Klasický loutkový snímek Jiřího Trnky patří k předním dílům zlatého fondu české kinematografie.
Dodnes překvapuje novátorským pojetím loutkového filmu a uměleckou komplexností.
Syžet vychází ze stejnojmenného díla Aloise Jiráska, avšak Trnka a spisovatel Miloš V. Kratochvíl se při psaní filmové povídky opírali i o Kosmovu kroniku nebo výsledky archeologických výzkumů.
Základem je šest epizod z dávnověku Čechů, od jejich příchodu do nové vlasti pod vedením vojvody Čecha, přes legendy o Bivojově souboji s nebezpečným kancem, o Libuši a Přemyslovi, o dívčí válce a o Horymírovi a jeho věrném koni Šemíkovi až k závěrečné báji o Lucké válce.
Epizody jsou propojeny komentářem a plynule na sebe navazují, avšak v cizině byly někdy uváděny i samostatně.
Ve výtvarné stránce Trnka vycházel z historických poznatků, ale zároveň se musel přizpůsobit zažitému vizuálnímu stereotypu, spojenému s malbami či ilustracemi Josefa Mánesa, Antonína Procházky, Mikuláše Alše a Věnceslava Černého.
Vytvořil velké množství loutek se stylizovanými a zároveň individualizovanými tvářemi a věnoval se nejen protagonistům, ale také velkým davovým scénám, což kladlo značné nároky na animátory i další členy štábu.
Důraz byl rovněž kladen na provedení kostýmů a rekvizit.
Zvuková složka se kromě hlasů několika vypravěčů z řad slavných českých herců a neotřele vytvořených ruchů skládá z bohatého hudebního doprovodu Václava Trojana, jenž vychází z určitých představ o dobové hudbě, kombinovaných s klasickou symfonickou hudbou, ale zejména z české lidové tradice, což se projevuje v dramaturgickém využití různých písní.
Tato fakta jsou chráněny autorským právem a není možné je využívat.
Pro účely propagace projekcí rádi zašleme snímky z filmů k tomu určené.
Každý milovník české filmové klasiky vám řekne, že vybrat jeden nebo hrstku opravdu kultovních filmů je velký problém.
Druhá polovina 20. století totiž přinesla doslova záplavu nesmírně talentovaných scénáristů, režisérů i herců, díky nimž vznikly zejména nezapomenutelné komedie, u nichž se všichni pravidelně bavíme dodnes.
Kultovní filmy 60. století a jejich čestná místa
Když se řeknou české kultovní filmy, nemůže v žádném výběru chybět kultovka všech kultovek, legendární komedie Limonádový Joe.
Režisér a scénárista v jedné osobě Oldřich Lipský dal dle knižní předlohy Jiřího Brdečky dohromady nejen zábavný komediální muzikál, ale navíc jej obsadil výkvětem českých herců a zpěváků 60. let.
Hlavní hrdina v podání Karla Fialy je pistolníkem, jak se patří, a do Stetson City plného alkoholiků přiváží kolalokovu lihuprostou limonádů, aby ze zdejších obyvatel udělal abstinenty.
Zdejší společnost plná gangsterů se však svých oblíbených drinků jen tak nevzdává.
Trojice vyučených fasádníků (Jiří Sovák, Vlastimil Brodský, Jan Libíček) přijíždí z venkova do Prahy, aby pracovali na rekonstrukci zdejších měšťanských domů.
A když už se nacházejí ve velkoměstě, rozhodnou se aspoň jednu noc využít k tomu, aby zažili aspoň jednu noc plnou dobrodružství.
Vyvinou proto velké finanční i další úsilí, aby co nejlépe zamaskovali svůj venkovský původ i způsoby.
Jenže jak se brzy ukazuje, zapadnout nepozorovaně do pražské společenské smetánky nebude jen tak.
U kustoda učícího vybranému chování navíc potkávají trojici lehkých slečen (Jiřina Bohdalová, Jiřina Jirásková, Iva Janžurová), jež se snaží stát opravdovými dámami.
Kultovní filmy 70. Jak už napovídá název téhle komedie z konce 70. let, půjde opravdu o „akci Kulový blesk“, která v tomto případě bude mít podobu obrovského stěhování.
A právě tato obří akce dohromady svádí lidi všemožných charakterů, věků i společenského postavení, kteří by se jinak zřejmě nikdy nepotkali ani spolu nepromluvili.
Téma celoživotního vzdělání přináší do jinak poklidně žijící rodiny Kroupů spoustu nového vzruchu.
Vše začne tím, že v rámci technologického pokroku podniku si pan Kroupa (Jiří Sovák), který v něm pracuje jako mistr, musí rozšířit své vzdělání a začít navštěvovat večerní školu.
Na jeho místo totiž číhá ambiciózní a pro věc velmi zapálený kolega jménem Hujer (Václav Lohniský).
I on navíc bez váhání vyráží do školy, aby svého soka v boji o pracovní pozici akademicky dohnal.
Nástup do školy po padesátce však není žádný med.
Další klenot českého filmu druhé poloviny 20. století, kde v roli kolegy hlavního detektiva jako komisař Ledvina září legendární Rudolf Hrušínský.
