Vozy Volvo řidiči považují za nejbezpečnější vozy. Oblíbené se staly hlavně SUV představující stabilní výkon za rozumnou cenu. Díky bezpečnostním prvkům se Volvo stalo populární i mezi rodinnými vozy. Na počátku přitom stál neoblíbený osobní vůz.
Dnes vyrábí koncern Volvo Group autobusy a nákladní vozy. Divize osobních vozů Volvo Cars se v 90. letech odtrhla a postupně dostala do rukou čínských majitelů. Velká a prosperující společnost přitom začínala v továrně na ložiska.
Historie značky Volvo
Značku Volvo si v roce 1911 registrovala švédská společnost vyrábějící ložiska Svenska Kullager Fabriken AB. Se značkou Volvo ale počátku nikdo nepracoval. Jednalo se o plán, na který se postupně zapomnělo. Lokální ložiskárna ale netušila, jaký klenot se ve švédském Göteborgu zrodil.
Mrtvé divize si o patnáct let později všimli manažer Assar Gabrielson a inženýr Gustav Larson. Dvojice v roce 1926 vzřišila zapomenutý projekt a zřídili automobilku Volvo AB. Vše proběhlo v reakci na situaci na švédských silnicích. Mnoho automobilek si vylámalo zuby na návrhu auta pro švédský provoz. Na vině byla tuhá švédská zima a silnice v katastrofálním stavu.
Švédská infrastruktura po vlastních vozech dlouhou dobu volala. Na trhu byla poptávka po osobních i nákladních autech, cestujícíh ze severu na jih a naopak. Hozenou rukavici tak zvedlo duo Gabrielson-Larson. Dvojice měla zkušenosti s ložiskárenským provozem, o automobilkách ale nic nevěděli.
Hned na počátku přišli se smělým obchodním plánem. Prvního vozu se mělo prodat 1000 kusů za první rok a 4000 kusů za další rok. Obchodní strategie ztroskotala na nedostatku zkušeností. První vůz Volvo ÖV4 vyjel z linky 14. dubna 1927. Bohužel se jednalo o nebezpečný a nespolehlivý vůz, kterému chyběla jedna zásadní věc potřebná pro zimní provoz - střecha.
První série se prodalo pouhých 300 kusů. To ale majitele neodradilo a přišli s modelem PV4. Uzavřený sedan vycházel ze svého předchůdce a během prvního roku se ho prodalo 694 kusů. V roce 1936 navíc dostal ve Švédsku jako první vůbec celokovou karoserii.
Velkým zlom přišel v roce 1944. Volvo PV444 se stalo prvním globálně úspěšným vozem a prorazilo na zahraniční trhy. Švédské obyvatelstvo s ním navíc získalo příslib poválečné prosperity, kterou zajistil právě automobilový průmysl. Model PV444 získal několik bezpečnostních inovací. Vůz byl vybavený bezpečnostní klecí a firma s ním razila jejich hlavní motto: „Bezpečnost je, a musí vždy být základním principem navrhování.“
Původní odhady plánovaly s výrobou 8000 kusů. Díky bezpečnostním a technickým inovacím jako dvoudveřová samonosná karoserie se ale vozu prodalo přes 200 tisíc kusů.
Druhá etapa historie Volva
V 50. letech Volvo vyvinulo model Duett vycházející z PV444. První kombi produkované švédskou automobilkou se prodávalo až do roku 1969. Volvo ho prezentovalo jako dva vozy v jednom - auto na práci i volný čas. Ve stejné době se představilo i Volvo Amazon. První model s pontonovou karoserií se vyráběl ve dvoudvéřové i čtyřdvéřové variantě a stal se ikonickým pro celou automobilku.
V roce 1959 Volvo přišlo s dalším bezpečnostním vylepšením. Do svých vozů namontovalo tříbodové bezpečnostní pásy. Jako důkaz dobré vůle se firma vzdala patentových práv a povolila instalaci vynálezu i ostatním automobilkám.
