Praha je město s největší dopravní zátěží v zemi: jedná se o centrum státu, kde se prolínají ekonomické a společenské aktivity, a tedy i vysoké nároky na dopravu. Doprava veřejná i individuální ovlivňuje životní prostředí, kvalitní život občanů i hospodářský rozvoj celého regionu. Rostoucí dojížďka mezi Prahou a Středočeským krajem způsobuje tlak na silniční síť, která má být doplněna efektivní integrovanou dopravou a novými druhy mobility.
Veřejná doprava jako odpověď na rostoucí intenzitu dopravy
Reakcí na zvyšující se intenzitu dopravy bylo postupné začleňování příměstských linek do systému hromadné dopravy. Vznikl systém Pražské integrované dopravy (PID), do kterého jsou začleněny linky Dopravního podniku hl. m. Prahy, České dráhy a soukromí dopravci. V roce 1991 byla podepsána první smlouva o provozu příměstských linek mezi Prahou a obcemi Hovorčovice a Ořech. V roce 1993 vznikla příspěvková organizace ROPID, která má za úkol řídit PID. Dále došlo k integraci železničních tratí v roce 1999 a od roku 2007 začaly být příměstské linky označovány symbolem S. K mírnému zlepšení fungování příměstské i vnitroměstské železniční dopravy přispělo vybudování Nového spojení, které spojilo pražská nádraží.
Tab. č. 5.5.1 Základní údaje o pražské integrované dopravě shrnuje výkony metra, tramvají, městských a příměstských autobusů a ukazuje prostorový rozsah sítě PID. Do roku 2004 rostl počet obcí obsluhovaných PID autobusy, postupně zůstával stabilní na cca 300 obcích. Pro informaci, do funkčního městského regionu je začleněno 203 obcí a do rozvojové oblasti 424 obcí. Dopravní výkony linek PID měřené v milionech vozokilometrů stále mírně rostou, avšak samotný prostorový rozsah sítě nevypovídá o časových intervalech a vytíženosti spojů.
Individuální doprava a její dynamika
Doprava individuální patří k největším dopravním složkám v Praze. Počty registrovaných motorových vozidel mezi lety 1990 a 2000 vzrostly o 74 %, u osobních automobilů dokonce o 85 %. Mezi roky 2000 a 2008 došlo k dalšímu nárůstu, ale výrazně pomaleji (celkové nárůsty 21 %, u osobních automobilů 9 %). Důležité jsou ovšem i pohybové charakteristiky-průměrná obsazenost vozidel byla v roce 1990 1,71 osoby na vozidlo, v roce 2008 vzrostla na 1,36 osoby na vozidlo, tedy k většímu využívání automobilů z hlediska počtu lidí na jedno vozidlo.
Sčítání dopravy ukazuje, že intenzita automobilové dopravy v centrálním kordonu Prahy klesá, zatímco na vnějším kordonu a hranicích Prahy dochází k výraznějším nárůstům. Tento trend souvisí s přesuny bydliště (větší podíl obyvatel Středočeského kraje) a s nedostatečným pokrytím veřejnou dopravou některých okrajových obcí. Dojížďka za prací a do škol mezi Prahou a Středočeským krajem dosahuje cca 115 tisíc osob denně, z nichž velká část dojíždí mezi Prahou a okolím.
Význam sítě a prostorový rozsah PID
Prostorový rozsah sítě PID ukazuje počty spojů a obcí, ale ne poskytuje informace o intervalech spojů a jejich vytíženosti. Financování PID zůstává klíčovým problémem - případné škrtání rozpočtu se promítá do počtu obcí obsluhovaných dopravou, do délky intervalů a do dalších ukazatelů. Důležité je, že PID pokrývá významný segment obcí v regionu a že jeho efektivita závisí na vyváženém financování a doplňkové infrastruktuře.
