Největší novinkou k vyzkoušení se alespoň před realizací samotných testů zdálo být provedení 4x4, které toho mohlo změnit více než jiná karoserie. Jak jste asi pochopili z předchozích řádků, změnila toho dost už ona, paradoxně téměř bezvýhradně k lepšímu. Provedení 4x4 jsem ale jen kvůli tomu z plánu vyřadit nechtěl a postupně zkusil dvě verze. První byla ta s motorem 1,8 TSI a převodovkou DSG. Bylo docela zajímavé sledovat, kolik toho přidání pohonu všech kol a automatu na projevu auta změnilo, v tomto případě to ale bezvýhradně k lepšímu nebylo.
Na druhou misu vah je také pohon všech kol, k tomu naopak výhrady nemám. Už v testu Volva V40 XC jsem konstatoval, že mezinápravová spojka Haldex 5, kterou používá i Octavia III 4x4, je zase o fous schopnější ústrojí a nezdá se, že by jeho přirozené schopnosti u škodovky potažmo VW konkrétním naladěním popřeli. Variantu 1,8 TSI jsem více zkoušel mimo silnici než na ní a rychlost připojení zadní osy i schopnost celého ústrojí rozložit výkon mezi jednotlivá kola jsem ověřil v příkrém stoupání na štěrkové cestě. Lidé ze škodovky o tomto místě říkali: „Hlavně tam nezastavujte,” takže jsme tam zastavili a zkusili se rozjet. Reakce 4x4 byla prakticky okamžitá a auto se po krátkém prohrábnutí štěrku začalo celkem suverénně škrábat vpřed.
Když 4x4 změnilo dynamiku a komfort
A ani v komplikovanějších jízdních situacích se nezdálo, že by čtyřkolka nabízela něco jiného, než co nabízet měla. Na druhé misce vah zmíněných minus a plus je ale ještě jedno pozitivum, které na první pohled nemusí být zcela zřejmé. Podvozek logicky využívá trochu jinak konstruované zadní osy a spolu s vyšší světlou výškou dodává vozu hodně nadstandardní schopnost přenášet se přes nerovnosti všeho druhu. A slovo „přenášet” si podtrhněte - na špatném povrchu působí velmi lehkonoze, odfiltruje vibrace i hluk a jeho možnosti jdou tak daleko, že vás mnohem méně než standardní Octavie obtěžuje i při přejezdech velkých příčných prahů, klidně i takových, jaké najdete na Ořechovce. Tohle se u nás bude líbit.
Jako druhou možnost jsem zkusil Octavii III Combi 4x4 s motorem 2,0 TDI, tentokrát hlavně v asfaltových alpských průsmycích. Důvod byl prostý, auto bylo k dispozici s manuální převodovkou, ne zrovna akční automat v 1,8 TSI jsem v těchto podmínkách nechtěl ztrapňovat, ten skládal zbraně už v méně komplikovaných situacích. První, co mě zaujalo, byla dynamika či spíše nedynamika vozu. S 2,0 TDI a pohonem předních kol je docela slušná, u čtyřkolky o podobném projevu hovořit nemohu. Nechci říci, že dynamika auta byla ostudná, ale byla tak maximálně snesitelná při jízdě po běžné silnici, jakmile došlo na velká stoupání, kombík se začínal trochu trápit.
Více vypínatelné ESP a jeho role pro 4x4
Další novinkou verze Octavie 4x4 bylo „více vypínatelné ESP”, o kterém vás kolega na základě informací z Rakouska zpravil předevčírem a jež se objeví také v nové Octavii RS. Jak moc bude vhodné pro ni, nevím, ale u čtyřkolky se zdá být toto řešení postačující i pro relativně elegantní ostrou jízdu. Auto s pohonem všech kol ostatně přirozeně neinklinuje k nějakým šíleným „kristiánkám” a ESP tak autu dovolí alespoň to, co je mu tak nějak vlastní - lehce si jej rozhoupnout pod brzdami, poslat do zatáčky v mírné přetáčivosti a vyrazit z ní pod plným výkonem. Tady by ale asi auto nemělo problém ani s plně zapnutým ESP, dostatečně schopný pohon všech kol nemá se 150 naftovými koňmi verze 2,0 TDI pražádný problém, alespoň na suchu.
Zkrátka a jednoduše, čtyřkolka přidává Octavii hmotnost a tím i celým svým ústrojím zhoršuje dynamiku, dále ale zlepšuje chování zadní osy zejména na špatné silnici a zvýšeným podvozkem dovolí zcela „slupnout” kdejakou díru či asfaltový výrostek. Autu rozhodně prospívá alespoň nějak vypínatelné ESP, které dovoluje projevit se lehce přetáčivému naladění zadní nápravy a nevím, proč alespoň tuto možnost nemají i předokolky. Nepochybujte o tom, že pohon 4x4 vozu dodává vzhledem k dostupnému výkonu takřka nekonečnou trakci, ale zkrátka to není něco za nic. V tomto případě jasné plusy vyrovnávají stejně jasné minusy a je na vás zvolit, co je pro vás důležitější.
Verze 4x4: sen těch, kdo nemají rádi české cesty
Z mého pohledu je takové auto hlavně krásným snem těch, kterým se v noci honí hlavou noční můry plné mizerných českých cest. Ačkoli jsem přímo na českých okreskách O3 Combi 4x4 zatím nezkusil, jsem si celkem jistý, že mu většina místních rigolů bude celkem ukradená. Vlastně se divím, proč se čtyřkolka nabízí jen jako kombi, když verzi 4x4 volí i tak pětina zákazníků, na některých trzích je to i více než polovina a prodeje kombíku přitom tvoří ani ne třetinu.
Na závěr zmínek o praktických zkušenostech z českého trhu - v souvislosti s definicí a trakcí 4x4 je důležité sledovat i pravidla údržby Haldex spojky a geometrii zadní nápravy. Zkušenosti z různých servisů ukazují, že některé z nich neumí správně nastavit geometrii a že Váš pohon 4x4 si žádá pravidelnou kontrolu elektroniky Haldexu a olejů.
V souvislosti s realitou problémy s hučením vzadu, které bývá připisováno haldexu nebo ložiskům, ukazují diskusní příspěvky uživatelů, že opravy bývají nákladné, často vycházejí na desítky tisíc korun a někdy zahrnují i kompletní repas zadního diferenciálu. Podobné zkušenosti potvrzují i majitelé starších CPU systémů, kdy výměny čerpadla nebo dílů v rámci haldexu vedou k dočasnému i dlouhodobému zlepšení stavu.
Technické parametry a cena
Verze 4x4 kombi s 1,8 TSI a DSG přináší navýšenou hmotnost a změny v dynamice proti verzi 1,4 TSI, které stojí v kontrastu s vyváženým chováním a pružnějším výkonem. Kromě samotné 4x4 soustavy je důležité sledovat, že navýšená hmotnost a potřeba průtahu energií zvyšují spotřebu a snižují akceleraci na některých palubních měřeních. ESP je výborné, ale je potřeba ho umět adekvátně používat i z hlediska ostré jízdy, kdy je vhodné mít k dispozici vypínatelný režim.