Trochu jsem se na čas odmlčel. Bohužel jsme byli pod palbou jako nikdy. Finišovali jsme všechny možné přípravy a hnali stavbu kupředu aby jsme nenabrali další zpoždění. Ihned návazně na předchozí článek o vnitřní kanalizaci tak následuje provádění vnitřních rozvodů vody a páteře topení. Původní vodař nám měl realizovat rozvody v systému Rautitan od Rehau, to se mi moc líbilo, celistvá trubka bez spojů v podlaze. Trubka je variantou pex-al-pex potrubí, které má tu vlastnost že jde ohýbat a drží tvar. Místo všemožných kolen tak jde větší ale i menší posuny vůči ose vedení řešit ohybem či vytvarováním do téměř libovolného tvaru. To se mi líbilo.
Začal jsem tedy zkoumat možnosti, svařovat prehistorické PPR se mi nechtělo, divím se že to ještě někdo dobrovolně dělá, ale budiž. Zajímalo mě jak se rozvody dělají v zahraničí, třeba za mořem v USA. Tam se vždy masivně jelo v mědi, nyní ale nedělají rozvody téměř jinak než v PEXu (bez hliníku). Zároveň jsem díky zabroušení do zahraničí objevil tzv. homerun systém rozvodů, kdy v technické místnosti jsou rozdělovače jako u podlahového topení (ale na vodu) a každý jednotlivý koncový prvek (nástěnka, připojení geberitu nebo podomítkové baterie) znamená samostatnou trubku od rozdělovače až ke koncovému prvku. Výhodou je pak minimální plýtvání vodou a nepotřeba cirkulace teplé vody. V 10ti metrech 16x2mm pex-al-pex trubky je totiž pouhých 1,1litru vody. Tím pádem odpuštění tohoto množství vody zabere jen třeba 2-4s dle průtoku baterie. Navíc se v takovém případě vyplýtvá právě ten jeden litr vody než začne téci teplá voda.
To mě zaujalo natolik, že jsem se pohroužil do samostudia. Zvažoval jsem provedení alpexu pomocí svěrných šroubení abych nemusel kupovat nebo půjčovat speciální nářadí. Nakonec ale, zejména kvůli omezenému výběru, jsem se rozhodl pro provádění lisovaných spojů. Většinu materiálu jsem pak objednal online, zejména u trubek jsem řešil aby měly atest na pitnou vodu. Rozdělovače pro vodu jsem si chtěl vyrobit z trubek a lisovacích spojek, nakonec jsem od tohoto způsobu upustil hlavně kvůli místu v technické místnosti, a jsem rád, že jsem se té myšlenky vzdal. Rozdělovače jsem nakonec sehnal pěkné od firmy Tiemme. Oproti těm pro podlahové vytápění mají vyosené ventily a tak tělo rozdělovače je plnoprůtočné a neomezuje průtok pro ostatní vývody.
Ještě před tím, než jsme se mohli pustit do samotného tahání trubek bylo potřeba připravit si koncové prvky. Koncovými prvky myslím zejména nástěnky pro klasické baterie. Kromě nástěnek pak Geberity pro WC a iBoxy od HansGrohe pro podomítkové baterie. Stojánkové umyvadlové baterie standardně vyžadují roháčky ve výšce 600mm od čisté podlahy, to stejné platí pro přípojky vody pro myčku a stojánkovou baterii u dřezu v kuchyni. Vanovou baterii jsem pak dal do výšky 150mm nad očekávanou hranu vany.
V rámci příprav také bylo nezbytné zvolit si výšku usazení rozdělovačů pro vodu a vyřešit jejich uchycení. Pro tyto rozdělovače se sice prodává jakýsi držák na zeď popř. do skříně, nicméně ten počítá pouze se dvěma patry (studená a teplá), my máme ale ještě dešťovku a tak jsem musel vymyslet co s tím. Napadlo mě že bych mohl upevnit rozdělovače na montpásky (ocelové se šnekovým šroubkem). Změřil jsem si tedy průměr rozdělovačů a dojel je koupit. Otevřel jsem si svůj oblíbený 3D modelovací program Fusion 360 a začal prototypovat držák. Na 3D tiskárně jsem si pak vytiskl první testovací kus, jen cca z půlky abych mohl vyzkoušet zda tam pasuje montpáska. Nepasovala tak jsem ještě upravil velikost žlabu pro její vedení. Vytiskl jsem druhý prototyp a ten už seděl dobře. Nebudu to protahovat asi na 4. nebo 5. pokus jsem vyladil délky jednotlivých držáků. Montáž na zeď jsem měl vymyšlenou pomocí kombišroubů, ostatně jako běžné objímky pro potrubí.
