Silniční zákon a napojení odpadu do odvodnění komunikací: povinnosti, legislativa a postupy

Požadavek odvodnění komunikace (staveb obecně) zakotvuje § 5 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, který říká: "Při provádění staveb… nebo jejich změn či změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem a zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen "srážkové vody") v souladu se stavebním zákonem. Podrobnosti řešení srážkových vod obsahuje vyhláška ke stavebnímu zákonu č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů [konkrétně § 20 odst. 5 písm. c)].

Řešit srážkové vody je nutné již při vymezování stavebního pozemku, a to přednostně jejich vsakování, poté jejich zadržování a odvádění srážkovou kanalizací a až jako poslední (a krajní) možností je jejich vypouštění do jednotné kanalizace. Srážkové vody ze staveb jsou obecně povrchovými vodami (§ 2 odst. 1 vodního zákona), pokud vodoprávní úřad nerozhodne v řízení z moci úřední jinak (§ 126 odst. 8 vodního zákona).

Vodní zákon dále uvádí, že srážkové vody mohou být podle okolností považovány za odpadní vody tehdy, když to vyjde najevo z technických požadavků vyhlášky č. 104/1997 Sb. pro pozemní komunikace a s tím souvisejícími podmínkami. Zneškodňování odpadních vod vyžaduje předchozí předčištění a vydání povolení podle § 8 odst. 1 psím. Tím se vytyčuje postup při nakládání se srážkovými a odpadními vodami z komunikací.

Podrobnosti řešení srážkových vod tedy řeší vyhláška ke stavebnímu zákonu č. 501/2006 Sb., a zvláště § 20 odst. 5 písm. c). Řešení srážkových vod je nutné řešit již při vymezování stavebního pozemku: preferováno je vsakování, následně zadržování a odvádění srážkovou kanalizací, a až jako krajní možnost je jejich vypouštění do jednotné kanalizace.

V souvislosti s pozemními komunikacemi je nutno zmínit i zvláštní zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Podle § 12 odst. 1 písm. c) jsou součástí komunikace mj. tunely, galérie, opěrné, zárubní, obkladní a parapetní zdi, tarasy, násypy a svahy, dělicí pásy, příkopy a ostatní povrchová odvodňovací zařízení, silniční pomocné pozemky. Kanalizace, včetně úprav k odvádění vody, lapolů a sedimentačních nádrží, je pak dle výkladu součástí dálnice, silnice nebo místní komunikace jen tehdy, slouží-li výlučně k odvádění povrchových vod z této komunikace.

Pokud v zákoně o pozemních komunikacích není stanoveno jinak, platí pro územní a stavební řízení stavby dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace zvláštní předpisy o územním plánování a stavebním řádu. Silniční správní úřad je příslušný pro stavbu dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace. Důležité je, že obecně platí, že součástí komunikace jsou i prvky k odvádění vody; avšak pokud nejde o odvádění povrchových vod, mohou být tyto prvky vnímány jako součástí silniční sítě, ale k odvádění vody se vztahují specifické podmínky řízení a schvalování vodoprávním úřadem.

V rámci praxe se řeší vypouštění odpadních vod do kanalizace veřejné potřeby prostřednictvím Kanalizačního řádu. Ten stanovuje podmínky pro vypouštění odpadních vod, často s ohledem na typ znečištění (zdravotnická zařízení, průmysl, provozovny) a na limity pro jednotlivé znečišťující látky. Obecně platí, že odpadní vody se člení mezi odpadní vody a srážkové vody; důležité je, že tuky a další látky mohou způsobovat ucpávání stok a zhoršovat čištění vod na ČOV.

V praxi tedy platí: srážkové vody se mají řešit prioritně jejich vsakování a zadržování, v případě nutnosti se odvedou do srážkové kanalizace, a teprve jako poslední možnost je jejich vypouštění do jednotné kanalizace. Dále je nutné zajistit správné nakládání s tuky, sádlem a emulgovanými tuky, které mohou zhoršovat provoz ČOV a způsobovat ucpání kanalizace. Lapáky tuků a další specializovaná zařízení slouží k zachycení těchto látek a jejich následná likvidace probíhá prostřednictvím oprávněných firem.

V textu se objevují i poznámky k různým legislativním bodům: Zákon č. 254/2001 Sb. - o vodách (vodní zákon), Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. - o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění, náležitostech povolení k vypouštění a další související předpisy; Zákon č. 274/2001 Sb. - o vodovodech a kanalizacích; Prováděcí vyhláška 428/2001 Sb. a další vyhlášky. Důležité je vždy zohlednit, zda jde o veřejné potřeby, či jiné typy komunikací, a dodržet konkrétní postupy a povolení pro vypouštění a odvádění vod.

Praktické poznámky pro správu silnic a komunikací zahrnují rovněž aspekty převedení rizik a koordinaci výkopových prací. Při realizaci prací je klíčová časová koordinace a dohoda s vlastníky a správcemi vedení a jejich koordinace s pracemi na komunikaci. Po dokončení prací musí být komunikace uvedena do původního stavu a poruchy na povrchu musí být bezodkladně opraveny.

Klíčové pojmy a rozdíly mezi vodními a komunálními řády

• Srážkové vody - vody vzniklé kondenzací a odtěpnou dešťovou vodou na povrchu komunikací; prioritou je vsakování a zadržení.
• Odpadní vody - vyžadují předčištění a povolení k vypouštění; jejich likvidace je řešena v rámci vodního zákona a provozních řádů ČOV.
• Lapáky tuků - zařízení k zachycení tuků a olejů, jejichž pravidelná údržba zabraňuje ucpání kanalizace.
• Kanalizační řád - stanovuje podmínky pro vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace a řeší významní znečišťovatelé a limity.

Podrobnosti řešení odvodnění a souvisejících vodních povinností jsou v souladu s výše uvedenou legislativou a je nutné je řešit v kontextu konkrétní stavby a jejího užívání.

Tabulka: Přehled klíčových zákonů a vyhlášek

tags: #silnicni #zakon #napojeni #odpadu #do #odvodneni