Poškození hasičského vozidla při zásahu může vzniknout z mnoha důvodů - od kolize vozidla zasahujícího na komunikaci přes následné nehody způsobené třetími osobami až po výbuchy nebo působení vnějších vlivů při hašení požárů. V textu shrnujeme konkrétní příklady, popisujeme technické a organizační zásady zabezpečení vozidel při zásahu a přinášíme přehled právní úpravy týkající se úhrady nákladů za poškození a opravy hasičské techniky.
Konkrétní události ilustrující rizika poškození vozidel
Požár osobního automobilu v ulici 17. listopadu v Děčíně vyžadoval zásah dvou jednotek hasičů. Díky rychlé a efektivní práci se požár podařilo uhasit během půl hodiny a žádná osoba nebyla zraněna. Ve čtvrtek 15. ledna 2026 v 12:28 hodin byla na operační středisko Hasičského záchranného sboru Děčín nahlášena žádost o zásah u požáru osobního automobilu v ulici 17. listopadu. Na místo vyjely jednotky CHS Děčín a dobrovolní hasiči Děčín - Staré Město. Po příjezdu zasahující jednotky použily vysokotlaký vodní proud se smáčedlem a celkem 400 litrů vody. Požár byl lokalizován a v 12:56 hodin zcela uhašen. Podle předběžného odhadu škoda na vozidle přesáhne 50 tisíc korun, uchráněné hodnoty byly vyčísleny na 30 tisíc korun. Hasiči doporučují řidičům pravidelnou kontrolu technického stavu vozidla a obezřetnost při manipulaci s motorem a palivovými systémy.
V jiném závažném případě zasahovali hasiči u dopravní nehody na Interstate 95 ve Stratfordu, kde do dvou hasičských cisteren najely prakticky současně dva kamiony. V době nárazu sněžilo, možnou příčinou je tedy špatná viditelnost. Sedm hasičů bylo s lehkými zraněními odvezeno do nemocnice, odkud byli brzy propuštění. Dle Briana Lamparta, hasičského velitele, byla hasičská auta rozmístěna tak jak být měla - jedno krylo pravý pruh, druhé bylo umístěno před ním, zasahujíc do pruhu středního. Tak, aby chránila zasahující před případnou další nehodou. Brian Lampart: „Tak, aby chránila zasahující před případnou další nehodou. Jak je vidět, tento systém funguje. I když jsme přišli o dva vozy, každý v hodnotě asi 420.000 dolarů (po přepočtu asi 8 milionů korun), těžko bychom při pohledu na šest nebo sedm mrtvých těl cokoliv jiného obhájili.“
V českých podmínkách ukazuje příklad z Rokytnice na Zlínsku, že i když může být poškození vozidla minimální, situace může být pro zraněné život ohrožující. Po příjezdu jednotky profesionálních hasičů ze stanice Slavičín na místo hlášené dopravní nehody osobního vozidla se zaklíněním osoby byl řidič po nárazu do kmene stromu v bezvědomí; automobil byl poškozen jen minimálně. Záchranáři a hasiči muže stabilizovali, zafixovali mu krční páteř a po odstranění středového sloupku karoserie ho podložili pevnými nosítky. Po vyproštění řidiče hasiči zajistili vozidlo proti vzniku požáru a úniku provozních kapalin.
Organizační a technická opatření pro snížení rizika poškození vozidel
Bojový řád jednotek požární ochrany v ČR stanoví: po příjezdu na místo zásahu ustavit vhodně techniku, zvláště s ohledem na zajištění bezpečnosti zasahujících před následky silničního provozu. Vhodným řešením je tzv. „nárazníkové“ postavení, kdy požární vozidla oddělují místo zásahu od okolního provozu a tím chrání zasahující. Jedno auto vždy slouží jako „nárazník“, z druhého auta mohou mít hasiči natažena všechna potřebná zařízení.
Z praxe je zřejmé, že rozmístění techniky a dodržování postupů má zásadní vliv na bezpečí zasahujících a na minimalizaci rizika poškození vozidel. Brian Lampart uvedl, že hasičská auta byla rozmístěna tak, jak být měla - jedno krylo pravý pruh, druhé bylo umístěno před ním, zasahujíc do pruhu středního. Tak, aby chránila zasahující před případnou další nehodou.
