Pokud chcete vybudovat stání pro určitý počet vozidel, tak do celkových rozměrů parkoviště promlouvá šířka a délka parkovacího stání. Z návrhu pak přirozeně vyplyne, s jak velkým prostorem se musí počítat, nebo naopak v případě pevně stanovené plochy kolik vozidel se na takové parkoviště vejde. Rozměry parkovacího stání pro lidi s tělesným postižením musí mít šířku 3,5 m. Protože v poslední době rozměry vozidel narůstají a některá SUV jsou širší než dva metry, aktuální minimální šířka parkovacího stání přestává stačit pro pohodlné zaparkování a vystoupení.
Dost často se mne v Právní poradně ptáte na některá specifika parkování v úzkých ulicích, zejména na to, jakou minimální šířku je nutné zajistit. V dnešním článku jednotlivé varianty popíšu.
Obecné pravidlo a souvislost s legislativou
Při zastavení a stání platí obecné pravidlo minimální šířky podle ust. §25 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb.: „Při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy; při zastavení musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry jízdy.“ Pokud tedy vozidlo parkujete, tzn. zůstanete stát, musí zůstat volno nejméně 6 metrů, tj. 3 metry pro každý směr jízdy. Pokud pouze zastavujete (krátké naložení/vyjmutí), postačí 3 m pro oba směry.
Při parkování (stání) tedy nemůže řidič zastavit tak, aby nezůstaly dva pruhy volné, resp. aby nezůstalo volno nejméně 6 metrů. Často se v praxi stává, že zůstanou jen necelé dva pruhy, či dokonce jen jeden pruh. V takových situacích bývá často aplikována obrana, že místo před zaparkováním bylo dost prostoru. Důkazní břemeno ale tíží policistu nebo strážníka a výsledný stav „kdo zastavil kdy“ ničím nemusí vypovídat.
Jednosměrka a směr parkování
Jednosměrná komunikace: z pravidla plyne, že v jednosměrce stačí vždy jen pruh o šířce 3 metry, protože je pouze jeden směr jízdy. Bez ohledu na to, zda stojíte nebo jen zastavíte, stačí tedy 3 metry.
Směr zastavení a strana parkování: obecně platí, že se parkujeme vpravo ve směru jízdy. Pokud zaparkujete vlevo ve směru jízdy (kromě jednosměrky), je to špatně. Po otočení se to již protisměrně nerovná a může docházet k nesprávné orientaci ohledně značek na začátku ulice.
Slepá ulice a obecné dopravní úvahy
Ve slepé ulici se pravidla parkování nemění - je obousměrná a parkovat lze stejným způsobem, jak je popsáno výše. Parkování je tedy každodenním problémem ve většině měst.
Historie a současný kontext parkovacích rozměrů
První regulace parkování se objevily v 60. letech 20. století, kdy se začalo uvažovat o potřebě regulace velikosti a počtu parkovacích míst ve městech. Zásadní změnu přinesl přechod k tržní ekonomice v 90. letech, kdy došlo k prudkému nárůstu počtu automobilů. S tím souviselo i zavedení novějších technických norem, např. ČSN 73 6056 z roku 2011, která definuje základní požadavky na rozměry parkovacích stání a jejich rozmístění. Norma prošla několika revizemi, které zohlednily větší rozměry moderních vozidel, požadavky na bezbariérový přístup a vyšší standardy bezpečnosti.
Dodávky a lehká užitková vozidla vyžadují často delší stání, autobusy a nákladní vozidla specifická stání mimo obytné zóny, motocykly nižší prostorové nároky a elektromobily s novými požadavky na dobíjecí stanice a větší šířky kvůli kabelům. Omezená flexibilita v historických centrech a stísněných městských částech vede k tomu, že některé rozměry jsou v praxi těžko dodržitelné.
Praktické poznámky k parkování v ČR
- Podle vyhlášek a územních plánů jednotlivých měst je při nové výstavbě obytných domů požadováno zajištění určitého počtu parkovacích míst na počet bytových jednotek (vyhláška č. 501/2006 Sb.).
- Zajištění parkovacích míst je nutnou podmínkou pro kolaudaci stavby, avšak v praxi se často objevuje problém, že místa jsou projektována formálně, ale v realitě jsou malé a nevyužitelné.
- Moderní plánování zohledňuje sdílenou mobilitu a elektromobilitu, a proto se objevují požadavky na stání s přípravou pro dobíjecí stanice a flexibilní kapacitu pro změnu způsobu využití.
- Samostatnou kapitolou je sobecké parkování, kdy řidiči zabírají více prostoru, než je nutné, čímž snižují dostupnost parkovacích míst.
Praktické závěry pro řidiče
- Při stání vždy dbejte na to, aby za Vozidlem zůstal volný alespoň jeden jízdní pruh široký 3 m pro každý směr jízdy; tedy celkem 6 m na stání.
- Pokud jedete jednosměrkou, stačí 3 m volného pruhu pro jízdní směr.
- Při parkování vpravo ve směru jízdy je nejlepší a nejbezpečnější řešení, s výjimkou situací na jednosměrných komunikacích.
- V případě pokuty nebo odtahu je důkazní břemeno na policii či městské stráži; i když na místě bylo prostor, musí to být prokazatelné.
tags: #minimalni #sirka #u #zaparkovaneho #vozidla