Na počátku své existence nevlastnila Stráž obrany státu žádná vlastní motorová vozidla kromě nepříliš velkého počtu těch, jež převzala od “mateřských“ jednotek, tedy zejména policie, četnictva a armády. Nejpočetněji byly zastoupeny nákladní automobily firmy Praga. Když se však situace v pohraničí vyostřovala a zátěž SOS rostla, padlo rozhodnutí vybavit tento sbor i obrněnými vozidly.
V roce 1923 vyzkoušela firma Škoda prototyp obrněného automobilu PA-I. Na první pohled zaujal nezvyklým symetrickým tvarem, protože byl zkonstruovaný tak, aby mohl jezdit stejně rychle vpřed i vzad. Proto měl i dva řidiče, kromě nichž tvořil osádku velitel a dva střelci. Armáda tucet zhotovených vozů normálně používala a zavedla pro ně své vlastní označení OA vz. 23, ačkoliv je vlastně nikdy formálně nepřijala do řadové výzbroje.
Obrněnec Škoda PA-II neměl (na rozdíl od PA-I) otáčivou věž, protože inženýři ze Škodovky dali přednost čtveřici kulometů Maxim 08 ráže 7,92 mm v rozích korby. Každou dvojici obsluhoval jeden kulometčík (zbytek osádky obrněnce tvořil opět velitel a dva řidiči), přičemž pozice kulometů umožňovala pokrýt palbou celé okolí vozidla.
V roce 1927 pak armáda zavedla do služby typ PA-III neboli OA vz. 27, který zachovával „oboustrannou“ koncepci, ale vrátil se k jednodušším tvarům a otáčivé věži. Jeho výzbroj tvořily dva těžké kulomety Schwarzlose vz. 7/24 (jeden ve věži a jeden v korbě) a jako záloha lehký kulomet ZB vz. 26. Další projekty či prototypy obrněných automobilů značky Škoda se již do výzbroje nedostaly, a to mj. proto, že se armáda rozhodla pořídit výrobky od jiné značky.
Kopřivnická Tatra už na konci 20. let postavila a prodala armádě několik obrněných vozidel na podvozcích nákladních automobilů a výbor né výsledky jejich zkoušek přiměly československé vojáky, aby si objednali sérii padesáti OA vz. 30. Několik prvních kusů dostalo podvozky z typu Tatra 26/30, které armáda využívala např. jako velitelské či spojovací vozy, ale posléze se vyrábělo standardizované provedení na šasi Tatra 72.
Tatra vz. 30 si vedla výtečně i mimo pevné cesty, přestože byla kvůli své těžší obrněné karoserii pomalejší než standardní nákladní vozidlo. Korba byla vyrobena z ocelových pancéřových plechů o tloušťce 3-6 mm a byl v ní umístěn jeden lehký kulomet ZB vz. 26 ráže 7,92 mm. Druhá zbraň tohoto typu se nacházela v otáčivé věži a třetí byla uložena uvnitř automobilu coby záloha. Obrněnec měl tříčlennou osádku, kterou tvořil velitel-střelec, druhý střelec a řidič. Firma Tatra zakončila dodávky podle plánu v roce 1934 a z obrněných tater se později stal též jeden z hlavních typů výzbroje armádních rychlých divizí. OA vz. Max. Max. Výzbroj: 3× 7,9n mm ZB vz.
Z patnácti sériových vozidel PA-II (alias OA vz. 23) byla tři prodána policii města Vídně, kde v únoru a červenci roku 1934 zásadně přispěla k potlačení nacistického pokusu o převrat. Zbývajících devět kusů pak československá armáda v roce 1936 uskladnila, avšak již v dalším roce o ně projevilo vážný zájem ministerstvo vnitra.
Oba resorty se tedy dohodly na výměně a policie na podzim 1937 převzala devět „Želv“ s příslušenstvím a náhradními díly, kdežto k armádě se dostal jistý počet pušek od četnictva a finanční stráže. Navzdory opotřebení byla vozidla bojeschopná, což musela záhy ukázat, neboť na podzim 1938 se československá policie významně podílela na obraně proti německým a polským ozbrojencům.
V září 1938 ale vyrazila na pomoc příslušníkům SOS i armádní vozidla, zvláště automobily vz. 30, tančíky vz. 33 a lehké tanky LT vz. 35. Samotná SOS však v té době stále neprovozovala vlastní obrněné automobily, ačkoli je chtěla zařadit do výzbroje již na jaře 1938. Ministerstvo vnitra tehdy žádalo resort obrany o přidělení obrněných vozidel k Četnickým pohotovostním oddílům, jež tvořily významnou součást SOS, a také ke státní policii.
Nejprve se hovořilo až o šestnácti vozech OA vz. 30 a třech OA vz. 27 a předpokládalo se, že po dvou vozidlech OA vz. 30 získají četnické oddíly ve městech České Budějovice, Bruntál, Falknov nad Ohří (dnes Sokolov), Kadaň a Litoměřice, zatímco k policii v Praze, Plzni a Liberci mělo zamířit po dvou OA vz. 30 a po jednom OA vz. 27.
