Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 657/2011 a výklad pojmu „větší počet“ zvířat v trestním zákoníku

V příspěvku kritizuji judikaturu Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 8 Tdo 657/2011, která stanoví, že „větším počtem“ zvířat je sedm zvířat, a to pro nedostatečné odůvodnění a nepřípustné dotváření práva. Následně předkládám vlastní stanovisko k výkladu pojmu. „Větší počet“ zvířat by měl být určen podle jejich druhu, a to z hlediska schopnosti konkrétního druhu zvířete pociťovat utrpení, z hlediska schopnosti člověka toto utrpení vnímat zrakem nebo sluchem a z hlediska toho, zda jsou daná zvířata chována podnikatelským způsobem.

Právní rámec a výklad pojmu „větší počet“

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“) stanoví, že ten, kdo týrá zvíře surovým nebo trýznivým způsobem, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. Dopustí-li se takového činu na větším počtu zvířat, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až šest let. Tedy to, kolik zvířat je „větší počet“ zvířat, je zcela klíčové jak pro objekt trestného činu, tak pro pachatele trestného činu. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.6.2011 pod sp. zn. 8 Tdo 657/2011 řeší právě tuto neurčitou část ustanovení a její dopady na praxi, včetně kritiky nedostatečného odůvodnění a dotváření práva.

Podle paperu je otázka zodpovězená Nejvyšším soudem v obecné rovině: neurčitý pojem „větší počet“ by měl reflektovat realitu jednotlivého případu a měl by být interpretován s ohledem na to, zda jde o hospodářský chov, druhu zvířete a jeho citlivost na utrpení, a zda je činnost spojená s podnikatelskou činností. Usnesení se dále zabývá tím, že „větší počet“ by neměl být vyjádřen paušálně matematicky, ale měl by zohledňovat kontext a specifika jednotlivých případů.

Argumenty k nedostatkům usnesení

  • Podle autorů textu je závěr o „sedmi zvířatech“ nepřiměřeně rigidní a neumožňuje flexibilní posouzení v různých situacích chovu a utrpení zvířat.
  • Judikatura nahrazuje neurčitý pojem matematickým vyčíslením, což v některých případech neodráží realitu chovu ani intenzitu utrpení.
  • Namísto toho by se mělo vycházet z principu proporcionality a zohlednit druhu a způsob týrání, jakož i ekonomický kontext chovu.

Vlastní návrh interpretace pojmu „větší počet“

Podle mého stanoviska by „větší počet“ zvířat měl být určen podle druhu, a tedy podle následujících kritérií:

  1. Schopnost daného druhu pociťovat utrpení: u různých druhů existují rozdílné fyziologické a behaviorální kapacity cítit bolest a utrpení. Krávy a jiné savce mohou vykazovat vyšší úroveň utrpení než některé ryby.
  2. Schopnost člověka vnímat utrpení prostřednictvím zraku či sluchu: veřejnost bude častěji vnímat utrpení zvířat, u kterého je viditelné či slyšitelné utrpení (např. u velkých hospodářských zvířat) než u druhů méně viditelných.
  3. Podnikatelský způsob chovu: pokud je chov zvířat realizován jako podnik, zvyšují se sociální a právní rizika, a může být vyžadováno vyšší postih.

Na základě těchto kritérií lze nastavit rámec pro „větší počet“ jako postupné vodítko, které umožní soudům rozhodovat individuálně o konkrétním čísle zvířat v daném případu, aniž by bylo nutné dodržovat pevnou a univerzální hranici jako sedm zvířat. Jde o rámcové vodítko s cílem vyvažovat ochranu zvířat a proporcionalitu trestu.

Rámcové vodítko pro určení většího počtu zvířat

  1. Pokud je počet zvířat jedno až dva, nelze hovořit o „větším počtu“.
  2. Pokud je počet zvířat 26 a více, jedná se vždy o „větší počet“.
  3. V rozmezí 3-25 zvířat je nutné rozhodnout podle tří vodítek:
    • zda se jedná o chov podnikatelský;
    • jaký druh zvířat je chován a jaké je jejich utrpení;
    • kontext a důkazy o spáchání činu a jeho dopadech.

Smyslem a účelem ustanovení je primárně ochrana zvířat před týráním a sekundárně ochrana veřejnosti před negativními vjemy z takového týrání. Proto by výklad měl zohledňovat okolnosti každého jednotlivého případu a realitu vnějšího světa.

Praktické dopady na judikaturu a právní praxi

Navrhuji zachovat neurčitost pojmu, ale vymezit ji několika klíčovými vodítky a principy. Soudy by měly vyhodnocovat nejprve základní skutkovou podstatu podle § 302 TZ a poté posuzovat, zda je naplněna okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle § 302 odst. 3 TZ. Důraz by měl být kladen na individualizaci přístupu a vyvážený poměr mezi ochranou zvířat a opravnými prostředky, které jsou v jednotlivých případech k dispozici.

V rámci veřejnosti přístupného místa je třeba zachovat široké vymezení, které umožňuje zahrnout i soukromé prostory, jež svou vizualitou či ozvěnou utrpení působí na veřejnost, avšak vyhnout se rigidnímu a mechanickému posuzování, že „vždy jde o sedm zvířat“.

Infografika

Infografika: Kritéria pro určení „většího počtu“ zvířat (druh, utrpení, vizuální/sluchový dosah, podnikatelské chovy)

Video

What Are Your Rights? Using DNA Evidence in Animal Cruelty Cases

Možný doplněk - tabulka kritérií

KritériumPopisPříklady důsledků
Druh zvířeteRůzné druhy mají různou citlivost na utrpeníVětší ochrana pro některé druhy
Schopnost vnímat utrpeníViditelnost a slyšitelnost utrpení pro veřejnostVliv na subjektivní dojem veřejnosti
Podnikatelský chovChov jako podnik zvyšuje odpovědnostMožnost vyšší kvalifikace trestu
Počet zvířatRozmezí 1-25 vyžaduje další posouzeníAplikace vodítek 1-3

Meta description

Klíčová slova

tags: #usneseni #nejvyssiho #soudu #sp #zn #8