Renault 16: Příběh zapomenutého hatchbacku s nádechem předprodukční rarity

Francouzský automobilový průmysl dal světu řadu legendárních vozů, z nichž některé představovaly malou či velkou technickou revoluci. Jedním z takových vozů, který je dnes považován za zakladatele kategorie hatchbacků, je Renault 16. Tento model patřil k prémiovějším automobilům, které bylo možné v dobách socialismu zakoupit v podniku Tuzex.

Svět automobilů fascinuje autora od dětství a obzvláště pak tzv. "stodolové nálezy" - vozy, které byly po desetiletí zapomenuty a čekaly na své objevení. Zatímco mnohé automobilové nadšence fascinují příběhy ztracených skvostů, jako je Bugatti Atlantic „La Voiture Noire“, autor se tentokrát zaměřuje na poněkud všednější, ale o to zajímavější nález: Renault 16.

Příběh tohoto konkrétního vínového exempláře začíná v roce 1969, kdy si otec autorova dobrého kamaráda Petra zakoupil tento vůz, tehdy přibližně tříletý. Vybíral mezi renomovanými značkami jako Citroën DS a Mercedes SL Pagoda. Jeho volba padla na tehdy ještě relativně nový Renault 16, což se z dnešního pohledu může zdát neobvyklé, ale mělo své opodstatnění. Na konci šedesátých let nikdo nepředpokládal, že by zrezivělé Citroëny a stárnoucí Mercedesy mohly mít v budoucnu takovou sběratelskou hodnotu. Vize budoucnosti té doby byly mnohem ambicióznější, jak dokládá i dobový milník - vstup Neila Armstronga na Měsíc v roce 1969.

Historie a původ vozu

Renault 16 byl v době svého prodeje považován za vůz s velkým potenciálem do budoucna. Prodejce, první německý majitel, jej zakoupil v roce 1966 pro svou manželku. Tehdy zmínil zajímavou informaci - že se jedná o předprodukční vůz z prosince 1964. V té době tato informace nikoho příliš nezajímala, neboť se jednalo o vůz jen pár let starý, který měl jednoduše sloužit svému účelu a poté odejít do světa.

Osud tohoto konkrétního Renaultu 16 se však vyvinul jinak. Vůz byl sice odstaven, ale nikoli zapomenut. Naposledy byl v provozu před 25 lety a teprve nedávno byl přemístěn z jedné stodoly do druhé. K odstavení došlo v první polovině devadesátých let, kdy si otec Petra pořídil nový vůz Citroën XM. Poslední jízda Renaultu směřovala na hory, ale před uskladněním nebyl vůz důkladně očištěn od solného posypu, což naznačovalo budoucí problémy s korozí.

Přestože vůz nebyl „odhozen“, byl pečlivě zvednut na cihly, aby nedošlo k poškození zavěšení a pneumatik. Po letech služby byl uložen k odpočinku, jehož délka se ukázala být nečekaně dlouhá. V posledních měsících začal vůz ve stodole překážet a omezovat rekonstrukci objektu. To vedlo k úkolu pro Petra a autora najít pro vůz nové místo nebo jej rozumně zlikvidovat.

Pátrání po předprodukčním původu

Jako automobiloví nadšenci se autoři pustili do ověřování legendy o předprodukčním původu vozu. Oficiální výroba Renaultu 16 byla zahájena v první polovině roku 1965, ale internetový průzkum potvrdil, že první kusy skutečně sjely z výrobní linky již v prosinci 1964. Tato informace korespondovala s tím, co prodejce v Německu uváděl před padesáti lety.

Nabuzeni novými poznatky se autoři vydali do stodoly nedaleko Kolína. Po otevření vrat se mezi haraburdím objevil Renault 16 první série. Navzdory vrstvě prachu a harampádí byl vůz zvednut na cihly. Tým strávil necelé tři hodiny odklízením harampádí, přeskládáním cihel, očištěním karoserie a nahustěním pneumatik, aby vůz mohl být vytažen před stodolu a omyt.