Na tahání trubek jsem poprosil manželku zda by jela se mnou mi pomoci. Dceru jsme udali na hlídání a tak jsme se do toho mohli pustit. Nejsložitější (spíš tedy nejnáročnější) se ukázalo býti natahování izolace. Napřed jsme začali taháním trubek a teprve poté natahovali izolaci a to se ukázalo jako utrpení. Tak jsme pokračovali opačně, tak že jsme napřed natahovali izolaci a pak teprve tahali trubky už s izolací. To vědět tak bych snad možná koupil i variantu trubek s již nataženou izolací. I tak to byla ale super rychlá práce.
Za jeden den jsme zvládli natáhnout trubky v obou koupelnách, na horní záchod a také do kuchyně. Celkem tedy 15 vývodů z celkových 21. Tam kde byly připravené nástěnky jsme také trubky rovnou i zalisovali. Lisování je naprosto geniální činnost. Trubka se zastřihne, zhalibruje a odhrotuje, zasune do spojky (nástěnky, kolínka, apod…) nasadí se kleště, cvak a je to. Tím jsme pro ten jeden den skončili s tím, že zbylé trubky už zvládnu dotahat sám.
Postupně jsem pak natáhl trubky pro venkovní vývody 2x dešťovka, 1x pitná. Pro pračku a také pro na poslední chvíli vymyšlenou výlevku. Pak jsem se nějakou dobu věnoval lisování dalších tvarovek a nástěnek. Dokončil jsem lisování vývodů pro pračku, výlevku, v kuchyni pro myčku a baterii a venku pro venkovní vývody, kde jsem nakonec dole u podlahy udělal Lka a nahoře na zdi nástěnky. No a když jsem měl vše nalisováno tak byl čas udělat také šroubové spoje u iBoxů a Geberitů.
Na pakování závitů jsem na doporučení používal Tangit šňůru. Začínal jsem tedy s Loctitem ale prý ten občas, ač zřídka, ale teče. Tangit prý nikdy. Po natažení všech trubek byla v technické džungle trubek trčící do všech stran v místě budoucího umístění rozdělovačů. Bylo potřeba si rozmyslet jak chci aby jednotlivé vývody šly za sebou a také aby ideálně byly související vývody teplé a studené vody na stejné pozici. Čistě pro pořádek. To se mi podařilo a díky přiloženým štítkům jsem si mohl jednotlivé vývody označit ikonkami.
Postupné zapojování rozdělovačů šlo dobře s nastavitelným klíčem. Když jsema ale zapojoval vývody do prostředka rozdělovače pro dešťovou vodu, zaboha jsem nemohl svěrné šroubení uchopit. Koupil jsem si tedy klíč č. 24 s jedním koncem s očkem. Flexou jsem odřízl kus odpovídající průměru trubky plus nějaká drobná vůle a zabrousil řezné hrany do kulata. Vyrobil jsem si tak klíč, který jde nasunout na trubku a i jen o pár stupňů dotahovat matice svěrného šroubení.
Vědět jak komfortní to bude, vyrobil bych si ten klíč hned na začátku. Chtěl jsem provedení tlakové zkoušky nechat na vodácích, když už neudělali rozvody tak aby alespoň udělali tlakovku. Ani do toho se jim nechtělo a že si to mám natlakovat kompresorem vzduchem sám. No dobře, tak jsem nakoupil koncovky na rychlospojky pro vzduch a na rozdělovače je před ventil přidělal.
Vše jsem natlakoval na 8bar (víc náš kompresor neumí) a říkal si že počkám co se stane. No stalo se že 8bar docela dlouho drželo ale ukázalo se že někde musí něco unikat a postupným zkoušením jsem zjistil že to jsou sprchy. Nakonec jsem to nevydržel a domluvil si půjčení tlakové pumpy v DEK stavebninách v Teplicích a rozhodl se to natlakovat vodou. Napustil jsem tedy vodu do systému a každý vývod jednotlivě odpustil.