Dopravní sítě a jejich rozšíření
V širším regionu hraje klíčovou roli propojení mezi Prahou a Středočeským krajem. V rámci sčítání dopravy na dálniční a silniční síti byla největší intenzita naměřena na dálnicích D1 a D5; dále byly významné proudy na D8, D11 a dalších komunikacích vedoucích mimo region. Pro rozvoj regionální dopravy se proto zdůrazňuje potřeba dokončit páteřní silniční a železniční infrastrukturu, včetně obchvatů měst a modernizace železnice a tratí pro vyšší rychlosti. To má za cíl snížit tlaky na centrální části Prahy, zlepšit dostupnost veřejné dopravy v okrajových oblastech a podpořit města krátkých vzdáleností.
Strategie mobility a koncepce budoucí dopravy
Vize mobility vychází z principu měst krátkých vzdáleností: minimalizace potřeby přesunu z bodu A do bodu B a preference efektivních dopravních prostředků z ekonomického, zdravotního a environmentálního hlediska. Důraz se klade na aktivní mobilitu (pěší, cyklistická), dopravu v klidu (záchytná parkoviště) a na rozvoj elektrifikované a autonomní dopravy. Plán udržitelné městské mobility (SUMP) je klíčovým nástrojem, který propojuje intravilán a extravilán a usiluje, aby veřejný prostor byl „tvořen pro lidi, ne pro auta“.
Specifické cíle zahrnují: dokončení páteřní infrastruktury a infrastruktury pro alternativní pohony, rozvoj nemotorové dopravy, osvětu veřejnosti a rozvoj služeb podporujících alternativní dopravu (veřejná doprava, carsharing, bikesharing, aktivní mobilita). Dále jde o vytvoření telematické infrastruktury pro autonomní a poloautonomní vozidla a podporu vzniku dopravních hřišť pro školy, sdílené a plně obsazené vozy, a aplikací usnadňujících navigaci a sdílení vozidel.
Infrastruktura a inovace pro budoucí autonomní dopravu
Dokončení páteřní infrastruktury a podpora železniční sítě, včetně navýšení rychlostí traťí, jsou klíčové pro fungování státu a rozvoj dopravy. Plán zahrnuje výraznou podporu inteligentních dopravních systémů (ITS) a jejich propojení s intravilánem měst. V souvislosti s autonomní mobilitou se počítá s rozvojem digitální infrastruktury, senzorů a komunikačních prvků pro vozovky a vozidla, a s postupným nástupem plně autonomních vozidel, které mohou doplnit nebo nahradit konvenční dopravu.
V rámci České republiky existují konkrétní projekty a iniciativy: testování autonomních systémů na speciálně vybudovaných okruzích, spolupráce firem jako BMW, Valeo, Bosch a dalších, a vznik center pro testování autonomního řízení a ADAS/ADT technologií. Důležité je zajištění legislativní konfigurace a odpovědnosti, která bude vyžadována pro provoz autonomních vozidel, včetně etických otázek a bezpečnosti provozu. Národní dopravní informační centrum a JSDI budou hrát klíčovou roli v sběru, třídění a poskytování dat pro autonomní a kooperativní systémy.
Kooperativní inteligentní dopravní systémy a C-ITS
Strategie C-ITS (kooperativní inteligentní dopravní systémy) počítá s výměnou informací mezi vozidly, infrastrukturou a centrálními systémy, a to v reálném čase. Cílem je zlepšit plynulost provozu, snížit zácpy, usnadnit průjezdy sanitkám a zrychlit řízení dopravy. V rámci ČR byla infrastruktura C-ITS již vybudována na vybraných úsecích D0, D1, D5 a D11 a dále se rozšiřuje na D2, D8 a D10. Pilotní nasazení probíhá i v železniční dopravě a v městských aplikacích. Důraz se klade na Public API pro sdílení dat do navigací a infotainmentů bez nutnosti speciální palubní jednotky.
Nový systém má přinést nejen rychlejší varování řidičům o nehodách nebo uzavírkách, ale i lepší podporu asistované jízdy a později plně automatizované mobility. Strategický dopad spočívá v lepší koordinaci křižovatek, adaptivní řízení dopravy a efektivnější využití dopravní infrastruktury. Zapojené instituce počítají s postupnou implementací a rozšířením datových zdrojů a senzorických vstupů, které pomohou řídit a testovat autonomní vozidla.