70. léta 20. století se pro značku nesla v duchu exportu na zahraniční trhy. Už v roce 1957 se Volvo stalo druhým největším importérem v USA. V roce 1974 představovaly Spojené státy pro Volvo největší trh vůbec. Dobré pověsti pomohl i nákup 24 vozů Volvo 240 Spojenými státy. Vozy pořídily pro potřeby crash testů, na jejichž základě vybraly Volvo jako soudobý standard pro hodnocení bezpečnosti.
Do nového tisíciletí s novým označením. Během 90. let se Volvu daří v kategorii menších i větších automobilů. Dvojici modelů 740 a 760 nahradily vozy 940 a 960. V téže dekádě se také mění modelové označení na současnou podobu.· S - Sedan· V - Kombi· C - Kupé nebo kabriolet· XC - SUV
Nový model 850 se dočkal dalších bezpečnostních vylepšení. Firma ho vybavila prvním systémem bezpečnostní ochrany proti nárazu z boku a na přední sedadla montovaly samonastavovací pásy. Smutné vyhlídky amerického Fordu. V roce 1999 odkoupil Volvo americký Ford. Ten značku zařadil vedle premiových vozů Jaguar, Aston Martin a Land Rover.
Ekonomická krize v nultých letech 21. století ale zapříčinila úpadek značky.Automobilky Volvo si v roce 2010 všimla čínská automobilka Geely. Ta značku odkoupila za pouhé 2 miliardy dolarů. Původní akvizice Fordu v roce 1999 přitom činila 6,5 miliardy dolarů.Volvo se stalo jednou z prvních evropských automobilek v čínském vlastnictví. To ale značce neubližilo a naopak ji to postavilo zpět na nohy.
Dnes se Volvo věnuje především SUV řadě. V roce 2019 z linky vyjelo první plně elektrické SUV Volvo XC40 Recharge. Volvo patří mezi tradiční automobilky, neboť bylo založeno již v roce 1927. Pro mnohé je Volvo téměř synonymem pro automobil s karoserií kombi. Tato image nevznikla sama od sebe, ale má pevné logické základy. Volvo vyrábí automobily již od roku 1927, ale první kombi předvedla světu v roce 1953. Do současné doby Volvo vyprodukovalo celkem přes 18 milionů automobilů, z čehož celá třetina jich byla s karoserií kombi.
Jelikož v únoru byl ve Stockholmu představen nový model V90 (kombi vycházející z nového sedanu S90, viz AR 2/´16), je vhodná doba k představení zásadních modelů, formujících tyto dějiny. V 50. letech automobilka Volvo konečně předvedla vůz, se kterým dosáhla výraznějšího obchodního úspěchu: model PV444. Poněkud archaický vzhled možná trochu mate, ale jízdně bylo PV444 skutečně dobré auto. V roce 1953 automobilka představila model PV445, který byl na rozdíl od samonosné karoserie sedanu PV postaven na žebřinovém rámu, využívajícím vzadu k odpružení tuhé nápravy listová péra. Právě to bylo první kombi od Volva. Díky konstrukci s žebřinovým rámem mohlo Volvo nabízet i samotné šasi (s karoserií po čelní sklo), z nichž poté švédští karosáři typu Grip, Valbo a Nordbergs stavěli pick-upy, kabriolety a užitkové vozy. PV445 se stalo také populárním základem pro upravené vozy typu hot-rod.
V roce 1960 došlo ke změně a přejmenování řady na Duett. Tehdy také skončila výroba speciálních verzí, protože klesal zájem lidí o „stavby“ a náklady začaly být neúnosné. Dvoudveřové kombi nabídlo velký vnitřní prostor a v případě instalace třetí řady sedadel dokonce místo až pro sedm cestujících. Vůz dosahoval délky 4400 mm, šířky 1600 mm a výšky 1700 mm. Celková hmotnost činila 1090 kg, tedy o 118 kg víc než u modelu PV444/544 se samonosnou karoserií. Rozvor činil 2600 mm. V řadě 444/445 se používalo několik motorů umístěných vpředu podélně a pohánějících zadní kola. Upravený model, známý již jako Duett (P210), se nabízel jako panelová dodávka nebo kombi s motorem B4B (čtyřválec, 1414 cm³, výkon 29 kW/40 k, později 32 kW/44 k při 3800 min-1), později B14A (dvojitý karburátor, 51 kW/70 k).