Už při tlaku cca 4bar co jsem tam napustil z řadu začli viditelně prokapávat některé spoje u iBoxů. Vodu jsem tedy zavřel, iBoxy vypustil a spoje předělal. Následně jsem opět napustil vodu a odvzdušnil. Napojil jsem pumpu a natlakoval všechny rozdělovače na 10bar. Tlak po 1h a 2h neklesl prakticky vůbec, po 3h byl zhruba o 0,2bar nižší, to je hodnota, která je akceptovatelná po hodině dle normy. Tak jsem všechny spoje ještě důkladně prošel a zjistil že ještě jeden spoj u jednoho iBoxu drobně musí mlžit protože když do něj fouknu tak vyletí pár kapiček na zeď. Napřed jsem si říkal že to bude OK, při tlaku 3bar co pak bude v rozvodech stále to nemůže nic dělat ale nedalo mi to a tak jsem tenhle spoj také ještě předělal. Znovu jsem zatím netlakoval ale při běžném tlaku z řadu, který je kolem 6,5bar to nic neudělalo.
Další část rozvodů vody a topení, která vyžadovala výpomoc, bylo páteřní vedení k rozdělovačům podlahového topení. Opět jsme tedy vyrazili se ženou se s tím poprat. Docela studená sprcha byla hned jak jsme si sáhli na trubku s průměrem 26mm a došlo nám, že tu končí všechna sranda. Ohnout tuhle trubku už nebylo vůbec jednoduché. Rozhodli jsme se tedy použít kolínka, kterých jsem naštěstí měl přesně přesné množství. Odměřili jsme si tedy jednotlivé kusy trubek a nastříhali si je. Pak jsme sestavili na zemi Lkus, který šel v technické místnosti odspodu pod strop a následně skrz zeď do koupelny, tam jsme poměrně velkým poloměrem zatočili a další kolínko přišlo do stoupačky nahoru do koupelny. Stejným způsobem jsme udělali obě větve.
V rámci technické místnosti pak větve pro spodní rozdělovač podlahovky už byly pohoda. Za pár hodin jsme měli hotovo a mohli jsme jet domů. V době psaní tohoto článku ještě nemám finálně dopojené přívody vod a jednotlivé rozdělovače. Mám již ale na řadu osazený hlavní uzávěr vody, zpětnou klapku, elektroventil, trojfiltr a redukční ventil nastavený na 3bar. Namontovaný mám i druhý filtr pro dešťovou vodu a obě sady filtrů mají proplach napojený na odpad. Mám také koupené vodoměry na studenou a teplou vodu s pulsním odečítáním pro chytrou domácnost.
Líbil se vám tento článek? Přidejte se k 109 sledujícím a dostávejte informace o nových článcích ve chvíli kdy je vydáme.
Dán tedy první olej, necháno několikrát zapnout ventilátor na chladiči. V nízkých otáčkách projet cca 4km, aby se to opláchlo i v převodovce. Hadice nebyly měkké, takže by to mělo držet. Jenže: při vypouštění vytekl olej a když už jen kapalo, tak to začalo téct čůrkem (voda). Takže jsem vypustil i vodu (ta byla krásně modrá bez oleje). Druhý den sundám víko, abych se podíval zda zátka vystřelila a ona je na místě. Víko bylo ale krásně od šlemu umyté, takže ten olej to krásně pročistil.
Co mě pak napadlo, že se držela pára v celém motoru a při vypouštění oleje, jak se ochlazoval motor, tak se začala srážet v motoru a ztekla do olejové vany. Může to tak být? Podle úbytku vody v chladicí soustavě to nepoznám, protože jsou tam někde pořád bubliny a ty vyženu až po několika stovkách km. Takže nepoznám, zda to stále teče.
Objasnění a praktické tipy pro vodu v rozdělovači zahrnují význam rozdělovacího prvku pro podlahové topení a jeho roli v homogením rozvádění tepla. V následujících bodech shrnuji klíčové části rozvaděče a jeho funkce:
- Rozděluje teplou vodu do jednotlivých okruhů a umožňuje řídit průtok podle potřeb místností.
- Moderní rozdělovače bývají součástí technické místnosti a propojují podlahové topení se zdrojem tepla.
