Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky jsou specifickým typem voleb, které se konají v případě, že dojde k uvolnění senátorského křesla před koncem řádného volebního období. Tyto volby mají za cíl zajistit řádné obsazení horní komory Parlamentu a udržení její plné funkčnosti.
Právní rámec a vyhlášení voleb
Podle Ústavy České republiky má Senát 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. V případě uvolnění mandátu senátora (např. z důvodu úmrtí, rezignace nebo ztráty způsobilosti k výkonu funkce) jsou konány doplňovací volby. Tyto volby musí být vyhlášeny prezidentem republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Vyhlášení voleb se následně uveřejňuje ve Sbírce zákonů.
Speciální legislativa, jako například zákon č. 187/2020 Sb., o prodloužení lhůt pro konání doplňovacích voleb do Senátu, může upravovat termíny a pravidla konání voleb, zejména v mimořádných situacích. Zákon také stanoví, že pro doplňovací volby platí ustanovení obecného zákona o volbách do Senátu, avšak s určitými zkrácenými lhůtami pro jednotlivé úkony související s volbami.
Průběh a organizace voleb
Doplňovací volby do Senátu se konají podle stejných principů jako řádné volby. Obvykle probíhají ve dvou kolech. V prvním kole je za zvoleného považován kandidát, který získá nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů. Pokud žádný z kandidátů této podmínky nedosáhne, koná se druhé kolo, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola.
Vzhledem k probíhajícím pandemiím nebo jiným mimořádným okolnostem mohou být zavedena specifická opatření pro zajištění bezpečnosti voličů a členů volebních komisí. Ministerstvo vnitra v takových případech vydává směrnice s návodem, jak mají volby probíhat, například s doporučením používání ochranných prostředků jako jsou roušky.
Volební účast je jedním z klíčových ukazatelů zájmu občanů o politický proces. V případě doplňovacích voleb může být tato účast nižší než u voleb řádných, což může souviset s absencí celostátní kampaně nebo s tím, že volby nejsou spojeny s jinými, širšími volbami.
Příklady doplňovacích voleb
Doplňovací volby ve volebním obvodu č. 32 - Teplice (2020)
Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky se v roce 2020 konaly ve volebním obvodu č. 32 - Teplice. Původně byly vyhlášeny na 27. a 28. března 2020, ale kvůli pandemii covidu-19 byly odloženy.
V důsledku probíhající pandemie covidu-19 však tento termín na mimořádném zasedání vláda Andreje Babiše 15. března téhož roku v souvislosti s rozhodnutím o zákazu volného pohybu osob odložila na neurčito. Nejvyšší správní soud nicméně rozhodnutí vlády o odložení hlasování označil za neplatné. Prezident republiky následně první kolo doplňovacích voleb stanovil na 5. a 6. června 2020, druhé kolo se uskutečnilo 12. a 13. června 2020.
Volební účast v prvním kole dosáhla 15,79 %. Do druhého kola postoupila dvojice kandidátů Hynek Hanza (ODS) a Zdeněk Bergman (nestr. za SEN 21).
Doplňovací volby ve volebním obvodu č. 60 - Brno-město (2025)
V roce 2025 se v České republice uskutečnily doplňovací volby do Senátu Parlamentu ČR ve volebním obvodu č. 60 - Brno-město. Tyto volby byly vyhlášeny po úmrtí senátora Romana Krause (ODS), který náhle zemřel 30. října 2024.
Termín prvního kola voleb byl stanoven na 17. a 18. ledna 2025, případné druhé kolo se mělo konat 24. a 25. ledna 2025. Do volebního obvodu 60 spadají městské části Žabovřesky, Jundrov, Komín, Královo Pole, Řečkovice a Mokrá Hora, Medlánky, Ivanovice, Jehnice, Ořešín, Útěchov a Brno-sever. Voliči v těchto volbách mohli poprvé využít elektronické občanské průkazy (eDoklady) pro prokázání totožnosti.
V prvním kole voleb bylo odevzdáno celkem 15,95 % hlasů. Volební účast v prvním kole byla 21 %. Kandidovalo celkem šest lidí, včetně předsedy Moravského zemského hnutí Pavla Trčaly, právníka Milana Hamerského, bývalého senátora Zdeňka Papouška (ODS), člena SPD Petra Koše, bývalého ředitele brněnské zoo Martina Hovorky (Přísaha) a náměstkyně primátorky Brna Karin Podivinské (ANO).
Volby do Poslanecké sněmovny 2025 - eDoklady - krok za krokem
Doplňovací volby na Znojemsku a v Praze 4 (příklady z minulosti)
V minulosti se doplňovací volby konaly například na Znojemsku, kde byl novým senátorem zvolen Milan Špaček (KDU-ČSL), který nahradil europoslance Vladimíra Železného. Volební účast v druhém kole dosáhla 14,01 %.
V Praze 4 byl v doplňovacích volbách zvolen místní zastupitel ODS František Příhoda, který porazil filozofa Erazima Koháka (ČSSD). Příhoda do Senátu nastoupil na dva roky, které zbývaly do konce mandátu Josefa Zieleniece. Volební účast v druhém kole dosáhla 15,21 %.
Dopad na rozložení sil v Senátu
Doplňovací volby obvykle nemají zásadní vliv na celkové rozložení sil v Senátu, zvláště pokud se týkají pouze jednoho nebo dvou obvodů. Nicméně v případě, že vítězství kandidáta posílí pozici vládní koalice nebo opozice, může mít i takový výsledek určitý dopad na politické klima v horní komoře.
Například v případě doplňovacích voleb v Brně-město (2025) by případné vítězství Zdeňka Papouška podpořilo koaliční kluby, zatímco vítězství Karin Podivinské by posílilo pozici opozičního hnutí ANO.
