem. Policejní vozidlo s aktivním typem radaru RAMER poznáme také díky tzv. „bradavici“ skrytě umístěné v masce automobilu. Vyskytují se nejčastěji v civilních vozidlech Policie jako skrytý dohled.
Laserové měření
Jak měření laserem funguje? Policista si v hledáčku vybere vozidlo, stlačí spoušť a laser vyšle proti měřenému vozidlu ve velmi krátkých intervalech impulzy v neviditelné - infračervené části spektra. Pokud paprsek laseru namíříme na nějaký lesklý objekt, odráží se od něj zpět, proto je měřícím místem nejčastěji světlomet, maska, nebo RZ. Odražený paprsek je zachycen pomocí optiky a světlocitlivý prvek vypočte na základě délky času navrácení impulsu vzdálenost objektu. Z průměru několika měření pak vypočte poměr ujeté vzdálenosti vzhledem k uplynulému času a spočítá rychlost vozidla. Stiskem spouště je během zhruba jedné až dvou vteřin vozidlu změřena rychlost.
Vzdálenost, na kterou radary měří rychlost, bývá velmi vysoká, většinou v rozmezí 50 - 400 metrů. V 90 % případů se měří rychlost přijíždějících vozidel, to znamená zepředu. Laserovým měřičem se nedá měřit rychlost z jedoucího automobilu - operátor musí stát na místě. Laserové měřiče jsou často využívány v tzv. „stojáncích“.
Paprsek laseru je velmi úzký a minimálně se rozptyluje, proto jsou lasery hůře zjistitelné radarovými detektory. Účinnou ochranou proti laserovým měřičům poskytne laserová ochrana, například typu AntiLaser. Policista, který měří rychlost, pak v hledáčku není schopen odečíst rychlost Vašeho vozidla. Samotná laserová ochrana je samozřejmě neúčinná proti jakýmkoli radarům a její použití může být v rozporu se zákony země, ve které je zařízení používáno. Např. v České republice je dle zákona č. 361/2000 Sb. nelegální.
Policista si v hledáčku vybere vozidlo, které chce změřit, poté stlačí spoušť a laser vyšle proti tomuto vozidlu infračervené impulzy. Velmi oblíbené začalo být měření rychlosti zezadu, tzn. na odjezdu od policisty. Na základě odražených impulzů laser vypočítá rychlost vozidla. Lasery mají maximální dosah 1000 m a záznamové zařízení je schopné vyhotovit fotografii na maximální vzdálenost zhruba 300 m.
Úsekové měření rychlosti
Úsekové měření rychlosti je pasivní formou měření. Nejde o měření v jednom bodě jako u běžných radarů, ale o měření vozidla v celém úseku. Jde o kamery, které zaznamenají vjezd a výjezd vozidla z měřeného úseku. Systém kamer je schopen evidovat RZ (registrační značku) a na základě doby průjezdu vozidla měřeným úsekem a známé vzdálenosti mezi body vjezdu a výjezdu vypočítá průměrnou rychlost vozidla.
Úsekové měření rychlosti není upraveno zákonem, proto je jeho využití právně problematické - systém sbírá data i o pohybu osob, které v daném úseku rychlost nepřekročily.
Systém nic nevysílá a není tudíž jednoduše detekovatelný. Naše pasivní antiradary vybavené GPS modulem s databází dokáží úseková měření detekovat prakticky na 100 %.
V malém množství se vyskytují i tzv. „mini úsekovky“, jde o měření v jednom bodě podobně jako u ostatních stacionárních radarů, jelikož měřený úsek je většinou o délce cca 1 metr.
Mobilní radary a měření z jedoucích vozidel
Mimo stacionárních radarů a úsekového měření rychlosti policie využívá také mobilních radarů. Policie používá jak ruční přenosné radary, tak i radary zabudované v jejích vozidlech - radar ve vozidle zpravidla poznáte podle „bradavice“ umístěné na přední masce vozidla.