V zimě roku 1962 byl vůz výrazně upraven, dostal motor B18 o výkonu 55 kW (75 k) a 12voltový elektrický systém. Poslední vůz vznikl v únoru 1969, přičemž do roku 1969 opustilo továrnu celkem 59 702 automobilů, nejvíce v letech 1960 až 1962 (celkem 14 179). Už v roce 1956 Volvo představilo velmi úspěšnou modelovou řadu, známou dnes jako Amazon. Zpočátku byly nabízeny typy 121 a 122, ovšem brzy se nabídka přirozeně rozšířila, protože Amazon se ukázal jako pohodlný, spolehlivý a velmi dobře postavený vůz, který se prosazoval například i v motorsportu. Kombi verze se skrývala pod označením 220 a světu se ukázala v únoru 1962 ve Stockholmu. Výroba probíhala do roku 1969.
Pětidveřový vůz měl páté dveře dělené na dvě části, což bylo praktické řešení, inspirované americkými station wagony. Zavazadelník byl dlouhý 1185 mm, při sklopení druhé řady sedadel dokonce 1830 mm. Na šířku měl 1260 mm. Právě tento model hrál důležitou roli v cestě Volva k výrobci vozidel typu kombi. Do roku 1969 vzniklo v různých variantách (P 221, P 222 Sport) celkem 73 169 automobilů, což je na tu dobu velké číslo. Pod kapotou byly vždy čtyřválce s rozvodem OHV a karburátory, o objemu 1778 cm³ (55, 66 a 70 kW/75, 90 a 95 k), později 1986 cm³ a 66 kW (90 k). Zpomalování vozu o suché hmotnosti 1140 kg zajišťovaly bubnové brzdy na všech kolech, později byly na přední nápravy montovány kotoučové.
Celková délka činila 4490 mm, rozvor náprav pak 2600 mm. Volvo se v průběhu 60. let úspěšně rozvíjelo a prodeje vozů kombi tomu samozřejmě pomáhaly. V roce 1966 se představil typ 144, zcela nový sedan, předznamenávající novou řadu. Pak přišlo coupé 142 a na konci listopadu následujícího roku byla paleta kompletní, když dorazilo kombi: Volvo 145. S vertikálním víkem zavazadlového prostoru se stalo synonymem pro maximální přepravní kapacitu - do zavazadelníku se vešly dva kubické metry nákladu a podlaha byla zcela rovná!
Typický tvar zadní části charakterizoval i následující modely. Pod kapotou se opět objevily různě výkonné verze motoru B18 (1178 cm³) a B20 (1986 cm³). Volvo 145 se stalo doslova masovou záležitostí, během let 1967 až 1974 vzniklo celkem 268 317 kusů! Na podzim roku 1971 Volvo předvedlo zajímavou verzi sportovního coupé 1800, zvanou 1800ES. Ve Velké Británii bychom tento model nazvali shooting brake, neboť se jednalo v podstatě o coupé 2+2 s nově navrženou zádí - protažená střecha připomíná karoserii kombi, ale zůstává pouze pár bočních dveří. Do roku 1973 vzniklo celkem 8078 kusů a dnes se jedná o vyhledávaný sběratelský kousek.
