Nový Renault Mégane Grandtour recenze

Dlouhý rozvor znamená jen malé převisy a tedy solidní jízdní vlastnosti.

Poměrně dostupné rodinné auto s dieselovým agregátem pod kapotou je v současné době na našem trhu téměř raritou.

Přestože čtvrtá generace modelu Mégane již stárne, naše recenze dokazuje, že může jít o dobrou volbu.

Zákazníci, kteří mají v oblibě modely nižší střední třídy produkované automobilkou Renault, mají v současné době největší výběr v historii.

Kromě hatchbacku je k mání také sedan, byť ho u francouzské značky označují termínem GrandCoupé.

Já jsem si k testu vybral verzi kombi, která má také specifické označené - Grandtour.

Naštěstí auto samo o sobě nikterak neobvyklé není.

Tvary, které mu designéři vdechli již před rokem 2015, kdy se tato generace představila veřejnosti, stále působí svěže a přirozeně.

Facelift, který přišel před třemi lety, jen lehce poupravil některé detaily.

Vzhled testovaného kusu, a zejména podrobný vhled do jeho zavazadelníku, nabízí naše fotogalerie.

Zkoušený exemplář poháněl čtyřválcový turbodiesel se zdvihovým objemem půldruhého litru.

To se může zdát jako málo, ale Renaultu se tento motor osvědčil a v průběhu let se ocitl v mnoha jeho modelech.

Zájemce ale může zvolit také klasický benzinový čtyřválec, případně pohonné ústrojí typu plug-in hybrid.

Takový Mégane Grandtour je sice v kategorii aut, které jsou schopné ujet na elektřinu alespoň pár desítek kilometrů a má nárok na „elektrické“ registrační značky, s cenovkou 886 000 Kč nejlevnějším modelem, ale přesto stojí skoro o tři360 tisíc více než základní verze této karosářské verze Mégane a o bezmála čtvrt miliónu více než dieselové provedení.

Na oficiální představení moderního elektrického Mégane se můžete podívat tady.

Interiér vozu, oproti zmiňovanému designu exteriéru, už tak moderně nepůsobí.

Je tu sice na výšku orientovaný centrální displej, ale celkový styl i třeba ozdobná lišta na palubní desce před spolujezdcem je už tak trošku ze staré školy.

Na druhou stranu, většinu tradičně založených řidičů potěší, že důležité funkce se ovládají klasicky - fyzickými spínači.

Například pro nastavení teploty u klimatizace jsou k dispozici otočné ovladače.

Na displeji už pak chybí jakákoli tlačítka, takže třeba i hlasitost musíte měnit dotykem, případně stisknutím příslušné části pod volantem ukrytého typického „renaultího audio panelu“.

Skutečně úsporný motor

Pro praktický život je Mégane stále vybaven velmi dobře.

Dozadu si bez pocitu stísněnosti sednou také pubertální čahouni.

Ti budou nepochybně rádi, že také vzadu jsou dvě zdířky USB.

Navíc sedačky v obou řadách jsou dobře ergonomicky zpracované, mají solidní boční vedení a optimální tuhost.

Lze na nich tak bez obav z bolesti páteře nebo pozadí absolvovat i hodně dlouhé cesty.

• úsporný motor
• kvalitní sedačky
• dobře promyšlený zavazadelník

• pomalejší akcelerace
• váhající převodovka
• horší obraz parkovací kamery

Kufr sice neohromí kapacitou, ale je velmi praktický.

Po otevření pátých dveří je k dispozici velký nakládací otvor.

Hrana je v případě nastavení podlahy do vyšší ze dvou poloh v rovině s prahem.

Nápomocná je přepážka, která zamezí pohybu věcí po podlaze.

Pod podlahu lze ještě umístit dojezdové kolo.

Na bocích nechybějí háčky, upevňovací oka nebo přihrádky.

Vadou na kráse je ale neexistence otvoru pro prostrčení delších předmětů do kabiny v opěradle rozděleného v poměru 60:40.