Rychlost vozidel může být měřena i z jedoucího vozidla - k tomuto účelu se užívají měřiče GESIG TRAVIMO nebo POLCAM. Tyto přístroje jsou tvořeny kamerou, která je propojena s ocejchovaným tachometrem. Při měření jede policejní vozidlo stabilní rychlostí za kontrolovaným vozidlem a po dobu cca 6 vteřin ho snímá videokamerou. Na takto pořízeném videozáznamu je spolu s dopravním hříšníkem zaznamenána i rychlost policejního vozidla a čas měření.
Tento typ měření probíhá pouze pomocí cejchovaného tachometru a kamery (záznamového zařízení). Jakmile řidič tohoto policejního vozidla vidí, že se nějaký řidič příliš vzdaluje, případně přibližuje, zařadí se za něj (nebo před něj), zvýší svoji rychlost nad povolený limit a pokud se jim vozidlo stále vzdaluje, respektive pokud je stále dojíždí, nahrají ho na záznamové zařízení (kameru umístěnou ve vozidle). Na tento typ pasivního radaru neexistuje žádný pasivní detektor, ani aktivní antiradar.
Po dobu měření se řidič měřícího vozidla snaží sledované vozidlo snímané přední kamerou udržet v obrazu kamery tak, aby na konci měřícího úseku byla vzdálenost mezi vozidly stejná, nebo větší než na začátku měření. Policejní vozidlo s pasivním typem radaru POLCAM a Soitron mSpeedDetV nelze aktuálně odhalit, proto je potřeba při řízení vozidla zvýšit pozornost na tato vozidla. Vyskytují se nejčastěji v civilních vozidlech Policie jako skrytý dohled.
V současnosti je využíváno i několik málo vozů značky Škoda Superb a Škoda Octavia v civilním provedení, dále i několik motocyklů v barvách PČR vybavených tzv. pasivním měřícím zařízením. Nové policejní BMW řady 5 jsou vybaveny systémem kamer Soitron MOSY m*SpeedDetV. Způsob měření je u nich obdobný jako u systému PolCam.
Stacionární radary a úsekové měření
Stacionární radar měří aktuální rychlost vozidla pouze na jednom konkrétním místě. Ačkoliv tedy řidiči mohou být upozorněni dopravní značkou na měření rychlosti např. v kilometrovém úseku, v případě použití stacionárního radaru je jejich rychlost změřena pouze na jednom konkrétním místě tohoto úseku, zpravidla několik desítek metrů před snímačem radaru.
Stacionární radary fungují na principu mikrovlnného měření. Tyto stacionární radary používají standardní radary typu Ramer, jsou tedy bez problémů detekovatelné antiradarem - pasivním radarovým detektorem. Při měření vysílají mikrovlnné vlny v pásmu Ka 34.0 GHz, proto je lze vždy bezpečně odhalit jakýmkoliv detektorem radarů.
Stacionární radary a úsekové měření rychlosti mají společný základ - dlouhodobě kontrolují dodržování rychlosti na určitém místě. Oba systémy však fungují na jiném principu.
Další technologie a systémy
Traffistar S340 je měření, které využívají některá města po celé ČR. Měří rychlost motorových vozidel až do rychlosti 350 km/h. Tento radar se skládá z digitální kamery, jádra (inteligentní Piezo předzesilovač) a tří tlakových senzorů ve vozovce. Tlakové senzory jsou umístěné v 16 mm široké a 25 mm hluboké drážce pod povrchem silnice a to ve vzdálenosti cca 1 m od sebe. Pokud přes ně přejede automobil, vypočítá Traffistar jeho rychlost a kamera ji zaznamená spolu s registrační značkou, tváří řidiče, rychlostí, datem a časem přestupku.
Systémy jako UnicamVELOCITY (úsekové měření), UnicamSPEED nebo UnicamSPEED-R (měření okamžité rychlosti na vjezdu do úseku) pomáhají řešit problémy spojené s nepovolenou rychlostí a donutit řidiče jet pomaleji a plynuleji.