Četa o třech vozech měla fungovat tak, že by se těžší „Želva“ pohybovala po silnici a na křídlech by ji kryly terénní tatry, postupující mimo komunikace. Pak bylo do plánů zapracováno i využití pro kurýrní a zásobovací činnost či potlačování demonstrací. Jednu četu obrněnců měla podporovat sestava, jež by zahrnovala dva motocykly, osobní automobil Praga Alfa, nákladní vůz Praga RV a autobus (čili „autokar“) Škoda-Diesel. Nakonec se ale dočkal schválení jen úspornější návrh pořízení deseti OA vz. 30, z nichž by vznikly tři čety (a desátý vůz by byl záložní).
Během kritických dnů na podzim 1938 ale armáda nemohla vozidla postrádat, takže je mohla SOS prodat až v únoru a březnu 1939.
- OA vz. 30 - 2,5 tuny těžký obrněný automobil s Tatra pohonem a 60 km/h na silnici.
- PA-II OA vz. 23 - verze s otáčivou věží používána armádou a policií; 1920. léta.
- OA vz. 27 - lehká varianta s dvěma kulomety Schwarzlose a jedním ZB vz. 26.
Průmyslovéto postupy v meziválečném období tak vytvořily základ pro československou tradici obrněných automobilů, která se v dalších desetiletích promítla do různých generací vozidel a modernizací.
V souvislosti s moderními trendy v Evropě a NATO roste význam kolových obrněných vozidel. Boxer, Patria AMV a Piranha představují současnou špičku, která se vyznačuje modulárností, vysokým stupněm ochrany a univerzálním využitím. Boxer je považován za zlatý standard díky své kombinaci odolnosti, mobility a konfigurovatelnosti.
Boxer a další moderní kolové platformy umožňují rychlé nasazení, ochranu posádky a možnost nasazení čtyř až pěti verzí na jednom podvozku. Zvláštní pozornost se věnuje i aj variantám s 30-35 mm kanóny, nosičům nástrojů a dvojí modulárnosti, která umožňuje rychlou adaptaci na konkrétní bojové úkoly.
V kontextu české armády se hovoří o budoucí potřebě lehkých obrněných automobilů pro moderní jednotky, které by doplnily stávající BVP a sloužily jako lehká sestava pro průzkum, hlídkování a doprovod konvojů. Důraz je kladen na nízkou hmotnost kolem 8-9 tun, pevné pancéřování Level 2 STANAG 4569 a jednoduchý, spolehlivý systém výzbroje, který by umožnil rychlé nákupy a exportní potenciál.
Mezi vybrané podvozky pro nový český lehký obrněný automobil patří Toyota Land Cruiser, Hilux a uvažované varianty s věžemi ZSRD-07 a ZSRD-08, které umožňují jednoduché osazení běžných kulometů a levných bezosádkových věží. Již existující projekty LC J79 a LC 76 v ČR ukazují cestu, jak lze modifikovat osobní terénní vozy na zodolněné automobily, a naznačují možnosti spolupráce s domácím průmyslem.
Současné trendy ukazují, že pro bohaté státy s asymetrickým konfliktem i pro rozvíjející se armády zůstávají lehké obrněné automobily relevantní. Přinášejí kombinaci nízké hmotnosti, nenáročného provozu a nízké ceny, a přesto dosahují dostatečné ochrany pro širokou škálu úkolů. Zároveň se ukazuje, že náborový potenciál zahrnuje úsporný provoz a rychlé dodávky v rámci krizových potřeb.
Armádní profese: Osádka KBVP Pandur II 8x8
Podobně jako v zahraničí, i v České republice se diskutuje o budoucnosti BVP a jejich nahrazení či modernizaci. Výběr mezi CV90, ASCOD, PUMA a LYNX ukazuje dilema mezi staršími konstrukcemi z 80. let a jejich modernizací versus plnou integrací nových modulárních platforem.
V závěru lze konstatovat, že lehké obrněné automobily mají své pevné místo v moderních ozbrojených silách i přes jejich omezenou balistickou ochranu ve srovnání s těžkými verzemi. Nutné je však klást důraz na konstrukční jednoduchost, spolehlivost a možnost rychlého exportu. Nový český lehký obrněný automobil by měl mít jasnou konkurenceschopnost a potenciál stát se důležitým exportním artiklem.
Tabulka hlavních typů obrněných automobilů a jejich charakteristik
| Typ | Podvozek | Hmotnost | Výzbroj | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| ≈ 27 120 kg (obrněná verze) | 1 lehký kulomet ZB vz. 26; další zbraně v korbě | Nelze identifikovat přesné jednotky | ||
| ≈ 4-6 t | 2× kulomety Maxim 08 | Verze pro policii a armádu | ||
| ≈ 10 t | Kulomet MG 3 7,62 mm; 1530 AA | Pro misi, vysoce odolné |
Ukázky světa a české perspektivy ukazují, že lehké obrněné automobily zůstávají důležitou kategorií pro rychlou mobilitu, hlídky a zajištění konvojů. Dilema mezi výběrem podvozku a typem výzbroje zůstává součástí debat o modernizaci ozbrojených sil.