Od počátku 19. století začaly růst obydlené části východního pobřeží Spojených států amerických. Města a osady u Tichého oceánu generovaly stále více obyvatel, kteří si stavěli další domy a nová centra každodenního vyžití. Hustější zástavba přinesla zvýšené riziko požárů, na které reagoval muž jménem John Ericcson. Švédsko-americký vynálezce využil rostoucí potřeby urychleného dojezdu požární jednotky a v roce 1841 představil úplně první parní hasičský vůz.
O 180 let později ulicemi USA jezdí ty nejmodernější cisterny vybavené účinným hasícím médiem a doplňkovou technikou ulehčující každý zásah. Fantasticky konfigurované stroje rostou na velikosti a celkové hmotnosti. Moderní bitevník proti ohni ukazuje, jak daleko se vývoj posunul od primitivního parního stroje z první poloviny 19. století.
Základní typy vozidel a vybavení stanic
Každá stanice má v základní výbavě nejméně dva vozy. Zpravidla jeden truck (někdy mu říkají Engine) a jeden automobilový žebřík popř. plošinu nebo sanitku nebo menší náklaďák pro zásahy u dopravních nehod, truck s hasicím ramenem nebo tzv. tank, tedy ohromnou návěsovou cisternu, která veze několik tisíc litrů vody. Takovou cisternu mají běžná města jen jednu a vypadá jako mlékárenský vůz. Protože cisterna je z nerezu. Je to ale z praktických důvodů, protože v nerezu lze nezávadně vozit i pitnou vodu a hasičský vůz je pak možné využít i k zásobování pitnou vodou v případě nějaké katastrofy.
Základem vybavení stanice je tedy Engine, který veze hodně vybavení, hodně zdravotnického materiálu, mnoho metrů hadic a poměrně málo vody (cca 2000 litrů). Engine má velmi výkonné čerpadlo, standardem je více jak 5000 litrů vody za minutu, ale většina aut má přes 7000 litrů za minutu. Na boku Enginu je odnímatelný skládací žebřík, dlouhý cca 10 metrů.
V USA je ve všech městech mimořádně hustá síť hydrantů a hasiči mají na střeše nástavby svých trucků hadice namotané v jakýchsi housenkách, a když přijíždějí k zásahu, tak zastaví u hydrantu, jeden z hasičů vyskočí ven, popadne konec hadice a přidělá jej na hydrant. Potom dá pokyn řidiči a ten pokračuje s truckem a posádkou dál, až k místu zásahu. „Připojení na hydrantovou síť mají tak nacvičené, že to pozorovateli připadá jako, když hasičský vůz jen přibrzdí a pak vyrazí dál k požáru,“ komentoval situaci v USA vrchní strážník bohdanečské městské policie Pavel Řehoř, který při své návštěvě viděl výcvik hasičů na vlastní oči.
Výcvik a výbava hasičů
V každém městě je pro hasiče speciální výcviková budova. Je to betonová stavba s přízemní budovou a několikapatrovou uzavřenou věží se schodištěm a okny. Zde je možné nacvičovat i praktické hašení požáru, proto je budova z betonu, aby bylo možné uvnitř zakládat skutečné ohně. Výcvik na této budově musí absolvovat každý hasič nejméně dvakrát měsíčně. Cvičí se ale dvakrát týdně, ale na pořadu jsou i jiné nácviky než hašení vícepatrové budovy.
Jsou zde i plochy imitující střechy, které se umí pohnout a hasiči zde nacvičují jak se chovat při zemětřesení nebo při propadnutí střechy hořící budovy. Na cvičišti jsme měli možnost vidět i vraky aut na nácvik zásahů u dopravní nehody, tak jako nacvičují hasiči v Česku, uvedl Řehoř. Betonová budova je ale mimořádně zajímavá, u nás se tak kvalitní výcvikové středisko rozhodně nenachází v každém okrese, natož městě. V Mountain View je tato výcviková věž jen u jedné z pěti stanic.
Velmi zajímavý byl dlouhý automobilový žebřík, který má za kabinou kloub a v zadní části vozu sedí ještě jeden řidič, aby tak dlouhý vůz mohl zatáčet i v úzkých uličkách, vypráví vrchní strážník. Videoukázku tohoto žebříku najdete v přiložené galerii.
Z osobní výbavy hasičů nás zaujala samozřejmě klasická americká hasičská přilba. Je mimořádně odolná a účelná. Uši a obličej chrání pouze nehořlavá a teplo izolující nomexová zástěrka s kevlarovou podšívkou. To si místní hasiči velmi pochvalují, neboť v uzavřených přilbách je prý zhoršená orientace a tepelná ochrana je stejná jako u nehořlavé zástěrky, popsal Řehoř.