Dalším důležitým prvkem prevence je pravidelný výcvik a znalost techniky a konstrukce vozidel. Umíte si to představit? Vědět, kde se, co ve kterém autě nachází? Znalosti hasičů musí být opravdu obsáhlé. I přes to, že se hasiči neustále zdokonalují školeními a výcviky, tak nikdy nelze s přesností říci: "Ano, tady můžeš stříhat," nebo "Tady je baterka". Hasiči i přes své velké znalosti využívají elektronických databází. „V databázích jsou graficky znázorněné bezpečnostní prvky i umístění autobaterií. Dle toho může velitel zásahu rozhodnout o postupu vyproštění zraněné posádky, dle toho může upozornit zasahující hasiče na nebezpečí či překážky, které by mohly zkomplikovat záchranu zraněných osob,“ říká velitel zásahu nprap.
Pro bezpečný zásah je nezbytné, aby každý hasič dokonale ovládal práci s hydraulickými vyprošťovacími nástroji, ale i s ostatními technickými prostředky používanými u dopravních nehod, aby znal konstrukci a vlastnosti materiálů vozidel, zásady první pomoci a šetrného zacházení se zraněnými a neustále měl na paměti všechna možná nebezpečí, která mu hrozí, vysvětluje kpt. Bc.
Technické požadavky na zásahová vozidla a jejich vliv na odolnost
Ministerstvo vnitra stanoví technické podmínky a druhy zásahového požárního automobilu včetně kontejnerového provedení a cisternových automobilových stříkaček. Pěnový hasicí automobil je vybaven čerpacím zařízením, zařízením na výrobu pěny, nádrží na vodu o objemu nejméně 1700 l a nádrží nebo nádržemi na pěnidlo o celkovém objemu nejméně 1000 l. Práškový hasicí automobil je vybaven zásobníkem nebo zásobníky s celkovým objemem nejméně 950 kg prášku a hasicím zařízením s průtokovým navijákem s hadicí o délce nejméně 40 m a připojenou proudnicí, umožňujícím hašení i s částečně odvinutou hadicí.
Účelová nástavba zásahového požárního automobilu je konstruována tak, aby umožnila snadný a bezpečný přístup k veškerému příslušenství zásahového požárního automobilu. Veškeré nepřímo ovládané armatury účelové nástavby pro rozvod hasiva jsou vybaveny nouzovým ovládáním. Pokud to konstrukce karoserie umožňuje, jsou na zadní straně karosérie zásahového požárního automobilu s celkovou hmotností nad 3500 kg umístěny oranžové blikající světla umožňující výstražné blikání a směrování.
Čerpací zařízení má výtlačná hrdla se spojkami B podle normy ČSN 38 9427 a jmenovité parametry požárního čerpadla se jmenovitým průtokem 750 až 3000 l.min-1 jsou dosažitelné při sání jedním sacím hrdlem. Sací a výtlačné hrdlo čerpacího zařízení a plnicí hrdlo nádrže jsou vyvedeny tak, aby umožňovaly bezpečný pohyb obsluhy; vzdálenost spodní hrany hrdla od země je nejméně 500 mm.
Právní rámec úhrady nákladů na zásah a náhrady škod
Ustanovení zákona č. 160/2013 Sb. a zákona č. 168/1999 Sb. upravují procesy spolufinancování složek integrovaného záchranného systému prostřednictvím úhrady nákladů za zásah jednotky požární ochrany nebo prostřednictvím zřízeného fondu zábrany škod. Přímá úhrada nákladů za zásah jednotky PO, vzniklých při dopravní nehodě nebo při eliminaci následků úmyslného jednání, formou paušální částky je první formou spolufinancování pojišťoven, zejména z povinného ručení nebo přímé platby za zásah od osob, pokud se jedná o úmyslné jednání.
Subjektem, jemuž může být tato úhrada poskytnuta, je hasičský záchranný sbor kraje, Záchranný útvar HZS ČR a zřizovatel jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, která je zařazena do seznamu jednotek v rámci nařízení kraje. U jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí je stanovena podmínka proplácení nikoli samotného výjezdu, ale toliko příslušného zásahu, a to se musí jednat o jednotku, která zasahovala na výzvu operačního a informačního střediska HZS kraje.
