Evropské výzkumné sdružení pro životní prostředí a zdraví v dopravním sektoru, které založily automobilky Volkswagen, BMW a Daimler, spustilo vyšetřování týkající se kontroverzních testů emisí naftových vozů na opicích. Tyto testy, které proběhly před několika lety, vyvolaly vlnu nevole a odhalily nové aspekty skandálu s emisemi, které německé automobilky řeší od roku 2015, kdy se ukázalo, že podváděly s hodnotami emisí dieselových motorů.
Podrobnosti o testování emisí na opicích
Podle informací deníku Bild probíhalo testování v testovacím laboratoři následovně: deset opic bylo zavřeno do skleněných klecí a po dobu čtyř hodin vdechovalo automobilové zplodiny. Zdroje uvádějí, že pro uklidnění zvířat jim byly v laboratoři pouštěny kreslené filmy. Tyto pokusy byly prováděny v rámci studie, kterou si objednalo sdružení EUGT (zaniklo k 30. červnu 2017) u amerického institutu Lovelace Respiratory Research Institute (LRRI).
Automobilka BMW vyhlásila, že se na uvedené studii nepodieľala, a proto se nemůže vyjadřovat k jejímu průběhu a rozsahu. Společnost Daimler se od studie LRRI a EUGT rovněž distancovala a spustila vlastní vyšetřování, aby objasnila, jak k ní mohlo dojít. Podle vyjádření Daimleru se vozidlo této značky v rámci studie nepoužívalo.
Zprávy o testování se objevily v době, kdy se německé automobilky potýkají s následky skandálu s emisemi z roku 2015. Tehdy se ukázalo, že skutečné hodnoty emisí dieselových motorů byly mnohem vyšší, než bylo oficiálně uváděno. Aféra s testováním emisí na živých tvorech představuje pro německé automobilky další nepříjemnost, zejména s ohledem na jejich image a postavení jako ikon německé kvality.

Kontext skandálu s emisemi a společenská odpovědnost
Skandál s emisemi, známý také jako Dieselgate, odhalil systematické podvádění německých automobilek s cílem obejít emisní normy. Tato skutečnost vyvolala globální krizi důvěry a vedla k přísnějším kontrolám a regulacím v automobilovém průmyslu. Nová aféra s testováním na opicích dodává tomuto skandálu další, znepokojivou dimenzi.
Německo se s svou temnou minulostí, včetně období nacistického režimu, který používal pojízdné plynové komory, vyrovnává obdivuhodně. O to více překvapuje a znepokojuje, že v zemi, kde existuje vysoká společenská odpovědnost firem, k něčemu takovému jako testování automobilových zplodin na živých tvorech, navíc na druhu biologicky nejbližším člověku, vůbec došlo.
Němečtí politici často čelí kritice, že příliš straní automobilovým firmám a jednají s nimi ve shodě. Aféra s testováním emisí na živých tvorech je pro ně proto obzvláště nepříjemná a zdůrazňuje potřebu vyšší transparentnosti a společenské odpovědnosti v automobilovém průmyslu.
Pokusy na zvířatech v Německu
Aféra s testováním emisí na opicích vyvolala také širší diskusi o pokusech na zvířatech jako takových. Podle údajů německého ministerstva zemědělství bylo v roce 2016 v Německu použito 2,8 milionu pokusných zvířat, z čehož necelé 2 miliony tvořily myši, 312 tisíc krys, 303 tisíc ryb, 95 tisíc králíků, 57 tisíc ptáků, 2008 psů, 1791 opic a poloopic a 485 koček. Tato čísla jsou mnohonásobně vyšší než v případě emisního skandálu.
Je však důležité rozlišovat mezi pokusy v medicíně, které mohou přispět k vývoji nových léků a lékařských metod, a testováním, jako je například dýchání zplodin, které nemá jasný přínos pro lidské zdraví. Otázkou zůstává, zda netrápíme laboratorní zvířata víc, než je nezbytně nutné.