Velmi mne překvapilo, že přilba je ze silné kůže. K dispozici jsou i plastové přilby, které jsou levnější, ale mají horší výsledky testů. Po delším působení žáru ztrácí plast odolnost proti proražení. Životnost plastové helmy je deset let, u kožené je neomezená. Oba typy mají uvnitř speciální úchytný systém, který se vytvaruje podle hlavy a přilba drží, aniž by tlačila do hlavy, i když nemáte zapnutý podbradník a uděláte stojku.
Speciální a velké hasičské stroje
Firma NAFFCO chtěla poslední novinkou dokázat, že populární houkající obři z amerických bulvárů nejsou vrcholem hasičské nabídky. Nový gigant Falcon 8x8 patří mezi největší svého druhu a všechny menší cisterny přijíždí zostudit až z Dubaje. Společnost National Fire Fighting Manufacturing FZCO (NAFFCO) zaměstnává asi 15 tisíc zaměstnanců a dodává do stovky zemí celého světa, tudíž je možnost distribuovat největší hasičský vůz světa do České republiky i do USA.
Největší (a pravděpodobně nejdražší) model určený do hasičské garáže je dubajské čtyřnápravové monstrum tvarované z odolných skleněných vláken. Přestože byla použita anorganická lehká a nehořlavá vlákna, zůstává hmotnost zásahového giganta na 54 tunách. Mastodonta rozpohybuje dvojice motorů čili zhruba 1400 koní výkonu, což údajně stačí na dosažení rychlosti 80 km/h do 25 sekund čistého času.
Primárním teritoriem rekordně velkého výtvoru jsou letištní plochy, které nevyžadují dobrou manévrovatelnost mezi ucpanými ulicemi. Vzhledem k různorodosti požárů letadel je Falcon naplněn až po strop technikou a hasícími materiály. Do zásobárny se vejde 16 tisíc litrů vody a 1920 litrů speciální pěny.
Do akce vyjíždí maximálně šestičlenná posádka obsluhující zásahovou výbavu uloženou v přesně tvarovaných boxech zvenčí. Další vymožeností Falconu je výkonná soustava pod čelním oknem, která může efektivně likvidovat oheň před vozidlem. Rozprašovaný suchý chemický prášek nebo vodní filmotvorná pěna slouží proti plamenům z leteckého paliva a jiných vysoce nebezpečných hořlavin. Za účelem ochrany posádky a samotného vozidla dokáže čelní nástavba dosahovat ohnisek vzdálených až neuvěřitelných 90 metrů.
Promyšleným doplňkem je dodatečný hasící okruh vymezený na ochranu Falconu. Soustava trysek pod vozidlem má v nouzi zabránit poškození podvozku a jiných dosažitelných částí automobilu. Rozstřikováním vody dochází k ochlazení vozu i země pod osmi koly.
Legendární podvozek MACK CF a jeho nástavby
Představujeme vám požární automobil, který je i přes své stáří stále zařazen v USA u mnoha profesionálních a zejména dobrovolných hasičských sborů. Za svých více jak čtyřicet let provozu se stal legendou. Jedná se o automobil s označením CF, který vyráběl světoznámý producent nákladních vozidel, americký MACK.
Hasičský podvozek MACK CF sjel z výrobní linky poprvé v roce 1967 a udržel se na ní v několik obměnách až do roku 1990. Z vyrobených dílů bylo ještě během roku 1991 postaveno několik dalších vozů. Jeden z dealerů vozidel MACK zakoupil, když se blížil konec výroby, což firma oznámila v roce 1989, kdy pomalu přestávala brát objednávky na CF, několik holých podvozků CF688F, na které byla postavena hasičská nástavba v letech 1991 a 1992.
Již od svého vzniku bylo jasné, že si tento automobil povede na poli hasičské techniky více než dobře. Jeho konstrukce, částečně vycházející z předchozího modelu MACK C, byla ve své době nadčasová. Podvozek tvořil klasický rám, na kterém byl těsně před přední nápravou namontován nejprve benzínový agregát MACK 707C, jenž byl po několika málo letech nahrazen proslulým naftovým motorem MACK Maxidyne v několika variantách včetně turbodieselu.