S výjimkou základní verze jsou ale na střeše lišty, na které samozřejmě lze umístit nosič lyží nebo přepravní box.

Příjemně mě překvapily také plynové vzpěry přední kapoty. Ty nebývají u aut této cenové kategorie úplně obvyklé.

Přitom třeba při dolévání kapaliny do nádržky ostřikovačů řidičům značně urychlují i usnadňují tento úkon.

Úplně největší předností této verze je ale spotřeba.

Byť je v autě instalovaná jen poměrně malá palivová nádrž na 45 litrů nafty, v praxi můžete na jedno natankování ujet bezmála tisícovku kilometrů.

Kombinovaná spotřeba podle výrobce je totiž 4,7 litru a v praxi není (při cestách pohodovým tempem a v nepříliš náročném terénu) ji dosáhnout.

Pokud tedy patříte k průměrným českým řidičům, kteří ročně ujedou něco mezi deseti a dvanáct tisíci kilometry, uvidí vás pumpaři jen přibližně jednou za měsíc.

Testovaný exemplář byl vybaven automatickou převodovkou, za kterou se v porovnání s manuální verzí připlácí přes padesát tisíc korun.

Klidně bych se dokázal obejít bez ní.

Hlavně při pomalém popojíždění v městských kolonách totiž občas zmatkuje.

Na druhou stranu, při běžné jízdě fungovala dobře.

Výkon motoru není úplně velký, takže předjíždění zvláště s plně naloženým vozem si musíte dobře naplánovat.

Je to zkrátka auto pro pohodáře.

Těm pak bude vyhovovat i plavný podvozek, který cestující nevytřese ani na špatných cestách.

Po přejetí nerovností se ale nerozhoupe a ani náklony v zatáčkách nebyly rozhodně nad únosnou míru.

Základní technická data:

• Karosérie: pětimístné pětidveřové kombi
• Motory/Spotřeba: Zážehový přeplňovaný čtyřválec 1,3/140-160 koní- 5,8-6,0 litru, vznětový přeplňovaný čtyřválec 1,5/115 - 4,7 litru, plug-in hybrid 1,6/160 koní- 1,3 litru
• Převodovky: šestistupňová manuální, sedmistupňová automatická
• Vnější rozměry: 4626x 1814x1449 mm
• Rozvor: 2712 mm
• Zavazadlový prostor: 449/1432 l

Max. kompaktní kombíky nadále patří mezi nejoblíbenější auta českých zákazníků. Takové auto dodnes nabízí i Renault, jehož Mégane kdysi patřil mezi nejprodávanější auta v České republice.

To už dnes sice neplatí, přesto má Mégane čím zaujmout.

V rámci týdenního testu jsme ho vyzkoušeli s turbodieselem 1.5 Blue dCi.

Čím Mégane IV na první pohled zaujme, je bezesporu jeho vzhled.

Styl s výrazným logem na přídi a charakteristickými „kly“ světlometů i po letech vypadá dobře, a to i v jinak nevýrazném stříbrném laku testovaného exempláře.

Výrazných změn zkrátka nebylo potřeba, vkusná kombinace elegance a sportovnosti má šmrnc.

To uvnitř už je věk Mégane v některých aspektech znát.

Na mysli mám třeba head-up displej tvořený přístrojovým štítem - konkurence dnes často používá v praxi mnohem lepší (byť techniky nákladnější) promítání přímo na čelní sklo.

V rámci dnešní nabídky je pak už jen průměrný obraz zadní parkovací kamery, který se při pohybu navíc lehce cuká.

Samotná koncepce kabiny ale už vyznává dnešní trendy - v době uvedení auta šlo o nadčasové řešení.

Přístrojový štít je digitální, obrazovka multimediálního systému je u vyšších specifikací vertikálně orientovaná jako u vozů Tesla.

Naštěstí ji však nadále doplňují i klasické ovladače pro klimatizaci a další tlačítka, což dělá ovládání vozu intuitivnější a během jízdy snazší.