Proti předešlému stavu, kdy bylo z likvidačních prací získáváno přibližně 30 milionů Kč pro celý HZS ČR za rok, by nová úprava měla přinést částku vyšší, úměrnou počtu zásahů, počtu hodin při zásahu a hodinové částce stanovené nařízením vlády. Paušální částku stanoví vláda nařízením; cílem je stanovit výši tak, aby mohly být uhrazeny náklady za zásah při mimořádné události vzniklé úmyslným jednáním nebo zásah při dopravní nehodě ve formě paušální částky za každou započatou hodinu zásahu.
Z hlediska subjektů povinných k projednání a následnému uhrazení nákladů za zásah u dopravní nehody mohou nastat tři případy: pojišťovna identifikovaná v databázi České kanceláře pojistitelů; Česká kancelář pojistitelů v případě garančního fondu nebo nepojištěného vozidla či SPZ jiného státu; Ministerstvo financí v případě výjimek definovaných zákonem (např. vozidla složek IZS neužívaná k podnikání a další specifikovaná vozidla).
Je nutné uvést, že není možné, aby úhrada nákladů byla proplácena vícekrát za stejnou věc. Např. při zásahu havárijního znečištění vod lze využít úhradu dle § 3a zákona o HZS ČR i úhradu dle § 24 zákona o integrovaném záchranném systému, ovšem bez duplicitního proplácení.
Důsledky poškození hasičské techniky
Poškození vozidel může znamenat dlouhodobé vyřazení techniky z provozu a náročné opravy. V Stratfordu se zničená auta neschopná provozu ukázala být na dlouhé měsíce vyřazena a okolní města nabídla, že v případě potřeby pokryjí určité území. Náčelník uvedl, že budou požadovat uhrazení nákladů z pojistky obou řidičů. „Oba naše vozy byly označeny tak, jak měly. Cisterny jsou poškozeny téměř shodně, levý zadní roh je vtlačen dovnitř.“
V českém prostředí může být navíc nárok na úhradu nákladů spojen s potřebou vydání pravomocného rozhodnutí nebo rozsudku, pokud jde o úmyslné jednání. Zákon o Hasičském záchranném sboru ČR upravuje rovněž povinnosti pro správní orgány a soudy poskytnout bez zbytečného odkladu pravomocné rozhodnutí potřebné k uplatnění práva na náhradu nákladů.
Praktické doporučení pro bezpečnost zásahů a prevenci škod
- Upevnit dodržování bojového řádu a „nárazníkového“ postavení vozidel při zásahu na komunikacích.
- Pravidelně školit posádky v práci s hydraulickými vyprošťovacími nástroji, v používání databází s informacemi o konstrukci vozidel a v taktice zabezpečení místa zásahu.
- Zajistit ochranu vozidel proti následným kolizím - využití zábran, směrování provozu a signalizace.
- Pečlivě dokumentovat události a škody vzniklé při zásahu pro účely následného uplatnění náhrad u pojišťoven nebo jiných subjektů.
- Komunikovat s operačním střediskem a dalšími složkami IZS o nutnosti nasazení dodatečných prostředků nebo o dočasném krytí zásahového území ze strany sousedních jednotek, pokud dojde k vyřazení techniky.
Hasiči Liberecký kraj - Severochema
Tabulka: vybrané druhy zásahových automobilů a základní parametry
| Druh vozidla | Klíčové vybavení | Minimální kapacita / parametr |
|---|---|---|
| Pěnový hasicí automobil | Čerpací zařízení, výroba pěny, nádrže na vodu a pěnidlo | Voda ≥ 1700 l, pěnidlo ≥ 1000 l |
| Práškový hasicí automobil | Zásobník prášku, průtokový naviják s hadicí | Prášek ≥ 950 kg, hadice ≥ 40 m |
| Cisternová automobilová stříkačka | Čerpací zařízení, vysokotlaká část, průtokový naviják | Průtok čerpadla 750-3000 l·min⁻¹ |
Pečlivé dodržování technických parametrů vybavení a provozních postupů zvyšuje šance, že zásah proběhne efektivně a bezpečně, a snižuje riziko poškození hasičských vozidel i ohrožení zasahujících.