Nejlepší Opel Insignia: podrobná recenze a historický obraz modelu

Velký Opel nezklamal. Časopis AutoTip zveřejňuje v čísle 10/2012 výsledky dlouhodobého testu Opelu Insignia. Od ledna 2010 do ledna 2012 sloužilo modré kombi s motorem 2,0 CDTI v redakci německého Auto Bildu, kde najezdilo rovných 100 tisíc kilometrů.4,9 metru dlouhé kombi prošlo dvouletým intenzivním testováním se ctí. Jen jednou vůz nenastartoval, protože se mu přes noc vybil akumulátor. Jinak sloužil poctivě, sice život redaktorů obtěžovaly občasné závady, nikdy ale auto nevypovědělo službu.

Občas naskočilo falešné hlášení závady adaptivních tlumičů, v mrazech někdy vypověděl službu vyhřívání předních sedadel nebo rádio. Výrobce se snažil závady řešit svolávací akcí a aktualizací softwaru, palubní elektronika ale občas zlobila i poté. Redaktorům příliš nevyhovoval zavazadlový prostor - svojí velikostí, masivní nakládací hranou i řešením pátých dveří. Mnoho z nich si také stěžovalo na velké množství tlačítek v interiéru. I tak jeden zkušený redaktor hlásil: „nejlepší Opel od roku 1970!“ Ostatní dávali za pravdu firemnímu heslu nejlepší auto, jaké jsme kdy vyrobili.

Související: Audi A4 po 100.000 kilometrech: Zradila převodovka; Ford Fiesta po 100.000 kilometrech: Zlobivá elektroinstalace; Hyundai i30 CW po 100.000 km: Dojem kazí koroze; SEAT Ibiza 1,4 16V po 100.000 km: Auto Bild dává jedničku; Toyota Prius III po 100.000 kilometrech: Jen žárovky a destičky; Toyota Verso po 100.000 kilometrech: Mechanicky je odolná, ale koroduje.

Závěrečná demontáž přinesla překvapení: skoro žádné opotřebení. Ošoupal se kobereček u řidiče a druhá sada předních kotoučů měla nejlepší za sebou - daň za slušný brzdný výkon u těžkého auta. Žádná poškozená součástka, čistý vnitřek motoru a převodovka i podvozek bez opotřebení. Podobného výsledku dosáhla i Toyota Verso, Insignia ale na rozdíl od ní utrpěla ani náznak koroze (s výjimkou zámku pátých dveří).

Celkové hodnocení a historický kontext

A jaké je celkové hodnocení? 14 trestných bodů znamená 35. místo z 87 testovaných aut. O bod lepší bylo Audi A4 2,0 TDI a Renault Laguna 2,0 dCi, naopak o bod horší hodnocení než Insignia má dieselová Toyota Avensis. Německé automobilce s bleskem ve znaku se před svou kapitulací povedlo přivést na svět model Insignia, na kterém chtěla ukázat své dovednosti. Německá automobilka žila dlouhé roky vlastním životem pod křídly koncernu General Motors. Prakticky si mohla dělat, co chtěla a její modely patřily k oblíbeným. Za slušný peníz nabízely německou kvalitu. Opelu se ale přestalo dařit a převzal jej koncern PSA (aktuálně skupina Stellantis).

Opel postavil Insignii na podvozkové platformě Epsilon II a byla dostupná jako liftback (GrandSport) nebo jako kombi (SportsTourer). A jelikož doba přála oplastovaným a zvýšeným kombíkům, začala sjíždět z výrobních pásů verze Country Tourer. Pořizovací ceny nejstarších a nejvíce jetých Insignií druhé generace klesly letos pod hranici 200 000 Kč a naopak nejmladší kusy se dostávají k ¾ milionu korun. V nabídce dominují diesely (převážně dvoulitry CDTI), benzínových motorů napočítáme zhruba třetinu. Převažují automatické převodovky a karosářské provedení kombi.

Projekty a dojmy z jízd

Insignie naživo působila, jako by právě vyjela z fabriky. Hluboký lak bez chybky ve mě okamžitě evokoval fakt, že se musí jednat o celolak po totálce. Lezu tedy pod auto, v kabině nadzvedávám koberečky a zaměřuji se na drobnosti. Čím déle se ovšem Insignii věnuji, tím více musím uznat, že má moje očekávání byla zcela lichá. Dosud jediný český majitel totiž tmavě modré Insignii věnoval správnou péči a zrovna moc s ní nejezdil. Při jízdě nikde nic nebouchá, nevrže a vše funguje, jak má. Holt i na takové vozy lze v autobazarech narazit.