Rozuzlení a zjištění skutečného data výroby

Bohužel, s dalším kamarádem Ivem strávili celý večer a následující dopoledne pátráním po dalších informacích. Ukázalo se, že původní prodejce před padesáti lety lhal. Jejich Renault 16 nebyl předprodukčním vozem, ale byl vyroben v dubnu 1966.

Pocit nejistoty se objevil již při zjištění, že vůz nese modernizace z roku 1966. Přesto autoři doufali, že se jedná o novější díly použité při opravách. Tyto domněnky vyvrátila například dělená přední sedadla nahrazující původní lavici. Továrna Renaultu v Sandouville, postavená speciálně pro výrobu tohoto modelu, vyprodukovala během patnácti let celkem 1 827 193 exemplářů. V modelovém roce 1966 bylo vyrobeno 66 904 kusů typu 1150, dostupných ve výbavách De Luxe, Grand Luxe a Super.

Ověření skutečného roku výroby bylo náročné, ale od roku 1969 má tento Renault 16 plně zdokumentovanou historii. Současný majitel si pečlivě zapisoval každý servisní zákrok, což dokládá i zažloutlý sešit s údaji o opravách, včetně generální opravy karoserie a brzd v roce 1982, která si vyžádala přes 1 000 hodin práce.

Motor a stav karoserie

Motor Renaultu 16 prošel celkovou opravou několik let před zmíněnou generální opravou karoserie. V Československu byly sice Renaulty 16 dostupné v Tuzexu, ale sehnat správný olej byl někdy problém. Motor se zadřel takovým způsobem, že jeden z pístních kroužků skončil ve výfukovém potrubí. Tehdejší praxe však byla motory opravovat, nikoliv je vyměňovat.

Mezi zakoupenými díly byly i nové sací a výfukové ventily, které však nebyly nakonec použity, jelikož se podařilo zabrousit původní ventily. Tyto nové kusy byly schovány pro další příležitost, která však nikdy nepřišla.

Co se týče koroze karoserie, nebyla tak rozsáhlá, jak se autoři zpočátku obávali. Nad zadním pravým blatníkem se sice nachází díra a na několika místech je vidět rez, ale podvozek je v překvapivě dobrém stavu.

Pokus o nastartování a další osud

Motor vozu neběžel 25 let. Původním záměrem bylo vůz pouze očistit a nafotit k prodeji. Nicméně, vášeň pro zvuk spalovacích motorů postupně převládla. Po úklidu a vytažení vozu před stodolu se objevila myšlenka na pokus o nastartování.

Pod kapotou však chyběl akumulátor a i kdyby byl, byl by pravděpodobně zničený. Po počáteční kontrole se zjistilo, že motor není zatuhlý ani zarezivělý a podařilo se s ním otočit. Aby se motoru usnadnil chod po dlouhém stání, byla vyměněna sada zapalovacích svíček a použit minerální motorový olej Elf HTX Collection 20W-50 určený pro klasická auta.

Motor se točil lehce, ale nechtěl naskočit. Po přibližně deseti startech bez úspěchu, a to i s použitím startovacího spreje, začali autoři ztrácet naději. Motor neprojevoval žádnou snahu zapálit. Důvodů bylo několik: motor nezapaloval a nedostával benzín, protože palivová pumpa před karburátorem nesála.

S blížícím se večerem a vybitými autobateriemi se autoři rozhodli prodat vůz ve stavu, v jakém je. Pokusy o zprovoznění by byly zbytečné, neboť vůz bude stejně potřebovat kompletní renovaci, včetně rozborky motoru, která odhalí příčinu problémů se startováním.

Dlouhověkost automobilových modelů

Článek se dále věnuje fenoménu dlouhověkosti některých automobilových modelů, které se vyráběly po několik desetiletí, často s minimálními změnami. Mezi zmíněné vozy patří například:

• Lada Samara (1984-2013): Sovětský hatchback s předním pohonem, který přežil rozpad impéria a vyráběl se přes 29 let.
• Land Rover Series 4/Defender (1983-2016): Klasický britský off-road s kořeny sahajícími do roku 1948, který se dočkal posledních radikálních změn v roce 1983.
• Lada 2105/2107 (1980-2014): Modernizované „žigulíky“, které se vyráběly a montovaly v různých zemích až do roku 2014.
• Toyota Land Cruiser 70 (1984-dosud): Hranatý off-road, který se stále vyrábí díky vysoké poptávce, zejména v Austrálii.
• Porsche 911 (901/930/964/993) (1963-1998): Ikonický sportovní vůz, jehož základní tvary a skelet karoserie zůstaly po celých 35 let nezměněny.
• Volkswagen Golf Typ 17/A1 (1974-2009): První generace Golfu, jejíž kabriolet se vyráběl v Jihoafrické republice až do roku 2009.
• Bristol 603 (1976-2011): Britský vůz s elegantní karoserií a americkými osmiválci pod kapotou, vyráběný až do krachu společnosti.
• Renault 12 (1969-2006): Vůz, který se vyráběl a montoval v mnoha zemích, včetně Turecka a východní Evropy pod značkou Dacia.
• Mercedes-Benz G (1979-2018): „Géčko“, které se z ortodoxního pracanta stalo luxusním off-roadem, jehož hranaté tvary zůstaly zachovány.
• Peugeot 504 (1968-2009): Vůz, který se prosadil zejména v severní Africe jako taxi a dodnes je tam velmi populární.
• Mini (1959-2000): Klasické Mini, symbol Velké Británie, které přežilo všechny pokusy o nástupce a stalo se fenoménem.
• Lada Niva (1977-dosud): Robustní teréňák s pohonem všech kol, který stále vyplňuje mezeru na trhu.
• Citroën 2 CV (1948-1990): Slavná „kachna“, která i přes svou jednoduchost a zastaralost dosáhla nesmrtelnosti.
• Volkswagen Typ 2 T2 (1967-2013): Slavný Transporter, který se vyráběl v Mexiku a Brazílii až do roku 2013.
• Škoda 1203 (1968-2018): Užitkový vůz, který se stal legendou navzdory své pomalé modernizaci.
• Hindustan Ambassador (1958-2014): Indická licence britského Morrisu Oxford, která se vyráběla přes půl století.
• Volkswagen Brouk Typ 1 (1938-2003): Ikonický „brouk“, který se stal symbolem německého hospodářského zázraku i hnutí hippies.
• Morgan 4/4 (1936-dosud): Čtyřkolový vůz, který se vyrábí dodnes s minimálními změnami vzhledu.

Koncepty vs. Sériová výroba: Nesplněné sliby

Článek se dále zabývá tématem automobilových konceptů, které často představují odvážné vize budoucnosti, ale jejich sériové verze se od původních studií výrazně liší, nebo se dokonce do výroby vůbec nedostanou. Mezi uvedené příklady patří:

• Icona Vulcano Titanium: Hypersport s ambiciózními sliby, jehož sériová verze však nedosáhla očekávaných parametrů a ceny.
• Alfa Romeo Brera: Koncept s V8 motorem a pohonem zadních kol, jehož sériová verze s platformou od GM a pohonem předních kol zklamala.
• BMW Concept CS: Studie předznamenávající řadu 6 Gran Coupé, která však nedosáhla očekávaného komerčního úspěchu.
• Chrysler 300: Koncept supersportu, jehož sériová verze 300M nedosáhla očekávání.
• Kia Sportspace: Koncept kombi verze Kie Optima, která se v sériové podobě stala mnohem konvenčnější.
• Subaru WRX Concept: Agresivní koncept, jehož sériová verze byla méně výrazná.
• Suzuki Kizashi: Sedan, který se v sériové podobě stal nudnějším a příliš divným na úspěch.
• Škoda Vision C: Elegantní koncept čtyřdveřového kupé, z něhož vzešla pouze třetí generace Škody Superb.
• Škoda Tudor: Koncept, který byl označen za "příliš krásný pro Škodu" a nikdy se nedostal do výroby.
• Pontiac Aztek: Vůz proslulý svým kontroverzním vzhledem, který se navzdory špatným recenzím stal kultovním díky seriálu Perníkový táta.

Zmíněny jsou také pořady jako The Grand Tour a jejich moderátoři, stejně jako soutěž Car of the Year a testování automobilových novinek.

tags: #automobil #nulta #serie #predprodukcni