Zařízení pro měření úsekové/okamžité rychlosti lze obcím také za výhodných podmínek pronajmout. Technickou stránku provozu a servisu zajišťuje dodavatel zařízení. Vlastní měření a základní výstupy jsou prováděny automatizovaně bez možnosti ovlivnění lidským faktorem. Zjištěné přestupky obvykle řeší a zpracovává obecní policie.
Tolerance měření a legislativa
Co se týče tolerance měřicího zařízení, při rychlosti do 100 km/h se uplatňuje tolerance ve výši 3 km/h. V případě rychlosti vyšší než 100 km/h je to 3 % z naměřené hodnoty. Po naměření příslušník policie sníží naměřenou rychlost o výše zmíněnou hodnotu.
Všechny rychloměry, pokud se výsledky jejich měření používají ke stanovení sankcí, jsou tzv. stanovenými měřidly ve smyslu zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii. Musí být k uvedenému účelu používány s platným ověřením. Český metrologický ústav stanovil pro rychloměry užívané při kontrole dodržování pravidel silničního provozu nejpřípustnější chybu měření v toleranci ± 3 km/h při měření rychlostí menších nebo rovných 100 km/h a ± 3 % při měření rychlostí větších než 100 km/h.
Jak se bránit proti měření rychlosti?
Proti radarům typu RAMER je jedinou účinnou ochranou používání nejnovějších modelů radarových detektorů určených pro použití v ČR.
Proti laserovým měřičům poskytne ochranu laserová ochrana, například typu AntiLaser.
Proti úsekovému měření je nejlepší pasivní antiradar vybavený GPS modulem s databází.
Proti mobilním radarům a měření z jedoucích vozidel (GESIG TRAVIMO, POLCAM, Soitron MOSY m*SpeedDetV) zatím nefunguje žádný typ detektoru, aktivní ani pasivní. V tomto případě je klíčová ostražitost řidiče.
Označení měření rychlosti
Česká legislativa prozatím nenařizuje povinnost označení měření rychlosti. Měření rychlosti je v České republice nejčastěji značeno podlouhlou bílou značkou s černým nápisem „MĚŘENÍ RYCHLOSTI“ a symbolem kamery. Další značka, která se objevuje, je velmi podobná té první, ale s vykřičníkem a nápisem „ÚSEK MĚŘENÝ RADAREM“.
Informativní měření rychlosti pak poznáte velmi jednoduše. Jde o digitální tabulky, nejčastěji osazené na začátku obce na sloupech veřejného osvětlení, které ukazují vámi dosaženou rychlost. Při překročení maximální povolené rychlosti číslo obvykle svítí červeně, případně blikají nebo ukazují slovo „ZPOMAL“, některé jsou dokonce schopny zaregistrovat i vaši SPZ, kterou vám k rychlosti také promítnou. Tyto panely slouží pouze pro preventivní účely a nemají žádné záznamové zařízení schopné dokumentovat přestupky.
Bodový systém a pokuty
Od roku 2024 by se měl v ČR zavést nový bodový systém, který zpřísňuje některé závažné prohřešky a zjednodušuje bodové sazby. Zvýšené pokuty se budou týkat právě nedodržení maximální povolené rychlosti.
Závěrečné rady
Na dálnicích a rychlostních komunikacích je třeba sledovat dění kolem sebe a být ostražitý. Dávat si pozor při nájezdech, zpozornět u odpočívadel a benzínek, kde si mohou policisté „vyčíhnout“ rychle jedoucího řidiče. Samozřejmě při jakékoliv rychlé jízdě je třeba dát si pozor na to, k jakému automobilu se přibližujeme a jaké vozidlo předjíždíme a pokud nějaké vozidlo rychle nevybočí za vámi z pravého pruhu. Jen vaše ostražitost Vám může pomoci v rozpoznání „skrytého dohledu“ na našich silnicích.