Samotný infotainment má hezkou grafiku a vcelku intuitivní ovládání, počítejte však s tím, že je jeho načítání někdy pomalejší.

Pozice za volantem je příkladná. Řidiči se tu sedí příjemně, sedačka je pohodlná, pozice je spíše sportovně nižší.

Naopak z hlediska prostornosti je to spíše průměr, na zadních sedadlech už má dospělý omezený prostor, hlavně před koleny.

Na prostředním sedadle pak není ani moc místa nad hlavou.

Také zavazadelník není z dnešního pohledu kdovíjaký, udávaný objem 521 litrů je z hlediska dnešních kompaktních kombíků průměr, řada konkurentů překonává 600litrovou hranici.

Je to dáno hlavně omezeným prostorem pod dvojitou podlahou.

Ani uvnitř nejsou odkládací prostory nijak velké.

Plusem jsou však pravidelné tvary, stejně jako variabilita a praktičnost zavazadlového prostoru.

Třeba část dvojité podlahy lze šikovně zvednout, pro rozdělení kufru na vícero částí.

Nabídka motorů Mégane Grandtour v duchu doby sází primárně na benzinové jednotky - kupodivu jsou tu dnes výhradně čtyřválce, nechybí ani plug-in hybrid.

I nadále je pak k dispozici též vznětový motor.

Prodeje turbodieselů už dnes sice nejsou takové jako v dobách jejich největší slávy, po týdnu testování Mégane Grandtour se však vznětový čtyřválec 1.5 Blue dCi (85 kW) ukázal jako skvělá volba pro mnohé zákazníky.

Jednoznačnou výhodou motoru je jeho nízká spotřeba.

Ve městě si řekne o sedm litrů, při volném provozu klidně za šest, na dálnici jezdí za pouhých 5,5 litru.

Kombinovaná spotřeba se tak snadno drží kolem pěti litrů.

přičemž není potřeba se o nízkou spotřebu nijak zvlášť snažit.

Navíc je motor tichý a kultivovaný, za běžného provozu byste vlastně ani neodhadovali, že jde o vznětový agregát.

Ve sportovním režimu má navíc zajímavě dobarvený zvuk sázející na hutné tóny.

Výkon 85 kW je pak sice na papíře skromný, elán je ale i díky točivému momentu 270 Nm vlastně dostatečný.

Jen v dálničních stoupáních nebo při plném naložení si povšimnete limitů takové síly, jinak je ale akcelerace více než dostatečná.

Stálo by však doladit sladění s automatickou převodovkou, v podobě sedmistupňové dvouspojky EDC.

Za běžného jezdění sice řadí hladce a logicky, umí vyřazovat na neutrál pro snížení spotřeby.

Rozjezdy jsou ale poněkud rozpačité, pomalé a mnohdy cukavé, i při citlivém zacházení s plynem.

Na podvozku je pak za některých situacích znát tužší naladění, hlavně ale tím, že je poměrně slyšet bouchání od 18″ kol - radil bych volit o palec menší.

Celkově je však podvozek dostatečně poddajný a zajišťuje i dostatek jistoty při rychlejším tempu.

Konkrétně dálniční přesuny jsou naprosto pohodlné, i díky příkladnému odhlučnění.

Za tmy pak oceníte účinná LED světla.

Renault Mégane Grandtour GT je velice povedeným autem. Vypadá pěkně, hezky se s ním svezete a jeho vznětová šestnáctistovka zaujme silou i úsporností.

Rozhodně jsme neměli pocit, že by mu výkon chyběl, průměrná spotřeba 6,6 l/100 km je pak u takového auta skvělá.

To je ale otázka preferencí, z objektivního hlediska najdete na autě jen jednu výraznou chybu.

Systém řízení čtyř kol 4Control sice znamená, že je Mégane neskutečně agilní, jenže zároveň kvůli němu hůře odhadujete limity auta.

