800 ojetých pneumatik, spousta plechovek, hlína, sláma, štěrk, trochu cementu a obrovská kupa nadšení, to jsou přísady pro základní stavbu „zemělodě“ uprostřed Prahy, nedaleko stanice metra Anděl. „Stavět alternativně a nekonvenčně“ zněla devíza, a tak Hynek Opolecký z rodinného centra Montessori podnajal minulé léto pozemek v zahrádkářské kolonii nedaleko Zimního stadionu Nikolajka na pražském Smíchově.
Původně chtěl vlastně jen získat větší soběstačnost, ale společně se dvěma přáteli pak přišel na nápad postavit první prototyp „zemělodě“ uprostřed města. Pro stavbu „zemělodě“ se hodila také poloha pozemku ve svahu, která je jinak spíše nevýhodná.
Smyslem domu typu „loď“ je vytvoření obytného prostoru, který je zcela soběstačný a je vytvořen převážně z odpadu vyprodukovaného civilizací, z přírodních stavebních látek a recyklovatelných materiálů. Pneumatiky, plasty, plechovky, sklo.
Materiály a principy stavby
Tlustá stěna z pneumatik vyplněných stlačenou zeminou nahrazuje cihlovou venkovní zeď. Zeď je omítnuta. K severu směřující stěna z pneumatik slouží nejen jako nosný prvek domu, ale také jako izolace a zásobník tepla, který se na slunci ohřívá.
Pneumatiky získali nadšenci zadarmo ze sousedních autodílen, které byly rády, že se starých pneumatik zbaví. Plechovky sbíral Hynek s Pavlem hlavně na festivalu Prague Pride.
Soběstačnost: voda, energie, teplo
Zeměloď nepotřebuje ani vodovodní ani elektrickou či kanalizační přípojku, o to vše se starají zabudované cisterny s dešťovou vodou a vodními filtry, ale také větrná kola a solární buňky. Každý prvek stavby je promyšlený a slouží k tomu, aby byl dům soběstačný.
Praktická zkušenost z pražského staveniště
„Stavba zemělodě není tak obtížná,“ ujišťuje Pavel Příhoda, který je jakýmsi tiskovým mluvčím několika desítek dobrovolníků, kteří se letos v létě rozhodli postavit jednu takovou zeměloď v Praze. „Když jsme s projektem začínali, byli jsme jenom čtyři. Všichni na staveništi se vlastně učí přímo za pochodu a čeká je ještě spousta práce.
Stěna z pneumatik už stojí a dostává právě omítku. Patrné jsou už také první náznaky cisteren a kompostového topení. Ale nikdo tu zbytečně nespěchá. Jde o to, aby věc lidi bavila. Čím víc lidí se to zde naučí, tím větší povědomí vznikne o tom, které alternativní materiály se dají ke stavbě domu použít.
Účel projektu a další plánované využití
Zda bude dům někdy skutečně obyvatelný, nelze zatím říct. A také by to mělo být spíš místo k učení, prohlížení a ekoturistice. Dokončení se plánuje na konec příštího roku.
A i když „loď“ ještě nepluje, má pozemek už teď co nabídnout, protože zeleninová zahrádka funguje.
Historie konceptu a globální kontext
S konceptem takzvané „zemělodě“ přišel Reynolds už v 70. letech, ale trvalo to ještě několik desetiletí, než se jeho koncept v USA rozšířil. Celosvětovou pozornost však získal v roce 2007 dokumentární film Garbage Warrior (česky pod názvem Architekt odpadu), který byl o Reynoldsovi natočen.
Architekt odpadu – Trailer CZ
Film sleduje architekta při jeho utopickém boji za to, aby v zemi plné stavebních zákonů prosadil nekonformní a na civilizaci nezávislý princip bydlení. Praha - Architekt Mike Reynolds staví přes tři desítky let s úspěchem velmi levné domy, které disponují vlastním zdrojem energie, vody i tepla.
Jako stavební materiál využívá odpad. Jeho stavby se setkávají s nadšením i nepochopením. Některé domy, které Reynolds postavil, vypadaly jako hrady, jiné jako pyramidy. Všem svým stavbám říká zemědomy. K jejich vybudování využívá staré pneumatiky, plechovky od piva a skleněné lahve.
Reynoldsův přístup a význam pneumatik
„Když jsem začal žít v takovém domě, uvědomil jsem si, že mám veškerou energii, teplo a roste mi zde vlastní jídlo. Jsem svobodný, absolutně svobodný,“ prohlásil Reynolds. Klíčovým objevem, který znamenal definitivní energetickou nezávislost, bylo prý využití pneumatik.
„Jsou nesmírně odolné, nevlhnou. Začali jsme do nich natloukat zeminu. Taková hmota je schopna nashromáždit neuvěřitelné množství energie,“ uvedl netradiční architekt.
Právní a společenské výzvy
V Novém Mexiku, kam se odstěhoval na kus pouště, aby začal experimentovat s novým přístupem k architektuře, naráží ale Reynolds neustále na nejrůznější byrokratické překážky. Stát Nové Mexiko ho dokonce zažaloval za porušování stavebního zákona a nařídil domy vyklidit. Reynolds se ale začal soudit a vyhrál.
Reynoldsovu práci a jeho boj s úředníky zaznamenával celé tři roky režisér Oliver Hodge. Z 350 hodin natočeného materiálu vznikl film Architekt odpadu, který měl 5. června premiéru v českých kinech.
„Ukazuje na ohromný potenciál, který odpady mají, na jejich materiálové i energetické využití,“ oceňuje Reynoldsovu práci Tomáš Lapáček z českého ministerstva životního prostředí.
Mezinárodní odezva a úspěchy
Obrovský úspěch jeho levné a účelné zemědomy z odpadu naopak sklidily na Andamanských ostrovech v Indickém oceánu.
Proč stavět zemělodě?
- Je cenově dostupná téměř pro každého a každý se ji při troše trpělivosti a odvahy může naučit stavět.
- Zeměloď nepotřebuje klasické inženýrské přípojky a je navržena tak, aby byla soběstačná.
- Využívá recyklované materiály, snižuje odpad a ukazuje nové materiálové využití civilizační spotřeby.
Krátká tabulka: hlavní stavební materiály a jejich funkce
| Materiál | Funkce |
|---|---|
| Pneumatiky | Nosná hmota, izolace, zásobník tepla |
| Plechovky, sklo | Výplně, dekorační a izolační prvky |
| Hlína, sláma | Výplň, tepelná akumulace, omítky |
| Cement, štěrk | Zpevnění základů a povrchových vrstev |
| Solární panely, větrná kola | Zdroj energie |
| Cisterny, filtry | Zásobování vodou a úprava dešťové vody |
Stavba zemělodě v Praze ukazuje, že projekt může fungovat jako místo k učení a inspiraci pro další komunitní a alternativní stavební projekty.