Agregát to byl spolehlivý a jak šel čas, měnil se i jeho výkon, pohybující se v rozmezí 250 až 350 koňských sil. Nejrozšířenějším modelem byl třistakoňový (ve skutečnosti však měl koní jen 285) šestiválec Maxidyne. Firma dodala i agregát V8 o síle 400 koní. Byl to nejsilnější motor, co kdy byl na podvozku CF a nutno dodat, že také nejvíce poruchový, nespolehlivý. Bylo jich proto vyrobeno jen něco kolem stovky.
O převody se nejprve starala manuální pětistupňová převodovka, k ní později přibyl i čtyřstupňový automat. Přední náprava byla osazena dvojicí kol, resp. disků, obdobných těm, jaké používá naše Škoda 706 RTHP, tedy třídílné dělené Trilex, zadní náprava měla buďto také dělené a později klasické plecháče - tupláky (dvojmontáž). Nad motorem byla namontována částečně otevřená kabina, určená pro osádku 4-5ti osob.
Záviselo to na verzi, starší byla vybavena přední trojmístnou lavicí, novější pak dvojicí sedadel pro strojníka a velitele. Zadní část byla částečně otevřená, toto řešení si model CF přinesl od svého hasičského předchůdce, typu C. Jednalo se de facto jen o zastřešený skelet druhé kabiny, neb automobil měl boudu tzv. krátkou, jenž byla od zadní části oddělena pevnou stěnou a část pro dvojici osob byla na kabinu „nalepena“. V otevřené části měla tedy své místo dvojice hasičů, sedících naproti sobě proti směru jízdy.
Aby byla dvojice nějak spojená s velitelem, začalo se po čase namísto okénka používat interkomu. Existuje i několik zcela otevřených verzí MACKu CF bez střechy, dá se říct hasičské kabriolety, ovšem bez možnosti natažení plachty (myšleno plátěné střechy) a to především na slunné Floridě. U modelů s částečně otevřenou kabinou a to zejména u nástaveb s plošinou, vznikla úprava v podobě montáže zešikmených dveří přes stupačku, nahrazující tak kryt otevřené části kabiny.
Později vznikla i verze se zcela zakrytou kabinou pro šest osob. Tuto úpravu bylo možné objednat přímo u výrobce podvozku, nebo až u dodavatele požární nástavby, který provedl prodloužení a zastřešení kabiny. Proto mnoho vozidel působí na pohled v detailech poněkud odlišným dojmem.
Jak rostla obliba tohoto vozu u hasičských sborů, tak pochopitelně nezůstalo jen u podvozku s cisternovou nástavbou. Postupem času vzniklo obrovské množství nejrůznějších požárních nástaveb a samozřejmě podvozkových řad, doplněných o třínápravové šasi. Z nástaveb jmenujme automobilové žebříky, vysokozdvižné plošiny, velkokapacitní cisterny, těžké technické vozy, pěnové automobily a i jako pověstné návěsové žebříky „tiller ladder“.
Jejich výrobu zajišťoval téměř každý tehdejší přední výrobce hasičské techniky jako např. SAULSBURY, SUTHPEN, PIRSCH, MAXIM, SEAGRAVE, WARD, SNORKEL, PIERCE, GRUMMAN, AmericanLaFrance, LTI, BAKER a mnoho dalších. Posledně jmenovaná firma, tedy BAKER, na čtyř i šestikolových podvozcích MACK CF stavěla automobilové plošiny s pomocným žebříkem na horní části teleskopického ramene s označením Aeiralscope 75 (setkáte se však i s označením Tower Ladder a to zejména u jejich moderní podoby či zrepasovaných vozidel FDNY), tedy dostupná výška 75 stop, čili téměř 23 metrů, zakončené prostorným pracovním košem.
Co tento automobil dělá zajímavým, je umístění stabilizačních vzpor. Běžně jsou pouze v nástavbové části, BAKER je má i vpředu v oblasti nárazníku. Na voze jich je tedy celkem šest, což je vskutku neobvyklé. Vozidlo si také k zásahu vezlo bohatou výbavu. Dýchací přístroje jsou samozřejmostí, dále vyprošťovací zařízení nejčastěji domácí americké značky Hurst a záchranářské vybavení. Vše uschováno ve skříních, krytých dveřmi.
Míra vybavenosti se lišila použitým podvozkem. Automobilů Mack CF/Baker Aeiralscope 75 bylo vyrobeno dle dostupných informací zhruba jeden tisíc, což je úctyhodné množství. Díky jejich spolehlivosti bylo v devadesátých letech přistoupeno ke skoro až hromadné modernizaci těchto zásahových vozidel. Toto trvá dodnes a repase prováděla ve velké míře firma Saulsbury.