Nemohu opomenout detaily v interiéru: německá automobilka první roky u Insignie lákala na široké konfigurační možnosti. Přístrojová kaplička mohla být dvojího provedení, buď vsázela na klasické budíky, či konfigurovatelné hybridní řešení s digitální střední částí. V druhém případě má displej mezi budíky jemnou grafiku a dokáže zobrazovat jak údaje palubního počítače, tak mapu navigace nebo naladěnou rozhlasovou stanici. Plocha k zobrazování je ovšem malá a v praxi v případě map jen těžko použitelná. Veškeré údaje se zobrazují v češtině, bohužel překladům lidé v Opelu nevěnovali dostatečnou péči. A tak na vás mohou vyskočit popisky v podobě různých krkolomných zkratek. Například „průměrná spotřeba“ se zobrazuje jako „Pr. Úsp. Pal.“. Při aktivování ruční brzdy na vás pro změnu vyskočí hláška: „Ruční brzda aktivována - zamítnout?“. Průměrná spotřeba deset litrů. Není to zrovna málo.

Další postřehy směrem k jízdě: dva čtyřválce a variace motorů a převodovek. Čtyřválec s objemem 1490 cm3 má 121 kW (165 koní) při 5 600 ot./min. a maximální točivý moment 250 Nm mezi 2 000 - 4 100 ot./min. Patnáctistovka byla dostupná první tři roky výroby. V podstatě se jedná o upravenou čtrnáctistovku s prodlouženým zdvihem, odolnějšími písty a jiným turbodmychadlem. Dále se popisuje šestnáctistovka Turbo s litinovým blokem, která se do Insignie dostala jen na chvíli a v nabídce ojetin na ní prakticky nenarazíte.

Ve spojení s klasickým měničovým automatem se stará o příjemnou jízdu bez emocí. Přesto tento motor má s manuální převodovkou slušnou dynamiku a relativně rozumnou spotřebu paliva. Přeplňovaný dvoulitr nabízí slušnou porci výkonu i točivého momentu (125 kW a 400 Nm). V kombinaci s měničovým automatem Aisin ve spojení s vyššími odpory pohonu všech kol působí jako daleko slabší agregát. Řetězové rozvody patří k odolnějším a v případě výměny vás finančně nepoloží. Agregát vyžaduje velmi pečlivý servis, kvalitní palivo (opět nejlépe benzin 98+) a nevoní mu jízdy po městech.

Pod označením 2.0 CDTI můžete narazit hned na tři typy motorů. Nejrozšířenější je ten nejlepší. Opel ho do Insignií montoval první čtyři roky výroby. Poznáte jej podle kódového označení B20DTH a výkonu 125 kW. První dva roky výroby se dvoulitrový diesel obešel bez filtru pevných částic, což neplatí o nástupci s kódem F20DVJ a výkonu 128 kW. Ten se pod kapotu dostal po faceliftu v druhé polovině roku 2020. V podstatě se jedná o patnáctistovku CDTI s válcem navíc. Nový agregát umístěný pod kapotou opačně (turbem k řidiči) se při malé zátěži mění v dvouválec, což přináší nižší spotřebu ale vyšší hlučnost. Kromě toho má rozvážnější reakce a kazítka v podobě čidel NOx. Vyhnout se doporučuji po stránce dynamiky lákavému silnějšímu dvoulitru CDTI v podobě dvojitě přeplňovaného provedení (D20DTR), které slibuje 154 kW výkonu a 480 Nm točivého momentu.

Patnáctistovka CDTI vlastní konstrukce se pod kapotu velké Insignie neměla vůbec dostat. Strádá jak po stránce výkonu, tak použitelnosti. Tříválec trpí turboefektem a má všechny složitosti moderních dieselů, včetně AdBlue, dvouokruhového EGR ventilu nebo špatně přístupných řetězových rozvodů. Šestnáctistovka CDTI je čtyřválcem a byla by rozumnější volbou, kdyby se nestarala o pohon fleetových kusů, které musely na výměnu oleje čekat dlouhých 30 tisíc kilometrů. Vozy s touto jednotkou bývají také chudě vybavené.

Podélné prostoru nabízí Insignie přehršel. Rozvodový řemen se u dvoulitrového dieselu 125 kW mění po šesti letech provozu nebo po 150 000 km, u silnějšího 154 kW provedení je to jen 120 000 km. Výměnu oleje v automatu provádějte po 60 000 km, čím zaručíte převodovce delší životnost. Olej v zadní rozvodovce u provedení 4×4 měňte nejlépe po 30 000 km. Starosti může způsobit nefunkční pohon 4×4.

Insignia je posledním německým Opelem a ukázkou toho, jak dobrá auta automobilka s bleskem ve znaku produkovala. Druhá generace Insignie se vyvarovala chyb předchůdkyně, mezigeneračně vyrostla a ještě k tomu zhubla. Mixem svých vlastností hravě válcuje své tehdejší konkurenty. K minimalizaci servisních rizik je dobré se držet při zemi a nevymýšlet zbytečnosti.