Místy za vlasy přitažená parodie se vkusně posmívá rodokapsovým příběhům neohrožených hrdinů a představuje v roli takového hrdiny slavného detektiva Nicka Cartera, který přijíždí na pozvání do Prahy, aby vyřešil záhadné zmizení psa zdejší hraběnky Thunové.
Scénáristická dvojka Svěrák, Smoljak připravila Jiřímu Menzelovi k režírování dnes už vskutku kultovní komedii o starousedlíkovi dědovi Komárkovi (Josef Kemr), který se chystá prodat svou chalupu.
Manželé Lavičkoví (Daniela Kolářová a Zdeněk Svěrák) mají i s dětmi zálusk na koupi malebné nemovitosti na venkově.
Potkávají přitom i zdejší další chalupáře, jež vystihují všechny možné typy tradičních českých „lufťáků“ i „starousedlíků“.
Postupně se však začne ukazovat, že starý pán by ve svém domě přece jen na staré roky rád zůstal.
V pokračování úspěšné komedie Jak vytrhnout velrybě stoličku vyráží Vašek (Tomáš Holý) i s oběma svými rodiči na letní prázdniny k tatínkovi svého otce.
Všichni se těší. Maminka Anna (Jana Preissová) především na klid a relax v přírodě.
To však ještě netuší, že je čeká chalupa na samotě, kde to čistotou příliš nezáří.
A co hůř, hned co by kamenem dohodil se nacházejí obrovské skály.
Na ty však Vaškovi i s tátou (František Němec) hned na začátku přísně zakáže lézt.
Jejich nadšení je však silnější, a tak otec a syn začnou tajně na skalách trénovat.
Kultovní filmy 80. Tradiční pánská jízda na horách letos nedopadne podle očekávání.
Příčinou je spiknutí manželek pánů v hlavních rolích, které se rozhodnou, že svým manželům na každoroční odpočinek v Beskydech přibalí i malé děti.
Trojice otců tak místo plánovaného dobrodružství v horách řeší, jak se postarat o skupinku rozverného potomstva a bez újmy na zdraví ji přivést zpět domů.
Mladého závozníka Otíka (János Bán) se ujme zkušený řidič Pávek (Marián Labuda st.), který má jediný pro mentálně zaostalého Otíka pochopení.
Stává se mu náhradním otcem, díky kterému Otík nepřijde k újmě na zdraví, ačkoliv už Pávek s Otíkem odmítne jezdit.
V tu chvíli se ukáže charakter dalších obyvatel vesničky, kteří by se Otíka raději zbavili.
Knihkupec a milovník žen Dalibor Vrána (Josef Abrhám) se díky své vášni dostane do finančních potíží.
Nejde o knihy, ale ženy, kterým musí vyplácet alimenty, a tak mu nezbývá peněz nazbyt.
Řeší tak situaci, jak si přivydělat.
Až jej jednou v restauraci přivede jeden z hostů na zajímavý a neotřelý nápad.
Kultovní zfilmování povídky Bohumila Hrabalа v režii Jiřího Menzela a jeden z adeptů na nejlepší komedii naší historie.
Může za to i výborné obsazení dvojice mysliveckých spolků, jež řeší na první pohled neřešitelný spor točící se kolem zastřeleného kance.
Hrabal jednotlivé postavy příběhu vytvořil jako odrazy skutečných obyvatel chatové oblasti Kersko u Prahy, kde sám žil.
Ve filmu si dokonce sám zahrál drobnou roli.
Do Hoštic přijíždí na praxi student Šimon Plánička.
V místním JZD chystá experiment ohledně dojivosti krav.
Náhodou se Plánička jmenuje i krajský úředník, který má do Hoštic brzy přijet.
Obyvatelé Hoštic se k Šimonovi chovají více než přátelsky a s experimentem mu pomáhají.
Kultovní zfilmování povídky Bohumila Hrabalа v režii Jiřího Menzela a jeden z adeptů na nejlepší komedii naší historie.
Do Hoštic přijíždí na praxi student Šimon Plánička.
V místním JZD chystá experiment ohledně dojivosti krav.
Náhodou se Plánička jmenuje i krajský úředník, který má do Hoštic brzy přijet.
V dalších řádcích se objevují známé tituly z druhé poloviny 20. století a výběr přechází k vlivným dílům, která formovala českou kinematografii.
Významní tvůrci, herci a technika
Režiséři: Karel Lamač, Gustav Machatý, Svatopluk Inneman, Václav Binovec, Martin Frič, Carl Lamac, Olga Rautenkranzová, Jan S. Kolár, Vladislav Vančura.
Herci: Vlasta Burian, Hugo Haas, Oldřich Nový, Zdeněk Štěpánek, Theodor Pištěk, Jan Werich, Jiří Voskovec, Saša Rašilov, Karel Hašler.
Herečky: Lída Baarová, Adina Mandlová, Nataša Gollová, Anny Ondráková, Hana Vítová, Jiřina Štěpničková, Betty Kysilková, Zita Kabátová, Truda Grosslichtová.
Kameramani: Jan Stallich, Ferdinand Pečenka, Otto Heller, Václav Vích.
Scénáristé: Karel Čapek, Václav Wasserman, Jaroslav Kvapil, František Langer.
Ve 20. a 30. letech vznikaly produkční firmy jako Lucernafilm, AB Barrandov, Elektafilm, Kinofa.