Pumpery, pumpy a hadicové sestavy
Nejrozšířenější variantou je však klasická, řečeno po našem, CASka, tedy cisternová automobilová stříkačka, v USA označovaná jako pumper či engine. Cisternové nástavby jsou dílem mnoha výrobců, přesto mají společné rysy v podobě velmi podobných takticko-technických dat.
Firma Grumman a její CF má vodní nádrž o objemu 500 galonů (1893 l), čerpadlo Waterous o výkonu 1500 GPM (5679 l/min) a zásobu 20 galonů (75 l) pěnidla, dále 2200 stop (670 m) spojených útočných hadic, 1200 stop (365 m) složených útočných hadic, 1200 stop spojených hadic (365 m) dopravního vedení a 2× 32 stop (9,7 m) sacích hadic, zhruba to samé nabídne nástavba firmy Saulsbury z roku 1980, Ward je stejný a to pochází z roku 1969 a v tomto duchu bych pokračoval ještě mnoho vět.
Kam se tolik hadic vešlo? De facto celá střední část vnitřku nástavby je prázdná, nádrž na vodu je vespod a tak se do tohoto prostoru vše pohodlně vešlo, hadice jsou sbalené do tzv. harmoniky a z vozu se jen vytahují v zadní části.
Historie, unikáty a osudy vozů
V dlouhé řadě hasičských vozidel na podvozku MACK CF najdeme i několik unikátů či automobilů s podivnou minulostí. Např. Ladder 153 FDNY Aeiralscope 75 na šestikolovém MACKu zdatně pomáhal při zásahu po teroristických útocích na „dvojčata“, byl při tom značně poškozen, poté opraven a zařazen do zálohy při obměně vozového parku FDNY, dnes ho najdete na jednom vrakovišti ve zbídačeném stavu.
Další MACK, tentokrát těžký záchranný automobil, dnes zařazený u hasičského sboru Meadwood, je postavený firmou Saulsbury. Na to by nebylo nic zvláštního, jenže samotný podvozek původem pochází z automobilového žebříku Aerialscope 75 FDNY! Když jsme u žebříků, nelze nezmínit asi nejslavnější hasičský MACK CF na světě a to díky filmu Backdraft, jak s oblibou říkáme „hasičský večerníček“.
Žebřík „nejostřejšího oddílu ve městě“ s číslem 46 ztvárnil právě automobil MACK CF s nástavbou Pirsch Ladder 100. Vozidlo bývalo skutečně ve službách chicagských hasičů, ovšem pod označením 5, resp. 15 a to od roku 1972. Hasiči v New Yorku měli ještě jeden unikát (měli či mají jich pochopitelně víc, ale ne vše se podaří vypátrat…), jedná se o bývalý Aeiralscope 75, který byl přestavěn na vyprošťovací vozidlo. Sada na něm zůstala, jen se odmontoval koš, který byl po nehodě nepoužitelný a místo něj se nainstalovalo cosi, připomínající dnes nejen po hasičsku nazývané „brejle“. Dnes je z něj již vrak.
Za zmínku stojí i jistě spousta nejrůznějších barevných provedení vozidel hasičských MACK CF, v San Jose mají tamní hasiči na podporu svého domácího hokejového týmu NHL, tedy Sharks, cisternu v klubových barvách, v Indianopolis pak v barvách svého týmu, bojujícího o fotbalový SUPER BOWL. Hasičské automobily na podvozcích MACK CF můžete dodnes spatřit u hasičských sborů i mimo USA a to např. v sousední Kanadě či v Austrálii a na Novém Zélandu.
O jejich opravdu velké oblíbenosti, která spočívala zejména v jednoduchosti a spolehlivosti, svědčí celkový počet vyrobených kusů. Dle oficiálních údajů bylo vyrobeno s téměř nezměněným designem za zhruba 23 let celkem 3855 vozidel MACK CF v deseti různých modifikacích podvozku! Do toho nejsou započítány nové vozy, postavené z dílů. Jinak poslední vozy na šasi MACK CF obdržel hasičský sbor města New York v roce 1991. Jak je psáno v úvodu, bylo jich dodáno poté ještě několik, ale díky tomu, že tento obchod automobilů postavených z dílů nešel přes firmu MACK, není to zahrnuto do statistik.
Podvozkové řady MACK CF: CF608F CF611F - těch se vyrobilo nejvíc - 1274 ks, CF612F CF685F CF686F CF688F CF690F CF719F CF795F CF797F.