Dostáváme se k zásadní řadě 200. Pod kapotou se kromě starých motorů OHV objevil i nový čtyřválec s rozvodem OHC. Série 200 platí za jeden z naprosto zásadních modelů Volvo a mnoho jich jezdí do současnosti. Vůz se vyráběl až do roku 1993, a to ve Švédsku, Belgii a Itálii. Kromě toho vznikal i v jiných částech světa, například v Austrálii, Kanadě a Malajsii (taktéž do roku 1993). Za nesmrtelným designem stojí Jan Wils-gaard, dlouholetý designér automobilky. Kombi bylo nazváno tradičně 245 (poslední číslo dle počtu dveří) a používalo dokonce i vznětové šestiválce a pětiválce (od Volkswagenu).
Pod kapotou našly cestu rovněž šestiválce PRV (2,6 a 2,7 litru), v roce 1981 byla představená verze s přeplňovaným čtyřválcem OHC a výkonem až 119 kW (162 k). K přenosu síly sloužily čtyřstupňové přímo řazené převodovky (některé s funkcí overdrive), ale i pětistupňové a tří- a čtyřstupňové samočinné. V letech 1981 a 1986 prošlo pětimetrové Volvo modernizací. Celkově vzniklo přes 2,8 milionu vozů série 200 a z toho 959 151 typů kombi. Už v roce 1985 byl představen snad ještě hranatější model 740 a 760. Následovala další kombi, jmenovitě 940 a 960, ovšem my se zastavíme až u modelu 850 z let 1993 až 1996.
Celá modelová řada, sestávající nejprve ze sedanu a poté i z kombi, byla totiž zlomová. Ačkoliv designově pokračovala ve vyšlapaných kolejích (za hranatými tvary s téměř vertikálními pátými dveřmi stál opět Jan Wilsgaard), velké změny se odehrály u techniky. Mezi zadními koly bylo možné poprvé najít víceprvkovou nápravu a vpředu série napříč uložených pětiválců. Základem byl atmosférický dvoulitr, ale většina modelů disponovala přeplňováním. Zážehové motory měly rozvod ventilů DOHC, přeplňovaný vznětový agregát o objemu 2,5 litru SOHC. Motory byly spojeny s pětistupňovými přímo řazenými převodovkami nebo převodovkou čtyřstupňovou samočinnou. Volvo je vyhlášené orientací na bezpečnost, takže nepřekvapí, že se v roce 1994 stalo prvním vozem s bočními airbagy. Verze s přeplňovaným zážehovým pětiválcem 2,3 litru dosáhly výkonu až 165 kW (225 k), ale to zdaleka nebyl vrchol nabídky.
V polovině 90. let přišla verze 850 T-5R s výkonem 180 kW (245 k) při 5600 min-1 a 300 N.m při 2100 min-1. Z ní byla následně vyvinuta ještě ostřejší varianta, zvaná jednoduše R. Ve verzi kombi se jmenovala Sport Wagon a její upravený motor nabídl 184 kW (250 k) při 5600 min-1 (a 350 N.m při 2100 min-1), což stačilo na akceleraci z nuly na 100 km/h za 6,5 s a maximální rychlost 254 km/h. Na rozdíl od T-5R nešlo o limitovanou edici, a proto jich vzniklo až 7000 kusů. Celkem bylo vyrobeno 326 068 vozů kombi 850 všech verzí včetně XC či R. Zajímavost na závěr: Volvo dostalo v 90. letech choutky na závodění - v roce 1994 se rozhodlo vstoupit do soubojů na okruzích při britské serie BTCC, kam nasadilo dvě závodní kombi Volvo 850. S atmosféricky plněným pětiválcem o výkonu 213 kW (290 k) s nimi závodili Rickard Rydell a Jan Lammers a ačkoliv během 21 závodů skončili nejlépe na pátém místě, rychlé kombi si získalo zasloužený obdiv fanoušků. Další rok už kvůli změně pravidel jezdil pouze sedan.
Pak už přišla doba modelu V70, který se do rubriky o historii zkrátka příliš nehodí. V současné době si nikdo ani nedokáže představit, že by automobilka typu Volvo nenabízela tradiční karoserii kombi, přičemž i novinka v podobě V90 stále designově navazuje na původní hranaté kombíky ze 70. let, které se staly naprosto charakteristickými.
