Škoda 706 bývala tradiční součástí československých silnic. Slavná je dodnes hlavně se svou trambusovou karoserií z éry Liazu, historie tohoto nákladního vozu je však mnohem delší. Produkce mladoboleslavské automobilky se dnes orientuje výhradně na osobní vozy, v minulosti ale její součástí bývaly také nákladní automobily. Zřejmě nejslavnějším z nich je Škoda 706, která se v několika modifikacích vyráběla mezi lety 1939 až 1988. Pamatujete se její historii?
Předválečná klasika a první kroky
První Škoda 706 se totiž začala u mladoboleslavské automobilky vyrábět už v roce 1939. V nabídce přitom postupně nahradila dva stávající typy, jak menší model 606, tak výkonnější 806. Šlo o typický nákladní automobil meziválečného období. Používal žebřinový rám, dvě tuhé nápravy a kabinu usazenou za motorem. nejčastěji vznikal jako valník, často ale automobilka dodávala jen podvozek s tím, že účelovou nástavbu si nechal namontovat už zákazník, u specializované firmy. Existovaly přitom různé modifikace: 706 N s nízkým rámem pro montáž autobusové karoserie, 706 D s dlouhým rámem, 706 ND s nízkým, dlouhým rámem pro prodloužené autobusové karoserie.
Jméno přitom využívalo tehdejší logiky názvosloví nákladních vozidel Škoda: dvě první číslice udávaly nosnost šasi v metrických centech, poslední číslo odkazovalo na počet válců. Konkrétně pod kapotou původní Škody 706 pracoval řadový vznětový šestiválec o objemu 8,6 litru, který dosahoval výkonu 81 kW. Poháněná byla zadní kola, a to prostřednictvím pětistupňové manuální převodovky. Škoda 706 se úspěšně vyráběla až do roku 1943, kdy produkci definitivně zastavila nutnost orientace na výrobu pro armádní účely a nedostatek výrobních komponentů pro civilní produkci.
Okamžik po válce a postupné stěhování výroby
Po válce 706 pokračuje. Po skončení války se produkce mohla opět rozběhnout. Už to však nebylo v domovské Mladé Boleslavi, ale v pražských Letňanech, v bývalé letecké továrně Avia. Mladoboleslavská automobilka byla ještě v květnu 1945 vybombardována, a tak se výroba přesunula právě do Letňan. Výroba nákladních vozidel se ukázala jako ideální řešení, načež se mladoboleslavská automobilka měla po válce už výhradně orientovat na montáž osobních aut. Letňany tedy na určitou dobu hostily Škoda 706 R, která se zde vyráběla jen do začátku padesátých let, kdy Avia opět začala leteckou výrobu.
Nově se tedy výroba přesunula do severních Čech, v rámci industrializace tamější oblasti. Škodu 706 R tak najednou vyráběly podniky, které se stavbou vozidel dosud neměly zkušenosti. Dohromady tyto závody tvořily nově vzniklý podnik LIAZ - Liberecké automobilové závody, založený k 1. lednu 1951, který mohl používat ochrannou známku Škoda i pro export. Poválečné verzi se už říkalo Škoda 706 R, protože proti meziválečnému provedení došlo k několika úpravám. R tak značilo "rekonstruovaný".
Počátek změn a vznik modernějších variant
Hlavním rozdílem byl jiný motor, tentokrát vznětový řadový šestiválec o objemu 11,8 litru a výkonu 107 kW (později 99 kW). Rovněž došlo k několika stylistickým úpravám. Opět přitom existovalo několik derivátů. Škoda 706 R byl valník, s možností dodání jen podvozku pro další nástavbu, zatímco 706 RS byl sklápěč, s hydraulicky sklopnou korbou. Škoda 806 RS pak mířila primárně do zahraničí, díky zesílenému podvozku měla zvýšenou nosnost. Šlo o sklápěč, zatímco Škoda 906 R byl valník pro export, rovněž se zesíleným podvozkem. Na stejném základu pak vznikl rovněž autobus Škoda 706 RTO (rámový, trambusový).
V polovině padesátých let se objevila nová modernější konstrukce - prototyp s trambusovou bezkapotovou kabinou podle nejnovější módy, který se následně proměnil ve sériový model Škoda 706 RT - rekonstruovaný, trambusový. Nadále se měnil pohonný agregát: i když nadále zůstal řadový šestiválec o objemu 11,8 litru, nyní s přímým vstřikováním paliva, výkon vzrostl na 118 kW. Změnily se i nápravy, rozvor se zkrátil o 1 metr a přibyla možnost pohonu všech kol. Mezitím vznikly další deriváty: 706 RTS, 706 RTH, 706 RTHP, 706 RTK, 706 RTTN, 706 RTD, 706 RTP a autobus 706 RTO.
Legenda mezi lidmi: Barča a její odkaz
Škoda 706RT se rychle stala populární, a tak se vůz přezdívaný "erťák" nebo "Mates" rozšířil po československých silnicích. Ve své době šlo o nejrozšířenější nákladní vozidlo na tuzemských silnicích, tehdejší speciály Tatra a Praga se orientovaly na terén. Vyvážela se do 57 zemí světa včetně Číny, Sýrie nebo jihoamerických států. Přezdívky Barča a později Čumáková Barča zůstaly v lidové paměti kvůli charakteristické kapotě a robustnosti.