Americká technika v českých sborech - příklady dovozu a provozu
Sešli jsme se u piva a debatili co dál. Auto z HZS nedostupné, auto z Německa nebo jiného státu EU, buď vrak a nebo nedostupné! Trocha hledání na internetu, stránky Palisade Park Fire Department a tam informace, že po dvaatřiceti letech dostanou nový vůz. Zeptali jsme se co budou dělat s tím starým a už se rozjela komunikace. Chvilku trvalo vysvětlit kde je Česká republika a jak velké jsou Vrančice, ale i v dnešní době pořád platí dané slovo.
Když jsme odeslali částku, aniž bychom měli smlouvu nebo nějaký dokument, stal se celý obchod záležitostí cti. Američtí hasiči se k tomu postavili čelem, sehnali chybějící majáky i federální sirénu a navrch přidali spoustu vybavení. Hadice, nářadí a kompletní dokumentaci k vozu. Po 7 měsících komunikace a 14ti denní plavbě vůz přijel na podvalu do Prahy.
Jelikož do poslední chvíle jezdil ve službě udělala se jen údržba, vyměnily se olejové náplně, pneumatiky a vyleštil a zakonzervoval lak. Na Tupláku 2022 se Pierce Lance Engine poprvé oficiálně představil veřejnosti. V dubnu roku 2023 přišla od našich přátel z Ameriky jedna fotografie a v textu krátká otázka: Nechcete k enginu ještě tohle? Na fotografii se vyjímal šestadvaceti tunový obr s pětatřiceti metrovým žebříkem na střeše. Přesně to auto o němž jsme u piva tenkrát mluvili. Plácli jsme si a začal závod s časem. Termínem byl výroční Tuplák. Stihli jsme to jen tak tak.
V roce 1988 zadalo město Bergen County pro hasičskou stanici Palisade Park FD v továrně na výrobu hasičských speciálů značky PIERCE výrobu vozu LANCE v provedení ENGINE se čtyřdvéřovou kabinou pro 10ti člennou posádku. Vůz je celý postaven na zakázku, od prvního tlačítka po umístění vývodů čerpadla, až po odstíny dvoubarevného laku. Zajímavostí je, že cena nového vozu byla v roce 1989 necelých 900 000 amerických dolarů.
1. V Lehingtonu v polovině roku 1988 zadali výrobu 35 metrového žebříku, tentokrát v továrně E-ONE. Opět na zakázku postavený vůz s cenovkou 1 250 000 amerických dolarů. Celou dobu ve službě u jediného sboru a poté přes Bremerhaven k nám do Vrančic.
Nabízí se jednoduchá odpověď. Proč ne! Jsme jediný sbor dobrovolných hasičů v ČR, který takovou technikou disponuje. V republice jsou ještě další 3 kusy většinou starší US hasičské techniky, ale nikdo je neprovozuje v rámci SDH. Není to naše jediná výjimečnost. Zápolení o Vrančický Tuplák s 30ti letou historií nebo cvičení s hákovými žebříky z roku 1905 jsou další naše zcela unikátní aktivity. Jsme parta hasičů která je akční a umí za to vzít.
Sběratelství modelů a české souvislosti
Mezi oblíbené témata sbírání modelů patří také modely hasičských aut. V naší nabídce najdete celou škálu modelů hasičských cisteren, žebříků či vysokozdvižných plošin. Samozřejmostí je i nepřeberné množství modelů osobních zásahových vozidel nebo velitelských automobilů.
Pro příznivce českých modelů požárních aut pak nechybí ani historické automobily v barvách předrevoluční Požární ochrany s typickým PO na dveřích. Pokud hledáte konkrétní model, zadejte jeho název nahoru, do políčka vyhledat. Např. hledáte model Škoda 1203 sanitka ZS Praha. Výsledek však nemusí být žádný, a to i když je model skladem. Záleží pak na tom, jaký text je uveden v názvu modelu.
Pokud tedy nedostanete očekávaný výsledek, text pozměnte. Místo sanitní, napište ambulance. Pokud se znovu neukáže žádaný výsledek vynechte v textu sanitní, ponechte jen Škoda 1203. Při každém zkrácení textu se ukáže více modelů. Další možnost jak najít hledané jsou kategorie. Pokud budete hledat tramvaj, zadáte do fultextového vyhledávání tramvaj. To však nemusí přinést výsledek žádný. U názvu tramvaje může být popis jen např. Tatra T3. Pokud nedostanete žádané, zkuste kategorii, pod kterou model patří, u tramvaje, to pak bude doprava. Dostanete sice více produktů, tramvaje, autobusy, někdy i taxi nebo lanovku.
