Podobné hazardéry potkáváme na silnicích každý den. Auto s vlekem, na kterém je naložené buď jiné auto nebo jakýkoliv jiný velký náklad. Ačkoliv je to zarážející, spousta řidičů má náklad naložený úplně špatně. Pokud tedy nedisponujete autem s elektronickou stabilizací přívěsu, myslete na to, že je zatraceně důležité, jak náklad na přívěs rozmístíte. Pokud totiž dáte větší hmotnost nákladu na zadní konec vozíku, může se váš přívěs i vaše auto rozkývat tak moc, že je neudržíte na silnici.
Lepší než všechny poučky a popisky, je ale přiložené video, které vám názorně ukáže, jak to vypadá, když je náklad špatně rozložený. Přívěsy s nápravami uprostřed vyžadují při nakládce trochu plánování. Aby byla souprava stabilní a jízda bezpečná, nestačí přívěs vyvážit. Vyvážení přívěsu je často upřednostňované před správným rozložením hmotnosti nákladu. Případně je rozložení hmotnosti nákladu zcela opomíjené.
Principy správného rozložení hmotnosti na přívěsu
V ideálním stavu jsou nejtěžší předměty naloženy nad nápravou (nápravami) tak, že svislé zatížení spojovacího zařízení dosahuje přibližně 4 % okamžité hmotnosti naloženého přívěsu. Svislé zatížení spojovacího zařízení však nesmí v žádném případě překročit max. povolené svislé zatížení tažného zařízení automobilu ani maximální povolené svislé zatížení tažné kulové spojky nebo nájezdové brzdy přívěsu. Zároveň platí, že těžké předměty by měly být umístěny co nejníže.
Pokud se náklad skládá ze stejně těžkých předmětů, je ideální jejich rovnoměrné rozložení od středu ložné plochy směrem k oběma koncům přívěsu. Správně konstruovaný přívěs má při rovnoměrném rozprostření stejnorodého nákladu po ložné ploše (např. sypké materiály) ideální svislé zatížení spojovacího zařízení přívěsu. Hmotnost přívěsu včetně nákladu nesmí překročit největší povolenou hmotnost přívěsu stanovenou v rámci schválení a zároveň nesmí překročit největší povolenou hmotnost přívěsu stanovenou pro tažné vozidlo.
Těžké předměty naložené na konci ložné plochy jsou nejnebezpečnější variantou chybného rozložení hmotnosti nákladu. Setrvačnost těžké zadní části přívěsu podporuje rozkmitání soupravy a brání ustalování kmitů při korekcích a změnách směru jízdy. Těžké předměty vepředu a vzadu a lehčí předměty nad nápravou nejsou správně i přesto, že je dosaženo optimálního svislého zatížení spojovacího zařízení. Toto je nejčastější případ neporozumění faktorům ovlivňujícím jízdu s přívěsem.
Vyšší setrvačnost konců přívěsů podporuje rozkmitání soupravy a omezuje ustalování kmitů při korekcích a změnách směru jízdy. Umístění těžkých předmětů v přední části přívěsu není také správně. I když v určitých podmínkách a rozsahu rychlostí může zdánlivě vylepšit stabilitu soupravy, nese sebou jiná rizika. Prvním z nich je svislé přetížení spojovacího zařízení tažného vozu i přívěsu. To může vést k jejich nevratnému poškození a rychlejšímu opotřebení.
U brzděných přívěsů pak přetížená nájezdová brzda vykazuje méně plynulý chod se sníženou účinností brzdění. Vhodnější způsob, jak zvýšit stabilitu jízdní soupravy je dostatečné zatížení zadní nápravy tažného vozu jiným způsobem (např. Náklad by měl vždy zatěžovat obě strany přívěsu stejněnoměrně). Základním pravidlem pro bezpečnou jízdu je použití autopřepravníku s dostatečnou velikostí ložné plochy vzhledem k nákladu. Zejména dostatečná délka ložné plochy musí umožnit ustavit vozidlo nebo do takové pozice, aby nedošlo k svislému přetížení spojovacího zařízení a nájezdové brzdy přívěsu a tažného zařízení.
Širší ložná plocha, resp. Nakládané vozidlo se umisťuje vždy těžší částí (obvykle motorem, pokud není demontovaný) vpřed. V případě přepravníků dvou automobilů se pak nakládané automobily doporučuje umístit motory k sobě, čímž je zajištěno umístění nejtěžší části nákladu nad nápravy. Pro obytné přívěsy platí stejné zásady, jako výše uvedené pro nákladní přívěsy. Problém je, že rozložení hmotnosti vestavby, příslušenství a výbavy často uvedeným zásadám neodpovídá a jiné rozmístění není možné. Právě karavany vykazují často zhoršené jízdní vlastnosti a v soupravě mají tendenci k nekontrolovanému rozkmitání.
Stabilizace a moderní systémy
Nejčastěji osazovaným prvky jsou stabilizační tažné spojky s třecími segmenty, které pevně sevřou kulový čep tažného zařízení a omezují volný pohyb při tendenci přívěsu k rozkmitání. Dalším prvkem, který už není vidět na přívěsu na první pohled, je speciální lomená náprava pro karavany AL-KO Delta. Ta pomáhá zejména při naklonění přívěsu při změnách směru jízdy. Nejúčinnějším systémem stabilizace jízdy soupravy s přívěsem je však elektronický stabilizační systém pro přívěs. Systémy byly v minulosti dostupné pouze pro obytné přívěsy s relativně konstantní hmotností. Elektronický stabilizační systém montovaný na přívěs je citlivější a provádí jemnější a včasnější zásahy, než ESP pro jízdu s přívěsem na tažném automobilu.