- Hlavní části rozdělovače: přívodní lišta, vratná lišta, průtokoměry, ventily, odvzdušňovací ventil, oběhové čerpadlo, skříň rozdělovače, regulační hlavice, vypouštěcí ventil.
- Nastavení průtoků a vyvážení větví by mělo vycházet z projektového návrhu a mít za cíl rovnoměrné vytápění bez zbytečné spotřeby energie.
- Umístění rozdělovače by mělo umožnit snadný servis a krátké rozvody pro efektivní provoz.
Jak správně navrhnout a realizovat rozdělování vody pro podlahové topení
Srozumitelný návrh rozvodů je klíčový pro rovnoměrné vyhřívání, úspornost a spolehlivost systému. Naše společnost SIST-Trading navrhuje a realizuje podlahové vytápění na klíč včetně správného řešení rozdělovačů, regulace a kompletních rozvodů topení. Každý systém podlahového vytápění tvoří několik samostatných topných okruhů, které je potřeba správně napojit a řídit. Právě k tomu slouží rozdělovač pro podlahové topení. Zajišťuje rozvod topné vody do jednotlivých částí systému a umožňuje kontrolu průtoku v každém okruhu zvlášť. Díky tomu lze lépe regulovat vytápění v různých místnostech a přizpůsobit výkon aktuálním potřebám domácnosti.
Moderní rozdělovače pro podlahové topení bývají součástí technické místnosti nebo rozvodné skříně a propojují podlahové vytápění se zdrojem tepla, například tepelným čerpadlem nebo kotlem na tuhá paliva. Součástí rozdělovače bývají také prvky pro regulaci, odvzdušnění a servis systému. Mezi hlavní části rozdělovače patří:
- Přívodní část - přivádí teplou vodu do topných okruhů
- Vratná část - odvádí ochlazenou vodu zpět do systému
- Průtokoměry - umožňují nastavení a kontrolu průtoku vody
- Ventily - slouží k regulaci jednotlivých okruhů podlahového topení
Jaká je funkce rozdělovače? Aby podlahové vytápění dokázalo efektivně vyhřívat celý dům, musí topná voda správně proudit jednotlivými okruhy. Rozdělovač řídí celý proces rozvodu a pomáhá udržovat vyvážený provoz systému.
Typy a počet okruhů
Objasnění počtu okruhů a typu rozdělovače je závislé na velikosti domu, počtu místností a délce topných smyček. Příliš malý počet okruhů vede k nerovnoměrnému vytápění; naopak zbytečný počet okruhů zvyšuje náklady. Doporučené rozdělení: 2 okruhy - malá koupelna, 4 okruhy - byt či menší část rodinného domu, 5-7 okruhů - menší až středně velký dům, 8-12 okruhů - běžný rodinný dům, 10-12 okruhů - větší domy.
Kam umístit rozdělovač podlahového topení?
Nejčastější umístění je technická místnost, chodba nebo jiná snadno dostupná část domu. Důležité je zajistit minimální délky rozvodů a snadný servis, spolu s vhodnou ochranou před vlhkostí a jednoduchým odvzdušněním. Obvykle bývá rozdělovač ukryt v instalační skříni pro estetiku a ochranu komponentů.
Jak probíhá zapojení rozdělovače?
Příprava místa pro montáž, napojení na zdroj tepla, připojení jednotlivých topných okruhů, montáž regulačních prvků a tlaková zkouška systému. Po zapojení se nastaví průtoky podle projektu a celý systém se uvede do provozu. Správné zapojení je klíčové pro rovnoměrné vytápění a dlouhou životnost.
FAQ pro rozdělovače podlahového vytápění
- Potřebujete poradit s návrhem podlahového vytápění? - Správně navržený rozdělovač má velký vliv na komfort bydlení, rovnoměrné vytápění i spolehlivost.
- Naše společnost se více než 20 let specializuje na realizace topení v Olomouci, Přerově a okolních městech. Zajišťujeme podlahové topení, tepelná čerpadla, plynové kotle i kotle na tuhá paliva včetně kompletní realizace topení na klíč.
- Pokud plánujete nové vytápění nebo rekonstrukci, neváhejte nás kontaktovat.
Poznámka: Pozor na nesprávný počet a rozmístění okruhů, správné nastavení průtoků vyžaduje projekt a odbornou přípravu.
tags: #suzuki #voda #v #rozdelovaci