Použití dusíku při plnění pneumatik má několik výhod, které stojí za zvážení. Dusík (N2) je plyn tvořící přibližně 78 % atmosféry, kterou dýcháme. Jedná se o inertní plyn, což znamená, že nereaguje s jinými látkami a nevytváří nebezpečné chemické reakce. Hustění dusíkem má oproti běžnému vzduchu typické výhody, ale i nevýhody.
Co je výhoda a proč zvolit dusík?
Největší výhoda dusíku spočívá v tom, že z pneumatik uniká pomaleji. Molekuly dusíku jsou větší než molekuly kyslíku, což znamená, že z pneumatik unikají pomaleji. Dusík zároveň nereaguje s látkami obsaženými uvnitř pneumatik, zpomaluje tak jejich stárnutí a z hlediska teploty je stabilnější.
Další významná výhoda spočívá v tom, že absence vlhkosti v dusíku znamená menší riziko kolísání tlaku v důsledku změn teploty a vlhkosti vzduchu. Uvedené výhody bývají nejvýznamnější u pneumatik vystavených extrémní zátěži, vysokým rychlostem a nárokům na stabilitu tlaku.
Dusík navíc může zlepšit konzistenci tlaku během jízdy a v důsledku toho může přispět k lepší jízdní stabilitě a rovnoměrnějšímu opotřebení.
Hlavní nevýhody a praktičnost pro běžné řidiče
Mezi nevýhody patří vyšší cena než plnění vzduchem a nutnost speciálního vybavení. Dostupnost dusíku na čerpacích stanicích není vždy zaručena a pokud zjistíte ztrátu tlaku, hledání místa pro doplnění dusíkem bývá obtížnější. Mnohdy může být problémem i to, že když pneumatiku nabíjíte dusíkem, vzduch s kyslíkem postupně proniká dovnitř skrze netěsnosti a vlivem opotřebení se dusík z pneumatik vyplavuje.
Další nevýhoda spočívá v tom, že i u vzduchového systému dochází k změnám tlaku v důsledku teploty; dusík sice omezuje vlhkost a kolísání tlaku, ale neodstraní nutnost pravidelné kontroly tlaku. ADAC uvádí, že rozdíly mezi pneumatikami plněnými vzduchem a dusíkem po několika měsících bývají jen v řádu několika setin baru. Navíc mnoho „reifengas“ není čistý dusík; obsahuje kolem 90 % dusíku, zbytek tvoří další plyny, a proto není plně inertní jako laboratorní dusík.
Jaké mají plyny na tlaky a výkon vliv?
Vozy běžně jezdící po městě a dálnicích nepoznají zásadní rozdíl mezi plněním dusíkem a vzduchem; hlavní měřítko zůstává správný tlak. Při teplotních změnách dochází ke změnám tlaku, a každých zhruba 6 °C znamená změnu tlaku kolem 1 psi (0,06-0,07 baru). Dusík může kolísání tlaku omezit, protože v něm není vlhkost, která by chování plynu zhoršovala, avšak samotná nutnost kontroly tlaku zůstává. Podhuštěná pneumatika se více deformuje a zahřívá, což zhoršuje jízdní vlastnosti.
V extrémní zátěži, na okruzích či u vysoce namáhaných kol, může dusík nabídnout jistý benefit stabilnějšího tlaku a nižšího zahřívání. U běžného auta dojíždějícího do práce a na nákupy však rozdíl v provozu bývá minimální a často jde spíše o údržbu a plánování nákladů než o výrazné zlepšení výkonu.
Od čeho závisí rozhodnutí o volbě plynu?
Argumentem pro dusík je, že z pneumatik neuniká tak rychle jako vzduch, a tak může být tlak stabilnější. Avšak reálně rozdíl v každodenním provozu bývá malý. Dusík má výhodu v tom, že je inertní, suchý a nehořlavý, což z něj činí vhodnou náplň v profesionálních podmínkách, jako jsou letadla, závodní vozy a některé průmyslové provozy. U osobního auta tedy často stačí vzduch, pokud je tlak pravidelně kontrolován.
Nakonec platí pravidlo: tlak v pneumatikách je klíčový pro přilnavost, brzdění, stabilitu a rovnoměrné opotřebení. Dusík není podvod ani technický nesmysl; jen jeho výhody v běžném provozu bývají často přeceňovány. Pokud chcete pro pneumatiky udělat opravdu něco užitečného, držte se jednoduchého pravidla: tlak kontrolovat pravidelně, za studena a podle hodnot výrobce. Běžný vzduch k tomu stačí.
Kde se vzal nápad hustit kola dusíkem?
Z motoristického sportu. Huštění dusíkem se používá u sportovních vozů, které jezdí na závodních tratích. Huštění dusíkem se používá v těch nejextrémnějších závodech, jako je Formule 1. Všude tam, kde potřebujete ze svého vozu dostat maximum, je huštění kol dusíkem ideální.
Standardní metodou huštění pneumatik je použití vzduchu, čili směsi plynů, kterou dýcháme. Jaké vlastnosti má dusík, který je součástí vzduchu? Je to bezbarvý plyn bez zápachu. Jeho velkou výhodou je chemická inertnost. Dusík je pod tlakem stabilnější než vzduch (který je směsí dusíku a jiných plynů). K huštění kol se používá stlačený čistý dusík, který byl zbaven vlhkosti a dalších nečistot. Dusík může zajistit až třikrát vyšší tlak v pneumatikách než vzduch.
Na závěr lze říci, že pro běžné auto je nejdůležitější správný tlak, který zajišťuje přilnavost, brzdnou dráhu i pohodlnou jízdu. Dusík v pneumatikách není podvod ani zázračná pilulka; nabízí stabilnější prostředí uvnitř pneumatiky, pomalejší únik a snížený vlhkostní dopad, ale jeho výhody v každodenním provozu bývají omezené a cena je vyšší.
Praktické shrnutí a doporučení
Dusík má své místo tam, kde se pracuje s extrémní zátěží, vysokými rychlostmi a vysokými nároky na stálost tlaku, například u letadel a závodních vozidel. Pro běžné auto, které jezdí do práce a po městě, zůstává nejdůležitější pravidelná kontrola tlaku a používání vhodného tlaku podle výrobce. Pokud už dusík máte, nemusíte ho vypouštět; pokud tlak klesne, můžete doplnit vzduchem. Směs vzduchu a dusíku problém nepředstavuje a výhody dusíku bývají často přeceňovány. Hlavními faktory zůstává správný tlak a údržba pneumatik.