Převzato z časopisu 29. ledna 2009 Jednoho příjemného letního pátku roku 1956 představilo Volvo zcela nový vůz - model Amason. Ano, přesně tak byl nazýván - s písmenem „s“. Okolo tohoto jména však vznikl spor ještě dříve, než jej vůbec kdo stačil vyslovit. Vůz se nicméně stal velkým prodejním úspěchem značky Volvo v dalších více než deseti letech. Dne 3. srpna byl nový čtyřdvéřový model Volvo Amazon/120 představen nadšenému prodejci značky Volvo na konferenci ve Skövde. Vystavovaný vůz měl podvozek číslo 2, řízení umístěné napravo a dvoubarevný lak. Od připravované sériové verze se lišil řadou detailů, a to jak zvenčí, tak uvnitř.
Vůz byl navržen mladým Janem Wilsgaardem a inspirací mu byly tehdejší italské, britské a americké automobily. Výsledkem byla první pontonová karoserie značky Volvo, přičemž tento návrh ještě i dnes vypadá dobře a obsahuje několik prvků, které je stále možné spatřit i na současných vozech Volvo. Plánované motory zahrnovaly několik alternativ, jako například malý vidlicový osmiválec nebo řadový šestiválec, ale nakonec vyústily v řadový čtyřválec o obsahu 1,6 litru a výkonu 60 k. Tento motor B16 byl pouhou upravenou verzí motoru B4B používaného pro model PV444. Výkon byl prostřednictvím třístupňové převodovky přenášen na zadní kola, ale již během prvního předvedení ve Skövde se ozývaly obavy ohledně chybějícího čtvrtého stupně. I přesto bylo nové Volvo velmi pěkným vozem a zároveň velkým příslibem do budoucna.
Název Amason byl zvolen díky svému původnímu významu. Budil-li železný symbol představující logo Volvo dojem spíše mužských hodnot, u slova amason tomu bylo naopak. Podle řecké mytologie byly amazonky ženy-bojovnice, jejichž zbraní byl luk a šípy. Podle legendy si nechávaly odstranit pravé ňadro, aby mohly lépe zacházet se svými smrtícími zbraněmi (řecky a mazos = bez ňadra).
Z modelu Amason se ještě před uvedením na trh stal mezinárodně psaný Amazon, avšak lidé ve Volvu, kteří tento název navrhli, neměli mnoho důvodů k oslavám. Německý výrobce motocyklů Kreidler totiž právě uvedl na trh moped s názvem Amazone, tento název si zaregistroval a uplatňoval na něj výhradní právo. Podle konečné dohody mezi těmito dvěma společnostmi smělo Volvo název Amazon používat na severských trzích, ale nikde jinde. Moped Amazone však z trhu zmizel již v roce 1959.
Kdyby tehdy Volvo vytrvalo a projevilo více trpělivosti, jistě by nakonec práva k tomuto názvu získalo a vůz by potom mohl nést jméno Amazon ve všech zemích. Z Amazonu se stává 122. Mimo severské země nesl nový model název Volvo 122, i když pro některé trhy se používala také označení 12 a 1200. Interní označení znělo P1200. Tato řada vozů byla následně oficiálně pojmenována jako 120 s možností, že se poslední číslice bude u budoucích variant tohoto modelu měnit, a první vozy byly zákazníkům dodány na přelomu února a března 1957. Velká chromovaná písmena Volvo na zadním nárazníku a hranaté ukazatele směru umístěné na předních blatnících se staly minulostí. Nadále měl nový vůz u předního sedadla standardně montované úchyty bezpečnostních pásů, ukazatele směru na předních blatnících jdoucí „za roh“ a nové znaky nesoucí název Amazon.