Stačí jednu a tu samou zatáčku projet jen trochu odlišnou rychlostí a kvůli jinak natočeným zadním kolům se auto zachová zcela jinak než při předchozím průjezdu.

Pokud pak hledáte rodinné auto, je nutné zdůraznit omezený prostor na zadních sedadlech.

Čtvrtá generace Renault Mégane se sice ještě prodává jako nová, už je ale také hledanou ojetinou, dokonce léta platí za jednu z nejžádanějších z vozů zahraniční značky.

Rozhodně se ale vyplatí si dávat pozor při výběru.

Zatímco vcelku nový čtyřválec 1.3 TCe se ukazuje jako spolehlivý, stejně jako léta používaný turbodiesel 1.5 dCi, hojně využívanému čtyřválec 1.2 TCe se vyplatí se velkým obloukem vyhnout.

Hodí se jen na dlouhé cesty, při těch kratších dochází k ředění oleje benzinem, což kvůli poklesu jeho mazacích schopností vede k vysokému opotřebování válců.

A tak k u nezřídka kusů došlo k vynucené výměně motoru ještě během záruky.

Do města se tak paradoxně více hodí i diesel 1.5 dCi.

Jinak je Mégane považován za spolehlivý.

Pozor ale na klepající táhla stabilizátorů a tlumiče. Bývaly měněny v rámci záruky, ne každý si je ale nechal vyměnit.

Zkontrolujte i horší slícování dílů u kombíku a hatchbacku.

Vyplatí se i se porozhlédnout po voze s příplatkovými LED světly.

Z Renaultu Megane R.S. se při modernizaci stalo mnohem kultivovanější zábavné auto, které vás okouzlí svým opravdovým zvukem, jízdními vlastnostmi v zatáčkách i rychlostí, se kterou si může troufnout na mnohem silnější soupeře.

Tenhle francouzský hot hatch sprintuje z 0 na 100 km/h za pouhých 5,7 sekundy a umí jezdit nejvyšší rychlostí 255 kilometrů v hodině.

Není však překvapením, když si budete často užívat síly motoru, budete i často tankovat.

V případě Meganu IV platí, že co se motorizací týče vyhněte se 1.2TCe a rovněž i 1.6SCe, která uměla také potrápit.

Ostatní motorizace jsou naprosto v pořádku, včetně všech dieselů.

Rozhodně se nebojte ani automatů EDC.

Design Megana IV je nestárnoucí a výbava uměla být na opravdu špičkové úrovni.

Renault Megane Grandtour je krásné auto, zvláště, pokud zvolíte nějakou z výrazných barev, kterých se naštěstí tato automobilka nebojí.

Je to skvělý parťák na dlouhé cesty, protože nabídne hodně pohodlí.

Infotainment je online, zobrazí vám tak třeba počasí, nebo ceny na čerpacích stanicích.

Ty jsou navíc i barevně odlišené, takže pokud vidíte nějakou červenou, je vám hned jasné, že poblíž bude nějaká výhodnější.

Spolupráce s telefonem je skvělá, Android Auto funguje výborně.

Renault Megane R.S. je úchvatný hot-hatch, ze kterého čiší sportovní charisma již z dálky.

Protáhlé lemy blatníků, velká kola, jedinečná středová koncovka výfuku a geny z Formule 1 jsou ideálními předpoklady k úspěchu.

Jedná se o jedinečné a všestranné auto, které nabídne jak fenomenální jízdní zážitky, tak i praktičnost standardní verze.

Díky systému Multi-Sense dovede udělat z „eresa“ tichého beránka ale také naštvaného čerta plyvajícího oheň.

V neposlední řadě bych rád vyzvihl také sedačky, které jsou anatomické s výborným bočním vedením a výhřevem.

11. 5. Francouzské kombi nižší Střední třídy Renault Megane Grandtour GT Line se tváří na první pohled především sportovně.