V budoucnu se počítá s širším propojením datových zdrojů a s použitím AI pro predikci toků dopravy. Důležitým cílem je také bezpečnost železničních přejezdů a podpora automatizované mobility. Společně s testovacími polygonemi a mezinárodní spoluprací se Česká republika posouvá k vytvoření robustního a propojeného prostředí pro autonomní řízení a inteligentní dopravu.
Osvěta, služby a role veřejného prostoru
Specifickým cílem je i osvěta společnosti: dostupné atraktivní alternativy a širší služby, které umožní lidem tolerovat a přijmout nové způsoby dopravy. Osvěta by měla mít krátkodobé i dlouhodobé rámce, zahrnující kampaně, zapojení občanů do strategického plánování a vzdělávací programy v dopravní výchově. Dlouhodobá osvěta klade důraz na děti jako budoucí motor aktivní mobility a na zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů.
Mezi specifické opatření patří: rozvoj dopravní výchovy na školách, informační kampaně, sdílená doprava (carsharing), bikesharing a aplikace pro navigaci a sdílení vozidel. Důraz je kladen na dostupnost veřejné hromadné dopravy, zlepšení návazností a na bezpečnost pěší infrastruktury. Umožnění přístupu k datům a službám prostřednictvím veřejně dostupných API má usnadnit používání moderních dopravních služeb i v menších obcích.
Velké projekty a výzvy pro budoucnost
Vize zahrnuje dokončení páteřní silniční a železniční infrastruktury, rozšíření sítě dálnic a obchvatů, modernizaci železniční sítě a zavedení nových technologií včetně rychlého internetu pro autonomní systémy. Důležitou roli hraje výstavba polygonů pro testování autonomních vozidel a rozvoj spolupráce mezi automobilovým průmyslem, akademickou sférou a státními institucemi. Budou vznikat centra pro testování a ověřování systémů ADAS/ADT, s cílem získat spolehlivá data pro bezpečný přechod k autonomní dopravě.
V souvislosti s legislativou je důležité řešit odpovědnost řidiče a definovat jasná pravidla pro provoz autonomních vozidel. Plány zahrnují podporu veřejné dopravy a její modernizaci, aby byla atraktivní pro občany, a rozvoj inteligentních dopravních systémů, které umožní efektivní řízení dopravy a snížení emisí CO2. Strategické cíle spojují infrastrukturu, služby a osvětu do koherentního rámce, který má za cíl zlepšit kvalitu života v Praze a jejím okolí.
Tabulky a data pro lepší porozumění
Tab. č. 5.5.2 Výsledky sčítání dopravy v roce 2005 na území Středočeského kraje (vybrané nejsilnější proudy vzhledem k Praze, obousměrně) doplňuje pohled na to, jak silniční síť zajišťuje dopravní proudy mezi regiony. Tato data spolu s kordonovým sledováním v Praze ukazují, že s rozvojem PID a integrací železnice se prostorový rozsah dopravy rozšiřuje, zatímco intenzita vnitřního kordonu má tendenci k určité stabilizaci až mírnému poklesu.
Klíčové myšlenky pro budoucnost
- Dokončit páteřní infrastrukturu a rozvíjet železniční síť pro vyšší rychlosti a lepší propustnost.
- Posílit veřejnou dopravu, její komfort a dostupnost i v okrajových čtvrtích a obcích.
- Podporovat aktivní mobilitu (pěší a cyklistickou) s promyšlenou infrastrukturou a bezpečnostními prvky.
- Vybudovat a integrovat telematické a datové infrastruktury pro autonomní a kooperativní dopravu (C-ITS, Public API).
- Propojovat města krátkých vzdáleností s centrem prostřednictvím integrované dopravní obslužnosti a služeb sdílené mobility.
- Osvěta a kampaně - krátkodobé i dlouhodobé - s důrazem na bezpečnost, udržitelnost a participaci občanů.
tags: #cr #dostupnost #automobilove #dopravy