Zatímco ESP pro tažení přívěsu zasahuje až při relativně velkém rozkmitání soupravy a je schopné ovlivnit jen tažný vůz, systémy KNOTT ETS Plus i AL-KO ATC zasahují již při velmi malém rozkmitání přívěsu. Krátkým rychlým jemným přibrzděním přívěsu dojde k jakémusi „natažení“ soupravy a vrácení přívěsu zpět do stopy a to ještě před tím, než by se pokusilo výrazněji zasáhnout ESP pro tažení přívěsu (pokud je tažný vůz tímto systémem vůbec vybavený).
Praktická pravidla a servis
Rozložení nákladu na přívěsném vozíku má obrovský vliv na bezpečnost jízdy. Řidiči nákladních vozidel absolvují speciální kurzy správného uložení nákladu v přívěsech a návěsech, protože případné odchylky mohou vést k „ohrožení bezpečnosti silničního provozu“. Firma Steinhof připomíná nejdůležitější pravidla, která jsou užitečná i pro uživatele osobních automobilů s přívěsem. Nejdříve si zjistěte maximální hmotnost nákladu - ta se odvíjí od specifikace přívěsu, kombinované hmotnosti soupravy vozidla a přívěsu a skupiny řidičského oprávnění. Při přepravě materiálů, jako je písek nebo dřevo, je důležité chránit je před deštěm. Základním principem je dostat těžiště přívěsu co nejníže. Náklad musí být rozložený rovnoměrně.
Pokud je umístěn co nejvíce vzadu nebo co nejvíce vpředu, tažné zařízení „zvedá“ nebo „tlačí dolů“. Obecně platí, že přívěs by měl být naložený tak, aby jej bylo možné po zaparkování přidržet za oj ve vodorovné poloze a ručně nasadit na tažné zařízení. Pokud je tažné zařízení zatíženo málo nebo naopak moc, ovlivňuje to ovladatelnost vozidla. Vychytávky, jak správně zatížit tažné zařízení, často používají milovníci karavaningu. To, co stabilizuje náklad v přívěsu, je tření mezi nákladem a podlahou. Proto je náklad obvykle připoután a přitlačen k podlaze, aby se zvýšilo tření a minimalizovalo riziko posunu nákladu během jízdy. Velmi užitečné mohou být třecí podložky umístěné mezi nákladem a podlahou přívěsu. Pozor však na špinavou podlahu!
Obsah přívěsu by měl být po celou dobu jízdy bezpečně upevněný bez ohledu na rychlost nebo povětrnostní podmínky. Oblíbené nádrže na vodu, které se velmi často používají na stavbách rodinných domů, lze přepravovat na přívěsu. Problémy nastanou, když chce někdo takovou nádrž přepravovat plnou nebo částečně naplněnou. Zaprvé je třeba mít na paměti, že pojme až 1.000 l vody, takže je třeba se ujistit, že to parametry soupravy a kategorie řidičského průkazu umožňují. Za druhé, voda může přívěs destabilizovat.
Nádrž plná z poloviny sice vozík nepřetíží, ale dochází pak k dalšímu jevu. Voda při brzdění nebo v rychlých zatáčkách vytváří vlny. Při dojezdu ke křižovatce se může stát, že je vozidlo „houpající se“ vodou do ní natlačeno. S ohledem na to byste při převozu naplněné nádrže měli dbát zvýšené opatrnosti. Je také důležité, aby byla nádrž řádně připevněna k přívěsu. Před naložením přívěsu je vhodné si v dokladech k vozidlu a přívěsu ověřit, jak těžký náklad lze přepravovat a zda máte odpovídající řidičské oprávnění pro řízení takové soupravy.
Praktické statistiky a videa
Důležité je také sledovat technický stav závěsného zařízení. Při šetření dopravní policie v Sokolově bylo zjištěno, že řidič si před jízdou správně nezapojil spojovací zařízení a tím užil k jízdě technicky nezpůsobilou jízdní soupravu. Indikátor opotřebení závěsného systému má tři polohy: Červená - parkovací poloha, Zelená - připojení bez závad, Žlutá s vykřičníkem - upozorňuje na nutnost výměny. Spojení musí být pevné a náklad zajištěn proti pohybu. Nárůst nebezpečí z nekontrolovatelného rozkmitání ukazuje video, které demonstruje, co se stane při špatném naložení. Přívěs se rozkmital a vozidlo mohlo ztratit kontrolu nad jízdou.
Na závěr připomínáme, že pravidla pro naložení platí pro obytné i nákladní přívěsy. Karavany často vykazují zhoršené jízdní vlastnosti a tendenci k nekontrolovanému rozkmitání. Největší efekt má správné rozložení hmotnosti nad nápravami, respektování svislého zatížení, a stabilizační systémy. Elektronický stabilizační systém pro přívěs ( ETS Plus, AL-KO ATC, KNOTT ETS) zasahuje již při malém rozkmitání a pomáhá udržet soupravu v lajně.
Jak pečovat o přívěsný vozík
- Pravidelná kontrola tlaku v pneumatikách a rovnoměrného opotřebení
- Kontrola axiální vůle ložiska a stavu brzdového systému
- Promazání ložisek brzdového bubnu a kontrola brzdových tlumičů
- Ochrana elektroinstalace - kryty, kontakty, kabely
- Ochrana zinkových částí v zimním období a mytí po jízdě
- Upevnění nákladu a použití třecích podložek k zvýšení tření
Pokud preferujete profesionální servis, můžete využít služeb našeho servisu přívěsných vozíků v Praze, kde se o vše postarají naši odborníci.