Současně s tím vznikla i řada dalších verzí a provedení. Během druhé světové války se ve Škodě Mladá Boleslav zkonstruoval nákladní automobil Škoda 706 R, který byl vyvíjen pro výrobu v osvobozené Československé republice. Na podvozcích se vyráběly i autobusy Škoda 706 RO. Po válce byla výroba z Letňan přesunuta do Liberecka a vznikla LIAZ, která pokračovala ve vývoji a výrobě nejen 706 RT, ale i mnoha variací.
Technické parametry a vývoj motoru
Mezistupeň MT, modernizovaný trambus, vznikl z důvodu nutnosti využít hotové komponenty pro kamion nové konstrukce. Proti původnímu provedení došlo k přepracování motoru i jiným vstřikovacím systémům. Motor byl nadále naftový šestiválec, s objemem 11,8 litru; v některých verzích byl výkon posílen na 132 kW a u větších provedení až 154 kW. Převodovka byla buď pětistupňová Praga, nebo v některých případech desetikvalt. Předválečná verze používala nepřímé vstřikování paliva do vírové předkomůrky s výkonem 99 kW, zatímco pozdější verze s přímým vstřikováním dosahovaly vyššího výkonu a lepší účinnosti.
U Škody 706 R byl základní motor kapalinou chlazený řadový šestiválec, uložený podélně vpředu; litinový blok s mokrými vložkami válců, tři litinové hlavy válců; vstřikování paliva do předkomůrky; zdvihový objem 11 782 cm3; největší výkon 135 k (99 kW) při 1750 min‑1, s vyšším výkonem až 145 k (107 kW)/1800 min‑1 podle nastavení. Přenos byl na zadní nápravu prostřednictvím dvoudílného kloubového hřídele se středovým ložiskem. Při odlišných verzích vznikly specifické prvky, např. šestipaprsková kola Trilex a rozdílné konstrukční detaily náprav a rámů pro specifické typy nástaveb.
Lokace výroby a postupné stěhování výrobních kapacit
Po bombardování se produkce přesunula do Avie v Letňanech a později do Liberec-Mníše. V první polovině 50. let se Avia vrátila k letecké výrobě a nákladní vozy se převezly do Liberecka, kde vznikla LIAZ, a to s montážním závodem v Mnichově Hradišti. Postupem času se výroba 706 R oddělila z Avie a vzniklo samostatné LIAZ. Do roku 1958 bylo vyrobeno mnoho verzí, vždy s rostoucí nosností a rozšířením nabídky nástaveb.
V průběhu let došlo k dalším změnám: 706 MT (mezistupeň) a později 706 RT (trambus). 706 MT využil stávající kabinu, avšak doplnil ji o nové hnací komponenty, a byl schopný až 132 kW, později 154 kW. Výroba trvala dlouhých 49 let, s postupným vývojem a rozšiřováním o 706 MTS, MTSP a další varianty pro silniční i speciální aplikace, včetně hasičských, kropicích a odlehčených verzí.
Historie a odkaz vozu ve filmu a kultuře
Škoda 706 R se objevila i ve filmu Florenc 13:30 (1957) jako autobus Škoda 706 RTO LUX. Vozidlo bylo často zobrazováno ve filmech a fotografiích, a dodnes přežívají historické i technické popisy, které přispívají k popularitě Barči.
Výroba a finální kapitoly
Poslední nákladní Škoda s kapotovanou kabinou - model Škoda 706 R - byla posledním nákladním automobilem mateřské automobilky Škoda a zároveň jediným kapotovým LIAZem. Další modely od Škoda 706 RT (rekonstruovaný, trambusový) už měly klasickou krabicovou kabinu. Výroba 706 R nakonec ukončila v roce 1958 a z Letňan se přesunula do Mnichova Hradiště, kde pokračovala Liberecké závody až do konce éry 706 R a následných variant.
Současný odkaz a technické detaily pro sběratele
Dodnes je Barča symbolem robustnosti a spolehlivosti československých těžkých nákladních vozů. Pro sběratele a historiky je zajímavé podívat se na kombinaci rámů, motorů a převodovek, které definuje modifikace 706 R, 706 RT a jejich derivátů - včetně RS, ND, RU a dalších variant.
| Model | Rám | Motor | Nosnost | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Škoda 706 R | Nízký/valník | 11,8 l, nepřímé vstřikování | 7 300 kg | Základní verze |
| Škoda 706 RT | Trambusová kabina | 11,8 l, přímé vstřikování | nošení až 8-9 t (variace) | Modernější verze |
| Škoda 706 MT | Mezistupeň | 11,8 l, s novým motorem | 132-154 kW | Vývojová fáze mezi RT a MT |

ŠKODA 706 RTO TYP KAR ROK 1971 - TOHLE MUSÍTE VIDĚT! AUTOBUS!! KOUZLO VETERÁNA
tags: #s #706 #nejelegantnejsi #nakladni #automobil