Tipy a modernizace

Představa plně vybaveného kombi s nejsilnějším dieselem, unikátním pohonem všech kol a devítistupňovým automatem je hezká, ale krajně riziková. Když se před 5 lety začal Opel Insignia poprvé prodávat, reklamní slogan hlásal, že se jedná o nejlepší auto s bleskem ve znaku. Teď se Opel chlubí znovu a tvrdí: Insignia je nejchytřejší auto, které jsme kdy vyrobili. No ještě aby mi tak kecalo do řízení …. Vlajková loď Rüsselsheimské automobilky prošla výraznou modernizací. Některé změny jsou viditelné na první pohled. Nová je například přední maska. Vozy vybavené tempomatem s funkcí automatického udržování vzdálenosti mají masku plastovou. Přepracován byl také podvozek - až 60% dílů bylo vylepšeno a vyladěno k ještě lepším jízdním vlastnostem.

Jako první jsme ke krátkému svezení měli k dispozici novinku - Insignii Country Tourer (na fotkách v bílé barvě). Oplastovaná verze s pohonem 4×4 byla, i přes svou hmotnost hodně přesahující půldruhé tuny, docela svižná a mrštná. Jasně, žádný kolibřík a lehkonožka to není, ale na velký rodinný kombík (a ještě zvýšený o 20 mm) to bylo příjemné svezení a za volantem rozhodně „nadváhu“ necítíte.

Pokud budete chtít vůz s turbodieslovým motorem, musí vám stačit čtyřválcový dvoulitr. Opel ho nabízí ve výkonových variantách od 120 do 195 koní. Největší toč. mom. Max. Komb. Největší toč. mom. Max. 220 / aut. 215 / aut. 230 / aut. 10,2 / aut. 8,7 / aut. Komb. 4,3 / aut. 5,3 / aut.

Ale zvolit si můžete i z pestré palety benzínových pohonných jednotek. Od čtrnáctistovky po dva-osmičku. K dalšímu krátkému svezení jsem si vybral zbrusu novu 1.6 Turbo SIDI o výkonu 125 kW (170 koní) v krásné červené barvě. A musím říct, že tento motor mě zaujal daleko víc, než předchozí turbodiesel. Motor má v širokém spektru otáček dostatek síly. Největší toč. mom. Max. 215 / aut. 242 / aut. 9,8 / aut. 7,5 / aut. Komb. 6,1 / aut. 8,0 / aut.

Už teď se těším na test, kdy se s novou Insignií seznámíme důkladněji. Ale nejen nové motory jsou zbraní tohoto auta. Jak jsem zmínil v úvodu, Opel tvrdí, že se jedná o nejchytřejší vůz, který kdy vyrobil. Proč? Je to díky systému Itellilink. Jedná se o nový multimediální systém, který se ovládá přes 8″ dotykovou obrazovku. Bude pracovat s jakýmkoliv „chytrým“ mobilním telefonem, protože v sobě má své vlastní aplikace a z telefonu si bere v případě potřeby jen internetové připojení. To znamená, že ať máte android, iOS nebo Windows Phone, tak se v žádném případě nemusíte bát konektivity. Opel naíc chystá pro svůj systém Intellilink vlastní „appstore“ tedy obchod s aplikacemi, které si můžete do Insignie nahrát.

Zadávat údaje třeba navigačnímu systému můžete třemi způsoby. Pomocí dotykové obrazovky, hlasu a nebo také díky „touchpadu“ který znáte z notebooku. Opel má totiž pod řadící pákou dotykovou plochu, díky které se můžete pohybovat po obrazovce multimediálního systému jako byste ovládali notebook, ale u Insignie má ještě jedno vylepšení. Například zadávání názvu měst nebo jiných povelů můžete provádět psaním jednotlivých písmen. Jak moc dobře to funguje zjistíme až v praxi.

Celkové shrnutí: Insignia jako vlajková loď německé automobilky prošla rozsáhlou modernizací, nabídla více konfiguračních možností, zlepšený podvozek a nadále atraktivní nabídku motorů od ekonomických čtyřválců po výkonné benzínové a dieselové jednotky. Itellilink a systém propojení se smartphony slibují komfortní a intuitivní ovládání, které může z Insignie udělat „nejchytřejší auto, které kdy Opel vyrobil“.

Tabulka orientačních verzí a výkonů zahrnuje:

V nabídce nadále dominuje dieselový dvoulitr, benzínových motorů přibývá v různých variantách, a většina vozů je s automatickou převodovkou a karoserií kombi.

tags: #nejlesi #opl #insignia