Jedná se ale spíše o dobře jezdící a komfortní kombík, který nabízí elegantní sportovní střih karoserie, bohatou výbavu a spoustu prostoru pro rodinu.

Nedbalá sportovní elegance je Renaultu Megane vlastní.

V porovnání s civilní verzí Meganu působí karoserie verze GT Line více peprně.

Nižší a širší postoj jakoby z oka vypadl ostré verzi RS.

Stylingový bodykit zahrnuje třeba upravenou přední masku s nárazníkem, zadní difuzor, zadní spoiler, chromovou koncovku výfuku nebo drobné doplňky.

Vše krásně podtrhuje modrý metalický lak v kombinaci se stříbrnými detaily nebo příplatková 18palcová kola z lehkých slitin.

Meganu to zkrátka sluší.

V interiéru Meganu přivítají řidičku vynikající anatomická sedadla, která jsou potažena alcantarou a poskytují mimořádnou boční oporu.

Přístrojová deska Renaultu Megane ještě vychází ze staršího modelu Talisman.

Renault na ni nešetřil měkkými plasty a jsou ukázkově zpracovány.

Je škoda, že Renault u Meganu nepoužil středový panel s novým infotainmentem jako v nedávno testovaných modelech Clio anebo Captur.

Středem ovládaní vozu je starší verze infotainmentu s na výšku postaveným 8,7palcovým displejem R-Link II.

Na systému je bohužel vidět, že svá nejlepší léta má už za sebou.

Systém nahrazuje většinu mechanických tlačítek, samostatný panel klimatizace zde chybí.

Uživatelská přívětivost mu příliš neříká a pohyb v něm vyžaduje větší cvik.

Slabinou v případě minulé verze byl vnitřní prostor. V kabině aktuálního modelu Grandtour se citelně zlepšil.

Vůz poskytuje dostatek prostoru v obou řadách sedadel, zavazadlový prostor nabídne 521 litrů.

Zde trochu ztrácí na svoji konkurenci, u které se objem kufru pohybuje kolem 600 litrů.

Pod kapotou testovaného Renaultu Megane předl přeplňovaný benzinový čtyřválec o objemu 1.3l s výkonem naladěným na 117 kW (dostupné jsou ještě verze 75, 85 a 103 kW) ve spojení s manuální šestistupňovou převodovkou s příjemným chodem.

Pocitově má dostatek sil a lineární průběh výkonu, který je dostupný už od nízkých otáček za doprovodu příjemné zvukové kulisy.

Výrazné sportovní ambice sice postrádá, ale při běžném provozu rozhodně nebude brzdit a dokáže vůz slušně rozpohybovat.

Je příjemně tichý, jak při rozjezdech, tak při dálničních rychlostech.

Renault Megane Grandtour Techno 140 | Zdroj: Auto.cz/Michal Kollert

Příjemná praktika a spotřeba

Megane Grandtour Techno 140 patří k praktickým rodinným autům, které nabízejí solidní výbavu a rozumnou cenu.

Praktičnost především - kufr 521 litrů, po sklopení zadních opěradel až 1504 litrů, modularita a výklopná přepážka v podlaze.

Pod kapotou TCe 140 s 140 kW, man. šestikvalt, 0-100 km/h kolem 9,7 s, max rychlost 205 km/h.

Pohodové svezení podtrhuje komfortní podvozek a odhlučnění kabiny; spotřeba v běžném režimu kolem 6,5 l/100 km, s potenciálem klouzat po 5,9 l/100 km.

Testovaný kousek s cenou 613 079 Kč je výsledkem kombinace atraktivního vzhledu, prostoru a slušné výbavy.

Pokud hledáte relativně moderní auto, které ještě nevsadilo na okázale futuristický design exteriéru a maximálně dotykové ovládání interiéru, je Renault Megane velmi zajímavou volbou.

Verze Grandtour nabízí dostatek místa pro běžnou rodinu a benzinový motor TCe 140 má dostatek elánu při velmi slušné spotřebě.

tags: #novy #megane #grandtour #recenze