Nový vůz, který byl v prvních několika letech vyráběn pouze jako čtyřdvéřová limuzína, měl okamžitý úspěch a v prodejních statistikách brzy předčil starší model PV444/544. Druhou verzí uvedenou na trh se v roce 1958 stal model 122S (S znamenalo Sportovní vůz). Díky přidanému výkonu a do té doby velmi postrádané čtyřstupňové převodovce byl vůz pro veřejnost mimořádně atraktivní. Následujícího roku, 1959, se modely Volvo Amazon a PV544 staly prvními automobily na světě standardně vybavenými tříbodovými bezpečnostními pásy na předních sedadlech.
Původní prodejní cena dosahovala 12 600 švédských korun při odběru z výrobního závodu v Gothenburgu, tehdejším závodem značky Volvo byla stará továrna v Lundby. Amazon se ale rovněž stal prvním modelem Volvo vyráběným v závodě Torslanda, otevřeném v roce 1964. Zároveň se stal i prvním modelem Volvo vyráběným v belgickém závodu Ghent, který byl uveden do provozu v roce 1965, a pro kanadský trh probíhala montáž také v kanadském Halifaxu. Vozy Amazon zde byly prodávány pod názvem Volvo Canadian.
Od 60 k 115 koňským silám. V roce 1961 byla na trh uvedena dvoudveřová verze s názvem 121 a v roce 1962 byly přidány další dveře; kombi s označením 220 bylo představeno na autosalónu ve Stockholmu. Název Amazon byl oficiálně opuštěn již v roce 1961 a vozy měly být na všech trzích dále nazývány příslušným číselným označením. Model Amazon se však i přesto ve Švédsku prodával až do samého konce roku 1970.
Technická stránka nezůstala za vývojem modelů pozadu. Motory byly čím dál větší a výkonnější, objem vzrostl z 1,6 litru na 1,8 litru a nakonec na 2 litry (motor B20). Výkon se zvýšil z původních 60 k na 115 k u sportovní verze 123 GT. Ze tří rychlostních stupňů se záhy staly čtyři, včetně volitelného rychloběhu u nejvyššího stupně. Bubnové brzdy byly později nahrazeny kotoučovými a nakonec vybaveny posilovačem. Během úspěšné výroby této řady došlo i k dalším změnám. Dynamo uvolnilo místo alternátoru, začala být montována jedna z prvních verzí systému pro snižování škodlivin ve výfukových plynech a před ukončením výroby bylo vozidlo vybaveno také bezpečnostními pásy na všech sedadlech.
Model 123 GT byl nejsilnějším z nabízených modelů řady 120. Mimo jiné byl standardně vybaven otáčkoměrem, sportovním třípaprskovým volantem a přídavnými světlomety. Nejméně inspirujícím modelem řady 120 byl Favorit - jednodušší a levnější verze standardního modelu 120, která si navzdory svému jménu nikdy nezískala výraznější oblibu. V celkovém pohledu se však vozy série 120 svého času mimořádně dobře prodávaly. Stačí porovnat 440 000 vozů PV444/544 vyrobených během 21 let s počtem 667 323 vozů modelové řady 120 vyrobených během její čtrnáctileté existence. A více než polovina z nich šla na vývoz.
Poslední vyrobený Amazon (!) sjel z montážní linky závodu Torslanda 3. července 1970. Tím byl završen dlouhý životní cyklus úspěšné řady houževnatých a spolehlivých vozů, které výrazně přispěly k vytvoření vynikající pověsti značky Volvo jako výrobce bezpečných a kvalitních automobilů dostupných za atraktivní ceny. Do té doby již tento vůz, vyznačující se řadou předností, stačil bezpečně a spolehlivě posloužit tisícům rodin po celém světě, početným policejním sborům a mimo jiné také zvítězil v rallye Akropolis.
Volvo Amazon Estate: Příběh kulturní ikony
Volvo Amazon a jeho odkaz v úpravách a hot-rodech: PV445 se stal populárním základem pro upravené vozy typu hot-rod, ačkoliv primárně byl určen pro rodinné využití. Jedinečné kombi verze a upravené varianty odpružení a motorů položily základy pro budoucí orientaci značky na bezpečnost a provozní spolehlivost.